Patrick Zandl's Blog: Marigold.cz, page 12

Rok 2025: Umělá inteligence jako nedílná součást naší reality I.

Začátek nového roku je vždy dobrou příležitostí zastavit se a zamyslet se nad tím, jaké trendy se do dalšího roku nejviditelněji propíšou. Dnes bych chtěl takové mírné zastavení udělat u umělé inteligence. Pojďme se podívat, jaký bude rok 2025 v oblasti AI jak celosvětově, tak z českého pohledu.

Co konkrétně se v tomto článku dozvíte?

Pokračující evoluce, ale nikoli plnohodnotná AGI O práci (zatím) nepřijdeme Co s generativní AI Éra agentů: Agenti a mikroagenti Weboví agenti a osobní asistenti Posun v byznys modelu AI: od individuálních uživatelů k B2B Technologický pokrok a škálování Využití jaderné energie a „datová centra ve vesmíru“ Robotaxi a samořiditelné vozy

Článek vyšel původně jako součást mého newsletteru, který si můžete objednat zde.

Rok 2025 se rýsuje jako zlomový v oblasti umělé inteligence. AI se stane všudypřítomnou technologií, která bude ovlivňovat nejen naše pracovní životy, ale i každodenní aktivity. Stejně jako kdysi elektřina nebo internet, AI se stane neviditelnou, avšak nezbytnou součástí infrastruktury naší společnosti. Místo toho, abychom s AI aktivně pracovali, budeme jednoduše žít ve světě, kde AI vše zefektivňuje a zjednodušuje. Tento trend dostal i své označení Ubiquitní AI, kdy AI je neviditelná síla v pozadí.

Pokračující evoluce, ale nikoli plnohodnotná AGI

Tohle je asi nejdůležitější a nejzbytečnější sdělení. Odhady, kdy se univerzální umělá inteligence označovaná jako AGI stane skutečností, plní obecná média nějakou dobu a věrozvěstového všeho druhu se tu za nejrůznějším účelem předhánějí v průlomových odhadech. Jenže pokud zrovna nepotřebujete získat pár miliard na zafinancování vašeho opožděně naskakujícího startupu, je potřeba si připustit jedno. Na AGI to v roce 2025 nevypadá. A je to i tak nějak fuk.

To totiž neznamená stagnaci: jen se nenaplní silácká prohlášení. Vývoj AI bude prudce pokračovat, zesílí celá řada dnes slabých míst v AI a bude pokračovat trend posilování výkonu AI v jednotlivých segmentech a to nejrůznějšími přístupy. Již dnes víme, že “Reasoning”, tedy uvažování, kdy se AI nejdříve zamyslí, jak bude krok za krokem postupovat a pak posune úlohu na nejvhodněji natrénovaný model, je nesmírně silný a slibný. Znamená to ale také jedno: nepočítejte s tím, že si v polovině roku 2025 zaplatíte jeden účet a tím obsloužíte všechny úkoly. Naopak: fragmentace AI se bude rozšiřovat z té strany, ze které se budou vývojáři snažit AI posouvat do dalších a dalších segmentů. A na té druhé straně, kde už AI najde své přesvědčivé způsoby použití, se bude fragmentace snižovat konsolidací trhu, kdy velcí hráči budou skupovat a/nebo integrovat jednotlivá řešení. Dnes to již vidíme na prostředí ChatGPT Canvas, které má do kvalitního a univerzálního řešení pro zpracování textu v AI ještě stále daleko. Ale pro dva segmenty, tedy pro autory textů článkové velikosti i hloubky a pro vývojáře velmi malých projektů je již docela atraktivní. Je pravděpodobné, že zvyšující odborné schopnosti AI umožní Canvasu například kvalitně zpracovat smlouvu podle španělského právního řádu či vytvářet cestovní itineráře. Závisí to na tom, jak se OpenAI podaří ChatGPT napojit na zdroje dat a přizpůsobit k tomu části modelů. Očekávám, že umožnění napojení online zdrojů třetích stran bude důležitým trendem, i když obtížně řešitelným.

Posunul jsem vydání single knihy Technoelity - když příliš málo určuje příliš mnoho. To ale znamená, že si ebook můžete za 200 Kč stále objednat zde na IFDEAL.

O práci (zatím) nepřijdeme

Tohle už důležité je. V roce 2025 začne AI mít signifikantní dopady na pracovní procesy a tím i na dostupnost pracovních míst. U prací, kde je primárně používána angličtina, začne být dopad Ai v některých segmentech (tj. tam, kde jsou AI nástroje segmentu již přizpůsobené) citelný. V češtině tento dopad ještě nepocítíme, bude o cca dva roky zpožděný.

Tlak AI je zřetelný v odvětvích, kde jsou zpracovávány textové údaje, kde je zatím AI nejužitečnější a nejlépe adaptovaná. Jde především o odvětví zpráv, pořizování marketingových textů a programování. AI zde automatizuje rutinní úkoly, dříve typické juniorní úkoly, pracovní role se tedy budou posouvat ke kreativě, například v případě programování k definování architektury, revizi kódu či orchestraci celého systému. Je tedy kličové, pokud v tomto odvětví pracujete, začít se osobnostně posouvat do tohoto směru a opouštět oblasti, kde AI bude výrazně efektivnější.

Zaměstnanci budou muset získat nové dovednosti spojené s prací s AI, včetně prompt inženýrství, analýzy dat a řízení AI systémů. Důležitými dovednostmi se stanou kreativita, kritické myšlení a schopnost řešit problémy, které AI nemůže automatizovat.

Bude klíčové, co nejdříve se naučit AI používat pro sebevzdělávání, případně jako tutora v oblastech, ve kterých budete pracovat, ale nebudete v nich mít dalekosáhlé zkušenosti, což bude stále častější pracovní model.

Lidé, kteří si zvyknou AI používat spíše dříve, než později, budou mít na pracovním trhu značnou výhodu seniornosti.

Co s generativní AI

A dnešní fenomén generativní AI? Řekněme si to upřímně, některé tyto oblasti jsou masturbací nad možnostmi, nikoliv skutečnou potřebou trhu. Vezměmě si video modely jako Sora. Technologicky je to úchvatné: zadáte pár slov a vygeneruje se video, ze kterého jste chvilku unešení, jenže co s ním dál? Zatím jím můžete uchvacovat na sociálních sítích, odvážnější jím udělají promo, které sice bude mnohem horší, než jaké by jim dodala agentura, ale zase o tom všichni napíšou, protože AI. Hloupé v tomto oboru je být třetí (druhému se to ještě odpustí). Udělat dnes Sorou kvalitní film? Spíš ne - a omezení už začínají být spíš právní, než technická. Ve filmu totiž potřebujete pořád zachovávat jednu tvář pro konkrétní roli, jenže to Sora záměrně běžně neumožňuje, aby se předešlo tvorbě deepfakes. Navíc opravit nějakou drobnost ve scéně tak, jak si přejete a přitom nechat všechno ostatní netknuté, je dnes pro Soru i jiné videomodely, technicky obtížné. Být režisér puntičkář - to není nic pro spolupráci s dnešními videomodely. Technické potíže se budou postupně měnit, ty právně-politické taky. Už dnes vám videomodely neumožní použít celou řadu mezinárodních osobností, tato omezení se budou postupně tříbřit. Ale opravdu si myslíme, že přes videomodely typu Sora půjde udělat videotrhák? Spíše budou sloužit k tvorbě obchodních produktových videí, marketingových vizuálů a storytellingových materiálů, jejichž spotřeba ve světě roste. Jako doplněk pro nejrůznější podcasty, pro meme - to všechno může být zajímavý trh. Pro filmový trh? Možná, ale speciální verze.

[image error] Sora v Česku oficiálně nefunguje, musíte použít VPN. Trhák s ní ani tak nenatočíte

Ve skutečnosti je trh jinde, než v naději, že Sora natočí pokračování Kmotra. Práce s našimi videi. Běžný uživatel natočí mraky videí ročně, jenže kdo by se chtěl dívat na dvouhodinové video z dovolené. Ani rodinní příslušníci už ne. Dnešní videomodely se postupně učí popasovat s tím, jak vybrat z těch dvou hodin oněch pět minut, které vaši jedinečnou týdenní dovolenou v Turecku skvěle charakterizují. A dají se ukoukat. Takových případů použití se objevuje čím dále více. V businessu je to autonomně generovaný videoobsah, například generování ukázek přípravy jídel v reálném čase s personalizovanými ingrediencemi, statistikami a třeba i přizpůsobením zdravotnímu profilu uživatele.

Nástrojů na drobné klipy, jako je Pika, objevuje stále více.

Storytelling bude velká část videotrhu: média budou hledat nové metody, jak atraktivně zpřístupnit lidem zprávy a zároveň snížit náklady na jejich produkci. Metoda visia jako videa, do kterého lze interaktivně vstoupit dotazy a ono vám odpovídá na věci, které jsou vám nejasné, jak jsem ji popsal před dvaceti lety v knize Flotila Země, je už na dosah. Představte si, že se ve filmu můžete postavy zeptat, proč udělala tohle a ne něco jiného…

Éra agentů: Agenti a mikroagenti

Velký svět pro AI budou agenti a mikroagenti. Mikroagenti je můj název pro úkolově orientované AI systémy, které mají svůj jednoznačný účel. Tak například můj Oura prsten mě na základě analýzy dat informoval, že mi bude blbě a mám zvolnit. Na což jsem si o dva dny později v horečce vzpomněl. Tyto systémy budou analyzovat data v reálném čase a umožní tak optimalizace i bez centrálních prvků. Cílové trhy mikroagentů: doprava osobní i zbožová logistika. Zdravotnictví pro monitoring pacientů a těch, co na to mají. Hyperpersonalizované vzdělávání.

Agenti (detailně o nich ve článku) jsou podstatně robustnější systémy a mají autonomně obsluhovat podstatně větší oblasti. Například zákaznickou podporu - tedy schopnost přijmout, vyhodnotit, zpracovat a vyřídit požadavek. Tohle přeci už musí být na dosah: vyzdvihnout mailbox, najít, že si uživatel stěžuje na závadu na zařízení, vyhodnocení jeho důvěryhodnosti a automatická odpověď, že je mu posílán náhradní díl, zatímco do systému objednávek je požadavek na sparse-part zapsán a následně odbaven. A taky to už existuje, jen to má drobná ALE. Těmi jsou především ta napojení na externí systémy, z nichž mailbox je ten nejmenší problém. Pokud běžíte na amerických systémech jako Shopify, budete tam brzy, pokud na proprietárních platformách, co vám spíchnul student za pade, trochu se s tím ten studentík zapotí, ale taky to dá, jen asi ne letos. Však se vám to pro ty tři reklamačky za den asi ani nevyplatí. A o tom celém to bude: bedlivě počítat náklady a přínosy. Masivnější nástup AI agentů jen prohloubí význam standardizace a používání otevřených výměnných formátů. Nebo alespoň těch zdokumentovaných. To je dobrá příležitost jít se podívat, jak je na tom vaše firma, vaše data…

Superoblast: Bezpečnost v IT a infrastruktury. Z obou stran: jak využití pro útoky, tak pro obranu. Jestli můžete, dělejte v tom něco, bude to extra důležité a průšvihy se mohou začít množit velmi rychle.

Agenti budou buzzwords pro rok 2025 v AI, ale plného rozvoje ještě nedosáhnou. Budeme se potýkat s propojováním systémů a datových sad, něco pojede přes služby jako Zappier nebo Make.com, bude se experimentovat, ale teprve se bude definovat trh. Už dnes je zřejmé, že řada takových služeb čeká na nějaký flexibilní platební systém u poskytovatelů AI, abyste si mohli datovou sadu objednat za použití z jednoho místa a neprolézali milion webů jen kvůli tomu, že chcete propojit několik API a datových sad do jedné služby. Jenže to je také důvod, proč o nich musíte přemýšlet už dnes: i vaši firmu potrápí digitalizace dat a procesů tak, abyste mohli později procesy automatizovat. Udělat ingegrovanou zákaznickou podporu přes AI dnes většina českých eshopů nezvládne ne kvuli omezením na straně AI, ale prostě proto, že nemají centralizované dokumenty s tím, jak s jakou závadou postupovat.

