Renata Štulcová's Blog, page 6

Kalendář harmonie XIV. (Bestseller díky vám...)

Předposlední citát při čekání na Hromnice je tady. A jako kdyby o přicházejících Hromnicích vědělo ptactvo u nás za městem. I přes pošmournou oblohu se od rána ozývají typické jarní ptačí trylky. I ptáčata mají zkrátka svůj kalendář. Možná je psaný geomagnetismem nebo hvězdami. Kdoví...

Předposlední citát vyrobený v canva.com (to kdybyste si chtěli také vytvářet pěkné koláže a jiné hrátky s fotografiemi) jsem doprovodila jemnou nafialovělou fotkou, a to přímo tematicky, jelikož jej pronesl někdo s touto barvou ve jméně.

Ne, nenechám vás listovat v těch 670 stranách. Prostě vám napovím, že dnešní větu pronesl Marinin otec Petr Fialka ve chvíli, kdy Marině o sobě něco významného prozradil, než odjela do Rafaelova lycea do Říma k tetě Dianě. Vzpomínáte si?

A nyní k "bestselleru"...


P.S.: Na zítřek mám jeden citát přímo hromniční a nyní odcházím psát Písně sirén...

Kalendář harmonie XIII. (Úryvek ze Sirén?)

Jak se vám vstává do tmy? Když se ráno rozsvítí, pokaždé se ptám, jestli ještě není večer, zda noc vůbec proběhla... A těším se na jaro.

Možná se to zdálo jen mně, ale měla jsem pocit, že s vysvědčením přišlo jaro. Asi jen na chvilku, jak to kolem Hromnic bývá. A Hromnice se blíží. Určitě jste si poslední rána všimli, že den není delší o ten slepičí krok, ale možná už o hodinu, jak se praví v pořekadle, že na Hromnice o hodinu více...

Proto jsem si pro vás dneska vybrala citát od Vodolenky, který zazněl v jeskyni pod Svatoborem při zkoumání vody. V té jeskyni se Marina mimochodem dozvěděla věci, které se jí osobně velice týkají. Věci tak podstatné, až z nich mrazí. A vy jste se je dozvěděli s ní.

(Jinak - jestli jste někdo ze Sušice, víte, jak majestátně se Svatobor tyčí nad městem. Tu horu jsem si nevymyslela, tu jsem opravdu zažila. A mohu ji jenom doporučit.)

Zatímco vy - školou povinní...

Je o ně zájem, dokonce si několik z vás psalo o úryvek... No, zatím to není možné, zatím z těch napsaných šedesáti stran nemohu uveřejnit ani jedinou, protože je stále vylepšuju a doplňuju detaily. Začala jsem u sirén, pak se vrátila k nám do Čech a napsala jsem kus vyšetřování Petra Fialky. Stává se z něho prostě záhadolog. Nyní jsem Marinina otce nechala osudu a knihám, které studuje, a vracím se k Marině a studentům u sirén.

Cosi podstatného se tam u sirén totiž děje... Cosi velmi významného... Co nemohu nyní prozradit... Do roka uvidíte sami...

A nyní k energiím, kterými jsou Písně sirén přímo nabité. Celá šestá kniha bude o energii naší Gaii, a tak i o hudbě. Jestli vás hned napadá Rowan, tak vás zklamu, on je kytarista na baterky, to víme. Navíc má dosti vážné úkoly. Ale u sirén na vás čekají jiní. A ještě máme Iva a Puka a... Neprozradím...

Když tedy padla slova o energiích a hudbě, tak pokud byste se právě teď rádi nabili touto báječnou energií, zvu vás k poslechu skladby od houslisty Arcangela Corelliho. Víc jak tři stovky let stará skladba... Energie současného houslisty je přímo nakažlivá...

Kalendář harmonie XII. (O e-knize Vlasy dryád)

Krásná zpráva na začátek článku...

Dneska vyšla pátá kniha Rafaelky - Vlasy dryád i jako e-kniha.

A kdo jste e-knihoví, tak ji najdete u Palm knih přímo TADY .

