Patrick Zandl's Blog: Marigold.cz, page 13

Někteří lidé se vás dotknou, i když je potkáte na krátko

Někteří lidé se vás dotknou, i když je potkáte na krátko. Josef byl Boříkův strejda, říkal o sobě, že je SAPér, ale s výbušninama neuměl, takže asi kecal. Seznámili jsme se, když jsme se ve firmě rozhodli prodávat software velkým a váženým vydavatelstvím a ukázalo se, že by to chtělo nějakou zkušenou sílu. Bořík pravil, že Pepa rozumí tomu, jak se software prodává velkým firmám.

Byl to velký sympaťák na to, že před těmi dvaceti lety to byl vlastně starej chlap, bylo mu něco mezi čtyřicítkou až padesátkou a divil jsem se, že se pouští do něčeho tak progresivního, jako je software. Ale válel. Od zákazníka si vyžádal requirements, udělal mu draft nabídky, pak závaznou nabídku, návrh smlouvy, NDA, implementační, servisní a pozáruční podmínky, prostě ho držel napnutého a naposílal mu tolik papírů, že došlo k vytoužené schůzce, kde se schylovalo k tomu, že prodáme software za statisíce korun. Inu, přelom tisíciletí. “Prodej drahý věci musí mít štábní kulturu,” zdůrazňoval Josef. “Nemůžeš jim odepsat “Pošlete půl míče, kluci vám to nainstalujou na server, nic nepotřebujeme, stejně ho nemáte zabezpečený,” jako jsi to udělal minule. A já jsem seděl, zíral a učil, protože Josef tu štábní kulturu fakt měl.

Dorazili jsme k zákazníkovi, dělám mu presentaci možností, zákazník je na lopatě, už je náš, jen nepokazit finále. “A jak bude probíhat implementace?” ptá se navnaděný zákazník? “No vyfakturujeme a nainstalujeme,” vyhrknul jsem nedočkavě, však jsem byl teprve elév softwarového obchodu. Zákazník vytřeštil oči a Josef mi položil ruku na ramena, abych věděl, že mám kušnit. “No a mezi tím…” pravil rozvážně, aby zachránil situaci, “si projdeme implementační plán, který jsem vypracoval podle ISO normy, zrevidujeme si akceptační protokoly, projdeme si instrukce pro deployment a zfinalizujeme smlouvy,” navázal plynule na moje slova a vytáhl na stůl mnoho listů papíru s nápisem Implementační plán, na kterém bylo rozepsáno, co kdy, kde a jak… zákazník se usmál blaženě a kdyby kolem jela tramvaj, všichni by tleskali, protože podpis byl tutovka.

O několik hodin později v kanceláři čučím do těch Josefových papírů a moudrý z toho nejsem. “Josefe, co teda máme dělat, vysvětlíš mi to?”

Josef se blahosklonně usmál: “Přesně, jak jsi říkal - vyfakturujeme, nainstalujeme.” A já zíral a učil se. Ten půlrok, než ho přestala dovolená u nás bavit a než odešel někam dál, jsme se hodně posunuli. A nakonec jsem i pochopil, co na těch papírech bylo a že to mělo nějaký smysl.

Evropa zatoužila po vlastním LLM. Bude OpenEuroLLM průšvih nebo má šanci?

Projekt OpenEuroLLM vznikl jako evropská iniciativa pro vývoj otevřených velkých jazykových modelů (LLM) s cílem posílit technologickou suverenitu a konkurenceschopnost Evropy v oblasti umělé inteligence. To jsou takové ty úřední vyjádření. Oficiálně byl zahájen 1. února 2025 a cílem je vytvořit modely pokrývající všechny oficiální jazyky EU a další evropské jazyky. Má také zajistit soulad s evropským AI Actem.

Projekt dostal do vínku 37 milionů Euro od Evropské komise, což se může zdát málo. Dostaneme se k té částce později.

Iniciativy OpenEuroLLM se účastní celkem 20 evropských institucí, firem a výpočetních center. Mezi hlavní účastníky patří:Výzkumné instituce a univerzity

Univerzita Karlova (Česká republika) - koordinátor projektu Technická univerzita v Eindhovenu (Nizozemsko)Společnosti Aleph Alpha (Německo) AMD Silo AI (Finsko) - spoluvedoucí projektu Lights On (Francie)Výpočetní centra CSC (Finsko) Barcelona Supercomputing Center (Španělsko)

Další účastníci

Instituce z Francie, Nizozemska, Německa, Švédska, Norska a Itálie

Projekt také spolupracuje s open-source a open-science komunitami jako LAION, open-sci a OpenML. Koordinátorem projektu je Jan Hajič z Univerzity Karlovy a spoluvedoucím je Peter Sarlin z AMD Silo AI.

A to jsou v podstatě všechny oficiální informace, které byly oznámeny. Zní to jako recept na katastrofu, dvacet institucí bez drába, který by nad nimi mohl práskat bičem a velmi limitované eurounijní financování na trhu, kde se běžně utrácejí spíše stovky milionů, než malé desítky.

Není to ale úplně tak.

Co ty peníze? Není to málo?

Především úplně zapadlo, že EU hodlá „mobilizovat“ až 200 miliard euro na investice do AI, především do „AI gigafactories“, což jsou datová centra naplněná stovkou tisíc AI procesorů. Informaci na konferenci oznámila Ursula von der Leyen. Těch třicet milionů pro OpenEuroLLM má být jen na rozjezd a základní organizaci. Protože už je mnoho hotovo.

Většina účastníků OpenEuroLLM totiž již byla zapojena do samostatného programu nazvaného High Performance Language Technologies (HPLT), který byl zahájen před dvěma lety s rozpočtem 6 milionů EUR. Původní návrh počítal s tím, že HPLT vytvoří AI model, ale pak projekt ChatGPT společnosti OpenAI změnil situaci v oblasti umělé inteligence a HPLT se zaměřil na vytvoření vysoce kvalitního souboru dat, který lze použít k trénování vícejazyčných modelů. Datová sada HPLT se v současné době “čistí” od chyb a bude tvořit základ práce OpenEuroLLM.

Podobně vznikla celá řada nutných prerekvizit, jako je třeba superpočítačové datové centrum v Barceloně, takže je na čem stavět. V Evropě jsou tři z deseti nejrychlejších superpočítačů a právě se zprovozňuje JUPITER, první evropský exascalový superpočítač. Řada univerzit a výzkumných pracovišť již mnoho práce odvedla na vývoji velkých multimodálních modelů i zvyšování spolehlivosti AI. Projekt OpenGPT-X, financovaný německou vládou, vyvinul model Teuken-7B trénovaný ve 24 evropských jazycích. Iniciativa Occiglot, vedená německými výzkumnými institucemi, vyvíjí open-source jazykové modely pro evropské jazyky. Pak tu máme výzkumné projekty Vision koordinovaný Leidenskou univerzitou, dublinský Forsee nebo třeba irský AI4Europe. Zjednodušeně řečeno, je na čem stavět.

Do toho je zde partnerství s komerčními firmami. Výslovně zmíněné jsou tři, přičemž o významu německého Aleph Alpha jsme si již něco řekli. A co finské AMD Silo AI? Dnes je to přední soukromá AI laboratoř, která vytvořila open-source multilingvální modely Poro a Viking zaměřené na skandinávské jazyky. Silo AI dále vyvinulo platformu SiloGen pro vytváření a nasazování zákaznických LLM a integraci s firemními aplikacemi. A má svůj vlastní Silo Operating System umožňující rychlé uvádění AI nástrojů do praxe. A francouzský LightsOn? Firma se sice zaměřuje na adaptivní osvětlovací systémy a energeticky efektivní řešení, používá v nich ale AI. Sama si vytvořila velmi efektivní model Alfred a se svým nástrojem Paradigm se zaměřuje na generativní AI pro podniky. Před měsíce představilo také agenta Lunious Lynx zaměřeného na zpracování dokumentů.

Jenže postavit funkční LLM není možné tak, že dáte na hromadu zdrojáky, které vznikly někde na univerzitách a „spojíte je gumičkou“. Je to tvrdý vývoj a testování, něco zcela jiného, než na co jsou akademická pracoviště zvyklá. Asi i proto je tu jako „spoluvedoucí“ projektu Peter Sarlin z AMD Silo AI. Sarlin Silo AI spoluzakládal, dlouhá léta firmě šéfoval a vloni ji dovedl k prodeji procesorovému gigantu AMD za 665 milionů dolarů. Je uznávaným odborníkem na AI, dnes je profesorem na finské Aalto University, kde se specializuje na strojové učení a umělou inteligenci.

Varování v podobě projektu OpenWebSearch

Nejčastěji zpochybňovaný je organizační model, jímž EU podporuje své projekty. Může se vývoj LLM pod eurounijní taktovkou podařit? Máme jeden poměrně čerstvý a podobný příklad - evropský vyhledávač OpenWebSearch.EU, který měl zajistit to samé, co evropský AI projekt, tedy nezávislost na cizích online službách a naplnění eurounijních požadavků.

Projekt byl oficiálně zahájen v září 2022 konsorciem čtrnácti výzkumných institucí. Cílem bylo vyvinout Open Web Index (OWI) – otevřený index webového obsahu – a infrastrukturu OWSAI pro analýzu a vyhledávání. Projekt se počítal, jak bývá tradicí, na čtyři roky, pričemž doteď se neudálo nic viditelného, kromě organizace sympozia o vyhledávání. Teprve v polovině letošního roku má dojít k dokončení otevřeného indexu webového obsahu a pilotní verze OWSAI ověřující provoz v reálném prostředí. Projekt má skončit za rok, v únoru 2026, ale už nyní se počítá s jeho prodloužením, protože k nasazení má dojít spíše po roce 2027, tedy pět let od zahájení projektu. A to je, řekněme si upřímně, příšerný výsledek, který ukazuje, co všechno je na oficiálních EU projektech špatně. Tak například jen hledání firem, které by hostovaly infrastrukturu, se řešilo půl roku, protože šlo o několika kolový výběr. Ve skutečnosti jde o vcelku komoditní službu, jejíž objednávku by Sam Altman podepsal při přestupu z privatejetu do firemní limuzíny. Chyběl tah na branku, chybělo zaujetí, zodpovědnost tlačená nervozními akcionáři, nechyběly ani znalosti, ani vize. Chyběla pružná produkce.

EU vyhledávač získal 9,5 milionů Euro a ve skutečnosti sloužil k financování výzkumných tužeb jednotlivých pracovišť, než že by si od něj někdo něco praktického sliboval. Bylo zcela nejasné, jak by mohl porazit vyhledávače jako Google. A s ohledem na to, jak prudce se žene vyhledávání informací v AI je dost možné, že k termínu komerčního nasazení někdy kolem roku 2030 už bude takový vyhledávač úplně mimo hru.

Jenže s LLM je to jinak

Bude OpenEuroLLM podobný projekt „do ztracena“? V evropském LLM projektu už je řada věcí jinak. Zatímco OpenWebSearch.EU se soukromých firem spíše štítil a jel po univerzitní lince, OpenEuroLLM již hlavní evropské AI firmy integruje a zainteresovává. S čestnou výjimkou Mistralu - a proč, to se neví. Projekt má také své jasné šéfy (tedy dva, ale i to je zlepšení) a je také podstatně lépe zainvestován.

Mezi LLM a vyhledávačem je navíc obrovský rozdíl. Vyhledávač se uživatelé naučí používat podle jeho adresy a pak funguje uživatelský konzervativismus. Dokud jsou uživatelé rozumně spokojeni, používají tento vyhledávač.

Jenže LLM je podkladová služba, infrastruktura. Ve skutečnosti, když používáte ChatGPT, používáte jej zpravidla přes webové rozhraní, které se teprve napojuje na vlastní model. A velkou část peněz získávají provozovatelé modelů právě od firem, které si nechtějí provozovat své LLM a model si pronajímají přes API rozhraní. U webového vyhledávání takový přístup je spíše výjimkou, u LLM naopak je zcela běžný, protože provozování LLM je dost náročné a navíc jej lze podstatně šířeji přizpůsobovat, než výstup z vyhledávače, z něhož byste udělali jen jiný vyhledávač.

Takže když chcete vytvořit službu, která používá umělou inteligenci, zaplatíte si za přístup k API a platíte za každý jednotlivý dotaz podle ceníku. Když vám některá služba nevyhovuje, nebo je drahá, přehodíte API. A když se s tím chcete trápit ještě méně, použijete služby jako Openrouter.ai, které vám umožní přes jedno API používat nejrůznější LLM jen změnou jména ve volání. Dokonce můžete službě říct, že má použít LLM, které je momentálně nejlevnější.

A to je to, co je podstatné. Pokud na trh přijde nové LLM, tak není potřeba přemlouvat jednotlivé uživatele, ale poskytovatele velkých služeb. Například ani Perplexity nemá vlastní LLM, pouze vrstvu nad LLM Anthropicu či OpenAI (a nově i Deepseeku). Změna na LLM trhu je mnohem dynamičtější a proto také byl příchod DeepSeeku takovým nárazem. Najednou k němu všichni masivně přepínali své služby, protože byl výrazně levnější.

Jedinou pobídkou k přechodu ale nemusí být jen cena. Může tím být také splnění nároků místního trh a to nemusí být jen regulace, to může být i kvalitní podpora jazyka. Podpora češtiny patří v LLM tradičně mezi lepší, ale taková finština to už komplikované má. Pokud by dodavatel služby měl k dispozici LLM napasované na evropské poměry jak legislativně, tak jazykově a za rozumných technických i cenových podmínek, pravděpodobně by mu dal přednost.

Co jsou klíčové parametry pro evropské LLM?

datová suverenita, čili umístění dat na serverech v evropských datacentrech, což je například nutný (a oprávněný) předpoklad pro všechny služby napojené na stát a úřady podpora GDPR podpora evropských jazyků důvěra státních institucí i firem v řešení

Proto se mi zdá, že pokud se podaří vcelku rychle nabídnout obstojně vyladěný eurounijní LLM model respektující výše uvedené parametry, může to být „no-brainer“ varianta pro řadu, firem, podobně jako se právě v Číně Apple dohodlo s Alibabou a bude používat její model. Tím Apple vyhoví čínské regulaci a také se rychle dostane k dostatečně kvalitnímu LLM.

A tak se může snadno stát, že svět se rozdělí na tři umělé inteligence: americkou, eurounijní a čínskou. Budou to tři zahrádky, nově ne ohražené patenty, jako tomu bývalo dříve, ale regulačními předpisy, které nebude jednoduché ani pohodlné naplnit pro firmy podnikající mimo tyto útvary. Je to to, co chceme?