Weboví agenti a osobní asistenti

Speciální množinou agentů budou osobní asistenti. Jejich úlohy jsou stále komplexnější, než u mikroagentů, ale jsou zaměřeni na jednotlivce a tedy na omezenější sadu dat. Zejména v USA se budou šířit osobní asistenti, kteří pro vás vyhledají nejlepší sushi restauraci ve zvolené oblasti nebo nejlepší divadelní představení na příští týden a zarezervují vám na ně lístky jen v případě, že budete dostatečně blízko jeviště. Je něco jiného říct AI “najdi mi lístky na dobrou současnou komedii”, než proklikávat třeba GoOut a zjišťovat, na co dobrého ještě lístky jsou a na co už ne. Takový asistent se vás také zeptá, jak se vám kousek líbil - aby si aktualizoval kontext a příště už vás na Vosto5 neposílal.

V Česku s tím budou problémy, řada firem nebude chtít nebo moci do propojení dat investovat, nebo se jim to prostě nevyplatí. Takoví Cimrmani se vyprodají i bez AI a ne každý tuzemec dá pětikilo měsíčně za osobního AI asistenta, které tyhle věci vyřeší. Pokud svá stavidla ovšem otevře Claude/ChatGPT, třeba to půjde v rámci základního předplatného.

Ve skutečnosti mnoho nevěřím na přínosy osobních asistentů ve věci vedení kalendáře, což bývá často zmíněný příklad. Tam už to dnes funguje slušně, uživatelé kalendářů jako Fantastical mi dají za pravdu. Ale očekávám, že bude možné se přes AI do svého kalendáře napojit, je to cenný zdroj kontextu.

Posun v byznys modelu AI: od individuálních uživatelů k B2B

V roce 2024 firmy hlasitě spouštěly pilotní AI projekty, velmi často hlavně jako PR či průzkum možností. Letos už se půjde natvrdo. Dodavatelé velkých AI jako OpenAI nebo Anthropic přidávají firemní tarify a umožňují sdílet i chránit firemní data. A své modely začnou více pasovat směrem k firemním uživatelům, ze kterých lze dostat více peněz. Očekávám rozmach Enterprise tarifů, kdy firma zaplatí typicky 1000-2000 dolarů měsíčně za to, že její zaměstnanci mohou klást sofistikované a analytické dotazy nad firemními daty typu “proč v Montrealu neprodáme tolik zmrzliny, jako na Floridě”. A opět: záleží na tom, jak jednoduché bude napojovat firemní data. Nahrát někam jednorázově hromádku PDF nic neřeší.

Pokud ale velcí poskytovatelé AI rozšíří svůj záběr mimo jednoduchou web aplikaci a API, dostanou se do konkurence s řadou svých zákazníků, se svými B2B klienty, jako Perplexity či Cursor. Ti se budou bránit podporou modelů, které jim konkurovat nebudou, přičemž váha souhrnu těchto B2B partnerů není malá. Může to znamenat šanci pro open source modely jako Llama, ale i pro čínský DeepSeek. Významné posuny ale v roce 2025 na trhu nebudou, dnešní služby jsou pevně napojené a přesunout se není zase tak jednoduché, znamená to rozsáhlé “přeladění”. Trend by ovšem mohl být viditelný.

Technologický pokrok a škálování

V poslední době se zdá, že technologie AI narazila na svou “zeď” a další rozvoj není rozhodně jednoduchý. Nu, není. Nová GPT už nejsou taková “wow”, jako byly před dvěmi lety ty první veřejné modely, ale už jsme si také trochu zvykli. Jenže nepodceňujme úsilí a prostředky, které se do AI investují. Do AI firem nateklo v roce 2024 kolem 150 miliard dolarů, což je zhruba 40% HDP České republiky. To je pořádná síla, která umí ledasco zlomit a ačkoliv řada z těch investic je učiněna do “lepšího stínování dialogového okna”, na základní pohonnou infrastrukturu jako jsou LLM je prostředků dost.

Nové modely, jako například OpenAI “o-serie” (o1, o3, o4) nebo jejich alternativy, budou výrazně těžit z dodatečného výpočetního výkonu v době inferencí, tedy v době mezi zadáním promptu a vygenerováním odpovědi, kdy má úloha v těchto modelech úspory v procesorovém času. A ten bude možné využít. Tím dojde k lepšímu „online“ uvažování a komplexnějšímu řešení problémů.

Nastoupí gigantická kontextová okna, byť ze začátku jen pro velmi drahé modely. Některé modely dosáhnou 10 milionů tokenů jako kontextového rozsahu, čímž si „zapamatují“ ohromné objemy dat. Tato „téměř neomezená paměť“ umožní sofistikované analýzy a odpovídání. Význam to má hlavně pro nestrukturovaná nebo nejasně strukturovaná data, jimž je potřeba porozumět “holisticky”, tedy s trochou doteku magie …

A bude se škálovat “per partes”, tedy po oborových doménách. Zatímco jazykové modely pomalu narážejí na limity jednoduše pasivního „velkého tréninku“, otevírá se prostor pro masivní škálování v robotice, biologii, chemii, vyhledávání informací či multiagentních systémech, prostě v oborových doménách, kdy je model přizpůsoben velmi výrazně tomu, co dělá a nepracuje s miliardami obecných parametrů. Zvláštní oblast bude právo a medicína. Této sekci se říká SLM - Small language models.

Shrnuto: V roce 2025 se očekává výrazný posun od velkých jazykových modelů k menším, specializovaným modelům, které jsou efektivnější pro konkrétní úkoly. Důraz bude kladen na multimodální AI, agentickou AI, a zlepšení interpretovatelnosti a kontroly LLM. Zpracování velkých dat a vývoj nových architektur, jako jsou tekuté neuronové sítě, také hrají klíčovou roli v technologickém pokroku. AI se stává součástí hardwaru a umožňuje lokální spouštění modelů pro rychlejší a efektivnější zpracování dat.

Využití jaderné energie a „datová centra ve vesmíru“

Pro AI je typická extrémní spotřeba energie. A již dříve jsem říkal, že pro AI bude klíčové nalezení přiměřeně zeleného zdroje elektrické energie. Rok 2025 bude ve znamení urychleného hledání takového zdroje. Jaderná energetika (vč. fůze a malých modulárních reaktorů – SMR) se začne jevit jako jeden z klíčových zdrojů. Přijde doba renesance jaderné energetiky se snahou eliminovat až bagatelizovat její nevýhody. V každém případě ale půjde spíše o menší zdroje, než jsou české projekty, tedy o zdroje, které budou relativně rychle postavitelné a také zlikvidovatelné, než je elektrárna typu Temelín.

Nepředpokládám, že se tomuto trendu Česko přizpůsobí, ale je velmi pravděpodobné, že místní energofirmy včetně ČEZu narozdíl od vlády tuto oblast podchytí a pokusí se něco podobného rozjet u nás.

A něco ulítlého, ale nikoliv nereálného? Co takhle rozjezd prvních reálných pilotů datových center na oběžné dráze, kde je konstantní zdroj sluneční energie a méně restrikcí pro chlazení. Jde sice o zdánlivě odvážnou vizi, nicméně některé startupy na těchto konceptech pracují. Zmíním alespoň Lumen Orbit nebo projekt SpaceBelt společnosti Cloud Constellation.

Robotaxi a samořiditelné vozy

Robotaxi v USA již funguje. Po významném (byť někde kontroverzním) rozjetí služeb v San Franciscu či Phoenixu mohou služby typu Waymo či Zoox do konce 2025 dosáhnout dvouciferného podílu na lokálním trhu pro jízdy taxi (podobně jako dnes Uber či Lyft). Firmy budou mít obavy z EU sankcí a nebudou pospíchat na EU trh, což vytvoří příležitost pro eurounijní firmy. Ta ale nebude využita. Futuristický Cybercab* od Tesly, který **nemá volant ani pedály, se však očekává až v letech 2026 nebo 2027.

A systémy samořiditelných vozů? Zatímco v některých městech či zemích ji budou omezovat regulace a počasí, v ideálních lokalitách bude AI řídit bezpečněji než průměrný člověk – byť se to nebude týkat 100 % podmínek. Tesla plánuje v roce 2025 nasadit plně autonomní verzi svého softwaru “Full Self-Driving” pro modely Model 3 a Model Y v Texasu a Kalifornii. To by znamenalo, že by vozidlo mělo plnou kontrolu bez nutnosti lidského řidiče v pohotovosti. Bude zajímavé sledovat, jak se to na trhu projeví, ale v roce 2025 zatím stále ještě neuvidíme systémovou změnu.

Je důležité si uvědomit, že přechod na autonomní vozidla bude postupný a bude vyžadovat významné investice do infrastruktury a změny v právních a etických normách - ne všechno utáhne samotná technologie a naše důvěra v ni. Bude potřeba i značná legislativní práce a je škoda, že v Česku nemáme vůli vyjít testování autonomních vozidel vstříc.

Další várku AI trendů přidám později v týdnu.

Jacka Ma, šéf Alibaby: Dobrá inovace se nebojí regulace

Toto je překlad projevu Jacka Ma, který pronesl 24. října 2020 na finančním summitu Bund v Šanghaji. Jack Ma v projevu zpochybnil tradiční bankovní model v Číně a vyjádřil se kriticky k příliš konzervativním regulacím. Upozorňoval, že inovační prostředí se dusí zastaralými pravidly a že Čína potřebuje modernizovat a zjednodušit finanční sektor, aby mohl držet krok se světem.

Projev je velmi zajímavý i pro čtenáře ze zemí Evropské unie, myšlenky v něm zmíněné mohu sám v plném rozsahu podepsat. A je to ten typ proslovu, který bych rád slýchával v českém prostoru. Proslov nabitý dotekem se skutečností, teorií i praxí, zhuštěnými myšlenkami i esencí východisek.

Za tento projev byl komunistickou stranou Číny kritizován, jeho firmě bylo znemožněno uvedení primární emise akcií (IPO) a Jack Ma se musel stáhnout z veřejného prostoru a za svá slova se kát. Podrobněji o tom píšu v dopsaném ebooku Technoelity.

Celý proslov si můžete v čínštině shlédnout zde na Youtube. Poznámky, zváraznění a linky jsou moje, pro upřesnění a kontext.

Shrnutí hlavních myšlenek z projevu Kritizuje slepé následování západních finančních standardů. Čína by měla vytvářet systém pro budoucnost, ne kopírovat existující modely. Současný čínský finanční systém trpí nedostatkem struktury, ne jejím přebytkem. Přirovnává ho k říčnímu systému, který potřebuje nejen velké řeky (velké banky), ale i menší toky a jezera (menší finanční instituce). Basilejské dohody jsou podle něj nevhodné pro Čínu - jsou určeny pro “nemoci stáří” vyspělých finančních systémů, zatímco Čína řeší “dětské nemoci” rozvíjejícího se systému. Obhajuje potřebu inovací i za cenu určitých rizik. Argumentuje, že snaha o nulové riziko ve skutečnosti vytváří větší systémová rizika. Navrhuje přechod od zajištěného (lombardního) bankovnictví k systému založenému na kreditu využívajícím big data a moderní technologie. Prosazuje vytvoření nového finančního systému zaměřeného na podporu malých podniků a mladých lidí (teorie “8-2” místo současné “2-8”). Zdůrazňuje potenciál digitálních měn pro budoucí finanční systém a nutnost jejich vývoje podle potřeb trhu, ne pouze z pohledu regulátorů.

