Kris > Kris's Quotes

“Experts are by definition the servants of those in power: they don't really THINK, they just apply their knowledge to problems defined by the powerful.”
― Slavoj Žižek

“We have no idea, now, of who or what the inhabitants of our future might be. In that sense, we have no future. Not in the sense that our grandparents had a future, or thought they did. Fully imagined cultural futures were the luxury of another day, one in which 'now' was of some greater duration. For us, of course, things can change so abruptly, so violently, so profoundly, that futures like our grandparents' have insufficient 'now' to stand on. We have no future because our present is too volatile. ... We have only risk management. The spinning of the given moment's scenarios. Pattern recognition”
― William Gibson, Pattern Recognition

“To photograph people is to violate them, by seeing them as they never see themselves, by having knowledge of them that they can never have; it turns people into objects that can be symbolically possessed. Just as a camera is a sublimation of the gun, to photograph someone is a subliminal murder - a soft murder, appropriate to a sad, frightened time.”
― Susan Sontag, On Photography

“Není možné ospravedlňovat věci skrze nějaký osud. Ano, jsme poznamenáni rodinnými, vzdělávacími, společensko-kulturními podmínkami. Je to něco, co si neseme s sebou už od narození, ale neznamená to, že bychom museli naplňovat jakýsi osud. Člověk vidí svět odlišným způsobem, pokud mluví anglicky, španělsky nebo francouzsky. Jsme vycvičeni kulturou, která formátuje náš mozek. Ale musíme s těmito danostmi zápasit, abychom mohli být sami sebou.”
― Alejandro Jodorowsky, Psicomagia

“To, co nás zneklidňuje, je ve skutečnosti naše víra v 'objektivní' svět, naše moderní mentalita, která si říká racionální. Pořád se tváříme jako distancovaní pozorovatelé jevů, které pokládáme za vnější a jejichž fungování chceme zmapovat ve zřetelných obrysech. V rámci 'šamanské' mentality k podobným problémům vůbec nedochází. Nenacházíme tu ani pozorující subjekt, ani pasivní objekt - jediné, co existuje, je svět, sen plný hemžících se znaků a symbolů, pole vzájemných interakcí, kde se stýkají nejrůznější síly a vlivy. V takovém kontextu nezáleží na tom, jestli jsou operace staré léčitelky 'reálné', nebo ne.”
― Alejandro Jodorowsky, Psicomagia

“People never seemed to notice that, by saving time, they were losing something else. No one cared to admit that life was becoming ever poorer, bleaker and more monotonous. The ones who felt this most keenly were the children, because no one had time for them any more. But time is life itself, and life resides in the human heart. And the more people saved, the less they had.”
― Michael Ende, Momo

“But time is life, and life exists in our hearts, and the more of it that the people saved, the less they actually had.”
― Michael Ende, Momo

“It is said that your life flashes before your eyes just before you die. That is true, it's called Life.”
― Terry Pratchett, The Last Continent

“If you have enough book space, I don't want to talk to you.”
― Terry Pratchett

“Pokud však jde o vědu, v ní se svoboda myšlení sice podobá životodárnému vzduchu, bez něhož vše živé umírá, ale také mrazivému povětří, které skrývá mnohá nebezpečí. Ve vědě nemůže svoboda myšlení dosahovat tak daleko, aby dovolovala pohrdat fakty.”
― Alfréd Rényi

“Ninety percent of most magic merely consists of knowing one extra fact.”
― Terry Pratchett, Night Watch

“But man had changed. He had lost the old knowledge and old skills. His mind had become a flaccid thing. He lived from one day to the next without any shining goal. But he still kept the old vices—the vices that had become virtues from his own viewpoint and raised him by his own bootstraps. He kept the unwavering belief that his was the only kind, the only life that mattered—the smug egoism that made him the self-appointed lord of all creation.”
― Clifford D. Simak, City

“Only Marxists," Dr. Iggy concluded, opening the door to usher Joe into the chapel room, "still
believe in an objective history. Marxists and a few disciples of Ayn Rand.”
― Robert Shea, The Eye in the Pyramid

