Renata Štulcová's Blog, page 7

Kalendář harmonie IV. (O mlze)

Na začátek připomenu maličko z děje Vlasů dryád, ale nebojte, spoilerovat nebudu. Takže: Studenti se v létě mezi kvartou a kvintou ocitli na praxi, po které následuje zkouška. To víme z Dryád.

Myslím, že takovou praxi a předmět, jaké mají oni, by si nechalo líbit hodně lidí. Já sama určitě ano.

Vím, že mnozí z vás knihu během Vánoc hltali, aby se rychle dozvěděli, jak to celé dopadne. A mnozí jste si ji pak přečetli v klidu podruhé, abyste vychytali podrobnosti.

A teď schválně,  kolik z vás si vybaví z Dryád to ráno, kdy Marina s Médeou a Ellou kráčely do zahrad? Právě odtamtud totiž pochází dnešní věta s romantickými růžemi na pozadí.

Sama někdy báječná, jindy strašidelná mlha se stala fenoménem Rafaelovy školy. My víme proč... Ale...

A nakonec ještě video s krásnými zahradami.

Kalendář harmonie III. (Rafaelka po devíti letech...)

Úmyslně přesně  na minutu po devíti letech ve 20:02 našeho zimního času (v 11:02 podle Pacific Standard Time, který se počítá na tomto blogu) publikuji citát, kterým slavíme výročí celého příběhu hovorově dneska už nazývaného Rafaelka.

Mnozí z vás se mohou považovat za pamětníky, protože před devíti lety už uměli číst a náhodou se dostali na blog, kde se začetli do Marinina příběhu.

Také si dobře pamatuju, jak jsem tady v kuchyni začala datlovat do noťasu první větu: Jelení víska na březích Berounky vítá jarní svítání...

K přečtení je na starém blogu stále TADY , z nostalgie jsem ji nesmazala. Jen jsem přidala ilustraci paní ilustrátorky Marešové.

Byla to tehdy má osmá kniha v pořadí a zažila neuvěřitelné věci. Dobré i špatné. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Dneska už vidím, jak to vše, co se stalo, nejen Rafaelce, ale i mně pomohlo.

Nyní k větě na květinovém podkladu. Za branami je vše jinak, než...

Teprve v Písních sirén s nimi budeme za branou u Sirén pobývat a zvykat si na svět, který má z určitých důvodů svůj řád odlišný od toho našeho. Kdo jste četli pozorně Dryády, něco jste se o světě sirén dozvěděli od Rowana. A předpokládám, že vás jeho slova překvapila stejně jako Marinu. Kdo jste si nevšimli, že by Rowan něco takového řekl, tak jste to v té rychlosti čtení přeskočili. Můžete si vzít knihu znovu a jít jeho zajímavá slova hledat. Ne, že bych byla škodolibá, ale máte na to 671 stran.

Kalendář harmonie II.

Je poledne, svátek slaví Silvestr a venku duní rachejtle, to si někdo zkrátka myslí, že v půlnoci asi bývá světlo, takže je tedy půlnoc.

Jak jsem včera slíbila, budeme si denně do Hromnic připomínat Marinu a její cestu za harmonií. Vlastně Hromnice jsou pro jak pro lidi, tak i pro bytosti Rafaelky velmi důležité.

Na Hromnice o hodinu více... 

Ano, den se prodlužuje a my jsme s Marinou už dvakrát slavili na Hromnice Svátky světla. Dala jsem vám je do příběhu jen dvakrát. Samozřejmě je Marina a ostatní slavili i v dalších ročnících, jenže pouze v prvním a druhém ročníku se něco významného...


V primě sama Marina utekla, aby mohla pátrat po mamince.V sekundě se Svátky světla týkaly hlavně Meluzíny, která nakonec odešla. Na Meluzínu a  její návrat se konečně můžete těšit za rok v šestém díle.

Dneska jsem k něžným květinám vybrala větu, kterou říká sama Marina, aby utěšila jednu z postav v knize. A ještě na závěr opět jedna z písní, které stály u zrodu Rafaelky. Tahle se jmenuje Metamorphosis.

A vlastně ještě jedna zajímavost: Zítra v osm večer to bude přesně devět let od chvíle, kdy jsem publikovala na blogu Rafaelova škola první kapitolu jedničky. Je tam pořád. Ta kapitola. Neupravená, nezredigovaná, tak jak tehdy byla. Jenom jsem k ní při vydání pak doplnila ilustraci od paní Marešové. Můžete se na ni podívat a klidně pod ni do komentářů něco připsat (tam na starém blogu se dá snadno připsat komentář). Od té doby jsme ušli takový kus cesty, zavzpomínat si není na škodu. Prokliknete se tam TUDY

Kalendář harmonie I.

Tento článek právě vidělo čtyřicet čtenářů a zmizel. Prostě najednou na blogu nebyl. Nevím, kde se stala chyba, ale chtěla jsem vám přinést harmonický kalendář podobný tomu loňskému hromničnímu. A tak mi nezbývá, než ho napsat znovu.