Děkuji za pozvání na tento summit. Jsem rád, že mám tuto příležitost se s vámi učit, diskutovat a vyměňovat si názory. V roce 2013 jsem rovněž v Šanghaji přijel na Lujiazui Finance Summit a podělil jsem se s vámi o některé „koláče“ ohledně financí poháněných internetem. O sedm let později jsem dnes opět v Šanghaji jako neoficiální neprofesionální osoba zde na summitu Bund Finance a doufám, že se s vámi podělím o další témata k zamyšlení.

Vlastně jsem byl docela na vážkách, zda zde dnes mám mluvit. Myslím si však, že jedna věc této skupině lidí přísluší, a to je odpovědnost přemýšlet o budoucnosti, protože ačkoli nám svět zanechal mnoho příležitostí k rozvoji, ve skutečnosti existují pouze jedna nebo dvě kritické příležitosti. Toto je nejkritičtější okamžik.Přicházím sem proto, abych se podělil o některé své vlastní myšlenky a názory, které jsou výsledkem našich vlastních praktických zkušeností z posledních 16 let a také diskusí a výzkumů, které jsem vedl s vědci, odborníky a praktiky z celého světa v období, kdy jsem měl tu čest být spolupředsedou panelu OSN na vysoké úrovni pro digitální spolupráci a obhájcem Cílů udržitelného rozvoje OSN.

V tuto chvíli jsem v podstatě v důchodu, a tak jsem si řekl, že na tomto neoficiálním fóru budu mluvit svobodně a podělím se o neprofesionální názory neprofesionálního člověka. Naštěstí jsem zjistil, že mnoho profesionálů už o své profesi nemluví.

Mám pro vás tři úhly pohledu. Mohou být nedospělé, nesprávné nebo úsměvné. Prostě si je poslechněte, a pokud nedávají smysl, zapomeňte na ně.

Bílá místa nejsou nedostatek, ale příležitost

První názor je, že máme určitou setrvačnost v myšlení, jako bychom měli stále pocit, že abychom udrželi krok s mezinárodními standardy, musíme dělat to, co udělaly vyspělé země jako Evropa a Spojené státy. Pokud nemáme něco, co mají ony, takzvaná „bílá místa“, musíme tato bílá místa zaplnit doma. Vyplnění těchto míst se stalo cílem, o který je třeba usilovat.

Vždy jsem měl pocit, že vzhledem k letošní situaci je slovní spojení „zaplnit prázdné místo“ problematické. To, že Evropa a Spojené státy něco mají, ještě neznamená, že tato věc je vždy vyspělá a stojí za to, abychom ji měli i my. Ve skutečnosti bychom se dnes neměli zabývat tím, jakým věcem se přizpůsobit, jakému standardu které země se přizpůsobit, jaká bílá místa vyplnit. Dnes musíme přemýšlet o tom, jak se přizpůsobit budoucnosti, jak se přizpůsobit standardu budoucnosti, jak zaplnit prázdná místa budoucnosti. Musíme si ujasnit, jaká bude budoucnost a co chceme skutečně dělat, a pak se podívat, jak to dělají ostatní. Pokud budeme stále opakovat jazyk jiných, diskutovat o tématech definovaných jinými, budeme nejen ztraceni v přítomnosti, ale také nám unikne budoucnost.

Po druhé světové válce svět potřeboval obnovit hospodářskou prosperitu. Vytvoření brettonwoodského systému bylo obrovským katalyzátorem globální ekonomiky. Později, poté co došlo k asijské finanční krizi, se v Basilejských dohodách hovořilo o kontrole rizik, která získávala stále větší pozornost, až se stala operačním standardem pro kontrolu rizik. Nyní je trend takový, že se ve světě stále více hovoří jen o kontrole rizik, nikoli o rozvoji. Jen velmi málo lidí hovoří o tom, kde jsou příležitosti pro mladé lidi, pro rozvojové země.

To je ve skutečnosti hlavní příčinou mnoha současných světových problémů. Dnes také vidíme, že Basilejské dohody velmi omezily schopnost Evropy inovovat jako celek, například v oblasti digitálních financí.

Basilej, spíše klub seniorů, má řešit problém stárnoucího finančního systému, který funguje již desítky let, a stárnoucí evropský systém je nesmírně složitý. Problém v Číně je však opačný: nejde o problém systémového finančního rizika, protože čínský finanční sektor v podstatě žádný systém nemá. Jeho riziko je ve skutečnosti „nedostatek finančního systému“.

Čínský finanční sektor je stejně jako jiné rozvojové země, které právě vyrostly, mladým odvětvím, které nemá vyspělý ekosystém a není plně v pohybu. Čína má mnoho velkých bank. Jsou spíše jako velké řeky nebo tepny v oběhovém systému našeho těla, ale dnes potřebujeme více jezer, rybníků, potoků a přítoků, nejrůznějších bažin. Bez těchto částí ekosystému budeme umírat, když nás zaplaví voda, a umírat, když bude sucho. Dnes jsme tedy zemí, která nese riziko, že nemá zdravý finanční systém, a my potřebujeme vybudovat zdravý finanční systém, ne se obávat finančních systémových rizik.

Jsou to jako dvě zcela odlišné nemoci, jako Alzheimerova choroba a dětská obrna. Obě vypadají na první pohled podobně, ale jsou to dvě zcela odlišné nemoci. Pokud dítě bere léky na Alzheimerovu chorobu, dostane nejen stařeckou nemoc, ale i spoustu dalších podivných nemocí.

Basilejské dohody jsou určeny k léčbě nemocí starých lidí se stárnoucím systémem a nadměrnou složitostí, a my se musíme zamyslet nad tím, co se můžeme od starých lidí naučit? Musíte si uvědomit, že starší lidi a mladší lidi zajímají jiné problémy. Mladší lidi zajímá, zda existují školy, starší lidi zajímá, zda existují nemocnice.Způsob, jakým se svět v tomto roce mění, je tedy fascinující a velmi rychlý. Včera večer jsme v Šanghaji rozhodovali o ceně IPO společnosti Ant. Jedná se o největší vstup na burzu, jaký kdy byl v historii celého lidstva oceněn, a ocenění proběhlo jinde než v New Yorku. To bylo před pěti lety, dokonce i před třemi lety, nemyslitelné, ale zázraky se dějí.

Snaha o nulová rizika vytváří systémová rizika

Za druhé, inovace musí mít svou cenu a naše generace musí převzít tuto odpovědnost.

Prezident Si jednou řekl: „Úspěch nemusí přijít ode mě“. Chápu tuto větu tak, že se týká pocitu odpovědnosti. Jde o převzetí odpovědnosti za budoucnost, za zítřek, za další generaci. Mnoho problémů dnešního světa, včetně čínských, lze vyřešit pouze pomocí inovací. Aby však došlo ke skutečným inovacím, nikdo vám neukáže cestu a někdo musí tuto odpovědnost převzít, protože inovace se nutně musí dopustit chyb. Otázkou však není, jak chyby nedělat, ale zda je dokážeme zdokonalit a napravit poté, co se dopustíme chyb, a vytrvale inovovat. Dělat inovace bez rizika znamená inovace potlačovat, a na tomto světě žádné inovace bez rizika neexistují. Často je největším rizikem řízení rizika až na nulu.

Když se odehrála bitva u Rudého útesu, domnívám se, že čin Cchao Cchaa, který spojil všechny lodě dohromady, byl prvním případem letadlové lodi v Číně i na světě, ale poté, co vše shořelo při požáru, se Číňané po tisíc let neodvážili na to znovu pomyslet. Jakmile si vzpomněli na ten požár, kdo by ještě chtěl vyrobit větší loď, kdo by ještě mohl mít takové systémové myšlení?

Před sedmi nebo osmi lety jsem se také v Šanghaji zmínil o tomto konceptu financí poháněných internetem. Vždy jsme zdůrazňovali, že internetem poháněné finance musí mít tři základní prvky: za prvé, musí mít bohatá data; za druhé, musí mít technologii kontroly rizik založenou na bohatých velkých datech; a za třetí, musí mít úvěrový systém postavený na velkých datech.

Při použití těchto tří kritérií pro hodnocení můžeme vidět, že P2P vůbec není internetem poháněné financování, ale dnes nemůžeme popřít inovace, které internet přinesl do finančnictví jen kvůli P2P. Ostatně, zamysleme se nad tím, jak je možné, že v Číně během několika let vzniknou tisíce finančních společností poháněných internetem? Neměli bychom zkoumat, co dalo vzniknout tisícům „internetem poháněných financí“, takzvaným společnostem P2P? (pozn.: Jack Ma hovoří o finančních institucích P2P, ne o sítích P2P, podrobněji je popisuji v odkázaném článku)

Dnes je opravdu obtížné regulovat sami sebe; je těžké provádět regulaci všude na světě. Inovace přicházejí hlavně z trhu, inovace přicházejí zdola, inovace přicházejí od mladých lidí. Výzvy v oblasti regulace jsou stále větší a větší. Ve skutečnosti jsou jing [pozn.: české slovo je „dozor“, první znak ve slově „regulace“ v čínštině] a jang [pozn.: české slovo je „management“, druhý znak ve slově „regulace“ v čínštině] dvě různé věci. „Dohled“ znamená, že sledujete, jak se vyvíjíte, a věnujete pozornost vašemu vývoji. „Řízení“ znamená zasahovat, když se objeví problém nebo když se objeví předvídatelný problém.

V „řízení“ jsme velmi dobří, ale naše schopnost „dohledu“ je velmi nedostatečná.

Dobrá inovace se nebojí regulace, ale bojí se, že bude podléhat včerejšímu způsobu regulace. Způsob řízení nádraží nemůžeme použít pro řízení letiště. Nemůžeme používat včerejší způsob k řízení budoucnosti.

„Dohled“ a ‚řízení‘ není totéž, ‚politiky‘ a ‚dokumenty‘ také nejsou totéž. To není dovoleno, to není dovoleno, to vše se nazývá „dokumenty“. Politika je budování institucí, které mají podněcovat rozvoj. Celý svět a zejména Čína dnes potřebuje více „odborníků na politiku“, nikoliv „odborníků na dokumenty“. Tvorba politiky je technokratická práce, která má řešit systematicky složité problémy. A já bych se s vámi rád podělil o to, co jsme v Taobao udělali pro řešení systémově složitých problémů.

Před sedmnácti lety jsme neměli žádné technologie, žádná data a nepřesný úsudek o tom, jaká bude budoucnost, takže jsme vytvořili spoustu pravidel o tom, že tohle se nesmí a tamto se nesmí. Dnes jsme však schopni tyto systémové problémy řešit pomocí technologií. Nicméně naši dnešní mladí lidé, stejně jako regulační orgány, vždy rádi vytvářejí nejrůznější nové politické dokumenty, které nedovolují toto a nedovolují tamto. Později jsem přišel s řešením, kterému se říká „plus jedna, minus tři“: chcete-li přidat nějaké pravidlo, musíte odečíst tři předchozí pravidla. Tímto způsobem se náš dokument zkracoval a zkracoval. Pokud počet pravidel nesnížíte, budou vaše pravidla a předpisy stále tlustší a tlustší, což nutí každého porušit nějaké pravidlo, udělat chybu a všichni jsme zmatení.

Teorie a systémy jsou také různé, odborníci a učenci jsou také různí. My jako země často zaměňujeme učence a odborníky. Odbornost experta vychází z práce, je velmi dobrý v tom, že práci dělá, ale nemusí být nutně dobrý v jejím shrnutí.

Mnozí vědci nedělají skutečnou práci, ale dokáží shrnout a vytvořit teorie z práce jiných. Teprve když se spojí odborníci a vědci, teprve když se spojí teorie a praxe, můžeme skutečně inovovat a řešit problémy dneška a zítřka. Domnívám se, že potřebujeme teorie vycházející z praxe, nikoli praxi založenou na teoriích, které vzešly z kanceláře.