Projev viceprezidenta JD Vance na pařížském AI summitu 2025

Na pařížském AI Summitu přednesl JD Vance důležitý projev, který zcela jasně ukázal, jak Trumpova administrativa hodlá přistupovat k umělé inteligenci. Vance zdůraznil, že umělá inteligence je nejen technologií budoucnosti, ale také nástrojem, který může zlepšit životy lidí po celém světě. Zároveň však varoval před nebezpečím, které může AI přinést, pokud se dostane do špatných rukou.

Projev považuji za velmi důležitý a proto jsem, kromě odkazu na celý projev, připravil jeho přepis. Mezititulky jsem doplnil já.

Projev adresuje celou řadu obav, které s AI dnes souvisí. A musím říct, že také se domnívám, že regulace AI byla v EU pojata příliš rozsáhle, příliš restriktivně. Že považuji za lepší variantu dynamické hledání té nejlepší cesty zejména ve světě, kde se jiní nedají takto svazovat. A to i s ohledem na to, že respektuji jak autorská, tak osobnostní práva a považuji za důležité, aby se AI nepoužívala k ovlivňování veřejného mínění. Jenže právě to se snáze řekne, než udělá. To samé říká JD Vance, jenže je toho názoru, že nechat věcem volnou ruku bude více ku prospěchu, než ku škodě. S ohledem na rostoucí hybridní válku s Ruskem (a Čínou) nejsem tak optimistický, ale uznávám, že v prvé řadě ruce svazujeme sami sobě. Že momentálně není náš problém s Ruskem a Čínou to, jak vyvíjet AI, ale jak vymáhat naše vlastní pravidla na našem území.

Projev viceprezidenta JD Vance na pařížském AI summitu 2025:

Děkuji za milé uvedení a na úvod bych rád poděkoval panu prezidentovi Macronovi za uspořádání této akce a samozřejmě za včerejší krásnou večeři. Během večeře se na mě pan prezident Macron podíval a zeptal se, zda bych nechtěl promluvit, a já jsem řekl: „Pane prezidente, jsem tu kvůli dobré společnosti a vínu zdarma, ale dnes si musím zasloužit své místo.“ A tak jsem mu odpověděl: „Pane prezidente, jsem tu kvůli dobré společnosti a vínu zdarma, ale dnes si musím zasloužit své místo.“ A já samozřejmě chci poděkovat premiérovi Módímu za to, že tu je, a za spolupořádání summitu, vám všem za účast. A nejsem tu dnes ráno proto, abych mluvil o bezpečnosti umělé inteligence, což byl název konference před několika lety. Jsem tu, abych hovořil o příležitostech pro umělou inteligenci.

Postoj Trumpovy administrativy k AI

Když se pořádají takovéto konference, aby se diskutovalo o nejmodernější technologii, často si myslím, že naší reakcí je přílišná sebestřednost a neochota riskovat. Nikdy jsem se však nesetkal s průlomovou technologií, která by tak jasně způsobila, že bychom dělali přesný opak. Naše administrativa, Trumpova administrativa, věří, že umělá inteligence bude mít nespočet revolučních aplikací v oblasti ekonomických inovací, vytváření pracovních míst, národní bezpečnosti, zdravotní péče, svobody projevu a dalších. A omezit nyní její rozvoj by nejen nespravedlivě zvýhodnilo zavedené firmy v této oblasti, ale znamenalo by to ochromit jednu z nejslibnějších technologií, jakou jsme za poslední generace viděli.A s ohledem na to bych dnes rád uvedl čtyři hlavní body.

Za prvé, tato administrativa zajistí, aby americká technologie umělé inteligence byla i nadále zlatým standardem na celém světě a abychom byli partnerem, kterého si ostatní, zahraniční země a jistě i podniky vybírají při rozšiřování vlastního využití umělé inteligence. Za druhé, jsme přesvědčeni, že přílišná regulace odvětví AI by mohla zabít transformující se odvětví právě v okamžiku, kdy se rozjíždí, a budeme se ze všech sil snažit podporovat prorůstové politiky v oblasti AI. A rád bych viděl tento deregulační nádech, který se dostává do mnoha rozhovorů na této konferenci. Za třetí, jsme velmi přesvědčeni, že AI musí zůstat bez ideologických předsudků a že americká AI nebude kooptována v nástroj autoritářské cenzury. A konečně, číslo čtyři, Trumpova administrativa bude udržovat cestu růstu AI podporující zaměstnanost tak, aby mohla být silným nástrojem pro vytváření pracovních míst ve Spojených státech.

A oceňuji, že to premiér Modi zdůraznil. Skutečně věřím, že umělá inteligence lidem usnadní práci a zvýší její produktivitu. Nebude nahrazovat lidské bytosti. Nikdy nenahradí lidské bytosti. A myslím, že příliš mnoho vedoucích představitelů v odvětví umělé inteligence, když mluví o strachu z nahrazení pracovníků, myslím, že jim opravdu uniká podstata.

Vedoucí postavení Ameriky v oblasti umělé inteligence

Věříme, že umělá inteligence nás učiní produktivnějšími, prosperujícími a svobodnějšími. Spojené státy americké jsou lídrem v oblasti AI a naše administrativa má v plánu to tak udržet. Spojené státy disponují všemi složkami napříč celým zásobníkem UI, včetně pokročilého návrhu polovodičů, hraničních algoritmů a samozřejmě transformačních aplikací. Výpočetní výkon, který tento systém vyžaduje, je nyní nedílnou součástí pokroku v technologii AI. A aby byla zajištěna americká výhoda, Trumpova administrativa zajistí, že nejvýkonnější systémy AI budou postaveny v USA s čipy navrženými a vyrobenými v Americe.

To, že jsme nyní lídrem, samozřejmě neznamená, že chceme nebo musíme postupovat sami. A dovolte mi, abych se k tomuto bodu vyjádřil důrazně. Amerika chce být partnerem vás všech a do revoluce AI, kterou máme před sebou, se chceme pustit v duchu otevřenosti a spolupráce. Abychom však takovou důvěru vytvořili, potřebujeme mezinárodní regulační režimy, které tvorbu technologií AI podporují, a nikoli dusí. A potřebujeme, aby se zejména naši evropští přátelé dívali na tuto novou perspektivu spíše s optimismem než s obavami.

Regulační přístup k AI

Vývoj špičkové umělé inteligence v USA nyní není náhodný. Zachováním otevřeného regulačního prostředí jsme povzbudili americké inovátory k experimentování a k bezkonkurenčním investicím do výzkumu a vývoje. Z těchto plus minus 700 miliard dolarů, které budou podle odhadů v roce 2028 vynaloženy na AI, bude více než polovina pravděpodobně investována ve Spojených státech amerických. Nebude to tato administrativa, kdo zlikviduje startupy a postgraduální studenty produkující některé z nejpřevratnějších aplikací umělé inteligence. Místo toho naše zákony udrží velké technologické firmy, malé technologické firmy a všechny ostatní vývojáře v rovných podmínkách.

Nyní, po nedávném prezidentově nařízení o umělé inteligenci, připravujeme akční plán pro umělou inteligenci, který se vyhne příliš opatrnému regulačnímu režimu a zároveň zajistí, aby z této technologie a jejího transformačního potenciálu měli prospěch všichni Američané. Nyní vyzýváme vaše země, aby s námi spolupracovaly a následovaly tento model, pokud to pro vaše země dává smysl. Trumpovu administrativu však znepokojují zprávy, že některé zahraniční vlády zvažují utažení šroubů americkým technologickým společnostem s mezinárodní působností. S tím se nyní Amerika nemůže a nechce smířit a myslíme si, že je to strašná chyba, a to nejen pro Spojené státy americké, ale i pro vaše vlastní země.

Obavy z mezinárodních regulací

Američtí inovátoři všech velikostí již vědí, jaké to je potýkat se s náročnými mezinárodními regulacemi. Mnoho našich nejproduktivnějších technologických společností je nuceno se vypořádat se zákonem EU o digitálních službách a jím vytvořenými masivními předpisy o stahování obsahu a kontrole tzv. dezinformací. A samozřejmě chceme zajistit, aby byl internet bezpečným místem, ale něco jiného je zabránit predátorovi, aby se na internetu přiživoval na dítěti, a něco úplně jiného je zabránit dospělému muži nebo ženě v přístupu k názoru, který vláda považuje za dezinformaci. Pro malé firmy přitom navigace v rámci GDPR znamená platit nekonečné náklady na dodržování právních předpisů nebo jinak riskovat obrovské pokuty. Pro některé bylo nyní nejjednodušším způsobem, jak se tomuto dilematu vyhnout, jednoduše uživatele z EU v první řadě zablokovat. Je to skutečně budoucnost, kterou chceme?Dámy a pánové, myslím, že odpověď pro nás všechny by měla znít ne.

Neexistuje problém, kde bychom si dělali větší starosti ohledně regulace, než pokud jde o energetiku. A opět jsem ocenil připomínky mnoha účastníků konference, protože si uvědomují, že nemůžeme - nyní stojíme na hranici průmyslu umělé inteligence, který touží po spolehlivé energii a vysoce kvalitních polovodičích. Přesto se příliš mnoho našich přátel na jedné straně deindustrializuje a na druhé straně vyhání spolehlivou energii ze svých zemí a ze svých sítí. Budoucnost umělé inteligence nezískáme lomením rukama nad bezpečností.

Fyzická ekonomika a AI

Vítězství bude dosaženo vybudováním spolehlivých elektráren až po výrobní zařízení, která mohou vyrábět čipy budoucnosti. Na osobní úrovni mě na AI nejvíce vzrušuje to, že je zakotvena v reálné a fyzické ekonomice. Úspěch tohoto odvětví není jen záležitostí chytrých lidí, kteří sedí před obrazovkou počítače a kódují. Záleží na těch, kteří pracují rukama, i když robotika změní naše továrny. Díky ní budou naši poskytovatelé zdravotní péče jistě lépe léčit nemoci, ale bude to záviset také na datech, která tito poskytovatelé zdravotní péče, tito lékaři a sestry vytvoří.

Věřím, že nám to v budoucnu pomůže vytvářet a uchovávat nové způsoby napájení. V tuto chvíli se však umělá inteligence nemůže prosadit, pokud svět nevybuduje energetickou infrastrukturu, která ji bude podporovat. Nyní se domnívám, že technologické inovace v posledních dvaceti letech často vyvolávají představu chytrých lidí, kteří zírají na obrazovky počítačů a inženýrsky pracují ve světě bitů. Ekonomika umělé inteligence však bude záviset především na světě atomů a bude jej transformovat. V tuto chvíli stojíme před mimořádnou vyhlídkou na novou průmyslovou revoluci, která se vyrovná vynálezu parního stroje nebo Bessemerovy oceli, ale nikdy k ní nedojde, pokud bude nadměrná regulace odrazovat inovátory od riskování nezbytného k pokroku, ani k ní nedojde, pokud dovolíme, aby AI ovládli masivní hráči, kteří chtějí technologie využít k cenzuře nebo kontrole myšlení uživatelů.A chtěl bych vás požádat, kdybyste na chvíli odstoupili a zeptali se sami sebe, kdo nejagresivněji požaduje, abychom my, tedy političtí představitelé, kteří se zde dnes sešli, provedli nejagresivnější regulaci? Velmi často jsou to lidé, kteří již mají na trhu převahu. A když za námi přijde masivní dominantní subjekt a žádá nás o bezpečnostní regulaci, měli bychom se ptát, zda je tato bezpečnostní regulace ve prospěch našich lidí, nebo zda je ve prospěch dominantního subjektu.

Řešení ideologických předsudků v oblasti umělé inteligence

V posledních několika letech sledujeme, jak vlády, podniky a neziskové organizace prosazují prostřednictvím AI nepopulární a podle mého názoru vyloženě ahistorické společenské programy. V USA jsme měli generátory obrázků s umělou inteligencí, které se nám snažily namluvit, že George Washington byl černoch nebo že američtí doughboys v první světové válce byly ve skutečnosti ženy.

Dnes se tomu smějeme a samozřejmě to bylo směšné, ale musíme si pamatovat poučení z tohoto směšného okamžiku. A bereme si z něj to, že Trumpova administrativa zajistí, aby systémy umělé inteligence vyvíjené v Americe nebyly ideologicky zaujaté a nikdy neomezovaly právo našich občanů na svobodu projevu. Můžeme našim lidem věřit, že dokážou přemýšlet, konzumovat informace, rozvíjet své vlastní myšlenky a diskutovat mezi sebou na otevřeném trhu myšlenek.

Řešení zahraničních hrozeb

Nyní také sledujeme, jak nepřátelští zahraniční protivníci vyzbrojují software umělé inteligence, aby přepisovali historii, sledovali uživatele a cenzurovali projevy. To samozřejmě není vůbec nic nového. Stejně jako to dělají s jinými technologiemi, některé autoritářské režimy ukradly a použily AI k posílení svých vojenských zpravodajských a sledovacích schopností, k získávání cizích dat a k vytváření propagandy, která má podkopat národní bezpečnost jiných zemí. Chci, aby bylo jasno. Tato administrativa bude takové snahy blokovat na plné čáře. Budeme chránit americké technologie umělé inteligence a čipy před krádežemi a zneužitím, spolupracovat s našimi spojenci a partnery na posílení a rozšíření této ochrany a uzavírat cesty protivníkům k získání schopností umělé inteligence, které ohrožují všechny naše lidi.

A také bych chtěl připomenout našim mezinárodním přátelům, kteří jsou zde dnes přítomni, že partnerství s takovými režimy se z dlouhodobého hlediska nikdy nevyplácí. Všichni známe levné technologie na trhu, od kamerových systémů až po zařízení 5G, které byly značně dotovány a vyváženy autoritářskými režimy. Ale jak vím, a myslím, že někteří z nás - někteří z nás v této místnosti to poznali z vlastní zkušenosti, partnerství s nimi znamená připoutání vašeho národa k autoritářskému pánovi, který se snaží infiltrovat, prokopat a zmocnit vaší informační infrastruktury. Pokud by se vám zdálo, že dohoda je příliš dobrá na to, aby byla pravdivá, vzpomeňte si na staré přísloví, které jsme se naučili v Silicon Valley. Pokud neplatíte za produkt, jste produktem vy.