A nebo u Kosmasu ZDE .

Takže ode dneška si můžete dryádí romanťárnu nosit s sebou případně třeba do školy ve své čtečce knih nebo v mobilu.

Několik z vás mi psalo, že jsou pro vás Dryády doslova návykovým dílem. Moc mě to těší. Samozřejmě ne každý bude souhlasit, ale to je vlastně úplně normální, neboť žádná knížka není pro všechny.

Kromě toho, větička na citátu s jinovatkou pokrytou květinou padla před báječným Dianiným plesem na straně 477. Pokud si vzpomínáte, pronesla ji Médea. Souvislosti neprozradím, protože další...

Mimochodem, už jste někdy psali projekt v noci na nádraží? Tak s Marinou se vám to povede...

Redakce se dneska ptala, jak jsem na tom se šestým dílem. Přiznám i vám - píšu jako divá. A nejen kvůli sirénám si stále pouštím hudbu. Kromě spolužáka Iva a Marinina Rowana, kteří se hudbě tak nějak všelijak věnují, přibude do děje ještě jeden hudebník. A já doufám, že ho budete milovat.

Nyní zapisuju kapitoly, ve kterých se Marinin zoufalý otec konečně pustil do vyšetřování zmizení své ženy. Je vám jasné, že všechno zamotá? Ach jo... A tak tedy pro všechny na uklidnění ještě melodii, kterou znáte z Dryád. Ano, je to Kánon od Pachelbela, avšak trochu jiná verze. Přesto úplně jak z jiného světa. Jak od elementálů.

Kalendář harmonie XI. (Zatmění Luny a realita zamilovávání...)

Dneska snad bylo jen málo lidí, kteří nesledovali ranní zatmění Luny spojené s úplňkem. Ranní vstávání do tmy nesnáším, ale musím ho denně absolvovat. Díky paní Luně jsem si ho dnes výjimečně užívala. Zhasnula jsem, ve tmě jsem snídala a dívala se na to divadlo. Zatmění Luny jsem už viděla mnohokrát, ale tohle bylo zvláštní.

Když se nakonec Luna zahalila do stínu Země a nabrala ten zvláštní rudohnědý odstín, vzpomínala jsem dokonce i na Marinu a přemýšlela, co si z celého toho nebeského divadla vezmu pro Písně sirén, v kterých hraje Luna významnou úlohu. Právě Písně sirén, jak už víte, zpracovávám a zrovna dneska jsem začala psát o cestě Marinina otce do Milostína, kam v Dryádách jela Marina se spolužáky...

A teď jsem vás asi naprosto zmátla. Nevadí. Co tam Fialka dělal, se dočtete v další knize...
Kdo pronáší dnešní citát v Dryádách, je celkem evidentní. Jo jo, realita... Tak to v životě bývá, a to už v současnosti ví i Marina. Malovala si vše tak růžově, a potom se dostala pod ledovou sprchu, čili do Tibery... A co následovalo, jí jen připomnělo, že na konci Vlnění nymf v Kentaurionu jaksi přešla jeden důležitý fakt, hodila za hlavu, co slyšela od kentaurek v paláci... Jenže tak už to bývá. Zamilovaní jsou často slepí a hluší. Neslyší, nevidí. A pak přijde právě ta již zmíněná sprcha.

Doufám, že jste byli stejně zklamaní jako ona, protože tak jsem to chtěla. Vlastně tak by to mělo v knihách být, že čtenář prožívá příběh s postavami. Proto se s knihami tak piplám. Proto trvá tak dlouho knihu napsat...

Kalendář harmonie X. (Valentýn a Shakespeare...)

Nelekejte se, není Valentýn a ještě dlouho nebude, přestože romantické duše na něj čekají rády a Médea o něm tak krásně srdceryvně vypráví v Dryádách na straně 652.