Mnoho P2P je praxe založená na teoriích z kanceláře. Myslím si a pevně věřím, že je důležitější řádně se poučit z velké lekce, kterou nám P2P dalo, a nepopírat celou internetovou technologii, natož opakovat praxi kancelářské teorie.

Myslím, že existuje ještě jeden fenomén. Mnoho regulačních úřadů na celém světě se stalo nulově rizikovými, jejich vlastní oddělení se stala nulově rizikovými, ale celá ekonomika se stala rizikovou, celá společnost se stala rizikovou. Soutěž budoucnosti je soutěží inovací, nikoli soutěží regulačních dovedností. Nyní je regulace v každé zemi bezohlednější než v té druhé, veškerý vývoj je přelud, ale tím, že ho nedovolíme, je nutně každý řez krvavý.

Na základě mého chápání to, co prezident Xi řekl o „zvyšování řídících schopností“, znamená udržení zdravého a udržitelného rozvoje v rámci spořádané regulace, nikoliv žádný rozvoj v důsledku regulace. Regulovat není obtížné. Co je obtížné, je zajistit regulaci, která dosáhne účelu, jímž je dosažení udržitelného a zdravého rozvoje.

Změna finanční mentality i systému

Třetí bod: podstatou financí je řízení úvěrů. Musíme změnit lombardní mentalitu dnešního finančnictví a spoléhat na rozvoj systému založeného na úvěrech.

Dnešní banky mají i nadále lombardní mentalitu. Zajištění a záruky jsou lombardy. Kdysi to bylo velmi pokrokové. Bez inovací, jako jsou kolaterály a záruky, by neexistovaly dnešní finanční instituce a rozvoj čínské ekonomiky za posledních 40 let by nemohl pokračovat až do současnosti.

Spoléhání se na aktiva a kvalifikaci záruk však lze dovést do extrému. Jsem předsedou Klubu čínských podnikatelů a také prezidentem Všeobecné obchodní komory provincie Če-ťiang. Hovořím s mnoha podnikateli. Čínská lombardní mentalita je krutá a postihuje i mnoho podnikatelů, zejména podnikatelů, kteří mají zajištěný veškerý svůj majetek. Tlak, který snášejí, je velmi vysoký, a když je tlak vysoký, vaše jednání se deformuje.

Existují také lidé, kteří si bez skrupulí berou úvěry a neustále zvyšují svou finanční páku, čímž se stále více zadlužují. Jak všichni víme, půjčíte si 100 000, bojíte se banky; půjčíte si 10 milionů, vy i banka začnete trochu panikařit; půjčíte si 1 miliardu, banka se vás bojí. Existuje ještě jeden zvyk, banky rády poskytují úvěry dobrým firmám, firmám, které peníze nepotřebují. Zoufale chtějí těmto společnostem půjčit peníze. Výsledkem je, že ze spousty dobrých podniků se stanou podniky špatné. Diverzifikují své investice, dokonce tyto peníze převádějí ven, aby dělaly věci, které jsou pro ně naprosto nevhodné. Příliš mnoho peněz vás může dostat do velkých problémů.

Kolateralizace s lombardní mentalitou nepodpoří finanční potřeby světového rozvoje v příštích 30 letech. Tuto lombardní mentalitu musíme nahradit systémem založeným na úvěrech, který bude mít kořeny ve velkých datech s využitím dnešních technologických možností. Tento systém založený na úvěrech není postaven na tradičních informačních technologiích, není založen na společnosti založené na osobních vztazích, ale musí být postaven na velkých datech, aby se úvěr skutečně rovnal bohatství. I žebrák musí mít nějaký kredit, bez kreditu nelze prosit ani o jídlo. Myslím, že každý žebrák je (může být) úvěruschopný.

A konečně si myslím, že dnešní svět zoufale čeká na nový finanční systém, který bude skutečně určen pro budoucnost.

Dnešní finanční systém je produktem průmyslového věku, komplexním finančním systémem, který byl navržen pro potřeby industrializace a pro naplnění teorie dvou osmiček. Co je to teorie dvou osmiček? Jde o investování do 20 %, které má vyřešit 80 % problému. A budoucnost finančního systému je o teorii osm-dva, o pomoci 80 % malým podnikům a mladým lidem, aby poháněli zbylých 20 % lidí. Musíme přejít od starého způsobu, kdy lidé hledají peníze, podniky hledají peníze, k tomu, že peníze hledají lidi a peníze hledají dobré podniky. Jediným měřítkem pro hodnocení tohoto systému je, zda je něco univerzální, inkluzivní, ekologické a udržitelné. Nejmodernější technologie, které tento standard podporují, jako jsou big data, cloud computing a blockchain, jsou již dnes připraveny převzít tuto obrovskou odpovědnost.

Dámy a pánové, ani po druhé světové válce neměli tehdejší lidé dostatečně dalekou vizi, aby navrhli dobrý finanční systém pro budoucnost a pro budoucí generace. Dnes máme odpovědnost a myšlení, abychom vybudovali finanční systém, který skutečně patří budoucnosti, patří mladým lidem a příští generaci, patří této době. Dnes to není tak, že bychom to nedokázali, ale nechceme to udělat. Náš technologický rozvoj nám dnes umožňuje všechny tyto věci uskutečnit, ale bohužel mnoho lidí to nechce udělat.

Globální finanční systém musí být reformován již dnes, jinak se nejedná jen o promarněné příležitosti, ale o to, že svět může zůstat v ještě větším chaosu. Je normální, že inovace předbíhají regulaci, ale když inovace příliš předbíhají regulaci, když bohatství a hloubka inovací dalece přesahují představivost regulátora, už to normální není a společnost a svět budou uvrženy do chaosu.

Jaké problémy budou řešit digitální měny

Vezměme si například digitální měny, pokud použijeme futuristickou vizi, budou tvořit samotné jádro budování finančního systému, který svět bude potřebovat za 30 let. Je pravda, že dnešní finance digitální měny nepotřebují, ale budou je potřebovat zítra, budou je potřebovat v budoucnu, budou je potřebovat tisíce rozvojových zemí a mladých lidí, a my bychom si měli položit otázku, jaké skutečné problémy budou muset digitální měny v budoucnu řešit?

Digitální měna za deset let a digitální měna dnes nemusí být vůbec totéž a my bychom tuto digitální měnu neměli hledat z minulosti, z pohledu regulace, z pohledu výzkumné instituce, ale z pohledu trhu, z pohledu poptávky, z pohledu budoucnosti. V této záležitosti jde o hodně. Naše výzkumné instituce by neměly být politickými institucemi a politické instituce by se neměly spoléhat pouze na své vlastní výzkumné instituce. Protože systém digitálních měn je technologický problém, ale nejen technologický. Je to také řešení budoucích problémů.

Digitální měny mohou nově definovat peníze, i když hlavní funkce peněz stále zůstává, ale rozhodně nově definují peníze, stejně jako iPhone nově definoval mobilní telefon, kdy telefonování je pouze jednou z jeho funkcí. Dnešní digitální měna ještě zdaleka nedozrála k tomu, aby konkurovala standardním měnám, stále vytváří hodnotu. Je čas přemýšlet o tom, jak prostřednictvím digitální měny vybudovat nový typ finančního systému, přemýšlet o budoucnosti pro celý svět, přemýšlet o tom, jak se bude uskutečňovat globální obchod, a ještě více přemýšlet o tom, jak může mít svět digitální měnu postavenou na bitevně ověřené technologii. Jde skutečně o řešení problému udržitelného, ekologického a inkluzivního světového obchodu.

Budoucí role institucí

Na závěr bych tedy chtěl říci, že dnešní lidská společnost dospěla k nejkritičtějšímu bodu. Nikdy tuto pandemii (pozn.: COVID-19) nepodceňujte. Tato pandemie je silou, která brzdí lidský pokrok, a to o nic méně než druhá světová válka.

Pokud jde o samotné finance, Spojené státy pokračují v dodávání peněz do zbytku světa, zejména na Wall Street, a ostatní země je následují. Přemýšleli jsme všichni o důsledcích, které budou následovat? Dopad je mnohem větší než všechny technické aspekty, o kterých jsme dnes hovořili.

Nemůžeme se jednoduše postavit proti mnoha dnešním mezinárodním organizacím, ale musíme společně přehodnotit jejich hodnotu v dnešním světě, ať už jde o OSN, WTO nebo WHO. S těmito organizacemi je skutečně mnoho problémů. Se všemi těmito organizacemi jsem jednal, pracoval a spolupracoval. Jejich odstranění není řešením. Měli bychom se zamyslet nad tím, jak mohou tyto organizace čelit budoucnosti, vyvíjet se a měnit své postavení.

Nový finanční systém je cestou budoucnosti. Ať se nám to líbí, nebo ne, bude vytvořen. Ať už to uděláme, nebo ne, někdo to udělá. Věřím, že v budoucnu si reforma vyžádá oběti, že bude třeba zaplatit určitou cenu. Naše generace musí takovou reformu udělat, ale možná bude viditelná až pro další generaci. Možná to budeme my, kdo bude muset nést toto břemeno dál. Je to historická příležitost a historická odpovědnost. V uplynulých 16 letech se společnost Ant Financials soustředila na ekologický, udržitelný a inkluzivní rozvoj. Pokud jsou zelené, udržitelné a inkluzivní finance špatným řešením, budeme tuto chybu opakovaně opakovat.

Projev představoval přímou kritiku čínského regulatorního systému a tradičního bankovnictví, což vedlo k následným represivním opatřením vůči Ma a jeho společnostem.

Jack Ma, Šanghaj, Bund forum 24. října 2020

Google Gemini Deep Research - skvělý průzkum tématu s pomocí AI

Tahle funkce Google Gemini je naprosto úžasná v případě, že potřebujete důkladně prozkoumat nějaké téma. Jmenuje se Deep Research a dělá přesně to, co píše: hluboký průzkum, ze kterého pak udělá zprávu.

Nejprve upozornění: Deep Research funguje jen v angličtině, pokud máte produkty Gemini a Google obecně přepnuté do češtiny, nemůžete ji použít. Stačí si nicméně v Nastavení přepnout jazyk na Angličtinu a v menu se vám model Gemini 1.5 Pro with Deep Research objeví. Nicméně odteď můžete komunikovat jen anglicky, čili je nutné si nejdříve formulovat zadání v angličtině. Hloubkový výzkum běží v rámci Gemini Advanced (počínaje angličtinou) na počítači a mobilním webu a v mobilní aplikaci bude k dispozici na začátku roku 2025.

[image error]

Vyzkoušíme něco složitého, na co nejde “vygooglovat” jednoduchá a přímočará odpověď, ale na co je opravdu udělat průzkum.

Moje téma: chci zjistit, jaké jsou možnosti zjištění váhy vozidla pouze na bázi jeho fotografie ke zjištění přetěžování silnic. Dávám tedy dotaz:

Research all the possibilities of estimating the vehicle weight from camera images to detect overloading of the road by high vehicle weight. 

Po zadání otázky vytvoří Deep Research vícestupňový plán výzkumu, který můžete buď upravit, nebo schválit. Vypadá to nějak takhle:

[image error]

Jakmile jej schválíte (přijal jsem jej beze změn), začne za vás hloubkově analyzovat relevantní informace z celého webu, které trvá “několik minut” - já si šel uvařit čaj, když jsem se za pár minut vrátil, bylo hotovo. K dispozici je plný textový výstup, který si na požádání můžete převést do Google Dokumentů, na tomto linku je výstup pro tento výzkum.