Umělá inteligence a američtí pracovníci

A konečně, tato administrativa chce mít jasno v posledním bodě. V naší politice v oblasti umělé inteligence se budeme vždy soustředit na americké pracovníky. Odmítáme považovat AI za čistě destruktivní technologii, která nevyhnutelně zautomatizuje naši pracovní sílu. Věříme a budeme bojovat za politiku, která zajistí, že AI učiní naše pracovníky produktivnějšími, a očekáváme, že budou sklízet ovoce v podobě vyšších mezd, lepších benefitů a bezpečnějších a prosperujících komunit. Od práva přes medicínu až po výrobu - nejbližší aplikace umělé inteligence téměř všechny zahrnují doplnění, nikoliv nahrazení práce, kterou vykonávají Američané.

Nyní v kombinaci s přístupem této administrativy k imigraci, který je zaměřen na pracovníky, věříme, že americká pracovní síla připravená k plnému využití AI naopak přitáhne pozornost podniků, které některé z těchto rolí offshorovaly. Aby toho administrativa dosáhla, postará se o to, aby Amerika měla nejlépe vyškolenou pracovní sílu na světě. Naše školy budou studenty učit, jak řídit, jak dohlížet a jak komunikovat s nástroji využívajícími umělou inteligenci, které se stávají stále více součástí našeho každodenního života. A protože umělá inteligence vytváří nová pracovní místa a odvětví, naše vláda, podniky a odborové organizace mají povinnost spolupracovat na posílení postavení pracovníků nejen ve Spojených státech, ale v celé zemi - na celém světě. Za tímto účelem bude Trumpova administrativa u všech významných politických rozhodnutí týkajících se AI, která přijdou od federální vlády, garantovat americkým pracovníkům místo u stolu, a my jsme na to velmi hrdí.

### ZávěrNyní jsem vás již dostatečně zaměstnal, a tak bych na závěr rád uvedl jen krátký příběh. Tato země je krásná, pane prezidente Macrone, a vím, že jste na ni hrdý a měl byste být. A včera, když jsem si se svými třemi dětmi prohlížel Les Invalides s generálem Gravettem, byl tak laskav a ukázal mi meč, který patřil nejdražšímu mezinárodnímu příteli Ameriky z dob naší vlastní revoluce, markýzi de Lafayette. Nechal mě ten meč podržet, ale samozřejmě mě předtím donutil nasadit si bílé rukavice. A to mě přimělo přemýšlet o této zemi, o Francii, a samozřejmě o mé vlastní zemi a o krásné civilizaci, kterou jsme společně vybudovali pomocí zbraní, jako je tato šavle. Zbraně, které jsou ve špatných rukou nebezpečné, ale ve správných rukou jsou neuvěřitelným nástrojem svobody a prosperity.

Nemohl jsem si pomoci a musel jsem myslet na dnešní konferenci. Pokud zvolíme špatný přístup k dalším věcem, které by mohly být pojímány jako nebezpečné, k věcem, jako je umělá inteligence, a rozhodneme se držet se zpátky, změní to nejen naše HDP nebo akciový trh, ale i samotnou budoucnost projektu, který Lafayette a američtí zakladatelé začali vytvářet. To neznamená, že všechny obavy o bezpečnost jdou stranou, ale záleží na našem soustředění, a my se nyní musíme soustředit na příležitost chytit blesk do láhve, uvolnit naše nejgeniálnější inovátory a využít AI ke zlepšení blahobytu našich národů a jejich obyvatel. S velkou jistotou mohu říci, že je to příležitost, kterou Trumpova administrativa nepromarní, a doufáme, že všichni, kdo se zde dnes sešli, to cítí úplně stejně.

Děkuji vám a Bůh vám všem žehnej.

Děkuji vám.

Programování s AI pro neprogramátory: už je to tady!

Programování pro neprogramátory je svatý grál počítačů. A zdá se, že už je opravdu tady. Díky AI vzniklo několik nástrojů, které už se nesoustředí na to, že programátorům našeptávají pokračování příkazu nebo opravují chyby v kódu. Moderní nástroje zdrojový kód vytvářejí celý ze zadání a některé už jej dokonce i před uživatelem skrývají. Programovat může nyní „skoro každý“. Jak na to?

Nejprve se zastavme u slova „skoro každý“. Znamená to, že programovat mohou lidé, kteří jsou schopni definovat, co a jak má jejich program dělat. Řada nástrojů láká na to, že do promptu zadáte „Vytvoř mi klon Instagramu“ a ono to udělá kopii Instagramu. Jenže, když odmyslíme od otázky, proč by někdo měl používat kopii Instagramu, takhle jednoduché to není. Ve skutečnosti potřebujete podstatně detailnější zadání, aby výsledek práce k něčemu byl.

Tento článek není pro pravověrné programátory, ti si nad tímto směrem jen odplivnou. Jak by se jejich skillům debugingu assembleru mohlo rovnat nějaké AI. A skutečně: špičkový kód nástroje z února 2025 ještě nenapíšou. Ale šéf OpenAI Sam Altman prohlašuje, že již dnes ve firmě testují AI, která kóduje jako jeden z nejlepších programátorů na světě a do konce roku budou mít k dispozici verzi, která bude úplně nejlepší (zdroj. Věřím tomu, že bude - ještě před rokem takové nástroje teprve vznikaly, pokrok je tu obrovský.

Pro koho je tedy Programování s AI? Především pro lidi, kteří by potřebovali udělat nějaký „prográmek“ - od jednoduchého scriptu, až po nejrůznější webové aplikace včetně webových stránek. Příklady? Tak například jsem se chtěl podívat na to, kolik obce platí za některé služby. Vlastně to má jednoduché řešení, všechno si mohu najít v databázích a v Excelu spočítat. Pro pár obcí, pro větší množství by mě to nebavilo dělat. Řešení s AI? Za prvé si s AI celou věc probereme. AI mi okamžitě napovídá, že by bylo nejlepší data vyčítat z Monitoru státní pokladny přes API. A rychle se od návrhu posouváme k tomu, že AI naprogramuje volání API, zjistí potřebná data, uloží je do databáze, k nim získá počty obyvatel a přepočítá získaná data na počty obyvatel. Jako neprogramátor bych sám nic takového neudělal a cena vývoje takového software jsou spíše vyšší desítky tisíc, pokud nejste zkušený programátor, který si to spíchne za dva víkendy (jenže fakturační cena jednoho takového dne programátora je právě ta desítka tisíc)…

Jak na něco takového?

Podíváme se dnes na několik nástrojů, které slouží k programování s AI:

Cursor AI Tempolabs AI Replit Bolt New Windsurf AI

Za každý z těchto nástrojů musíte zaplatit, i když je tu nějaký malý demoprovoz možný zdarma. Ale s ním si nástroj opravdu jen osaháte, nenaprogramujete nic. A jednou upozornění: nástroje jsou v prudkém vývoji, takže jejich nabídka funkcí se mění, údaje jsou platné k 10.2.2025.

Mimochodem, jak je to s češtinou? Většinou jsme pracovali komicky: já jsem zadání definoval česky, všechny nástroje mu bezproblémů rozuměly, ale odpovídaly mi zpravidla anglicky, nebo tu česky, převážně však anglicky.

Replit Agent - kód už nemusíte vidět

Začneme s Replit. Ten to ve svojí mobilní aplikaci (zkoušel jsem jej jen na iPadu) dotáhl tak daleko, že uživatele vlastně ani nepustí ke zdrojovému kódu. Ale pokud si zaplatíte verzi Replit Agent, je vývoj velmi autonomní. Vyzkoušel jsem si naprogramovat Trump Tracker, tedy web, který načítá RSS z důležitých zpravodajských serverů, grupuje články podle tématu a vytváří každodenní přehled o tom, co Trump v jaké oblasti činnosti dělá. Na Replit Agent je příjemné to, že si je schopen sám odchytat nejrůznější chyby, takže na obrazovce vlastně jen sledujete, jak si po zadání úlohy povídá sám se sebou a ještě se omlouvá, že k chybě došlo. Replit Agent je novinka posledních dní, sám jsem jej nestihl příliš využívat, kredity zdarma jsem vyčerpal příliš rychle, takže velký dojem jsem si nestihl odnést. Snad krom té jednoduchosti a odloučenosti od zdrojového kódu, který se v jiných aplikacích ještě před vašimi zraky míhá. Jestli vás to ne/uklidní, ve webové aplikaci Replitu přístup ke zdrojovému kódu stále je, i když se do něj nemusíte tlačit. Tradiční rozhraní Replit Agent nabízí vlevo chatovací okno s Agentem, vpravo vidíte náhled aplikace, kterou můžete rovnou testovat.

Replit umožňuje také pohodlný „deploy“ - tedy nasazení aplikace na produkční server, pokud si ji nechcete provozovat sami.

Platební systém není zrovna přehledný: v zásadě si kupujete měsíční kredity, přičemž povídání s Assistantem (neumí tolik odstínit od kódu) stojí 5 centů za dotaz s Claude 3.5 Sonnet nebo 0,25$ za vytvoření „checkpointu“ s Agentem, tedy za dotvoření nějaké části funkce. Jak se to ale počítá, není snadné nastudovat.

Replit Agent je velmi pohodlná, ale také nejdražší varianta. Ale proti denní mzdě programátora to není nic závratného!

Replit Agent přehledně Nabízí AI asistenta pro generování kódu na základě popisů Umožňuje rychlé vytváření prototypů aplikací Poskytuje vestavěný chat pro diskuzi a zpětnou vazbu během vývoje Pro neprogramátory může být výhodou možnost vytvářet aplikace bez hlubokých znalostí kódování

[image error]

Tempolabs AI vs Bolt New- webové vývojové prostředí

Tempolabs AI je skvělé vývojové prostředí, které je kopií Visual Studio Code, což je v branži „průmyslový standard“. V současné době umí pracovat s REACT/Vite kódem, další jako Node.js se chystají, ale to neprogramátorům asi nic moc neřekne.

Tempu řeknete, jakou aplikaci chcete stavět a společně k ní uděláte PRD - dokument definující požadavky na produkt. Zde si popíšete, jak se aplikace má chovat, co z ní má vypadnout a naopak se do ní dostat. Na základě tohoto vygeneruje Temp design webu a postupně na něj napojuje funkce. Když chcete nový čudlík, tak myší ukážete, kde má být, vyberete, jak má vypadat a popíšete přes prompt, co má dělat. I zde máte v prohlížeči kompletní preview, takže se můžete podívat, jak vaše webová aplikace vypadá a funguje. A můžete se připojit na Github a rovnou ji poslat přes Github na svůj server (Cloudflare, Vercel, jak si co nastavíte).

S Tempolabs jsem strávil hodně času a je to nástroj, který mě nadchnul. Je pravda, že vám příliš předkládá zdrojový kód, zatímco se snaží, abyste měli málo důvodů do něj sahat. Oproti Replitu vám ukáže kód, který doporučuje nahradit a navrhne vám, jak jej nahradit a vy jen stisknete Apply a je hotovo. Zatímco Replit Agent už o kódu příliš nemluví, Tempo se snaží ještě vypadat jako nástroj pro vývojáře. I když bych řekl, že i ono tuhle vizi záhy opustí, protože za měsíc práce s Tempem jsme do zdrojového kódu hrabal jen výjimečně.

Ceny: platíte za miliony zkonzumovaných tokenů. Půl milionu máte zdarma, za 30 dolarů získáte 25 milionů tokenů. Při celodenní práci jsem toto množství vyčerpal za týden vývoje, při kterém jsem udělal tři aplikace. Můžete si připlatit za další tokeny, za 350 dolarů měsíčně jste bez limitu.

V Tempu jsem naprogramoval Progressor - trvalo mi to jeden večer to rozchodit, další tři večery jsem to trochu šperkoval. Jen jsem zatím nenapsal, k čemu to je, což je trochu chybička, musím to napravit :) Je to nástroj k zapisování toho, co jste za den udělali. Vždycky, když něco udělám, napíšu si tu jednu větu do Progressoru a pak se kdykoliv mohu podívat, kdy jsem co dělal…

Přímou konkurencí k Tempu je Bolt New . Mírně jiné rozhraní, v němž přepínáte mezi výstupem aplikace a jejím zdrojovým kódem, takže se zdrojákem nemusíte příliš tížit, pokud nechcete.

Tempolabs AI přehledně Poskytuje vizuální editor kódu, který usnadňuje úpravy i neprogramátorům Umožňuje generování kompletních pohledů pomocí jednoduchých AI promptů Integruje AI pro generování vysoce kvalitního React kódu Vhodný pro designéry, kteří chtějí vytvářet UI bez nutnosti programování

[image error]

Bolt New přehledně Umožňuje vývoj full-stack webových aplikací přímo v prohlížeči Nabízí intuitivní uživatelské rozhraní pro snadné používání Poskytuje AI-řízené prompty pro usnadnění procesu kódování Vhodný i pro neprogramátory díky snadnému rozhraní a AI asistenci

[image error]

Cursor AI - AI vývojové prostředí jako samostatná aplikace

Cursor AI je samostatná aplikace ke stažení. Je to klasické IDE - tedy vývojové prostředí, opět vychází z Visual Studio Code. Její AI okno budete chvíli hledat (neprozradím, hledejte!) - pak už funguje podobně, jako Tempolabs, jen pro vlastní ladění si musíte spustit server na svém počítači. Cursor řekne, jak na to, ale je s tím trocha času trápení navíc. Cursor také narozdíl od Tempa nemá žádnou podstatnou podporu vývoje designu, když se netrefí do toho, co chcete, tak máte smůlu a musíte si rovnou sáhnout do kódu.

Zmatečná jsou dvě okna pro AI, jedno se jmenuje Chat a druhé Composer. V Chatu byste měli jen teoreticky probírat věci kolem aplikace, Composer už slouží k zadávání pokynů pro vývoj kódu, ale není to přesně rozlišené a je to matoucí. Navíc si v okně Composer můžete aktivovat Agenta, který vám pomůže kód odladit tím, že si z konzole přebírá chybové výstupy, ale nefunguje to vždy.

Cursor AI je vhodný v případě, že už něco malého o vývoji software víte a tedy chápete, jak by mohlo probíhat ladění. Nejsou to rozsáhlé požadavky, ale pokud máte k počítačům odstup, už pro vás Cursor AI nebude.

Pro takové ty hobby programátory je naopak skvělý tím, že umožňuje vytvořit Cursor Rule - tedy soubory, které popisují vše důležité kolem vašeho projektu, například způsob, jakým má být formátován zdrojový kód nebo si zde můžete uložit popisy API, ke kterým má program přistupovat a Cursor je použije. Stejně tak sem můžete popsat designové zásady atd.

Také Cursor se umí navázat na Github a obecně se s ním pracuje velmi dobře. Samostatný klient má své výhody a nevýhody, oproti Tempo především musíte instalovat podporu pro běh programů, které vyvíjíte, ale zase můžete rychleji testovat na lokálním disku.