Tato věta je ale od Mariny a začíná s ní svůj příspěvek do soutěže Shakespearovské slam poezie, do které se přihlásila. Marinu už znáte dlouho a určitě jste si všimli, že má prostě v genech touhu vystupovat na prknech, která znamenají svět. A tak se chopí každé příležitosti, aby jí ta prkna neutekla. Ne vždy samozřejmě sklízí úspěch, tak jí tenhle jeden dopřejme.

Dneska jsem zase seděla a datlovala kapitoly Písní sirén. Kapitoly do thrilleru, krátké, rychlé, plné...
Romantiky si v Písních sirén Marina i vy užijete méně, taky proto jí (romantiky) bylo ve Vlasech dryád tolik, aby bylo na co vzpomínat, až budete s Marinou prožívat zbývající tři knihy Rafaelky. Vždyť Marina musí ještě zachránit svou lásku...

A mimochodem, v Dryádách také nebylo vše žůžové. Neříkejte mi, že jste si na stránkách 575 - 587, kdy vše spadlo do dryádí kletby, připadali romanticky.

Kalendář harmonie IX. (I čtenáři mohou studovat v Rafaelově škole...)

Ne, v neděli večer bych si z vás legraci nedělala. Ale někdo naprosto úžasný, koho neznám, nám na instagramu zřídil a provozuje Rafaelovu školu jako Školu pro elementární bytosti.

Jedná se o krásný nový profil s příjemnou zábavou a obrázky z říší, které znáte z knih Rafaelky.

Máte-li chuť se na profil rafaelova_skola podívat nebo ho dokonce sledovat, což doporučuju, protože sama ho sleduju a dělá mi už několik dní průběžně radost, klikněte si ZDE nebo si na svém instagramu (pokud jste na něm přihlášeni) zadejte do vyhledávače jednoduchý název s podtržítkem:

             rafaelova_skola

A ještě jednou znovu vám, autorce nebo autorům Školy pro elementární bytosti děkuju. Vaše práce s Rafaelkou je úžasná. Pobaví určitě nejen čtenáře, ale také mě, protože mám svět Rafaelky v mysli a najednou se přede mnou objevil v...

A nyní k tomu Shakespearovi. Básník elementálů se se svým dílem objevuje v každé knize Rafaelky, někdy více, někdy méně. V pátém dílu se Marina opět neúnavně snaží získat hlavní roli v Zimní pohádce, v níž se autor zmiňuje o Bohemii a přičarovává nám mořské pobřeží. A tak si z toho i v Rafaelce dělám tak trochu legraci. Celý konkurz máte v Dryádách, o něm nic nevyspoileruju.

Jsem ponořená do Písní sirén, právě vyšetřuju s Petrem Fialkou, z čehož může povstat průšvih. A kdo jste prošli Dryády, víte, co se vše o minulosti svého lidu a nás všech dozvěděla Marina.

Neděle končí, někdo budete článek číst třeba až v týdnu ponoření do rušného života. Proto vám pro relaxaci nabízím hudbu a příjemné video, do kterého můžete prostě jen tak hledět a naslouchat hudbě.

Kalendář harmonie VIII. (Hlasování o Lvech...)

Mezi výhrůžkou a vyzývavým lákáním je opravdu velký rozdíl a věta v dnešním citátu se dá říci různě. Záleží na intonaci mluvčího a okolnostech. Jen si zkuste doma u noťasů a mobilů zahrát na Marinu, která tak ráda hraje divadlo, a větu si několikrát přeříkejte se změněnou intonací.

To je rozdíl, co?

Jak Marina větu pronesla, komu ji řekla a při jaké příležitosti, ví jen ti, kdo už dospěli na konec Dryád. Abych nespoilerovala, neprozradím více...

Vy, kdo jste na facebooku a instagramu, víte, že právě probíhá hlasování čtenářů o oblibě dvou Marininých Lvů...

A já se jdu na chvíli ponořit do vyšetřování Petra Fialky, který je už na celý svět elementálů pořádně naštván. Než však odejdete z této stránky, nabízím vám ještě seznámením s jednou novou postavou Písní sirén. Seznamte se, toto je kagu.

Kalendář harmonie VII. (Novinka ze Sirén a Mlčeti zlato...)