Harmonie kolem nás mizí, potřebujeme ji navrátit všem a všemu. K tomuto malému příspěvku mě inspiroval rozhovor Mariny a Rowana na předposlední stránce Vlasů dryád.

Co si tam říkají, neprozradím, protože vím od vás ze zpráv na instagramu a facebooku, že právě začínáte Dryády číst. Spoilerovat tudíž nebudu.

Pro vás jsem si harmonicky až do Hromnic na překlenutí mrzutého ledna připravila na každý den květinový příspěvek s citátem. Budu je vkládat i na instagram a facebook. Vy kdo jste...

Věta, kterou nyní čtete na obrázku, byla vyslovena někým v Dryádách, jednou z nových postav. Více neprozradím. A ještě na závěr přikládám příjemnou hudbu. Doufám, že článek už zůstane, že zmínka o harmonii tady bude dál...

Villa na Janiculu

Hrdinové Rafaelky (jako pravá současná mládež) létají Římem s mobily a mapami v nich.
Kdysi před mobily a internetem jsme používali různé tištěné průvodce. Symbolem všech byl kdysi průvodce nakladatelství Baedeker, které vzniklo už roku 1827.

Rafaelka není tak stará, vznikla na podzim 2009 a první kapitolu jste vy, pamětníci četli 1. ledna 2010, ale říkám si, že bych se občas mohla pokusit vytvořit pro vás jakýsi "Baedeker" a ukázat vám, která místa v Římě a okolí hrdinové navštívili.

Další má slova se tak budou týkat především ve Vlasech dryád stránek 256, 512 a 524... Tak rychle pro knihu a můžete číst dál...
Z Vlasů dryád už víte, že Rafaelovo lyceum na Janiculu se nachází ve dvou budovách a ta, kterou vidíte na první fotografii, je právě tou menší. Ale když říkám menší, tak myslím pouze rozměry, protože uvnitř se skrývá obrovské dílo zakladatele školy Raffaela Santiho.

Hned jak do villy (Římané používají tento název) vstoupíte, ocitnete se v tzv. lodžii, příjemně se ochladíte a spadne vám údivem brada.

Rafaelovy fresky jsou prostě živé. A když se zadíváte doprava nad první sloup, uvidíte dvojici, o které se více dozvídáte ve Vlasech dryád. Jedná se samozřejmě o Amora a Psýché. Více neprozradím, protože vy, čtenáři si již zméněné stránky můžete nalistovat a osvěžit si, co jste během Vánoc přečetli.

Mimochodem mě napadá, že si možná někdo z vás říká, jak je možné, že jsme se stále nedozvěděli nic ke zvláštním plátnům, která se nacházejí u Aine v pavilóně. V primě Marina jedním z nich prolétla kamsi do větrné krajiny, ale více jste se nedozvěděli. Pouze víte, že je mají studenti zakázaná. A kvůli Marinině zážitku do nich nelezou.

Samozřejmě se o nich dozvíte mnoho, ale až od Sirén, protože se Sirénami přijde důležitá metamorfóza, která velmi změní vnímání Mariny a jejích spolužáků. Ale o tom více až za rok.

Pro ty z vás, kdo máte rádi videa s památkami, mám video s villou, o níž je tento článek. Tak pěkné koukání. Pokud byste si chtěli osvěžit, co jsem k Amorovi a Psýché psala při redigování knihy, tak můžete kliknout SEM.

Něha paní Luny

Abych nespoilerovala díl šestý, který právě píšu, a ostatní díly, které budou následovat, vyvaruju se některých myšlenek, které se mi derou do klávesnice. Vím z vašich mailů a zpráv, že někteří mají přečteno zatím vše, co o Marině vyšlo, jiné čtenářky jsou na počátku série. A tak musím psát články opatrně, abych nikomu nezkazila radost z objevování světa Rafaelovy školy. Zbývá totiž hodně otázek, které ve třech následujících knihách objasním, takže se máte na co těšit.

Kdo jste dočetli Dryády, víte, kam Luna Marinu směřuje a z čeho má Marina nejen na konci knihy strach. Padne slovo harmonie, a o tu se Marina bojí.

Harmonii nám sem na Zemi sesílá i sama paní Luna. Záleží už jen na nás, zda s ní splyneme. Každý den cyklu paní Luny je jiný a přitom stejně důležitý. Také proto jdou každoročně na odbyt lunární kalendáře. Právě proto jsem vám už kdysi dala doprava na blog měnící se aplikaci fází Luny.

Přiznávám...


Ale dneska vám chci ukázat, jak lidi zabývající se astrologií seřadili fáze Luny pro rok 2019. Protože kalendářní měsíce Lunu nerespektují, posouvají se úplňky stále dopředu. Že je to pěkný obrázek?

Kde můžete knížku hodnotit a kritizovat?

Od chvíle, kdy jste začali Dryády číst, se na mě denně snáší přibližně stejné množství kladných i záporných reakcí. Ať už v mailech, tak i přes instagram, facebook, Wattpad... Prostě kudy to jde, dozvídám se, co se vám líbí a co ne. Jsem ráda za obojí, vaše odezvy na různé detaily mi ukazují, jak tyto detaily fungují při čtení. (A samozřejmě si příběh napíšu tak, jak jsem ho naplánovala.)