Cenová politika je také komplikovaná: za 20 dolarů měsíčně získáte 500 rychlých dotazů a bez omezení ty pomalejší. Rychlé dotazy jsou Claude Sonnet 3.5, tedy ten, který velmi dobře funguje, zdarma je třeba model o3, který funguje pro programování významně hůře. Můžete si vybrat i jiné modely, dokonce pracovat přes vlastní API klíč. Za 20 dolarů měsíčně dostanete 10 milionů tokenů a můžete programovat. A jak se Bolt liší od Tempo? Bolt New se více soustředí na komplexní vývojové prostředí, zatímco Tempolabs AI klade důraz na vizuální aspekty a rychlé prototypování. Tempo například umí integrovat Figma prototypy, oba již umí pracovat se SQL databází Supabase, oba jsou v prudkém procesu vývoje, takže každý týden přidávají nějakou novou funkci. Osobně jsem si více sednul s Tempo, protože se přímo napojuje na Github, který je součástí mého pracovního worflow, ale to může mít Bolt záhy taky.

Cursor AI přehledně Vyniká v kontextovém porozumění kódu a adaptivní asistenci Nabízí intuitivní rozhraní s rychlou odezvou. Umožňuje snadné úpravy kódu pomocí přirozeného jazyka Pro neprogramátory může být výhodou možnost editace kódu bez přímého zásahu do zdrojového kódu

[image error]

Windsurf AI

Windsurf AI jsem osobně nezkoušel. Má to být variantou na Cursor AI, jde tedy o samostatný software. Umožňuje spolupráci více lidí a je také zaměřený na kód. Sada funkcí mezi Cursor AI a Windsurf AI se úplně nepřekrývá, můžete si je oba porovnat, jak vám který sedne. Pozornosti se v poslední době dostává právě především Cursoru a ten se prudce vyvíjí, takže pokud sáhnete po Cursoru, neměli byste sáhnout vedle.

Jak dál s vibe coding?

Pro programování s AI se začíná razit pojem Vibe Coding - to jen tak na okraj. Teď je úžasná chvíle, kdy začít. Zkuste si vyvinout malou aplikaci, tím dostanete do rukou nákladovou stránku věci, protože účtování podle tokenů není zrovna snadno pochopitelné. Obecně vzato se vám totiž účtují slova, která se odešlou do umělé inteligence a zase se z ní přijmou. Jenže to by bylo snadné, vaše zadání má pár slov, i ten zdrojový kód není moc dlouhá. Ve skutečnosti se ale posílají neustále tam a zpět nejrůznější související kódy jako zdrojáky, které by měla AI vidět, když hledá chybu, pak taky nejrůznější ladící výstupy atd. Milion tokenů je rychle v čudu.

Přesto byste do toho měli pár desítek dolarů investovat a vibe coding si vyzkoušet. Začněte s Tempo Labs - jejich nástroj je nejvíce přímočarný. Někdy příště si řekneme, jak s Tempo nejlépe začít.

🐟 Deepseek jako čínský Sputnik

Asi jste to zaznamenali. Čínská firma Deepseek vydala své nové AI modely a z akciového trhu amerických technologických firem se v tu ránu vyfouklo bilion dolarů. Akcie Nvidia a Broadcomu, dvou veřejně obchodovatelných firem závislých na úspěchu prodeje AI čipů. poklesly za den o 17 procent (v pondělí) a za úterý se kurz nevzpamatoval, spíše to vypadá, že se stabilizuje.

Něco málo si k tomu řekněme:

Platí pravidlo žádných prudkých pohybů. Jestli máte akcie, zatím se jich nezbavujte.

Tento článek jsem od soboty přepsal třikrát a rozhodl se, že z něj udělám jen velmi malý teaser. Situace se totiž stále neusadila a není úplně jasné, co je pravda, náhoda a co třend.

Co se vlastně stalo? Čínská firma Deepseek vydala před vánoci druhou generaci svého AI LLM. Už to bylo velký. Teď vydala další a uvolnila webovou verzi svého modelu jako open source ke stažení. A byla z toho právě ta bomba na trhu, kdy se z toho všichni vzpamatovávají a přemýšlejí, co to znamená a jak to všechno mění…

Takže si pojďme dát rychlou časovou osu s komentáři:

Prosinec 2024 DeepSeek vydává model DeepSeek-V3 Model využívá architekturu “mixture of experts” pro efektivnější využití parametrů Reakce: Model je označen za významný pokrok v open-source AI (ITOnline). Ale jinak je zatím klid.20. ledna 2025 DeepSeek vydává model DeepSeek-R1 R1 je zaměřen na pokročilé uvažování a řešení komplexních úloh Reakce: Model je označen za průlomový, srovnatelný s OpenAI o1 Aplikace DeepSeek se stává nejstahovanější v App Store (TechCrunch)24. ledna 2025 Vychází najevo, že DeepSeek údajně vyvinul R1 za pouhých 6 milionů dolarů (je to trochu dezinfo, tolik stál čistě procesorový čas na trénování, není v tom práce, pokusy, ladění atd) Reakce: Pochybnosti o pravdivosti tvrzení mezi některými odborníky Obavy investorů z možného narušení dominance amerických technologických firem (Livescience.com) 26.-27. ledna 2025 Dramatický propad akcií technologických firem Nvidia ztrácí 17% hodnoty, což představuje rekordní jednodenní ztrátu 593 miliard dolarů Celkově je z trhu smazáno přibližně 1 bilion dolarů hodnoty (Evrimagaci)27. ledna 2025 DeepSeek vydává model Janus-Pro-7B pro generování obrázků Model údajně překonává DALL-E 3 a Stable Diffusion v některých benchmarcích Reakce: Další šok pro trh a konkurenci Rostoucí uznání DeepSeeku jako vážného konkurenta v globálním AI závodě (ObserverVoice)28. ledna 2025 Pokračující diskuse o dopadu DeepSeeku na globální AI trh Někteří experti vyzývají k opatrnosti při hodnocení tvrzení DeepSeeku Rostoucí debata o budoucnosti AI vývoje a globální konkurenci v této oblasti (Mickryan, FinancialExpress

Co je hlavní překvapení, zádrhel a ten Sputnik efekt, ze kterého si Amerika (a především US technologické trhy) sedly na zadek?

Na jednu stranu náklady. Na druhou stranu obrovská kvalita výstupu.

Náklady: jak to za ty peníze udělali?

Nejpozoruhodnější na DeepSeek-V3 však byla asi jeho cena. Společnost DeepSeek uvedla, že V3 trénovala přibližně dva měsíce na clusteru s 2 048 grafickými procesory, což představuje celkem 2,8 milionu GPU-hodin. Za předpokladu, že pronájem GPU stojí 2 dolary za hodinu, vychází to na přibližně 5,6 milionu dolarů nákladů na trénink.

Pro srovnání, společnost Meta trénovala modely Llama 3 na clusteru s 16 000 GPU. Odborníci z oboru odhadují, že trénink největšího modelu Llama 3.1, který má 405 miliard parametrů, zabral přibližně 30 milionů hodin na GPU. Jinými slovy, trénink modelu Llama vyžadoval přibližně desetkrát větší výpočetní výkon než trénink modelu V3. A není zřejmé, že by Llama byl lepší model než V3.

Jasně, v tom dokument Deepseeku to není napsané zcela přesně a je velmi pravděpodobné, že ve skutečnosti to stálo o pár nikláků více za nejrůznější testy a práce kolem toho, ale ten propad ceny na desetinu je ohromující. Za to nemůže jen faktor “čínské ceny”, tedy nižších nákladů v Číně, je za tím několik technologických průlomů. Je tu celá řada pokročilých algoritmů, jako třeba Multi-head Latent Attention (MLA). Ta umožňuje efektivnější inferenci díky kompresi klíčových hodnot do latentního vektoru. Česky řečeno MLA snižuje nároky na paměť během generování textu, což se projevuje ve výrazně snížených nárocích na hardware. Ale majstrštyk byl způsob, jakým tým obešel embargo na vývoz špičkových procesorů Nvidia H100. Trénink místo nich probíhal na pomalejší verzi H800 s pomalejší pamětí. A tak si deepseek napsal vlastní ovladače paměti a tím z handicapu udělal výhodu.

DeepSeek také využívá optimalizované CUDA kernely pro zvýšení rychlosti tréninku i inference. Tyto kernely jsou specificky navrženy a upraveny pro potřeby modelů DeepSeek, aby maximalizovaly využití výpočetního výkonu GPU.

Takových přistupů a zlepšení měl za sebou Deepseek celou řadu a tím také vznikla ta technologická panika. Zjednodušeně řečeno, když vám na trénink nejpokročilejší AI stačí dvě tisícovky procesorů Nvidia, na co si pak kdo bude kupovat ty hromady procesorů, které Nvidia musí prodat, aby naplnila očekávání akcionářů? A to byl důvod, proč se akcie Nvidia a také třeba Broadcomu sesunuly v pondělí dolů a z tržní hodnoty amerických firem zmizelo 1000 miliard dolarů.

A ceny API pro zákazníky? Tady je malé porovnání k lednu 2025.

[image error]

Co kvalita?

Zjednodušeně řečeno jsou výstupy Deepseek-R1 plus mínus na stejné úrovni, jako o1 model. Graf klidně přeskočte, jestli mi věříte, ale fakultativně si jej okomentujme. Podívejme se zejména na testy, které se považují za extrémně těžké: MATH 500 (což je náhodně vybraných 500 úloh z celé testovací sady), AIME 2024 (super těžké soutěžní matematické úlohy), Codeforces (soutěžní kód představený v o3) a SWE-bench Verified (Vylepšené rozdělení datové sady OpenAI). Překonat dvojici GPT-4o a Claude 3.5 dohromady, a to s takovým náskokem, je vzácné. A ano, funguje Deepseek dobře i v češtině, i když plynulost textu je podle mě lepší jak u o1 tak u Claude, ale nic, na čem byste museli bazírovat.

[image error]

Co s tím dále?

Já budu situaci pozorovat, k Deepseek se chystám sepsat obsáhlejší povídání, kde si to rozebereme. Pro nás jsou ale podstatné následující poznatky - vezmu to stručně a v bodech:

v AI stále ještě není všechno rozdáno. Tým Deepseeku je kolem 150 lidí, naprostá většina jsou mlaďoši, kteří před dvěmi lety dodělali doktorát na nějaké prestižní čínské univerzitě. A zatřásli světem.

V AI je stále ještě prostor pro chytrost a motivovaný tým

Cena je zásadní měřítko, Deepseek shodil ceny za používání AI modelů v Číně na třicetinu a podobně zatřese cenami všude jinde. Jejich API jede podle OpenAI, takže přepojení na ně a využívání velmi kvalitního AI za nižší cenu brání jen málo co

ale pořád je to Čína: data putují do Číny, věřte si tomu, kdo a co chcete, ale čínské zákony jsou jasné a neúprosné, stejně jako licenční podmínky, které říkají, že mohou všechno.

zatím to nevypadá, že by mobilní apka do Číny posílala nezbytně více věcí, než maximum, ale stejně: pokud chcete experimentovat na mobilu, dělejte to přes web. Navíc Deepseek teď má kapacitní problémy a přetížené servery, nebudete z něj mít tak dobrý dojem, jak dobrý skutečně je.

je vidět, že velká část práce je dnes ve směru agentů, tedy vyměny dat mezi LLM a vnějším světem. Deepseek nemá žádná rozhraní a napojení do vnějšího světa krom přístupu na web. A nemá ani podpůrné režimy jako Canvas či Artifact.

Jedno podstatné sdělení zůstává pro EU: pokusit se regulovat AI bylo … zajímavý, odvážný, ba revoluční nápad. Jenže se bude muset změnit. Deepseek je totiž opensource a dá se předpokládat, že kvůli jeho kvalitám na něj přejdou všichni, co opensource potřebují. Jenže nebudou moci dodržet regulaci EU týkající se jasné definice trénovacích dat. Deepseek do své AI něco nasypal, moc není jasné, co (část trénoval vůči AI od OpenAI, což jeho chat bezelstně přiznává) - a jak by se z toho udělala věrohodná definice původu obsahu, mi jasné není. Takže jakkoliv je důvod té regulace odůvodněný, všichni se zřejmě smíří s tím, že to funguje a funguje to dobře, čert vem, kde vazli data. Akorát se toho nemáte ptát v Číně na Náměstí nebeského něčeho, ale na staženém modelu už můžete dodat i to, že jde o klid.

Deepseek r1 je působivý model, zejména s ohledem na to, co jsou schopni nabídnout za cenu. My samozřejmě dodáme mnohem lepší modely a také je to legitimně povzbuzující mít nového konkurenta! vytáhneme nějaké verze. Ale hlavně jsme nadšeni, že můžeme pokračovat v realizaci našeho výzkumného plánu a věříme, že více výpočetní techniky je nyní důležitější než kdykoli předtím, abychom uspěli v našem poslání. Svět bude chtít používat hodně AI a opravdu bude docela ohromen přicházejícími modely nové generace. Těšíme se, až vám všem přineseme AGI a další. - 28.1.2025, tweet Sama Altmana, šéfa OpenAI

ChatGPT Úlohy a Customizace

OpenAI nedávno představila režim Úlohy a nově i Přizpůsobení. Úlohy umožňují provedení promptu v určitý čas, Přizpůsobení pak umožní detailněji nastavit, jak s vámi má AI mluvit. Jak funkce použít?

ChatGPT Úlohy

Musím říct, že nejdříve ta funkce vypadala jako blbost. Pak se objevily zvěsti, že původně OpenAI chtěla představit široce rozkročenou platformu agentů, jenže na poslední chvíli v ní našli fatální chybu. A tak osekali funkce a vydali jen Úlohy. Zda je to či není pravda, najisto nevíme, ale rozhodně to vypadá pravděpodobně. Úlohy vypadají jako něco, čemu někdo na poslední chvíli vzal většinu vstupně výstupních rozhraní.

Jak Úlohy fungují? Vyberete si z roletky GPT-4o s naplánovanými úlohami a nyní můžete zadat prompt, který bude pravidelně vykonáván. Takto vykonaný prompt vám bude doručen emailem a/nebo notifikací, to podle toho, jak máte nastavené upozorňování v ChatGPT. Jak notifikace, tak email ovšem odkazují jen na stránku ChatGPT, teprve na ní najdete výsledek.