Výstupem je v tomto případě obsáhlý článek 25 000 znaků včetně linků na zdroje. Musím říct, že jsem byl velmi překvapen. Zvolené téma mi nepřijde nijak jednoduché a nelze jej jen tak vygooglovat. Přitom článek nabízí několik zajímavých možností, například detekci deformace pneumatik a načtení jejich parametrů přes OCR spolu s technickými parametry vozidla, což by umožnilo velmi zajímavě predikovat hmotnost takového vozidla. Nebo třeba měření průhybu mostu pomocí kvalitní kamery a dopočet hmotnosti vozidla. Je tu cca 18 postupů, které mohou nabídnout nějaký výpočet nebo jeho zlepšení. Jsou zde rozebrána rizika i omezení všech přístupů a na závěr jsou uvedeny konkrétní práce, kde se lze dočíst více.

Po provedení výzkumu už nemůžete plán výzkumu upravovat, editovat, můžete si jej jen zkopírovat a použít znovu. Ale můžete klást doprovodné otázky a systém využije informací, které již nashromáždil. Například já se zeptal anglicky:

Není levnější používat jiné možnosti zjištění váhy projíždějícího vozidla?

A dostail jsem dobrou a vyčerpávající odpověď, která mne uspokojila jak rozsahem, tak hloubkou úvahy.

Doporučené workflow pro češtinu

I v případě, že anglicky nevládnete perfektně, lze službu opravdu silně doporučit. Jen si vypomůžeme s překladovými službami. Deepl.com umí přeložit kratší texty zdarma, takže je ideální minimálně na vytvoření dotazu. Prostě dotaz vymyslíte v češtině, přeložíte jej do angličtiny a zadáte do Deep Research. Stejně tak si poradíte při upřesňování výzkumného plánu.

Výslednou práci si můžete nechat převést do Google Dokumentu a buďto si jej stáhnout a převést pomocí Deepl do češtiny (vzhledem k rozsahu placené) nebo použít funkci Dokumentů Nástroje → Přeložit dokument, kdy vám bude dokument přeložen službou Google Translator. Překlad není tak čtivý, ale je srozumitelné a můžete jej použít. Podívat se na přeloženou českou verzi zprávy o vážení automobilů kamerami můžete zde.

Tak ať se vám Google Gemini Deep Research dobře používá!

Pro porovnání dávám výstup, který mi na stejný dotaz dává Perplexity.ai v placené Pro verzi.

[image error]

Jak bezpečně spravovat svoje online předplatné

Předplatné za online služby se stalo morem posledních let. Nejde ani tak o to, že by člověk nebyl ochoten zaplatit pár babek za nějakou službu, kterou právě v tuto chvíli potřebuje. Jenže celá řada služeb dnes neakceptuje jednorázovou platbu, musíte si je předplatit. Na měsíc, za zvýhodněnou částku za rok. A když měsíc uplyne, zaúčtuje se vám další. Co s tím?

Sám jsem vyzkoušel celou řadu přístupů v době, kdy moje předplatná přesáhly vyšší tisíce korun. Vyzkoušel jsem dokonce nástroje na správu předplatných - jenže kromě toho, že jsou samy za předplatné, mi vadily obtížným použitím. Například jste si museli něco vyplňovat a zaznamenávat, což jsem většinou zapomněl. Jen málokterý nástroj uměl vyčítat z vašich emailů, co jste si kde předplatili. Nefungovalo mi to v Česku spolehlivě, většinou to záviselo na synchronizaci s výpisem z karty, která mi u mých českých bank nefungovala. Nicméně tady je dobrý přehled takových aplikací.

Jak tedy postupovat s předplatným online služeb?

Okamžitě po předplacení služby její předplatné ukončete. Výhodou je Apple platforma, kde lze v Nastavení vyhledat Předplatná a zobrazit si jak na mobilu, tak na počítači přehled všech předplatných, k nimž jste se zavázali. Každé můžete zrušit a tím se ruší na všech zařízeních.

[image error]

Také Google Play a Android platforma mají centrální místo pro předplatné služeb.

Zvláštní zradou je Netflix, který se vás snaží dotlačit k předplatnému mimo ekosystémy Apple a Google a pak nejde jeho předplatné přes tyto platformy řídit. Najít, kde se Netflix předplatné ruší, je trochu náročné. Pomůže tento link: netflix.com/cancelplan.

Používejte Revolut. Ne vždy jde službu předplatit přes Google a Apple, po pravdě proto, že obě firmy si berou kolem 30 % provize, takže se to firmy snaží obejít, viz Netflix. V takovém případě je řešením instalovat si aplikaci Revolut, která umožní vydání jednorázových nebo virtuálních (a samozřejmě i fyzických) platebních karet. Navíc si účet na Revolutu můžete dobít přímo částkou přes svůj účet či hlavní kartu. Na Revolutu díky tomu máte jen omezenou částku, kterou když vyčerpáte, tak další peníze se neproplatí a taková předplatná vám vyprší. Veškerá předplatná, která vyžadují vaši kartu, tak zadávejte přes virtuální kartu Revolutu.

Používejte Správu plateb předplatného v Revolutu. Na Revolut účtu má každá platba možnost označit, že jde o Platbu předplatného. Stačí kliknout na detail platby a zaškrtnout Platba předplatného. Jenže kde pak všechny tyto platby najdete? Klikněte na dolním řádku na ikonku dvou šipek Platby a pak úplně nahoře vpravo na ikonku kalendáře vedle vyhledávacího řádku. Najdete zde Naplánované platby a v prvé řadě Předplatné. Můžete zde pohodlně Zablokovat budoucí platby a Revolut platbu neproplatí. Nevím, zda podobnou funkci zablokování budoucích plateb mají i české banky - například AirBanka tohle neumí.

[image error]

A to je prozatím z tipů na správu online předplatného všechno. Máte nějaký? Přidám ho…

PS: Na link na Revolut je affiliate odkaz, pokud se registrujete, dostane tento server příspěvek od Revolutu.

J&T daruje sbírku moderního umění Národní galerii

Tohle mi přijde velké a důležité. J&T Banka se rozhodla předat svou sbírku moderního umění Národní galerii. J&T tradičně umění podporuje s velkým vkusem, vykupovala díla od mladých umělců oceněných Chalupeckeho cenou. A tím jim pomohla odstartovat kariéru. Rittstein nebo Koťátková by mohli vyprávět.

Jenže umělcům by prospělo, kdyby díla získaly velké národní galerie které je mohou vystavovat a na to J&T nemá prostory. Její Magnusart galerie jsou spíš dvě cimry než Veletržák. A naopak Národní galerie nemá rozpočty na nákup moderního umění, ty moderní obrazy co mají jsou zhusta dary samotných umělců, pak soukromé donace či zápůjčky lidí, kteří si koupili obraz, vlastně na něj nemají místo, takže ho půjčí galerii výměnou za volný vstup.

No a J&T teď daruje super průřezovou sbírku v hodnotě kolem 18M Kč právě NG, která tím výrazně posílí sekci současného umění.

Děkuji, tleskám, smekám. Od J&T je to počin, který se jim nemůže vyplatit a vymyká se obvyklým počinům v oboru!

Už se těším, až se na sbírku půjdu podívat, prý by měla už brzy doplnit stálou výstavu ve Veletržním paláci. To je dobře, na tak velký prostor je tam obrovské množství nevyužitého místa.

*A na závěr: víte, že zde mám rubriku Art/Obrazy? Začal jsem do ní přidávat obrazy, které mám rád nebo mne zaujaly. *

Chytré antény pro sítě 5G a 6G

Dnešní mobilní telefony potřebují být zároveň stále menší, výkonější a déle vydržet na baterie. Jenže výkon - v ohledu přenosových rychlostí - znamená především stále širší obsluhované rádiové spektrum, aby bylo možné zdvihat přenosové rychlosti. A to také znamená nutnost prudkého vývoje anténních technologií. Moderní antény musí být kompaktní, dobře pracovat s frekvencemi, které by se mohly vzájemně rušit a také přispívat k energetické úspornosti. Pro jednoduchost všeho říkáme, že musí být „chytré“. Přeci byste nechtěli mít pitomou anténu na chytrém mobilu. A už to také nejsou antény, ale spíše pole. Podívejme se na to, co se s ohledem na sítě 5G a 6G děje v anténních technologiích.

Role chytrých antén v sítích 5G a 6G

Sítě 5G a 6G jsou navrženy tak, aby podporovaly širokou škálu aplikací - od rozšířené reality (XR) a autonomních vozidel až po Internet věcí (IoT) a průmyslové automatizace. K dosažení těchto cílů je klíčové využití chytrých antén, které umožňují efektivní a flexibilní využití rádiového spektra, rychlé přepínání paprsků a zacílení signálu na konkrétní uživatele nebo oblasti. Základním principem chytrých antén je adaptivní změna tvaru a směrování vysílaného a přijímaného signálu, což umožňuje dynamické přizpůsobení charakteristik antén na základě aktuálních podmínek v síti.

Jednou z klíčových technologií, která chytré antény umožňuje, je vícevstupní a vícevýstupní technologie (MIMO - Multiple Input Multiple Output). Tato technologie umožňuje současný přenos více datových toků pomocí více antén, což výrazně zvyšuje kapacitu a robustnost komunikace. Ve spojení s MIMO se používá technologie beamformingu, která směřuje energii signálu do specifických směrů, což zvyšuje efektivitu přenosu a zajišťuje lepší pokrytí a kvalitu signálu.

Smart Array a Massive MIMO

Technologie Smart Array umožňuje dynamicky měnit směr signálu na základě změn v prostředí, zatímco Massive MIMO využívá velké množství anténních prvků pro simultánní přenos více datových toků, což zvyšuje kapacitu sítě. Zatímco Smart Array se zaměřuje na adaptivní směrování a optimalizaci energie, Massive MIMO zajišťuje stabilitu připojení a vyšší kapacitu v oblastech s vysokou hustotou uživatelů.

Technologie Smart Array sestává z několika anténních prvků uspořádaných do pole. Tyto prvky spolupracují tak, aby umožnily dynamicky měnit směr signálu. Každý prvek pole může měnit fázi a amplitudu signálu, což dohromady vytváří výsledný paprsek, který je možné směrovat do konkrétních oblastí.

Ve skutečnosti to vypadá jako deska s více anténami, která je schopná pomocí pokročilých algoritmů (jako je strojové učení a analýza signálu) směřovat paprsky podle aktuálních potřeb sítě a uživatelů. Takový přístup zlepšuje výkon, snižuje rušení a zvyšuje energetickou efektivitu, což je důležité zejména v městských oblastech, kde je vysoká hustota uživatelů.

[image error]

Další technologií, která se ve vývoji chytrých antén objevuje, je Massive MIMO. Massive MIMO používá velké množství anténních prvků, které pracují souběžně, což umožňuje výrazně zvýšit kapacitu sítě a zajistit stabilní připojení i v oblastech s vysokou hustotou uživatelů. Společnosti jako Ericsson, Huawei a Nokia jsou lídry v implementaci Massive MIMO technologií a investují značné prostředky do vývoje hardwaru a softwaru, které umožní efektivní nasazení této technologie v reálném světě. Společnost Ericsson například vyvinula AIR 6449 systém, který obsahuje 64 vysílacích a 64 přijímacích anténních elementů v kompaktním provedení. Tento systém dokáže dynamicky formovat vyzařovací charakteristiku (beamforming) a obsloužit několik uživatelů současně pomocí prostorového multiplexu.

[image error]

*Jak se liší Smart Array a Massive MIMO? Smart Array se zaměřuje na dynamické směrování a optimalizaci signálu, zatímco Massive MIMO využívá velké množství antén pro současný přenos více datových toků, čímž zvyšuje kapacitu a zajišťuje stabilní připojení.