“The Deleuzian philosopher Brian Massumi clearly formulated how today's capitalism has already overcome the logic of totalizing normality and adopts instead a logic of erratic excess: the more varied, and even erratic, the better. Normalcy starts to lose its hold. The regularities start to loosen, This loosening of normalcy is part of capitalism's dynamic. It's not a simple liberation. It's capitalism's own form of power. It's no longer disciplinary institutional power that defines everything, it's capitalism's power to produce variety - because markets get saturated. Produce variety and you produce a niche market. The oddest of affective tendencies are okay - as long as they pay. (...) What happens next, when the system no longer excludes the excess, but directly posits it as its driving force - as is the case when capitalism can only reproduce itself through a continual self-revolutionizing, a constant overcoming of its own limits? Then one can no longer play the game of subverting the Order from the position of its part-of-no-part, since the Order has already internalized its own permanent subversion.”
― Slavoj Žižek, Comradely Greetings: The Prison Letters of Nadya and Slavoj

“Pussy Riot is a mask: a symplifying, modernizing mask. Prison, confinement, these are also masks, different masks, ones that help people of our generation to shake off cynicism and irony. When you put on a mask, you leave your own time, you abandon the world in which any sincerity will be mocked, you move into the world of cartoon heroes, where Sailor Moon and Spiderman, those consummate modern role models, can be found. (...) The masks that members of Pussy Riot wear hold, if any, a therapeutic function: yes, we belong to a generation raised on irony, but we also put on masks to reduce that impotent irony. We go out in the streets and speak plainly, without varnish, about the things that matter most.”
― Nadezhda Tolokonnikova, Comradely Greetings: The Prison Letters of Nadya and Slavoj

“Loneliness adds beauty to life. It puts a special burn on sunsets and makes night air smell better.”
― Henry Rollins

“You are beautiful like demolition. Just the thought of you draws my knuckles white. I don’t need a god. I have you and your beautiful mouth, your hands holding onto me, the nails leaving unfelt wounds, your hot breath on my neck. The taste of your saliva. The darkness is ours. The nights belong to us. Everything we do is secret. Nothing we do will ever be understood; we will be feared and kept well away from. It will be the stuff of legend, endless discussion and limitless inspiration for the brave of heart. It’s you and me in this room, on this floor. Beyond life, beyond morality. We are gleaming animals painted in moonlit sweat glow. Our eyes turn to jewels and everything we do is an example of spontaneous perfection. I have been waiting all my life to be with you. My heart slams against my ribs when I think of the slaughtered nights I spent all over the world waiting to feel your touch. The time I annihilated while I waited like a man doing a life sentence. Now you’re here and everything we touch explodes, bursts into bloom or burns to ash. History atomizes and negates itself with our every shared breath. I need you like life needs life. I want you bad like a natural disaster. You are all I see. You are the only one I want to know.”
― Henry Rollins

“In a totally sane society, madness is the only freedom.”
― J.G. Ballard, Running Wild

“No death, no doom, no anguish can arouse the surpassing despair which flows from a loss of identity. Merging with nothingness is peaceful oblivion; but to be aware of existence and yet to know that one is no longer a definite being distinguished from other beings—that one no longer has a self—that is the nameless summit of agony and dread.”
― H.P. Lovecraft, Through the Gates of the Silver Key

“For my part, I prefer my heart to be broken. It is so lovely, dawn-kaleidoscopic within the crack.”
― D.H. Lawrence

“Perhaps only people who are capable of real togetherness have that look of being alone in the universe. The others have a certain stickiness, they stick to the mass.”
― D. H. Lawrence, Lady Chatterley's Lover

“Love is never a fulfillment. Life is never a thing of continuous bliss. There is no paradise. Fight and laugh and feel bitter and feel bliss: and fight again. Fight, fight. That is life.”
― D.H. Lawrence

“Nobody knows you.
You don't know yourself.
And I, who am half in love with you,
What am I in love with?
My own imaginings?”
― D.H. Lawrence, The Complete Poems of D.H. Lawrence