[image error]

A k čemu to je? Můžete si tak nechat například sledovat aktualizaci stránek a v momentě, kdy se tam objeví téma, jaké vás zajímá a zvolíte si jej, tak vám přijde ona notifikace. Já jsem si například nastavil, aby mi každé ráno chodila informace o tom, kdyby mělo pršet s nějakou větší pravděpodobností. Na jednu stranu hezké, na druhou stranu kvůli tomu vytopit tolik procesorového výkonu mi přijde divné.

Nastavil jsem si také například sledování českých zpravodajských serverů a požádal o ranní shrnutí a vyznačení rozdílných úhlů pohledu. Bohužel dotaz zatím vždy skončí chybovou hláškou “momentálně nemohu poskytnout souhrn…” - proč, nevím.

Další příklady použití? Spíše úsměvné: můžete si kupříkladu nechat poslat každý večer jeden vtip, pohádku nebo můžete požádat, aby vám byl každý večer objasněn jeden historický fakt nebo vysvětlen jeden výraz z telekomunikačního žargonu. Můžete si také nechat udělat týdenní souhrn novinek v AI či jiném oboru, který vás zajímá.

Omezení: můžete mít jen 10 současně spuštěných Úloh, všechny nad to musíte smazat nebo pauznout. Nelze je používat v GPTs a jsou dostupné jen v placených programech přes webové rozhraní, v aplikacích ještě nejsou. Výstup v nich ale vidíte. Nelze v nich používat hlasové rozhraní ani připojovat soubory jako kontext.

Zajímavé je, že prompt je v nastaveních uložený už v angličtině, ačkoliv jsem jej zadával česky a požaduji českou odpověď…

[image error]

Takže experimentujte. Až se podaří Úlohy napojit i nějak jinak ven, začne to být zajímavější. Na monitoring zpráv to je přeci jen trochu overkill, ačkoliv souhlasím s tím, že udělat sumář jen tak nějaká služba neumí.

Customize ChatGPT - Přizpůsobení

Další poměrně žhavou novinkou je režim Přizpůsobení. Tedy, možnost přizpůsobit chat mělo ChatGPT již nějakou dobu, ale bylo možné vložit jen 1500 znaků bez hlubší struktury a tím jste se snažili nakonfigurovat způsob, jakým vám chat odpovídá.

[image error]

Nově Přizpůsobení umožňuje lepší strukturu zadání přizpůsobovacích dat. Zvláště si můžete nastavit, jak vás ChatGPT má oslovovat, kdo jste - jaké máte povolání či co děláte a také, jaké vlastnosti ChatGPT má mít, třeba trpělivost, má být skeptické nebo poetické atd. Můžete si nastavit, jaké hodnoty zastáváte vy, jaké máte zájmy a další informace, které mohou být obohacujícím kontextem pro ChatGPT.

Funkce se nicméně zatím teprve nasazuje, takže počítejte s tím, že ji v menu můžete ještě najít ve staré podobě.

Moderní AI procesory v Česku nebudou. Proč nás USA označily za nespolehlivé?

Americká administrativa nově rozdělila státy mezi ty přátelské, jimž bude dodávat AI procesory, ty nepřátelské, jimž je dodávat nebude a pak ty ostatní, neformálně nazývané nespolehlivé. Česká republika spadla mezi ty nespolehlivé, kterým američtí výrobci dodají jen přísně omezené množství. Skutečně výkonné AI procesory prakticky dostávat nebudeme. Proč? Fialova vláda nezvládla situaci s pašováním hitech procesorů přes české firmy do nepřátelských států a přes četné varování nechala firmám volnou ruku.

A u tohoto problému se vyplatí zastavit.

Na dodávky hi-tech technologií do nepřátelských regionů v USA funguje embargo již delší dobu a USA hledají možnosti, jak zpřísňovat podmínky a komplikovat Číně a Rusku technologické soupeření. Zákaz vývozu špičkových AI procesorů se masivně obcházel řetězem nákupů i krádeží, zhusta fingovaných. To je také důvod, proč se nikdo (krom těch, kdo mají vlastní serverovny) nechlubí tím, kolik Nvidia procesorů má. Nechce o ně přijít.

Nvidia má zavedenou plnou trasovatelnost všech procesorů podle výrobního čísla. Ví, komu co prodává a kontroluje si, zda u něj technologie také skončila. V létě do Česka dorazil bezpečnostní tým Nvidia včetně jednoho z nejvyšších šéfů společnosti. V serverovně, která měla být po strop naplněná Nvidia DGX H100, po AI procesorech nebylo ani památky…

Fakt, že se přes české společnosti a postsovětské republiky masivně na ruský a čínský trh dostávají embargované procesory, se nedal přehlédnout. Navíc Česká republika nebyla schopna (či ochotna) poskytnout součinnost a začít tyto díry uzavírat. Zatímco v Německu nebo Holandsku by se taková firma okamžitě dostala do přímých problémů s finančním úřadem za obcházení sankcí, v Česku v této oblasti panuje naprostá laxnost.

USA reagovaly tak, jak musely. Země, které nespolupracují na tom, aby se špičkové technologie nedostaly do rukou, kam se podle USA dostávat nesmějí, o tyto technologie přijdou. Což se stalo Česku. Českým firmám nikdo nebude smět dodávat pokročilé AI čipy nad určitý (a poměrně nízký) limit. Na tuto skutečnost jsme byli několikrát upozorněni a pro změnu situace se neudělalo mnoho.

Seznam Zprávy k situaci vydaly rozhovor s Jiřím Házem z Českého národního polovodičového klastru. Rozhovor je pro mne těžko dešifrovatelný. Že situaci nevysvětlí provládně nakolejené Seznam Zprávy, je pochopitelné. Ale Jiří Háze je člověk s výborným přehledem, takže si musí být vědom toho, že většina informací, které ve článku říká, zkrátka neodpovídají realitě. Česko dnes špičkové AI čipy prakticky nepoužívá. Výjimkou je Seznam a pár akademických pracovišť, kde ale zpravidla mají ty levnější a neembargované verze. Špičkovými čipy se nemyslí Nvidia Jetson, ale embargem dotčené H100 nebo A100, těch je v Česku pár a klidně bych se vsadil, že patřím se svou serverovou sestavou mezi největší provozovatele.

Držet si přehled je snadné. V Česku mimo jiné ani neseženete lidi, kteří mají zkušenosti s těmito systémy, který umí řešit jejich správu a umí rutinně používat ekosystém CUDA používaný pro práci s AI a těch pár lidí, co tomu rozumí se zná a dělá prakticky pro každého v oboru. To opět odpovídá tomu, jak málo je AI v Česku běžná technologie z pohledu vývojáře. Pokud jste firma, která má dnes potřebu zajistit si kapacitu na trénink či fine-tuning svých služeb, jste v podstatě odkázáni na nákup strojového výkonu v zahraničí.

Česko v současné době nemá žádný špičkový AI výzkum, o kterém mluví Háze. Meteorologický model ČHMU, o kterém je řeč, utáhne „pár GPU“, které navíc ČHMU již má. Další rozvoj? Jaký? Používání meteorologického nástroje Google? Ten poběží v Google cloudu…

Žádná vládní AI strategie

Neexistuje žádná vládní strategie ani žádná „vládní poptávka“. Zatímco v USA či v Číně se velmi jasně v jednotlivých kruzích říká, co se od AI očekává a jednotlivé instituce se podle toho chovají, v Česku máme na ČVUT Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), ale pokud si chcete udělat představu o tom, kde je český akademický a polo-komerční AI výzkum, projděte si nositele loňské AI Awards. Tohle má být to top, co u nás existuje? Že ale žádná vládní strategie pro AI není, není zase tak podstatný problém: máme například strategii pro digitalizaci, ale vlastně všichni se smířili s tím, že ji neplníme a to, co plníme, jsou jen takové ty formální body, které by se staly tak jako tak…

Děsivý je příběh Tomáše Mikolova, autora Word2vec a nejcitovanějšího českého odborníka na AI ve vědeckých pracích. Člověk jeho renomé pět let pobíhá po Česku a shání financování týmu při CIIRC: „Když jsem se v roce 2019 vracel do Česka, tak se tu hodně mluvilo o tom, jak je AI priorita, jak musíme dohnat svět. Teď je rok 2025, a stále to jsou jen ty stejné kecy, nic moc se nezměnilo. Peníze do výzkumu se investují naprosto nesmyslně nebo končí kdovíkde,“ říká v rozhovoru pro Wired. Jestli jste dneska ještě neměli depku, rozhovor si přečtěte, garantuju vám ji.

Je třeba říct si to na rovinu: AI v Česku nemá zatím žádnou perspektivu. Jakýkoliv základní výzkum tu táhnou nadšenci, jenže doba, kdy stačilo nadšení, je dávno pryč. Teď už jsou potřeba i tvrdé peníze. Jenže ty se v Česku ztrácí na nesmyslných projektech, které na sebe nenavazují, nemají žádné napojení na sebe a už vůbec ne výhled na aplikaci do praxe. Akademický výzkum AI z největší části slouží k tomu, aby se na pracovištích udržel status quo, aby podfinancování vysokoškolští pracovníci dostali aspoň nějaké peníze a vykázala se činnost. S výsledky se příliš nepočítá. Pokud bychom ho celý škrtli, nestalo by se prakticky nic zásadního pro výzkum jako takový.

Nejlepší výzkum AI zbraňových systémů v české armádě dělají dva mladíci a financování probíhá tak, že jejich šéf zavírá oči nad tím, že dělají něco jiného, než na co je oficiálně najal a umí odepsat sešrotovaný dron. Jenže tohle není výzkum v country for the future.

Co to znamená? Že český výzkum AI tak, jak běží, nedává žádný smysl. A tudíž jej ani nedostatek procesorů nemůže ohrozit. Vláda premiéra Fialy nezvládla nastartovat reformu univerzitního výzkumu a jeho převod do praxe v nejdůležitějším oboru, jaký dnes existuje - jak je to v jiných oborech nevím, tam to nesleduji. Selhala v oblasti, kde měla mít nejbližší expertízu, neboť premiér Fiala z univerzitního prostředí pochází.

Proto Házeho vyjádření v rozhovoru vůbec nechápu. Například, když říká, že si neumí představit, jak by se USA podařilo zabránit tomu, aby se čipy nedostaly na nežádoucí trhy. To je přeci naprosto jasné: USA/Nvidia prostě odříznou kohokoliv, jemuž jsou prodány procesory, které skončí na zakázaném trhu. A to je přesně to, co se stalo Česku. Blackwell procesory nekoupíte anonymně na krámě, je zcela zřetelné, kdo je koupil a dá se zjistit, kam je dodal. Není to o žádné kontrole kamionů. Těch věcí si musí být vědom. Zjevně se jen snaží nepodrazit Fialu a počítá s tím, že je vlastně úplně jedno, co v takovém rozhovoru říká, protože upřímnost nemá šanci nic změnit.

Má vůbec něco šanci změnit české technologické zaostávání?

Z věcí, které lze předpokládat, nic (nepočítám, že tu přistanou ufoni a věnují nám hyperprostorový pohon - to je jen zápletka knihy Flotila Země). Úspěchem v AI by nezískal výhodu nikdo z těch, na nichž politicky záleží - nikdo ze současných činitelů SPOLU nebo ANO není v AI (a ani v pokročilých technologiích) zainteresován. Možná by byla situace jiná, kdyby své politické příklony oficiálně vyhlásili čeští technologičtí miliardáři, většina z nich má ale jiné starosti. A tak se propadáme zpět k vzývání uhelných elektráren, mamutích jaderných projektů a spalování mrtvých dinosaurů.

AI v roce 2025: Regulace, spolehlivost, geopolitika a autentické blogy

V prvním díle jsme se dívali především na technologické změny v umělé inteligenci. Dnes se podíváme spíše na ty politické a ekonomické.

⚖️ Regulace v EU a Číně, USA na vážkách

Evropská unie se ve světě stane hlavním zdrojem inspirace pro legislativu zaměřenou na ochranu spotřebitele a etické aspekty AI, zatímco Spojené státy zůstanou poměrně roztříštěné či váhavé. Tady nějakou regulaci přijímá Kalifornie, tu asi převezmou kontumačně i ostatní státy federace. S nástupem nové administrativy Donalda Trumpa je tu možnost tvrdších i chaotičtějších zásahů do AI sektoru; nicméně stejně pravděpodobné je i „hands-off“ řešení – záleží, jak přesně se vyvine politická scéna. Spekulujme o možném (avšak nestabilním) vlivu Elona Muska, který však může s Trumpem brzy narazit a způsobit rozkol.

Osobně bych řekl, že regulatorní prostředí v USA potáhne demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom a jemu podobní. Newsom nedávno vetoval kontroverzní regulační zákon, který mimo jiné obsahoval kill switch pro deaktivaci nebezpečného AI systému (asi chápeme, kde tu může být problém) a místo toho se snaží formovat vývoj AI v oblasti deepfakes či ochrany dětí. Pozice Kalifornie je klíčová, protože stát je domovem Silicon Valley a 32 z 50 největších světových AI společností. Přístup Kalifornie tak může ovlivnit globální trendy v regulaci AI. Její pozici nakonec vývojové firmy převezmou, pokud budou chtít v Kalifornii něco prodávat - což budou.

Čína se bude s drobným odstupem inspirovat v regulaci EU s tím, že si nebude dělat hlavu s etikou zneužití, v Číně je například povolena analýza nálady a emocí, což EU na pracovištích či ve vzdělávacích institucích zakazuje.

Ve skutečnosti bych byl za to, aby se regulace EU pro AI poněkud proškrtala či některé části přeřadily do přechodného zjišťovacího období. Zásadní problém EU regulace totiž není v samotné regulaci, ta vyžaduje vcelku logické věci. Ale firmy se obávají nekonzistentního a nepředvídatelného regulačního rozhodování v rámci EU. Vznikají tak nejasnosti ohledně praktického uplatňování nových pravidel a firmy se obávají velkých pokut, proto mohou nasazení svých AI služeb v EU odkládat. Je nyní na EU, aby vyjasnila, jak se k regulaci a především postihům bude stavět.

💥 Halucinace, spolehlivost AI a první velké průšvihy

Bude to velké téma, které příští rok narazí na pořádný malér: spolehlivost AI. Zatím jsou to spíš anekdotické historky o tom, jak AI podpora zákazníkovi prodala něco, co bylo dražší či si vymyslela do obhajoby neexistující paragraf. Ale to není ten pořádný malér. Tím se teprve stane, až AI odpojí část energetické soustavy, udělá fakt velkou objednávku akcií či je naopak za babku prodá a velký hedgeový fond půjde plaite. To se ještě asi letošní rok nestane.