Inovativní návrh antén pro malé rozměry a specifické frekvence

Jedním z hlavních problémů při návrhu antén pro sítě 5G a 6G je potřeba zajistit kvalitní příjem a vysílání signálu při velmi specifických frekvencích, často v mmWave pásmech (30-300 GHz), a zároveň minimalizovat fyzické rozměry antén. To je klíčové zejména pro aplikace v mobilních telefonech, kde je každý centimetr čtvereční prostoru cenný, nebo v IoT zařízeních, která mají omezenou velikost a kapacitu baterie.

Jednou z relevantních technologií pro tento účel je Antenna-in-Package (AiP). AiP je inovativní přístup, který integruje anténu přímo do balení čipu, čímž se výrazně snižuje potřebný prostor a zlepšuje efektivita přenosu signálu. Tato technologie nahrazuje dostavadní přístup usazování antén na desku plošného spoje. Společnosti jako Qualcomm a Intel již implementují AiP do svých řešení pro mmWave pásma, aby zajistily vysoký výkon a stabilitu připojení i při extrémně vysokých frekvencích.

[image error]

AiP je zvláště důležitý v případě mmWave sítí, kde vysoké frekvence vyžadují přesnou integraci a minimalizaci ztrát signálu. Díky integraci antény přímo do balení čipu dochází k eliminaci ztrát, které by vznikaly při přenosu signálu mezi samostatnými komponentami, a zvyšuje se efektivita celého systému. AiP je také ideálním řešením pro zařízení, která mají omezené rozměry, jako jsou chytré telefony, nositelná zařízení a různá IoT zařízení.

Zde je vidět, pro jaká frekvenční pásma je který přístup jak vhodný:

[image error]

Nové materiály a výrobní technologie

Významným trendem v oblasti vývoje kompaktních anténních systémů je využití metamateriálů. Tyto uměle vytvořené struktury s negativním indexem lomu umožňují dosáhnout neobvyklých elektrických vlastností. Výzkumný tým z Massachusetts Institute of Technology vyvinul metapovrchy s elektronicky řízenými vlastnostmi, které dokáží měnit své charakteristiky v reálném čase. Tato technologie nachází uplatnění zejména v milimetrových pásmech pro 5G a budoucí 6G sítě.

Metamateriálové antény vyvinuté týmem MIT přináší:

Možnost elektronického řízení vyzařovací charakteristiky v reálném čase Redukci fyzických rozměrů o 30-50% Zvýšení spektrální efektivity o 200-300%

Společnost Kymeta Corporation představila průlomové řešení v podobě plochých metamateriálových antén pro satelitní komunikaci, které využívají tekuté krystaly pro řízení vyzařovací charakteristiky. Tento princip se nyní adaptuje i pro pozemní mobilní sítě.

Společnost Metawave je jedním z lídrů v oblasti vývoje metamateriálových antén, které umožňují efektivní beamforming i při velmi vysokých frekvencích.

Výzkumníci z University of California, Berkeley, vyvinuli technologii 3D tištěných anténních struktur s integrovanými aktivními prvky. Tento přístup umožňuje vytvářet komplexní trojrozměrné anténní struktury s optimalizovanými vlastnostmi při zachování minimálních rozměrů.

Samsung Electronics představil řadu kompaktních 28 GHz anténních modulů využívajících pokročilou technologii System-in-Package (SiP), která integruje anténní elementy přímo s RF obvody a signálovými procesory.

Vývoj pokročilých materiálů hraje klíčovou roli v optimalizaci vlastností anténních systémů. Mezi perspektivní směry patří:

Grafenové antény pro terahertzové frekvence Flexibilní substráty pro konfigurovatelné anténní systémy Kompozitní materiály s řízenými dielektrickými vlastnostmi Nanomateriály pro zvýšení účinnosti antén

Qualcomm Technologies vyvíjí novou generaci anténních modulů využívajících pokročilé polovodičové materiály na bázi GaN (gallium nitrid) pro vysokoefektivní RF zesilovače integrované přímo s anténními prvky.

Rekonfigurovatelné inteligentní povrchy (RIS)

Rekonfigurovatelné inteligentní povrchy (RIS) (anglicky Reconfigurable Intelligent Surfaces) představují další klíčovou technologii, která se uplatňuje při návrhu sítí 5G a 6G. RIS jsou speciální povrchy, které mohou dynamicky měnit své elektromagnetické vlastnosti a tím ovlivňovat šíření signálů v prostoru. Tyto povrchy lze umístit na budovy, vozidla nebo jiné objekty a jejich úkolem je optimalizovat šíření signálu tím, že jej reflektují nebo přesměrují do požadovaného směru.

RIS umožňují zlepšit pokrytí a kapacitu sítě, zejména v hustě zastavěných městských oblastech, kde tradiční antény narážejí na problémy s překážkami, jako jsou budovy. Společnost ZTE například vyvíjí RIS systémy, které mohou být integrovány do městské infrastruktury a pomáhat při odrazu a přesměrování signálů pro zajištění stabilního připojení. Další významnou firmou, která se zaměřuje na vývoj RIS technologií, je Huawei, která využívá RIS k optimalizaci síťového pokrytí a zlepšení kvality služby v náročných prostředích.

[image error]

RIS představují revoluční přístup, který umožňuje dosáhnout vysoké efektivity přenosu bez nutnosti instalace nových základnových stanic. Tato technologie umožňuje flexibilně přizpůsobit vlastnosti sítě aktuálním podmínkám a potřebám uživatelů, což je klíčové pro budoucí sítě 6G, které budou muset podporovat širokou škálu aplikací a služeb s různými požadavky na konektivitu. je jedním z pokročilých přístupů při návrhu chytrých antén pro sítě 5G a 6G. Smart Array umožňuje dynamicky měnit směr a sílu vysílaného signálu na základě změn v prostředí, například pohybu uživatelů nebo změn v síťové infrastruktuře. Smart Array využívá komplexní algoritmy, které analyzují zpětnou vazbu od uživatelů a na základě toho optimalizují vysílací paprsek tak, aby byl signál co nejvíce zaměřen tam, kde je aktuálně potřebný. To nejen zvyšuje efektivitu komunikace, ale také přispívá k úspoře energie, což je v kontextu mobilních sítí velmi důležitý faktor.

Rekonfigurovatelné inteligentní povrchy (RIS) představují významnou inovaci s potenciálem transformovat způsob šíření signálů v urban prostředí. Empirická data z pilotních projektů společnosti ZTE demonstrují:

40% zlepšení pokrytí v problematických lokalitách 25% redukce energetické náročnosti 60% snížení nákladů na instalaci dodatečných základnových stanicFázované anténní pole a beamforming

Fázovaná anténní pole (Phased Array Antennas) jsou další technologií, která umožňuje efektivní řízení směru vysílání a příjmu signálu. Tato pole se skládají z několika anténních prvků, které mohou měnit fázi vysílaného signálu, což umožňuje dynamicky měnit směr výsledného signálového paprsku. Beamforming, tedy směrování paprsku, je klíčovou funkcí fázovaných anténních polí a je využíván k zaměření signálu přímo na uživatele, čímž se minimalizují ztráty a rušení.

Fázované anténní pole jsou využívány jak v 5G, tak v nadcházejících 6G sítích, a umožňují dosažení velmi přesného směrování signálu i při vysokých frekvencích. Tato technologie je důležitá zejména v mmWave pásmech, kde je potřeba zajistit stabilní a spolehlivé spojení i při vysoké hustotě uživatelů. Společnosti jako Qualcomm a Samsung investují do vývoje fázovaných anténních polí, která budou moci být integrována do mobilních zařízení i infrastrukturních prvků sítě.

Jak se tato technologie liší od Smart Array? SA umožňuje dynamicky měnit směr signálu na základě změn v prostředí, zatímco Phased Array Antennas využívají fázové řízení jednotlivých anténních prvků ke směrování signálu. Zatímco Smart Array se zaměřuje na pokročilé algoritmy a zpětnou vazbu od uživatelů k adaptaci signálu v reálném čase, Phased Array Antennas používají předem definované změny fáze signálů k dosažení směrování paprsků, což poskytuje vysokou přesnost v řízení směru signálu.

Energetická efektivita a úspora zdrojů

Jedním z hlavních cílů při návrhu chytrých antén pro sítě 5G a 6G je zajištění energetické efektivity. To zahrnuje nejen snížení spotřeby energie samotných antén, ale také optimalizaci vysílacího výkonu tak, aby byl signál co nejlépe směrován na uživatele a minimalizovaly se ztráty. Technologie jako Low-Power Wake-up Signál (LP-WUS) a Přijímač (LP-WUR), které byly zahrnuty v 3GPP Release 19, umožňují zařízení přejít do energeticky úsporného režimu a aktivovat se pouze v případě potřeby, což výrazně snižuje spotřebu energie.

Green Communications je další koncept, který se stále více uplatňuje při návrhu antén a infrastruktury pro sítě nové generace. Tento koncept se zaměřuje na minimalizaci energetické stopy sítí, což zahrnuje použití obnovitelných zdrojů energie, optimalizaci výkonu antén a využití inteligentních algoritmů pro správu energie. Společnost Nokia například vyvinula systém, který umožňuje dynamicky měnit výkon antén v závislosti na zatížení sítě a požadavcích uživatelů, čímž se dosahuje značných úspor energie.

Integrace AI do návrhu chytrých antén

Umělá inteligence (AI) a strojové učení (ML) se stávají neoddělitelnou součástí návrhu a správy chytrých antén. AI umožňuje analyzovat obrovské množství dat ze sítě, jako jsou informace o poloze uživatelů, síle signálu nebo stavu připojení, a na základě těchto dat optimalizovat směrování signálu v reálném čase. AI se také používá k predikci pohybu uživatelů, což umožňuje předem přizpůsobit parametry antén a zajistit tak stabilní a kvalitní připojení.

DeepMind, dceřiná společnost Google, pracuje na vývoji algoritmů strojového učení, které mohou být použity pro optimalizaci výkonu chytrých antén. Tyto algoritmy umožňují anténám samostatně se učit a přizpůsobovat na základě měnících se podmínek v síti, což zlepšuje jejich schopnost zvládat složité scénáře a zvyšuje efektivitu přenosu.

Holografické antény

Holografické antény představují další krok v evoluci anténních technologií, který umožňuje ještě přesnější směrování signálu a vyšší kapacitu. Holografické antény vytvářejí elektromagnetické vlny prostřednictvím holografických vzorů, což zajišťuje flexibilnější a přesnější řízení paprsků. Tato technologie umožňuje přizpůsobit charakteristiky antény tak, aby co nejlépe odpovídaly podmínkám prostředí a požadavkům uživatelů.

Společnost Pivotal Commware je jedním z lídrů v oblasti holografických antén. Jejich produkt HoloGrail využívá holografických vzorů k dosažení vysoké efektivity přenosu signálu s minimálními ztrátami. Holografické antény mají velký potenciál zejména pro aplikace v mmWave pásmech, kde tradiční antény narážejí na problémy se ztrátami signálu a rušením.

Další firmou pracující na vývoji holografických antén je Kymeta, která se zaměřuje na mobilní a satelitní komunikaci. Jejich antény umožňují dynamické přizpůsobení směru signálu pro zajištění stabilního připojení i v pohybu, což je klíčové pro satelitní komunikaci a propojení v obtížně dostupných oblastech.

Teraherzové antény

Teraherzové antény (THz antény) jsou navrženy tak, aby fungovaly v teraherzovém pásmu, což se pohybuje v rozmezí 0,1 až 10 THz. Toto spektrum nabízí extrémně vysokou šířku pásma, což umožňuje přenos obrovského množství dat, a je klíčové pro budoucí aplikace 6G, jako jsou holografické komunikace, ultrarychlé bezdrátové připojení a přesné senzory pro průmyslové aplikace.