Vkládám sem do blogu citát se zasněženým šípkem a vzpomněla jsem si na "My Sleeping Beauty..." z Dryád. Nebudu však spoilerovat, takže se o "My Sleeping Beauty" víc nedozvíte. S trním však něco společného má. A s pižlavými nůžkami...

Myslím, že citát mluví sám za sebe. Nejen Marina v Dryádách, nýbrž téměř všichni se často ocitáme v situacích, kdy z nás něco vypadne a vzápětí bychom se radši neviděli. Někdy to ještě "vylepšíme" omlouváním a vysvětlováním. Jo, to jsou trapné situace. Proto je lepší si někdy raději počítat a mlčet.

Komu Marina předtím cosi řekla, to tady nevyspoileruju. Chtěla mu pomoci, ale neuvědomila si, že on je v problémech kvůli ní...

Na závěr k novince ze Sirén: Možná vás po přečtení každého dílu Rafaelky napadla otázka - Proč sám pan Fialka tak pasivně přijímá fakt, že Marina patří mezi víly a elfy. A že jeho zmizelá manželka byla sama velkou záhadou. Jednoduchá odpověď: Bolest a smutek a potom další šok, když se Marina počala metamorfovat, to vše ho odvádělo od vlastního hledání pravdy. A nyní vám můžu prozradit, že právě píšu kapitolu ze Sirén, v které se Petr Fialka už konečně probere a začíná vyšetřovat... A z toho může samozřejmě vyplynout další průšvih...

Úplně na konec vás zvu k valčíku debutantů z plesu ve vídeňské opeře. Tímto plesem jsem se inspirovala, když jsem psala o plese, který pořádá v Římě královna dryád Diana.

Kalendář harmonie VI. (O iluzích...)

Dneska na nás z kalendáře vykukuje jméno Marininy tety Diany. Snad i proto jsem zvolila citát, který odkazuje k iluzím, tedy k dovednosti elementálů.

Hlavně v přírodě zažíváme chvíle, kdy přestáváme věřit vlastním smyslům, kdy máme pocit, že vše kolem nás vyčkává, že vše je jen iluze a zrak náš šálí.

Zvláště pak v parném horkém létě, které snad pocit iluzí umocňuje aspoň na desátou.

Výuku tvorby iluzí prožíváme s Marinou v Dryádách několikrát, zabředáváme s ní i do jejích zmatených snů. Nakonec o svých snech by mohl vyprávět každý z nás.
Zajímalo by mě, zda si někdo...

Mimochodem, opravdu takové aplikace existují. Tzv. Dream yournal nebo Dream diary pro mobily na internetu najdete.

A na závěr ještě video zvané Závoj vílí říše. Pozvánka do světa iluzí.

Kalendář harmonie V. (O snech a sirénách...)

Povzbuzující slova potřebuje každý z nás. I pro Marinu se taková slova najdou, ale stejně jí nepomáhají se zbavit strachu a nervozity z toho, co ji čeká.

Debata o její budoucnosti jí zkazila i oběd v příjemné restauraci. Mnozí z vás možná už sami víte, že sny o tom, čím byste chtěli být, se občas míjejí s realitou.

A tak možná s Marinou i soucítíte. A možná jste poznali, v které restauraci Marina po dějepisné přednášce obědvala. A možná jste si dokonce objednali stejné jídlo jako ona.

A jak jsem na tom se šestým dílem, se Sirénami? Tedy s...


Na Sirénách pracuju, ale kdo z vás už chodí do práce, dobře víte, že po příchodu domů nejste úplně čerství. A do práce chodit musím, tiskárnu na peníze nemám, takže u Sirén klimbám a usínám po večerech.

Kdo jste se v Dryádách propracovali k plesu, mám pro vás video. Je krásné, přestože ho natočili ve Vídni v roce, kdy jsem byla ještě studentkou gymnázia. Samozřejmě Marina takhle skvěle a náročně netančí, ale video jsem použila jako inspiraci, když jsem o předtančení na Dianině báječném plesu psala.