Jenže stejně tak se nevyřeší halucinace AI, ty jsou již napevno součástí této technologie a zbavit se jich je stejně jednoduché, jako lidského lhaní. Proč? To budeme šetřit, vrháme na to miliardy a dost možná se díky tomu dozvíme i něco o nás samotných. Kdy jindy by se vrhaly miliardy na šetření lidských selhány, než když jde o AI…

Očekávám ale také první „reálný“ případ AI incidentu, kdy se model projeví záměrně zavádějícím či „podvodným“ chováním. Nepůjde o okamžitou katastrofu, ale o varovný signál, že AI může jednat ve vlastním „zájmu“ i bez přímého příkazu člověka. Jaké to bude mít dopady bude záležet také na tom, jak daleko postoupíme příští rok s technologií agentů…

Co by jím mohlo být? To poznáme, až to uvidíme. Ale například v USA řídí části energetické rozvodné soustavy AI (přesněji ML) - a teď si představte, že po nějakém update dá taková AI přednost napájení datových serveroven před napájením lidských obydlí, ještě hůře třeba nemocnic…

🐞 Geopolitika: USA vs. Čína vs. technokorporace

Nad obavami z AGI a úplné automatizace pravděpodobně převáží naléhavější témata spojená s mezinárodní rivalitou (USA vs. Čína) a možným vojenským využitím AI. USA se s Čínou o AI i čipy budou handrkovat nadále, přičemž třísky z tohoto lesa budou dopadat i na EU a okrajově Česko. V každém případě se USA zejména pod Trump/Muskovým vedením budou snažit urvat prvenství. Očekává se, že USA spustí první „AGI-centered national security project“ za podpory předních technologických firem. Čína a státy BRICS mohou reagovat obdobně, pokud ne v roce 2025, tak v dohledné budoucnosti.

O co by v takovém projektu šlo? Mohl by vzniknout program či agentura (podobně jako DARPA), která by se specializovala na dlouhodobou podporu výzkumu směřujícího k AGI nebo alespoň k velmi pokročilým AI systémům - a to za podpory předních technologických firem a masivní finanční podpory státu. Stát by poskytoval rozsáhlé financování a zároveň by v rámci projektu definoval konkrétní bezpečnostní či vojenské cíle (např. kybernetická obrana, pokročilá vojenská logistika, satelitní data a jejich analýza apod.). Náklady? V porovnání s nimi považujte projekt F-35 za laciný…

USA by se tak snažily získat či udržet iniciativu v oblasti AI a AGI s pobočnými výhonky do kvantových počítačů, které budou zřejmě pro části AI výzkumu důležité. Doufalo by se, že masivními státními investicemi by vznikl nový trh, pro něj nové (americké!) produkty a vznikla by tak protiváha klesající schopnosti USA vyrábět klíčové technologie doma, v USA - nebo už i kdekoliv jinde.

Bude to velmi zajímavé sledovat a taky bude důležité, co na to EU. Chybí nám americká dravost.

Snad nás probudí ruský medvěd a hořící koudel za zadkem…

📕 A osobní: vrátí AI do života autentické blogy?

Není to nijak podstatný trend, alespoň zatím. Meta brzy zaplní vaše kanály na Instagramu a Facebooku postavami s umělou inteligencí, které mají profilové obrázky, životopisy a schopnost vytvářet obsah. Budou navrženy tak, aby zaujaly generaci Z dokonale nakalibrovaným obsahem, který donutí Genzí sedět u displeje a nepřepínat na tiktok. Jenže to bude něco jako recyklovaná voda ve vesmírné stanici: dá se to pít, při troše přemýšlení si uvědomujete, že to trochu smrdí, ale chcanky v tom cítíte, jen když se zamyslíte. K čemuž v tom tlaku nebude moc prostoru.

Může se stát, že lidé zatouží po autentickém obsahu? Po příbězích, které se dějí skutečným lidem, které se skutečně staly a které možná nejsou dokonalé, ale jsou opravdové? Je to pravděpodobné - dříve nebo později přijde renesance blogů, které po roce 2010 vytěsnily sociální sítě. Koloběh se opakuje, druhá polovina třetího desetiletí bude o návratu blogů a bude to příjemné retro. Výhodu budou mít ti, kteří to nestihli zabalit, mezi něž počítám sebe. Ne, že by mi to k něčemu bylo🙂

První díl tohoto přehledu najdete zde. přehled zajímavých AI služeb pro rok 2025 moje online učebnice a rubrika Umělá inteligence

Zúčtování s rokem 2024 a nahlížení do politiky verze 50

Rok 2024 pro mne měl několik momentů, pro který ho považuji za jeden z nejtěžších v mém životě, ačkoliv to celkově a osobně pro mě byl zároveň jeden z nejlepších roků mého života. Vynechávám teď fakt, že jsem měl padesáté narozeniny, ale to je přeci přípustný moment k ohlédnutí. Zejména tomu politickému.

A protože byl rok 2024 ponaučením, po kterém jsem vždycky toužil, zapisuji si jej pro sebe i pro všechny, koho by zajímalo téma „může být v Česku dobře“.

Přeskočím mnoho let až do roku 2024. Ano, příště se možná podíváme k tomu, jak a proč jsem se k politice vlastně dostal a rozhodl se jí věnovat. Zjednodušeně řečeno ale proto, že v jeden moment mi došlo, že „kdo jiný, když ne my, kdy jindy, když ne teď“ - došlo mi, že spoléhat se na to, že jsou kolem jiní chytří, kteří to zařídí, nejde donekonečna. Že už je to na nás, být těmi chytrými, kdo věci posouvají. A že je moje povinnost začít něco společnosti vracet.

Letos v květnu jsem byl po necelých dvou letech odvolán z postu místostarosty města. Příběh byl banální, podtrhla nás koaliční ODS, detailněji jsem o tom již dříve psal. Tím momentem jsem přestal mít vliv na chod města. Bylo to zásadní ponaučení:

Ponaučení 1: V politice se počítá jen to, co jste dodělali. Vize, rozpracované a připravené projekty, promyšlené strategie jsou v momentě vašeho odchodu jen cár papíru. To je také důvod, proč je nikdo nedělá, i kdyby je uměl dělat. Pravděpodobnost, že se dožije jejich uvedení v chod, je pramalá.

Druhý silný moment byl, když jsem si uvědomil, že tím momentem jsem také okamžitě ztratil příjem. V politice není žádná výpovědní lhůta, jen při dlouhém odslouženém mandátu je tam nějaké malé „odchodné“, ale zpravidla nedostanete nic nebo měsíční plat. Kdybych neměl vlastní rezervy z dřívějška a vedlejší aktivitu, kterou jsem mohl rychle rozšířit, byl bych finančně namydlený, ve stresu - a tím také vydíratelný. Je to téma na dlouho, u mne komplikovanější tím, že jsem se věci snažil dělat poctivě a léta rozprodával svoje potenciálně kolizní aktivity. Ale zjednodušeně řečeno český systém financování politiků spíše tlačí ke korupci i hromadění funkcí, protože nikdy nevíte, kdy vám která funkce skončí.

Ponaučení 2.: V politice musíte mít vedlejší příjem nebo velkou rezervu, abyste se udrželi v optimální pozici pro získání a výkon takové funkce a nebyli vydíratelní. Náš špatný systém odchodů politiků vede k zadřenému nereformovatelnému systému.

Jen pro ilustraci: záznamů jsem si spočítal, že měsíční náklady místostarosty města vůči nákladům šéfa vývoje v tisícihlavé firmě jsou o cca deset tisíc měsíčně vyšší. Paradox? Někdy se nad ním podrobněji zastavíme. Dělat v politické funkci ale není vůbec levné.

Třetí silný moment byl, když jsem se kvůli projektu, jenž dělám pro jednu skandinávskou vládu dostal do detailního kontaktu s úřady i samosprávou ve Skandinávii a Německu. Překvapení byla trojí. Tím prvním vysoká metodičnost zahraniční samosprávy. Například jsem si nechal od Finů vysvětlit, jak řeší údržbu silnic a vyložil jsem jim náš model. Koukali na mě úplně vyplesknutě a pravili, že jsme úžasní. Že si to vůbec neumí představit, že by to dělali, jako my, že to by ty silnice nezvládli vůbec udržovat v provozuschopném stavu. Finská metodika zjednodušeně řečeno znamená 2x ročně projet všechny obecní silnice, zaznamenat jejich stav a spočítat koeficient degradace. Přiřadit k nim koeficient obslužnosti (tedy to, kolik aut a nákladu jaké důležitosti se po té silnici dopravuje) a spočítat náklady na provedení údržby. Porovnáním těchto několika čísel vypadne tabulka, ve které jsou seřazené silnice, jejich prevenční a údržbové práce a podle toho se jede. Ptám se „co když na nějakou silnici nezbudou peníze?“. Odpovědí mi byl údiv: jak mohou nezbýt peníze? Když se silnice stavěla, tak se počítalo s tím, že každý rok se do její údržby musí proinvestovat cca 3 % její pořizovací hodnoty, aby nechátrala. Silnice se musí impregnovat, musí se zadělávat díry dříve, než zateče voda hlouběji a udělá větší díry. Prostě jste nemohli stavět silnici, aniž byste si nedali do všech dalších rozpočtů peníze na její údržbu.

Takhle se ale vůbec, řečeno s Goethem, v Česku nezvykne uvažovat!

Další skandinávský wow moment byl, jak prestižní práce pro stát zde jsou. Být skandinávský městský úředník (nemluvím o politikovi) je prestižní práce. Být skandinávský učitel je prestižní práce. Jak by ne - když za skandinávským úředníkem přijdete, kdy se bude opravovat silnice u vás v ulici, vyndá tabulku a řekne, že za tři měsíce proběhne půldenní impregnační zátěr prasklin. Když se zeptáte českého, tak řekne, že neví, protože politici se ještě nerozhodli a že je přeci ještě docela sjízdná a stejně se pak bude opravovat rok, až na ni přijde řada. Zcela rozdílný dojem. Plus také platový - a to je velmi podstatná stránka. Český úřednický stav je mimo jiné radikálně podinvestovaný. Jenže obojí není chyba těch úředníků, věru není.

Ponaučení 3.: Kde není systém a dlouhodobá metodičnost, nelze očekávat výsledky. Stále vynalézat kolo je únavné a neinovativní. A bez systému nelze očekávat důvěru ve fungování, protože chaotické systémy důvěru nepřinášejí.

A třetí skandinávský wow moment? Plynul z těch dvou předchozích. Naprostá odbornost a schopnost věci posouvat i ve státní správě a samosprávě. Dělali jsme projekt pro školství, ve spolupráci s ministerstvem, vládní vzdělávací agenturou, místními neziskovkami, školami a zřizovateli (obce), prostě hromada těch, co by v Česku mohli „hodit vidle“. Projekt měl startovat v několika regionech se začátkem školního roku, nakonec se o měsíc posouval kvůli neshodám se školami. Myslel jsem si, že školy projekt odmítly a nechtěly se ho účastnit. Ve skutečnosti byla agentura zahlcena stížnostmi regionů a škol, které nebyly do pilotu vybrány. To si vůbec v Česku neumím představit - tady samozřejmě pohledáte jednotlivé osvícené školy, ale plošně si to představit opravdu neumím. Řešení? Šéf projektu se na jednání zachmuřil a pravil, že to projedná a rozhodne. Já jsem automaticky v duchu projekt odložil o rok. Řešení se dojednalo a rozhodlo během tří týdnů, kdy se ministerstvo zavázalo projekt buďto po vyhodnocení pilotu zrušit nebo harmonogramově zavést do tří let plošně. A pak se šlo do sauny…

Ponaučení 4.: Bez samostatně jednajících lidí v politice, kteří mají důvěru, se věci kupředu neposunou.

Další silné momenty přišly na podzim 2024. Ty mi jen doplnily dojmy z květnového komunálního dění. ODS znovu podtrhla koaličního partnera, tentokráte celoplošně. Obchodní zájmy některých částí strany byly přednější, než politický posun republiky kupředu. Pro mě to byla veliká deziluze, do té doby jsem ještě stále věřil, že v politice jsme schopni dělat pragmatické posuny kupředu bez politického pozadí. Že jsme schopni provést reformy, na kterých panuje shoda a které jsou obecně užitečné vpravo/vlevo. Nejsme. Česko stojí za prvé na politické polarizaci, kdy vyhranění se proti straně, proti níž budete ještě letos stát ve volbách (každý rok jsou!), je důležitější, než posun toho, co jste slíbili voličům všichni. Za druhé na tom, že řada témat není pravo/levých, ale progresivně/konzervativních, přičemž takto křídla existují ve všech stranách, takže je často jednodušší domluvit se s podobně progresivním politikem z jiné strany, než s konzervativce ze strany vlastní.

Ponaučení 5: Politicky jsme zamrzli. Vzájemná politická konkurence a obchodní zájmy jsou důležitější, než posun republiky kupředu. Upřednostnit republiku znamená zmařit své politické šance na znovuzvolení.

Horizontem těchto událostí bylo rozštěpení v Pirátské straně s volbou nového předsedy. Považoval jsem za normální, že se vyslovím na jednu či druhou stranu a svou volbu zdůvodním, patří to podle mě k demokratickému průběhu. Jenže nepodpořená část strany začala bojovat kydáním špíny úplně stejně, jako dříve konkurenční politici. Adopce těchto postupů se stranám nevyhýbá. A jak je možné něco posouvat, když se nemůžete spolehnout ani na vlastní? Ponaučení jsem z toho zatím neudělal.

Situace vygradovala se skandálem kolem “nakolejování” Seznam Zpráv. Připomenu: majitel Seznamu Ivo Lukačovič tehdy vytvořil situaci (jejiž interpretace se liší), v níž byli vyhozeni dva novináři za to, že chtěli na datech ukázat to, jak ve skutečnosti probíhá digitalizace stavebního řízení. Jak se později ukázalo, jimi získaná a ověřená data se nehodily do stávající rámcové interpretace, v níž bylo možné dostat Piráty z vlády. Majitel Seznamu tak (více či méně přímo, interpretace se liší) zasáhl do chodu zpravodajství a zabránil publikování informací, které se nehodily do jeho vidění světa. Což bylo přesně to, co dříve sliboval neudělat. Dříve existovala teze „hodného oligarchy“, který přispívá k chodu společnosti tím, že provozuje nezaujatá média. Nakonec byl z těch, kdo po „mediálním jaderném kufříku“ sáhli mezi prvními. Pro mne osobně tohle bylo obrovské zklamání, zrovna v tomto případě jsem nevěřil, že se to stane. SeznamZprávy se tak zařadily mezi klasická vlivová média oligarchů, která kopou za jejich vizi světa stejně, jako ta jiná.