Společnost Tokyo Tech vyvinula prototyp teraherzové antény, která dosahuje mimořádně vysoké efektivity při přenosu signálu a nízké spotřeby energie. Tato anténa je navržena tak, aby pracovala s pokročilými technologiemi, jako je beamforming, což zvyšuje přesnost a stabilitu přenosu.

Další významnou firmou v oblasti teraherzových antén je Nokia, která pracuje na vývoji teraherzových technologií v rámci přípravy na 6G. Nokia vyvinula THz anténní prvky, které umožňují dosažení vysoké přenosové rychlosti a nízké latence, což je klíčové pro aplikace, jako je holografická komunikace a rozšířená realita.

Výzvy a budoucí vývoj

Navzdory pokrokům v oblasti chytrých antén existují stále výzvy, které je třeba překonat. Jednou z nich je nutnost zajistit spolehlivost a odolnost těchto antén v různých podmínkách, například v prostředí s vysokou úrovní rušení nebo v oblastech s vysokou hustotou uživatelů. Další výzvou je integrace chytrých antén do mobilních zařízení, která jsou omezena velikostí, hmotností a kapacitou baterie. existují stále výzvy, které je třeba překonat. Jednou z nich je nutnost zajistit spolehlivost a odolnost těchto antén v různých podmínkách, například v prostředí s vysokou úrovní rušení nebo v oblastech s vysokou hustotou uživatelů. Další výzvou je integrace chytrých antén do mobilních zařízení, která jsou omezena velikostí, hmotností a kapacitou baterie.

V budoucnu lze očekávat další zlepšení v oblasti využití metamateriálů, které umožní vytvořit ještě menší a výkonnější antény, a pokroky v oblasti umělé inteligence, která bude hrát stále větší roli při správě a optimalizaci antén. Vývoj nových technologií, jako jsou holografické antény nebo terahertzové antény, otevírá další možnosti pro zlepšení výkonu a efektivity sítí nové generace.

Je také ale zřetelně vidět, jak rozdílné jsou přístupy k implementaci pokročilých anténních systémů u jednotlivých regionů.

Evropský přístup (reprezentovaný společnostmi Ericsson a Nokia): Důraz na standardizaci a interoperabilitu Graduální implementace s důrazem na zpětnou kompatibilitu Systematická validace v reálných podmínkách Asijský přístup (reprezentovaný společnostmi Huawei, ZTE a Samsung): Agresivnější implementace nových technologií Vyšší míra integrace AI do řídících systémů Akcent na miniaturizaci a energetickou efektivitu Americký přístup (reprezentovaný společnostmi Qualcomm a Intel): Důraz na softwarově definované systémy Prioritizace flexibility a rekonfigurovatelnosti Důraz na bezpečnostní aspekty

Je zřejmé, že firmy prosazují to, kde jsou nejsilnější. Evropské firmy také musí zohledňovat vysokou uživatelskou bázi, přičemž jejich klienti chtějí ekonomicky smysluplně přecházet mezi jednotlivými technologiemi, takže je pro ně důraz na interoperabilitu stěžejní.

Chytré antény jsou nezbytnou součástí sítí 5G a 6G, které umožňují efektivní využití spektra, zajištění kvalitního signálu a zvýšení kapacity a energetické efektivity. Díky technologiím jako Smart Array, Massive MIMO, fázovaná anténní pole a integraci AI se chytré antény stávají klíčovým prvkem pro budoucí rozvoj mobilních komunikací. Firmy jako Ericsson, Huawei, Nokia, Qualcomm, Metawave a další investují do vývoje těchto technologií, aby umožnily splnění rostoucích požadavků na rychlost, kapacitu a spolehlivost sítí.

Budoucnost chytrých antén slibuje další pokroky v oblasti materiálových věd, strojového učení a optimalizace energetické spotřeby, což nám umožní dosáhnout lepší konektivity, vyšší kvality služeb a efektivnějšího využití zdrojů. Můžeme očekávat, že jednotlivé výzkumné směry budou postupně fúzovat a budeme se stále častěji potkávat s nejrůznějšími kombinovanými technologiemi.

I když… potkávat? Copak někdy někdo z běžných uživatelů zkoumal, jak antény v jejich mobilu fungují?

Pamatuju si, jak Nokia přišla s první integrovanou anténou, kdy z mobilního telefonu nečouhala samotná anténa. Podivil jsem se tehdy, že se problematice antén vůbec věnuje pozornost, cožpak někomu vadí, že z mobilu čouhá vkusně zakrytovaný drátek antény? Dnes je to klíčová součást návrhu mobilních telefonů, která dokonce v minulosti ohrozila nešťastným návrhem i Apple iPhone…

Jak vytvořit audio podcast z vašich textů automaticky pomocí AI

Umělá inteligence přinesla řadu úžasných nástrojů pro analýzu dat. Jednou z forem výstupu takové analýzy může být i hlasová podcast. Představíme si tři nástroje, do nichž můžete nasypat své podklady, nechat si vygenerovat hlasový výstup - a ten si pak nahrát do mobilu a poslouchat jej za běhání či v autě.

Google NotebookML

Prvním projektem je NotebookML - služba společnosti Google, kterou bychom mohli nazvat “zakladatel žánru”. Projekt byl původně představen v roce 2023 pod názvem “Project Tailwind”. Na jeho vývoji se podílel populární vědecký autor Steven Johnson a produktová manažerka Raiza Martin.

Základem služby NotebookML je možnost nahrát do ní dokumenty ke zkoumanému tématu v několika formátech: od PDF, přes Google Docs a Slides až po webové stránky. Následně služba vygeneruje sadu doporučených dotazů ke zkoumání těchto dokumentů a můžete samozřejmě pokládat vlastní dotazy. Dotazy jsou zodpovídány pomocí AI z dokumentů, které jste do služby nahráli. Můžete si nechat vygenerovat nejrůznější souhrny, analýzy, můžete nechat službu porovnat dokumenty proti sobě. Je to zkrátka super záležitost, pokud potřebujete analyzovat podkladové materiály za účelem studia, přípravy firemních podkladů a dalších prací, kde potřebujete pracovat s větším množstvím materiálů.

[image error]

Naprosto úžasnou z této služby ale dělá funkce Audio Overviews - Audio Přehledy. Přehledy vám totiž vygenerují souhrn jako hlasový podcast, ve kterém dva moderátoři vedou rozhovor na bázi podkladů, které jste jim poskytli. Rozhovor si můžete přizpůsobit klasicky tím, že dopředu řeknete, na co se má rozhovor zaměřit a také jakou má mít délku. Zda pár minut do půl hodiny či delší.

Přehledy jsou naprosto fenomenální funkce. NotebookML do nich opravdu vybírá zajímavé věci z materiálů, zvuk je velmi dobře udělaný a rozhovor vypadá naprosto přirozeně. Dokonce jsou v něm taková ta přitakávání a různé odmlky, které jej dělají naprosto přirozeným. Co je podstatná nevýhoda: dobře to funguje jen v angličtině, do jiného jazyka se Přehledy ani oficiálně nedají přepnout. Lze to sice obejít, pokud se vyznáte v promptování AI, ale kvůli použitému modelu Gemini 1.5 není český výstup nijak zvláště kvalitní, zní dosti všeslovansky. Jelikož ale NotebookML byl v září 2024 převeden na oficiální Google produkt a dokonce je zařazen v nabídce pro firmy, dá se předpokládat, že se v nějaké dohledné době přejde na jazykové modely s lepší podporou češtiny. A pak budou i Přehledy v češtině kvalitnější. Takže vám ani nebudu říkat, jak to máte ohackovat, občas se tím hackováním přes prompt jazyky pomíchají a nestojí moc za to česky Přehledy používat…

Jelikož se v Institutu Pí zabýváme optimalizací státní správy, jeden z materiálů, které jsme si nechávali pomocí NotebookML zpracovávat, jsou postupy oprav komunikací. Vygeneroval jsem k tomu dva Audiopřehledy, můžete si je porovnat:

anglicky namluvená verze US-China Economic Conflicts: Trade Wars and Industrial Policy

česky namluvená verze EU Road Surface Maintenance

Elevenlabs GenFM

Služba GenFM je čerstvou listopadovou novinkou společnosti Elevenlabs zabývající se hlasovými službami na bázi AI. Pokud něco se strojově generovaným hlasem chcete podnikat, rozhodně si nabídku Elevenlabs projděte, jsou hodně daleko a nabízejí například schopnost dubbovat video včetně synchronizace pohybu rtů.

Pro nás je ale teď důležitá služba GenFM, která zatím funguje jen v mobilních aplikacích (v listopadu 2024 byla jen v iOS, pro Android se chystá), nemá webové rozhraní, což ji zatím dost limituje. Ale s ohledem na to, že je stará doslova pár hodin a Elevenlabs jsou dosti agilní, se dá čekat, že služba se bude rychle posouvat.

Služba opět funguje vcelku jednoduše. Nahrajete do ní dokument, můžete ho také ofotit, dát odkaz na článek nebo na Youtube video - a po stisku GenFM tlačítka je vám vygenerován podcast, v němž se dva moderátoři baví o tématu.

[image error]

Oproti NotebookML jde o citelně jednodušší službu. Výstup nemůžete prakticky nijak přizpůsobovat, kromě toho, že si můžete vybrat hlasy a písmo zobrazovaného textu. Co je ale podstatné: služba díky backendu Elevenlabs funguje výborně i v češtině. Sice není podcast zdaleka tak přirozený, jako v NotebookML, ale je poslouchatelný - a pokud si přejete, je v češtině nebo v dalším z cca 30 jazyků.

Co je momentálně velká nevýhoda, je nemožnost soubor nějak uložit nebo někomu nasdílet. Jistě, v nabídce aplikace je Export Audio, ale ta vás přehodí na web, kde nic takového možné není. Snad se to rychle doplní.

Na web se vygeneruje jen náhled v omezené délce 1 min 11 vteřin, celý podcast od někoho jiného si musíte zobrazit v mobilní aplikaci Elevenlabs Reader. Ale dva příklady si tedy dejme:

toto je můj článek o neplacení daní Apple v Irsku pro Lidové noviny převedený do formy podcastu

a toto je článek věnovaný novým frekvencím pro sítě 6G, který jsem GenFM nechal načíst z URL na Marigoldovi.

Superpodcast

Třetí službou je Superpodcast, menší nezávislá služba umožňující nahrát dokumenty v několika formátech a zadat k nim upřesňující prompt, na co se má vygenerovaný podcast zaměřit. V nabídce podpory je i čeština, bohužel v době psaní článku se podcasty negenerovaly, takže vám český podcast nemohu zalinkovat - doplním později. Anglické podcasty jsou dobře nahrané, zvuk a jeho tok subjektivně lepší, než Elevenlabs a horší, než NotebookML, ale jsou dosti na jedno brdo, což ruší, když jich posloucháte více za sebou.

Superpodcast umožňuje dost nastavení, je v tom příjemnější, než oba výše zmíněné nástroje, ale momentálně je služba dost přetížená.

vzorový podcast AI voice cloning revolutionDoporučení

Používání služby NotebookML vám výrazně doporučuji, pokud potřebujete analyzovat nějaké množství dokumentů. Služba je momentálně zdarma a práce s ní je proti jiným podobným službám příjemná a svižná. Google navíc slibuje, že dokumenty do ní nahrané nepoužívá pro trénink AI.

NotebookML pro vás momentálně bude skvělým rozhraním do studia nějakého tématu a pro věci typu bakalářka, disertace, firemní studie či analýza, je to naprosto nepostradatelný nástroj. Můžete jej také využít pro přípravu podklad na schůzku nebo třeba pro přípravu materiálů na sociální sítě.

Audio Přehled je momentálně asi funkce navíc, protože bez kvalitního českého hlasu to v angličtině příliš nevyužijete.

