Kalendář harmonie III. (Rafaelka po devíti letech...)

Úmyslně přesně  na minutu po devíti letech ve 20:02 našeho zimního času (v 11:02 podle Pacific Standard Time, který se počítá na tomto blogu) publikuji citát, kterým slavíme výročí celého příběhu hovorově dneska už nazývaného Rafaelka.

Mnozí z vás se mohou považovat za pamětníky, protože před devíti lety už uměli číst a náhodou se dostali na blog, kde se začetli do Marinina příběhu.

Také si dobře pamatuju, jak jsem tady v kuchyni začala datlovat do noťasu první větu: Jelení víska na březích Berounky vítá jarní svítání...

K přečtení je na starém blogu stále TADY , z nostalgie jsem ji nesmazala. Jen jsem přidala ilustraci paní ilustrátorky Marešové.

Byla to tehdy má osmá kniha v pořadí a zažila neuvěřitelné věci. Dobré i špatné. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Dneska už vidím, jak to vše, co se stalo, nejen Rafaelce, ale i mně pomohlo.

Nyní k větě na květinovém podkladu. Za branami je vše jinak, než...

Teprve v Písních sirén s nimi budeme za branou u Sirén pobývat a zvykat si na svět, který má z určitých důvodů svůj řád odlišný od toho našeho. Kdo jste četli pozorně Dryády, něco jste se o světě sirén dozvěděli od Rowana. A předpokládám, že vás jeho slova překvapila stejně jako Marinu. Kdo jste si nevšimli, že by Rowan něco takového řekl, tak jste to v té rychlosti čtení přeskočili. Můžete si vzít knihu znovu a jít jeho zajímavá slova hledat. Ne, že bych byla škodolibá, ale máte na to 671 stran.