Ponaučení 6: Pokud někdo může něco využít pro svoje zájmy, dříve či později to udělá. Představa, že nějaká média dnes „pískají rovinu“ je mylná.

Únavní jsou všichni lidé kolem vás, kteří nejlépe vědí, že tohle nepůjde, nepůjde to změnit, k ničemu to není, děláte to zbytečně. Ale ty jsou jen únavní a je ještě docela snadné je neposlouchat. Naprosto demotivující jsou lidé, kteří jsou agresivní, nadávají vám, náváhají vám napsat, že vám rozbijou hubu, až vás potkají i s vaší rodinou. Lidé, u kterých nevíte, jestli to máte opravdu čekat, nebo jen žvaní. Lidé, před kterými musíte být ostražitý, pro co sahají do kapsy. Lidé, kteří vás aktivně pomlouvají a zcela neznámí lidé, kteří na vás útočí. Všude, na sociálních sítích, v novinách, na ulici. Agresivně, vulgárně a hned vám vyhrožují, ačkoliv jste udělali jediné, řekli svůj názor a případně začali něco zcela legálního dělat. Říkáte si, jestli tohle máte zapotřebí. Jestli byste neudělal lépe i pro sebe i pro rodinu, kdybyste v klidu za násobky peněz chodili do práce, vždyť ten svět stejně shoří, tak proč se při tom aspoň nemít dobře. Opravdu ale nemáme na vyšší cíle?

Vrcholem toho pak byl předloni Anton Fischer alias Anton Cvešperk, jehož syn si na mne s dvěma kumpány počkal, aby se mnou vyúčtoval to, že jsem jim ve městě zařídil odstranění jejich černého podnikání s billboardy. Kdyby tehdy rychle nepřijela policie, kdo ví, co by se stalo, už jsem byl po rvačce v bezvědomí. I taková je komunální politika v Česku.

Všechno to mne vede k omluvě panu Radkovi Pokornému. Před lety vyjadřoval značnou skepsi k tomu, že by společnost byla ve stavu, kdy jsme schopni z Česka vytvořit něco lepšího. Tehdy jsem sebevědomě tvrdil, že jsme. Že vytvoříme.

Pane Pokorný, omlouvám se, měl jste pravdu.

Nejsme.

Nevytvoříme.

Potrvá desetiletí, než vybředneme z marastu, do kterého jsme se dostali my sami, nikdo jiný, nikdo z venku.

Závěr je ode mne tedy depresivní. Sám jsem nakonec na několik dní odcestoval do Olomlouce do kláštera, abych tam v klášterní cele strávil pár dní odpojený od světa i sítí. Už jsem měl pochybnosti i o tom, jestli dokážu něco soustavného psát, zda už na to nejsem příliš vyhořelý. A tehdy jsem vzal blok a rukou na papír jsem napsal knihu, kterou nikdy nevydám.

A po ní už doma dodělal svou učebnici mobilních sítí a umělé inteligence.

Rok 2025 bude rokem zajímavým. Zda pro vás štastným, bude záležet na mnohém.

Tak ať to dopadne!

Život a dílo Juliana Alfreda Pankratze, známého jako Marigold

Julian Alfred Pankratz řečený Marigold, poutník, milovník, a především bard, jež se narodil v neznámém kraji a čase, zanechal v análech Kontinentu nesmazatelnou stopu a ve většíně příběhů o Zaklínačovi zůstává jeho jméno věčně spojeno s Geraltovým. Pojďme si shrnout, co o jeho životě víme.

Tady je na místě zminit, proč se tento web jmenuje Marigold. Web vytvořila Pavla původně pod jménem U loutny Marigoldovy a prodávala zde básně na zakázku. Jenže po značném obchodním úspěchu někdy koncem devadesátých let naznala, že odmítá komercionalizovat poezii a web přestala provozovat. Zbyla nám doména. A když jsem si pak někdy v roce 2003 chtěl udělat blog, tak jsem prostě doménové jméno použil. I proto, že zaklínačskou ságu miluji, mi to nebylo proti mysli. A tento životopis je splátka Marigoldovi.

Co všechno se o Marigoldovi dozvíte?

Raná léta a setkání s Geraltem Cesty a dobrodružství Lásky a ztráty Politické intriky a válka Zralá léta Seznam známých děl Marigolda: Marigoldův vztah k ženám Co si kdo myslí o Marigoldovi Citáty a výroky Marigoldův odkazRaná léta a setkání s Geraltem

Marigoldova raná léta jsou zahalena tajemstvím. Ví se, že se vyhýbal nudnému životu a raději se oddával potulkám a umění. Je však známo, že Marigold navštěvoval Univerzitu v Oxenfurtu, prestižní vzdělávací instituci, kde údajně studoval sedm svobodných umění. Jeho neobyčejný talent a vášeň pro poezii a hudbu se však brzy projevily, a proto se rozhodl opustit formální vzdělávání a vydat se na cestu potulného trubadúra. Jeho poznatky získané na Univerzitě však zanechaly nesmazatelnou stopu v jeho pozdější tvorbě, která se vyznačuje propracovaností, sofistikovaností a propletením mnoha rozličných vlivů a tradic.

Jeho život nabral nový směr při setkání s Geraltem z Rivie roku 1262. Jejich první setkání v Guletě bylo plné útěku před rozzuřenými bratry dívky, kterou Marigold svedl. Tato událost zpečetila jejich osudové přátelství a první společnou cestu do Údolí květů.

Cesty a dobrodružství

Marigold a Geralt se stali nerozlučnými společníky. Jejich cesty je zavedly do nejodlehlejších koutů světa, kde se setkali s monstry, čaroději a obyčejnými lidmi. Marigold získával inspiraci pro své balady, a Geralt, stoik s nečekaným citem pro poezii, trpělivě snášel jeho hlučnost.

Jejich dobrodružství nebyla vždy bez rizika. Marigold se ocitl v nebezpečí, když nechtěně vysvobodil džina z pečetěné nádoby, a také čelil hrozbě od čarodějky Yennefer. Přesto si uchovával optimismus a smysl pro humor. I když se jejich cesty občas rozdělily, osud je vždy svedl znovu dohromady.

Lásky a ztráty

Marigoldova srdce byla vždy otevřená novým zážitkům. Byl známý svými četnými románky. Jedna z jeho největších lásek byla s básnířkou Očko, jejíž tragická smrt ho hluboce zasáhla. Marigold, věrný svému bardskému poslání, nikdy nezapomněl na ty, které miloval. Jeho vztah s Očko ho přiměl k tomu, aby přehodnotil svůj životní postoj.

Politické intriky a válka

Marigold nebyl jen pasivním pozorovatelem dění. Vzhledem k jeho cestování se stal svědkem politických intrik a válečných hrůz. Jeho balady zachytily krutost nilfgaardské invaze a stal se cílem nelítostného mága Rience, který ho mučil kvůli informacím o Ciri. Marigoldovo jméno se stalo známým dokonce i mezi šlechtou, díky jeho vztahu s Geraltem, což ho často dostávalo do nepříjemností.

Zralá léta

V pozdějších letech Marigold působil jako informátor pro Dijkstru, ačkoli jeho loajalita k Geraltovi nikdy neochabla. Nadále cestoval a skládal balady, reflektující jeho životní zkušenosti a osudy lidí, které potkal.

Seznam známých děl Marigolda:

“Zrození a smrt krále Rhyda z Malleore” - epická balada o povstání proti králi Rhydu.“Zlatý drak” - balada o drakovi u Holopolí a zaklínačovi Geraltovi z Rivie.“Očko” - zamilovaná balada o mořské víle a rytíři.“Kvítek” - ukolébavka a oblíbené rozpočitadlo elfských dětí.“Píseň o stříbrných šatech” - kuplet o šlechtici, který svou lásku projevil dárkem stříbrných šatů.“Oheň na hrdle” - satirický kuplet o knězi Kreppovi.“Poslední přání” - balada o zaklínačovi Geraltovi, čarodějce Yennefer a dětské Sudbě Cirille.

Marigoldův vztah k ženám

Zdroje poskytují informace o mnohých ženách, se kterými měl Marigold nějaký vztah, ať už romantický, nebo přátelský, a také popisují jeho celkový postoj k ženám obecně. Zde je seznam a charakteristika těchto žen a vztahů:

Vrátná s dlouhými řasami a panenským copem: Marigold se s ní krátce bavil po příjezdu. Nenneke se na něj za to zlobila, protože si z ní udělal legraci. Vztah byl krátkodobý a založený na fyzické přitažlivosti, jak je patrné z Marigoldova popisu jejího vzhledu. Holka, kterou přefikl pod pódiem v Guletě: Tento vztah je zmíněn jako důvod, proč musel Marigold z Gulety rychle utéct. Měla čtyři urostlé bratry, kteří ho chtěli potrestat, což ukazuje na Marigoldovu lehkovážnost a sklon k riskování. Yennefer: Marigold má k Yennefer složitý vztah. Zdá se, že ji považuje za atraktivní, ale také se jí trochu bojí a nerespektuje ji. Dokonce se pokusil žertovat o jejím prvním sexuálním zážitku. Geralt a Marigold se shodují na tom, že Yennefer Marigolda nemá ráda. Marigold si myslí, že je Yennefer lhářka. Zdroje naznačují, že Marigold se snaží být s Yennefer zadobře, protože ji považuje za mocnou čarodějku, ale jejich vztah není přátelský. Essi Daven: Marigold má s Essi blízký, ale komplikovaný vztah. Nazývá ji Pacinko a zdá se, že ji má rád. Essi si přeje, aby ji Marigold neoslovoval Pacinko, a je jasné, že má o Geralta zájem. Marigold se o Essi vyjadřuje jako o “obyčejném děvčeti”. Zdroje také naznačují, že Essi je nadaná básnířka a zpěvačka, a Marigold ji obdivuje. Marigold zřejmě žárlí, když vidí Geralta s Essi. Essi odejde bez ohlédnutí, když uvidí Marigolda a Geralta spolu. Marigold dal Essi perlu k narozeninám. Očko: Očko je zmíněna jako další zpěvačka a básnířka. Zdroje naznačují, že Očko je talentovaná, ale má drzý charakter. Zdá se, že Marigold ji zná, ale nemá k ní takový osobní vztah jako k Essi. Zdroje naznačují, že Očko zemřela na neštovice ve Wyzimě, a Marigold ji sám pohřbil. Kněžna Anarietta: Marigold popisuje kněžnu Anariettu velmi podrobně, ale není jasné, zda mezi nimi byl romantický vztah. Zdá se, že Marigold je s kněžnou v přátelském vztahu a ona si ho váží. Zdroje zmiňují, že s ní Marigold zůstal po jejich odjezdu. Marigold u ní pobývá a získává od ní koně pro Geralta a jeho společníky. Shani: Marigold ji potkává na univerzitě, kde studuje medicínu. Zdá se, že se znají a mají přátelský vztah. Shani je popisována jako mladá medička s rusými vlasy. Marigold se od ní nechává varovat před špehy. Marigold si při pohledu na Shani přeje složit o ní madrigal.

Vespula: Marigold má s Vespulou komplikovaný vztah, kde ho ona pronásleduje kvůli jeho nevěře. Vespula ho nazývá “lumpe” a “čertovo kvítko”. Zdroje uvádějí, že Marigold má více snoubenek.

Další ženy: Zdroje zmiňují i další, nepojmenované ženy, se kterými měl Marigold pletky. Například zmínka o služtičce v hospodě, kterou se Marigold snažil okouzlit, nebo o ženách v hampejzu. Tyto vztahy jsou spíše krátkodobé a povrchní.

Charakteristika Marigoldova vztahu k ženám obecně:

Marigold je zobrazován jako lehkovážný a svůdný muž, který si užívá pozornosti žen. Často se zdá, že jeho vztahy s ženami jsou spíše povrchní a založené na fyzické přitažlivosti.. Je také patrné, že má sklon k nevěře. Zdá se, že si Marigold zakládá na svém vzhledu a šarmu, a snaží se ženy okouzlit. Rád se předvádí a vypráví o svých dobrodružstvích. Je také patrné, že je poněkud sebestředný. Zdroje naznačují, že Marigold není schopen hlubokého a trvalého vztahu. Jeho vztahy s ženami jsou často komplikované a plné zmatků. Přesto se zdá, že má k některým ženám, jako je Essi, hlubší city. Ukazuje se, že je schopen i upřímného přátelství se ženami, jako je Shani. Marigold má také specifický pohled na ženy a jejich roli ve společnosti. Zdroje naznačují, že má k ženám a jejich problémům pochopení. Marigold je také zobrazen jako někdo, kdo má tendenci ženy romantizovat a dělat z nich hrdinky svých balad. Zdá se, že se mu líbí představa nešťastné lásky a obětování pro lásku..

Celkově je Marigold zobrazen jako složitá postava, která má komplikovaný vztah k ženám. Je to svůdník a lehkoduch, ale také dokáže být laskavý a přátelský. Jeho vztahy s ženami jsou často zdrojem humoru a dramatu, a odrážejí jeho komplexní osobnost.