“We could go so far as to say that it is the human condition to be grotesque, since the human animal is the one that does not fit in, the freak of nature who has no place in the natural order and is capable of re-combining nature's products into hideous new forms.”
― Mark Fisher, The Weird and the Eerie

“Důležité je, že život a každá živá individualita se zde pojímá nikoli jako forma či vývoj formy, ale jako komplexní poměr mezi rozdílnými rychlostmi, mezi zpomalením a zrychlením částic; jako skládání vyšších a nižších rychlostí na rovině imanence. (...) Právě díky rychlosti a pomalosti vklouzáváme mezi věci a spojujeme se s některou z nich. Nezačínáme nikdy na začátku, nezačínáme jako nepopsaná deska, mezi věci vklouzáváme, vstupujeme do prostředí, přízpůsobujeme se určitému rytmu nebo ho sami udáváme.”
― Gilles Deleuze, Spinoza: Practical Philosophy

“Lidský intelekt, tak, jak si jej my představujeme, není nikterak onen, který nám líčil Platón v alegorii o jeskyni. Není právě tak jeho úlohou, aby pozoroval jak míjejí prázdné stíny, jako aby zřel, ohlížeje se za sebe, hvězdu zrak oslňující. Má dělati něco jiného. Zapřaženi jako voli oráčovi do těžké práce, cítíme hru svých svalů a kloubů, tíhu pluhu a odpor půdy: jednati a věděti o sobě, že jednáme, vstupovati ve styk se skutečností a dokonce ji žíti, avšak jen v mezích jejího významu pro dílo, které se dokonává, a pro brázdu, která se táhne, takový jest úkol lidského intelektu. A přece koupeme se v blahodárném fluidu, z něhož čerpáme samu sílu k práci a životu. Z tohoto oceánu života, do něhož jsme ponořeni, vdechujeme ustavičně něco a cítíme, že naše bytost, nebo alespoň intelekt, který ji vede, vytvořil se tu jakýmsi místním ztužením. Filosofie může být jen úsilím, jak znovu rozplynouti se v celku. A intelekt, resorbuje-li se ve svém principu, prožije zas naruby svou vlastní genesi. Avšak takový podnik nebude již moci dovršiti se na ráz; bude nutně hromadný a postupný. Bude záležeti na výměně dojmů, které opravujíce se vzájemně a též na sebe se kladouce, posléze rozšíří v nás lidství a dosáhnou toho, že půjde nad sebe samo.”
― Henri Bergson, Creative Evolution

“It's difficult to see the glass ceiling because it's made of glass. Virtually invisible. What we need is for more birds to fly above it and shit all over it, so we can see it properly.”
― Caitlin Moran, How to Be a Woman

“Dnes má průměrný člověk ty nejrozhodnější názory na všechno, co se ve světě děje a má dít. Proto také ztratil schopnost naslouchat. Nač ještě naslouchat, když má v sobě všechno potřebné? Už není jeho věcí, aby poslouchal, ale aby soudil, vynášel názory a rozhodoval. Neexistuje jediná veřejná otázka, do níž by při své slepotě a hluchotě nezasahoval a nevnucoval své "myšlenky".

"Myšlení" průměrného člověka není pravým myšlením a vzdělání mu není vlastní. Myšlení je boj o pravdu. Kdo chce mít myšlenky, musí se především rozhodnout usilovat o pravdu, přijmout pravidla, která tento boj předpokládá. Nelze mluvit o myšlenkách a názorech tam, kde se nepřipouští žádná řídící instance, kde není jistý souhrn pravidel, jichž se v diskusi dovoláváme. Tato pravidla jsou základy kultury.”
― José Ortega y Gasset, The Revolt of the Masses

“Do kláštera odcházel kdysi lidé, kteří nesouhlasili se světem a nebrali jeho trápení ani radosti za své. Ale naše století odmítá přiznat lidem právo nesouhlasit se světem.”
― Milan Kundera, Immortality

“Nic, co se týká člověka, není jasné. Slovo, které má ve slovníku jediný význam, dostává v lidském životě významů sedm - jako když se Ganga rozdělí, než se vleje do moře.”
― Rabindranath Tagore, Sesher Kobita, the Last Poem