Ale: Půlka z vás je nadšena romantickou dějovou linkou, druhá půlka není nadšena romantickou dějovou linkou. Někdo miluje nového Lva, někdo starého.

A říkáte si možná: Proč ty zvraty v pátém díle? Proč nezůstalo vše při starém? Ke konci Nymf se vše tak slibně vyvíjelo a najednou bác!

No jo, takový je život, stále přináší překvapení. Hrdiny dostihla...


Dryády jsou romantická kniha, po nich nás čekají tři vážné knihy, kdy Marinu budou držet na její cestě právě všechny ty krásné romantické vzpomínky, které u dryád zažila. Proč je Marina, Ainina dcera právě taková, jaká je, je dost zřejmé z osudu a úkolů jejího rodu, jak jí vše nastínila babička. A Marina to shrnula do vět, které padly na konci příběhu. To jsem vám vlastně naznačila už v minulém článku nazvaném Pro čtenáře dryád . Zatím jsou to ohledně Marinina úkolu ode mě v knihách jen náznaky, do všeho se ponoříme v dalších dílech, protože Marina je již skoro dospělá.

Pokud budete mít chuť něco zkritizovat nebo případně pochválit, mám pro vás dva veřejné odkazy:

Na Databázi knih můžete kritizovat Dryády TADY.

Na Goodreads zase TADY .

Díky za kritiku (a případně i nějakou pochvalu).

A ještě pro vás paní Luna s příjemnou hudbou.

Pro čtenáře Dryád

Předpokládám, že nepatříte ke čtenářům, kteří se nejdříve podívají na poslední stránku, aby zjistili, kdo přežil, kdo zemřel, kdo se s kým rozešel, kdo s kým chodí...

Přikyvujete? Tak to si potom klidně můžete přečíst můj dnešní příspěvek s fotografií labutě a záhadným nápisem. Ne, ten nápis opravdu neznamená, že se Marina navždy stane labutí, to ne. Ta věta napovídá něco jiného, její skrytý význam jste už určitě během těch pěti dílů pochopili. (Nečtenářům samozřejmě nic neřekne.)

A nyní, co vám chci prozradit? Až budete číst v Dryádách stranu číslo 670, čili předposlední stranu páté knihy, poví Marina nejen vám, co důležitého má na srdci. Jejích vážných slov si nemůžete nevšimnout.

A také si nemůžete nevšimnout slov, kterými jí její Lev oponuje. Kdo z nich má pravdu? To nechám na vás. Až budete totiž Marinina slova číst, budete mít za sebou přecházejících 669 stran příběhu a už budete jasněji vědět...
A na závěr: Harmonie, po níž Marina touží, je skryta i v této melodii, takže máte-li rádi příjemnou hudbu, můžete se do ní zaposlouchat:

Vánoce s Raffaelem Santim

Zakladatel Rafaelovy školy malíř Raffael Santi namaloval v letech 1513 - 1514 svou slavnou Sixtinskou madonu, kterou dole na rámu obrazu pozorují dva téměř čertovští andílci.

Za těch 605 let, co se tito rošťáci dívají na Pannu Marii, Ježíška a svět, se také stali symbolem. Myslím, že je nemůžete neznat. Stali se významným reklamním prvkem, takže určitě máte doma aspoň svíčku s jejich portréty.

Mně se jich sešlo doma docela hodně. Na svíčkách, magnetech, dokonce i na vánoční ozdobě. Takže mi to nakonec nedalo, abych s nimi nevyfotila Vlasy dryád. A tak vzniklo vánoční foto, které ráno putovalo na instagram a nyní ještě cestuje sem na blog a na facebook.
Samozřejmě jsem...

Přeju vám všem, nám všem šťastné Vánoce.Těm z vás, kdo poprvé otevřete Dryády, přeju krásný vánoční zážitek.Těm z vás, kdo je budete číst znovu, protože vám při rychločtení unikly detaily, přeju stejně krásný zážitek a příjemná překvapení.

P.S.: Až budete na str. 518, pusťte si následující skladbu...

Romantické Vánoce s Rafaelkou

 
Romantická pátá Rafaelova škola se do této třetí adventní neděle rozlétla po republice, čemuž stále nemohu uvěřit. Dokonce mi psali někteří z vás, že knihu jedním dechem přečetli (spíš přečetly) a že se těší na další knihu, šestý díl Písně sirén..
A prý - jak jsem na tom s psaním Písní sirén...Přiznávám, krásně se to poslouchá po celém tom psaní a redigování. A protože mám radost, tak si tady hraju a vyrábím romantickou koláž zachycující něco z obsahu knihy. 
Vpravo, jak jste jistě poznali, je Marina. Vlevo Lev... 88% čtenářů hlasujících na instagramu si přálo, aby se v knize objevilo více romantiky, proto doufám, že budou spokojeni. Samozřejmě kniha není jen samá romantika, je též napínavá. Vždyť kdo z vás ví, co se skrývá za dryádí kletbou? Ale přesto doufám, že si užijete zasněnou romantiku, při které láska zlomí kletbu.