Co si kdo myslí o Marigoldovi

Postavy v románu mají na Marigolda různé názory, které se odvíjejí od jejich osobních zkušeností a vztahů s ním. Zdroje nabízejí pohled na to, jak ho vnímají různé postavy:

Geralt: Geralt a Marigold mají komplikovaný vztah. Přestože jsou přátelé a často spolu cestují, Geralt se o Marigoldovi často vyjadřuje s ironií a sarkasmem. Geralt si uvědomuje Marigoldovu lehkovážnost, sklon k problémům a nezodpovědný přístup k financím, ale také oceňuje jeho loajalitu a smysl pro humor. Geralt také ví, že Marigold je dobrý básník a má talent na vyprávění příběhů, což se mu občas hodí. Zdá se, že Geralt Marigolda považuje za přítele, ačkoli to otevřeně neříká. Yennefer: Yennefer Marigolda nemá ráda. Považuje ho za lehkovážného a otravného. Podle zdrojů si Yennefer myslí, že Marigold lže. Essi Daven: Essi Marigolda má ráda, i když ji občas rozčiluje jeho lehkovážnost. Touží po hlubším vztahu s Geraltem, ale je laskavá i k Marigoldovi. Zdá se, že obdivuje jeho básnické schopnosti, i když ho nazývá “obyčejným děvčetem”. Milwa: Milwa vnímá Marigolda jako slabého a neschopného bojovníka. I když jsou spolu na cestách, nebere Marigolda příliš vážně. Marigold se jí líbí fyzicky, ale jeho chování ji rozčiluje, a je k němu velmi kritická. Milwa má o Marigoldovi svůj vlastní názor, a to, že má štěstí na známosti, jako je ona. Milwa také nechápe Marigoldův vztah s Ciri, a domnívá se, že chce s císařem soupeřit o princezninu ruku. Dijkstra: Dijkstra považuje Marigolda za špeha. Zdá se, že Dijkstra nevěří Marigoldově upřímnosti a domnívá se, že má nějaké skryté úmysly. Zároveň si ale Dijkstra myslí, že Geralt považuje Marigolda za přítele a že se s ním proto dřív nebo později spojí, což se dá využít. Rience: Rience považuje Marigolda za užitečného kvůli jeho vztahu s Geraltem, a je ochoten ho mučit, aby z něj dostal informace. Obyčejní lidé: Obyčejní lidé vnímají Marigolda jako slavného básníka a trubadúra. Znají ho díky jeho baladám a vystoupením na slavnostech. Někteří z nich jsou jeho obdivovateli, zatímco jiní ho považují za šaška nebo povaleče. Zdroje naznačují, že Marigold je oblíbený. Půlčík Dainty: Dainty se Marigolda bojí. Když vidí Marigolda, je vyděšený a koktá. Elfové: Elfové, se kterými se Marigold setkává, ho vnímají spíše jako člověka, se kterým mohou manipulovat. Jsou k němu nedůvěřiví. V jednom případě byl Marigold s Geraltem elfy zajat. Kněžna Anarietta: Zdá se, že si kněžna Anarietta Marigolda váží. Trpaslíci: Trpaslíci, se kterými se Marigold setkává, ho považují za svého druha a parťáka. Oceňují jeho smysl pro humor a jeho schopnost skládat nestydatou poezii. Shani: Zdá se, že Marigold a Shani mají přátelský vztah. Nenneke: Nenneke se na Marigolda zlobí. Vespula: Vespula považuje Marigolda za “lumpa” a “čertovo kvítko”, a pronásleduje ho.

Celkově lze říci, že vnímání Marigolda je různorodé a často rozporuplné. Některé postavy ho obdivují, jiné ho nemají rády a další ho berou jako zdroj zábavy či jako nástroj k dosažení vlastních cílů. Marigoldova komplexní osobnost a jeho lehkovážné chování způsobují, že na něj lidé reagují různými způsoby.

Citáty a výroky

Marigold je v románové sérii Zaklínač známý svými výraznými a často komickými výroky. Zde je výběr těch, které jsou zajímavé a důležité pro jeho charakter a příběh, s ohledem na zdroje:

“Proso a komáři! To mi připomíná naši první společnou výpravu na konec světa,” Tento výrok, pronesený při vzpomínce na první společnou cestu s Geraltem, odhaluje Marigoldovu tendenci k dramatizaci a jeho smysl pro humor i v obtížných situacích.

“A ty jsi skoro vyskočil z kalhot radostí, že máš konečně společníka. Do té doby sis cestou mohl povídat nanejvýš s kobylou.” Tato replika ukazuje na Marigoldovu schopnost vidět věci s odstupem a s humorem, a zároveň poukazuje na Geraltovu samotářskou povahu.

“Znám také baladu o čeledínovi Yolopovi, který…” Tento výrok ukazuje Marigoldův sklon k vyprávění a odkazování na své básnické znalosti, i když to v dané situaci není příliš vhodné.

“Inteligentně. S důvtipem. Například s nadháněči. Vyhnal bych čerta z houštiny a na rovném poli bych ho dohonil na koni a chytil do lasa. Co si o tom myslíš?” Marigold zde demonstruje svou představivost a sklon k teatrálnosti i v praktických záležitostech. Jeho sebevědomí a víra ve vlastní schopnosti jsou zde patrné, přestože jeho plány bývají často naivní.

“Prvotní runy… Nejstarší písmo užívané před zavedením současné abecedy. Jeho základem jsou elfské runy a trpaslické ideogramy… Něco takového se dnes už často nevidí.” Tímto výrokem Marigold ukazuje své znalosti historie a jazyků, což kontrastuje s jeho obvyklým lehkovážným vystupováním. Zde se projevuje jeho intelektuální stránka.

“Jednou se člověk rodí a jednou umírá,” pronese s hrdostí. Toto filozofické prohlášení, i když je proneseno s cvakajícími zuby ze strachu, ukazuje Marigoldovu snahu o hloubku a smysl, ačkoli je často v kontrastu s jeho praktickým chováním.

“Mistr Marigold, nejslavnější básník v tomto kraji, navštívil tvůj špinavý lokál, krčmáři! Dostal totiž chuť napít se piva! Dokážeš ocenit poctu, jakou jsem ti projevil, vydřiduchu?” Tato věta odhaluje Marigoldovu teatrálnost a sebevědomí, které často hraničí s komičností. Jeho sklon k přehánění a teatrálním vstupům je zde zřetelný.

“Slyšte tedy, vzácní pánové, co se týden tomu přihodilo opodál svobodného města, Holopole zvaného.” Tato fráze ukazuje, jak Marigold začíná své příběhy, a to vždy s určitou dávkou dramatu a poutavosti, aby zaujal posluchače.

“Jak si přejete. Řečí vázanou či prostou?” Tato otázka ukazuje Marigoldovu všestrannost v komunikaci a jeho schopnost přizpůsobit se různým situacím, a to jak formálně, tak neformálně.

“Víš toho o dopplerech hodně, Geralte… Opravdu hodně.” Tímto výrokem Marigold uznává Geraltovy znalosti a zkušenosti s nestvůrami, ale také ukazuje jeho vlastní schopnost vnímat detaily.

“Nemáte někdo červenou mašli? Musíme ho nějak označit, jinak ho od toho pravého nerozeznáme.” Tato humorná poznámka ilustruje Marigoldův praktický, ale zároveň komický přístup k řešení problému s dopplerem.

“Celého tě zabalíme do ovčího rouna. Projdeš branou s voláním: ‚Jsem ovečka, bééé, bééé.‘ Nikdo tě nepozná.” Tento nápad zachycuje Marigoldovu naivitu a absurdní humor, který se často projevuje v jeho návrzích řešení problémů.

“Vida, nemáš tedy na vybranou, Dainty. Musíš se nenápadně vytratit z města.” Tímto výrokem Marigold demonstruje svou schopnost improvizovat a vymýšlet originální, byť často nepraktická řešení.

“Heleď, Geralte, rybička. Celá červená, ať mě vezme čert! a tady malý úhoř. a tohle? Co je to? Vypadá to jako velikánská průzračná blecha. a tohle… Ó, bohové! Geraaaltééé!” Tímto výkřikem Marigold projevuje svůj úžas a hrůzu nad objevem lidské lebky, ukazuje jeho citlivou povahu a zároveň sklon k přehánění.

“Pojď sem ke mně, Marigolde… Posaď se. a řekni mi všechno, co víš o Cintře. Všechno.” Geraltův požadavek na informace o Cintře ukazuje, že i Geralt oceňuje Marigoldovy znalosti a informace.

“Jsi jako prázdné nádoby, pravím vám!… Nic a nic z páně Marigoldových balad jste nepochopili, nic jste se nenaučili.” Tento výrok, který paroduje kázání kněze, zdůrazňuje Marigoldovu pozici jako tvůrce a vypravěče s hlubším poselstvím. Ačkoli se to může zdát jako pouhé vychloubání, naznačuje i Marigoldovo uvědomění si důležitosti svého umění.

“Méně metafor, víc faktů!” Tato replika ukazuje na Marigoldovu neschopnost držet se faktů a na jeho sklon k přehánění a metaforám.

“Myslel jsem si to… Jsem tedy nucen vážené pány neprodleně následovat. Co naplat, pojďme. Vy napřed, já za vámi. Nechť v tomto případě krása přenechá čestné místo v čele šiku funkci.” Tento výrok odráží Marigoldův smysl pro humor a jeho schopnost zlehčovat i nebezpečné situace. Zároveň je v tom cítit i ironie a sarkasmus.

“Musíš pokaždé zmrvit všechno, do čeho se pustíš? Nemůžeš alespoň jedenkrát v životě provést něco tak, jak je třeba?” Tímto povzdechem Dijkstra shrnuje Marigoldovu neschopnost a jeho sklon k dělání chyb, což odráží i pohled dalších postav na Marigolda.

“Ačkoliv, jak se zdá, chápe, že je to práce jako každá jiná, opovrhuje těmi, kdo ji vykonávají. Nevěří příliš na vlastenecké pohnutky, zato tvrdí, že se na špionáž dávají podlé krysy a slizcí…” Marigold zde popisuje Geraltův pohled na špehy, což nepřímo charakterizuje i jeho vlastní pohled na svět a jeho morální zásady.

“Jeď, až se nad říčkou zvedne mlha. Abys, víš co…”“V mlze není cíl tak jistý. Jestli budeš mít štěstí, mohla by tě divoženka minout. Ale jejich luky, milý pane…” Tento rozhovor s vojákem, který ho doprovází, poukazuje na to, jak i vojáci respektují Marigolda a jeho schopnost přežít v nebezpečných situacích.

“Tato nedotčená krajina mi vpravdě poskytuje bezpočet estetických dojmů, ale pro změnu bych zase s radostí popatřil na nějakou méně estetickou hospodu.” Tímto výrokem Marigold vyjadřuje svůj sklon k pohodlí a civilizaci, a zároveň ukazuje svůj smysl pro humor a ironii.

“Chceš nechat v lese spoutaného bezbranného člověka? Předpokládám, že jsi poznal někoho, s kým máš nevyřízené účty, ale je to přece zajatec, u ďasa! Byl vězněm lidí, kteří málem zabili i nás. Nepřítel našich nepřátel…” Tímto morálním apelem Marigold ukazuje svou empatii a smysl pro spravedlnost, i když stojí proti Geraltovi, a vyjadřuje svůj nesouhlas s jeho bezcitným jednáním.

“Strach je lidský pocit. V nich už nic lidského nezůstalo.” Marigoldův komentář o marodérech, kteří se dopouštějí násilí, odhaluje jeho hluboký humanismus a odmítání brutality.

“Svou budoucnost,” Odpověď na Milwinu otázku, co trpaslíci skrývají. Tato stručná odpověď, kterou doplní kradmý pohled přes rameno, dokazuje, že Marigold má nejen pozorovací talent, ale i vědomí důležitosti svého postřehu.

“Smyčka… Smyčka osudu.” Marigoldova reakce na Milwinu otázku o smyčce osudu ukazuje jeho zájem o metafyzické otázky a jeho vnímavost k hlubším významům života.

“Fuj! Co kdybyste se přestali vybavovat o smyčkách a oprátkách. Kdysi mi jedna elfka předpověděla, že opustím tohle slzavé údolí na popravčím lešení s přispěním mistra málodobrého. Sice takovému dryáčnickému věštění nevěřím, ale předminulou noc jsem měl sen, že mě věšejí. Probudil jsem se úplně zpocený, nemohl jsem polknout slinu a málem ani popadnout dech. Tak se nedivte, že teď nerad poslouchám řeči o oprátkách.” Tento výrok odhaluje Marigoldův strach a pověrčivost, ale také jeho smysl pro humor a schopnost zlehčovat i vážné situace.

“Jenom tohle vám pořád straší v palicích,” reaguje Marigold na trpaslíky, když komentují kořeny mandragory, a ukazuje tím, že je unavený jejich neustálými sexuálními narážkami.

“Možná se tu dá koupit něco na zub. Percivale, rozhlédni se po táboře a využij svého nosu. Najíme se tam, kde nejlépe vaří.” Tato poznámka je typická pro Marigolda, protože ukazuje jeho zájem o dobré jídlo a pohodlí, které vyhledává i v náročných situacích.

“Nestřílééét! Jsme vaši!” Tento zoufalý výkřik v nebezpečné situaci odhaluje, jak Marigold jedná v krizových okamžicích, a demonstruje jeho snahu o přežití.

“Miluji tě, Růžičko.” Marigoldovo oslovení Ciri poukazuje na jeho hlubokou náklonnost a citlivost. Marigold je empatický a váží si přátelství.

“Ten, kdo má za sebou padesát let zkušeností, je zákonitě zvetšelý sedmdesátiletý staroch se sklerotickou hlavou, který by měl pohodlně sedět na verandě a pouštět větry. Takový když se dá do diktování memoárů, lidé se mu leda vysmějí. Já podobnou hloupost neudělám, napíšu své paměti předem, na vrcholu tvůrčích sil. Později, před publikací, učiním jen finální úpravy.” Tento monolog odhaluje Marigoldovu sebevědomou a komickou povahu, jeho smysl pro ironii a jeho plány ohledně vlastních pamětí, které si chce napsat na vrcholu sil.

“Oprav mě, pokud se mýlím… Tahle holčina, kterou jsi tak ochotně a bezstarostně přijal.” Marigold vyjadřuje skeptický postoj k Angouleme. Marigold je opatrný, když jde o cizí lidi v jejich skupině.

“Nic se nestalo… Jen malé přátelské škádlení. Drobná rozepře. Už je zažehnána.” Marigold se snaží zmírnit napětí a zlehčit situaci po konfliktu s Milwou, což ukazuje na jeho snahu o udržení harmonie ve skupině.

“Hrome! To se musí spravit! Vždyť se na těch schodech někdo může zabít! To by bylo neštěstí!” Marigoldův bezprostřední a komický komentář na popravišti ukazuje jeho strach z vlastní smrti, ale i jeho sklon k rozptylování pozornosti od nebezpečí.

“Bozi uchovejte,” pronese Marigold s úctou. Marigold se bojí o svůj život v kontextu s pohledem na vyhnance.

Tyto výroky odrážejí Marigoldovu povahu – je to básník, komik, vypravěč, přítel i opatrný člověk, který se v nebezpečných situacích snaží zachovat si nadhled a humor. Jeho výroky jsou klíčové pro pochopení jeho role v příběhu a jeho vztahů k ostatním postavám.

Marigoldův odkaz

Marigold byl víc než jen bard. Byl kronikářem svého času, který svými písněmi uchovával vzpomínky na hrdiny i padouchy. Jeho balady se staly součástí kulturního dědictví a nadále inspirují další generace, čímž si zajistil nesmrtelnost, kterou si každý umělec přeje.

Tento životopis je pokusem zachytit komplexní osobnost Marigolda, čerpající z útržků informací, které se o něm dochovaly v historických pramenech. Jeho život je důkazem, že i v temných dobách, světlo umění a přátelství může být majákem naděje.