GenFM chybí možnost audiosoubory exportovat, ale je to nadějné - zatím spíše pro osobní použití. A Superpodcast zatím spíše slíbil…

Vývoj frekvenčního spektra pro 5G a 6G: Standardizace a hledání nových frekvencí

Technologie 5G přinesla zásadní změny v mobilních sítích, včetně vyšších rychlostí, nižší latence a vyšší spolehlivosti. S nástupem 6G však očekáváme další zvyšování nároků na všechny tyto parametry, které určují spokojenost uživatelů s datovými přenosy. Bude potřeba rozsáhlé frekvenční spektrum, které bude schopno poskytovat nejen kapacitu, ale i dostatečné pokrytí. A k tomu se tradičně dostáváme především rozšiřování frekvenčního spektra použitelného v sítích 5G a 6G.

Od roku 2014 byl pokrok v oblasti hledání a standardizace nových frekvencí zaměřen především na optimalizaci stávajícího využití a otevírání nových pásem, která byla dříve využívána pro jiné účely. V tomto článku prozkoumáme klíčové milníky v této oblasti a hodnotí přínosy jednotlivých frekvenčních rozsahů.

[image error]

Vývoj frekvenčních pásem pro 5GNízké pásmo (< 1 GHz)

Nízkofrekvenční pásma byla tradičně používána pro televizní vysílání a některé vojenské aplikace. Tato pásma poskytují vynikající pokrytí a průnik signálu do budov, avšak jejich omezená šířka pásma omezuje datové přenosy. S nástupem 5G byla nízká pásma znovu přidělena pro mobilní komunikaci, což umožnilo lepší dostupnost sítí v odlehlých oblastech a budovách. Tradičně se používají frekvence 900 MHz pro GSM, postupem doby se ale toto pásmo refarmovalo na využití pro LTE. Například v Česku takto postupoval v minulosti Vodafone s částí svého 900 MHz pásma a nejnověji v říjnu 2024 české O2. Nepříjemnou nevýhodou tohoto postupu je ale ukončení životnosti řady zařízení, které v tomto pásmu očekávají sítě GSM a s LTE neumí fungovat. Jde především o nejrůznější telematické a zabezpečovací zařízení.

Střední pásmo (1–7 GHz)

Střední pásmo se stalo hlavní „pracovní frekvencí“ pro 5G, protože nabízí ideální rovnováhu mezi kapacitou a pokrytím. V USA se od roku 2014 využívají pásma kolem 2,5 GHz a 3,5 GHz. Pásmo 6 GHz bylo nedávno přidáno k mezinárodním standardům pro IMT, přičemž některé části jsou stále sdíleny s Wi-Fi a dalšími technologiemi.

Milimetrové vlny (> 24 GHz)

Milimetrové vlny (mmWave) byly původně vyhrazeny pro radarové systémy, satelitní komunikaci a vědecký výzkum. V sítích 5G slouží k pokrytí hustě zalidněných oblastí, jako jsou stadiony nebo nákupní centra, kde je požadována vysoká kapacita. Tyto frekvence mají však omezené pokrytí a špatný průnik překážkami, což omezuje jejich využití ve velkém měřítku.

Přechod k 6G: Potenciál nových frekvenčních pásemRozšíření středního pásma (7–15 GHz)

Rozsah 7,125–15,35 GHz, označovaný jako „horní střední pásmo“, se stává klíčovým kandidátem pro 6G. V minulosti byla tato pásma využívána například pro radarové systémy nebo satelitní služby. Jejich hlavní výhodou je větší dostupná šířka pásma, která umožňuje současné zpracování vysokého objemu dat a poskytuje lepší možnosti sdílení spektra.

Sdílení spektra v této oblasti však vyžaduje pokročilé technologie, jako jsou masivní MIMO systémy nebo dynamické sdílení spektra. Zvláště důležitá je schopnost přizpůsobit se potřebám stávajících uživatelů spektra, což zahrnuje využití exkluzivních zón a koordinace s radiolokačními a satelitními systémy.

Sub-THz pásma (90–300 GHz)

Sub-THz frekvence představují novou hranici v telekomunikacích. Dříve byla tato pásma využívána hlavně pro vědecké účely, jako je spektrální analýza atmosféry. S nástupem 6G se očekává, že tato pásma poskytnou obrovskou kapacitu pro aplikace vyžadující extrémně vysoké přenosové rychlosti, jako je bezdrátový přenos dat v datových centrech nebo velmi přesné polohovací služby.

Technologické výzvy spojené s těmito frekvencemi zahrnují vyšší ztráty signálu způsobené atmosférickou absorpcí a nutnost použití pokročilých anténních systémů, například čočkových antén.

[image error]

Klíčové metody pro využití nových pásem

Vyčištění a repacking
Vyčištění spektra spočívá v přesunutí nebo optimalizaci stávajících služeb. Například přechod televizního vysílání na digitální platformy uvolnil spektrum v pásmu 600 MHz, které bylo následně použito pro mobilní sítě. Podobný proces probíhá u satelitních služeb v C-pásmu (3,7–4,2 GHz).

Sdílení spektra
Sdílení spektra je klíčovou metodou tam, kde není možné vyčistit celé pásmo. Příkladem je pásmo CBRS (3,55–3,7 GHz) v USA, kde probíhá dynamické sdílení mezi vojenskými radary a komerčními mobilními službami.

Globální standardizace

Světová radiokomunikační konference (WRC-23) přijala několik důležitých rozhodnutí:

Identifikace pásma 3,3-3,4 GHz pro IMT v regionu 1 (Evropa, Afrika) Přidělení pásma 6,425-7,125 GHz pro IMT v regionu 1 Studium možností využití pásem 4,4-15,5 GHz pro budoucí mobilní sítě

USA

Zaostává v dostupnosti středního pásma (13. místo z 15 sledovaných zemí) Celkem 450 MHz spektra v pásmu 3-7 GHz Vedoucí pozice v nízkých pásmech

Japonsko

1100 MHz spektra v středním pásmu Pokročilé nasazení mmWave technologií

Čína

460 MHz v středním pásmu + plánovaných 1200 MHz v pásmu 6 GHz Aktivní podpora vývoje 6G technologií

Na základě dokumentu a mých znalostí připravím analýzu situace v Evropě:

Situace s frekvenčními pásmy v Evropě

Evropa, spadající do Regionu 1 podle ITU, má specifickou situaci ve využívání frekvenčních pásem pro 5G a budoucí 6G sítě. Klíčovou roli zde hraje CEPT (European Conference of Postal and Telecommunications Administrations), který koordinuje telekomunikační politiku napříč evropskými zeměmi.

Aktuálně využívaná pásma pro 5G:

Mid-band (3.4-3.8 GHz) Toto pásmo je považováno za “zlatý střed” pro 5G v Evropě Většina evropských zemí již dokončila aukce těchto frekvencí Nabízí dobrý kompromis mezi pokrytím a kapacitou V porovnání s USA má Evropa v tomto pásmu výhodu díky včasnému uvolnění frekvencí Vysoko-frekvenční pásmo (26 GHz) Evropské země postupně uvolňují toto pásmo pro 5G Využití je zatím omezené, především pro specifické průmyslové aplikace Potenciál pro velmi vysoké přenosové rychlosti v hustě osídlených oblastech

Nově plánovaná pásma podle WRC-23:

6.425-7.125 GHz Region 1 (včetně Evropy) získal identifikaci tohoto pásma pro IMT Představuje významný potenciál pro rozšíření kapacity 5G sítí Vyžaduje koordinaci s existujícími službami, zejména satelitními Upper Mid-band (7.125-8.5 GHz) V Evropě se studuje část 7.125-7.25 GHz a 7.75-8.4 GHz Potenciál pro budoucí využití v 6G sítích Nutná koordinace s vojenskými a satelitními systémy

Specifické evropské výzvy:

Přeshraniční koordinace Hustá síť státních hranic vyžaduje složitou mezinárodní koordinaci Potřeba harmonizace využití spektra mezi sousedními zeměmi Implementace speciálních koordinačních mechanismů Sdílení spektra Evropa je průkopníkem v oblasti dynamického sdílení spektra Rozvoj nových technologií pro koexistenci různých služeb Implementace sofistikovaných systémů správy spektra

Celkově lze říci, že Evropa zaujímá proaktivní přístup k identifikaci a implementaci nových frekvenčních pásem, s důrazem na harmonizaci a efektivní využití spektra. Významnou roli hraje také snaha o podporu evropského technologického průmyslu a zachování konkurenceschopnosti v globálním měřítku.

Touhy po 6G

Pro úspěšné nasazení 6G sítí bude klíčové:

Zajištění dostatečné šířky pásma (odhadováno 2-3 GHz na operátora) Vyřešení technologických výzev v oblasti sub-THz komunikace Standardizace nových frekvenčních pásem Efektivní využití existující síťové infrastruktury

S přípravou na 6G sítě se pozornost odborné komunity obrací k novým frekvenčním pásmům. Významnou roli by mělo hrát horní střední pásmo (Upper Mid-Band) v rozsahu 7,125-15,35 GHz. Zejména frekvence pod 10 GHz představují zajímavý potenciál díky kombinaci relativně dobrých propagačních vlastností a dostupné šířky pásma. Toto pásmo, dosud využívané především pro mikrovlnné spoje a satelitní komunikaci, vyžaduje implementaci pokročilých anténních systémů pro kompenzaci vyššího útlumu signálu.

Skutečnou revoluci by mohlo přinést sub-terahertzové pásmo (Sub-THz Band) mezi 90-300 GHz. Toto pásmo nabízí bezprecedentní šířku pásma umožňující přenosové rychlosti v řádu stovek gigabitů za sekundu. Extrémní útlum signálu však omezuje jeho praktické využití na velmi specifické aplikace, jako jsou bezdrátová datacentra nebo vysokorychlostní point-to-point spoje.

V globálním měřítku lze pozorovat významné rozdíly v přístupu jednotlivých regionů k přidělování spektra. Zatímco Spojené státy americké vedou v dostupnosti nízkého pásma, v kritickém středním pásmu zaostávají za většinou vyspělých zemí. Japonsko naopak disponuje rozsáhlým středním pásmem o šířce 1100 MHz a pokročilým nasazením mmWave technologií. Čína zvolila ambiciózní přístup s plánovaným přidělením až 1200 MHz v pásmu 6 GHz pro mobilní služby.Světová radiokomunikační konference (WRC-23) přinesla několik klíčových rozhodnutí pro budoucí vývoj. Kromě identifikace nových pásem pro IMT (International Mobile Telecommunications) v různých regionech světa stanovila také ambiciózní plán studia využití frekvencí mezi 4,4-15,5 GHz pro příští generaci mobilních sítí.

Prognózy předpovídají čtyřnásobný nárůst mobilního datového provozu do roku 2028, což klade enormní nároky na kapacitu sítí. Pro uspokojení této poptávky bude klíčové nejen nalezení nových frekvenčních pásem, ale také vývoj efektivnějších technologií pro využití spektra a nových přístupů ke sdílení frekvencí mezi různými službami.

Úspěšné nasazení 6G sítí bude vyžadovat komplexní přístup zahrnující technologické inovace, mezinárodní standardizaci a efektivní využití existující infrastruktury. Odhaduje se, že každý operátor bude potřebovat 2-3 GHz spektra pro plnohodnotné poskytování 6G služeb. Dosažení tohoto cíle představuje významnou výzvu pro celé odvětví mobilních telekomunikací.

Obecní povídání o nákladech na provoz veřejného osvětlení

Na Twitter jsem dal malou anketku, kolik stojí ročně v průměru provoz městského veřejného osvětlení (VO). Zajímalo mě, zda lidé mají aspoň hrubou představu. Průměr na obcích vyjma metropolí je někde přes 500 Kč za osobu a rok. Dobře tipovala polovina hlasujících, ale řada z nich se také přiznala, že vybrala prostě nejvyšší sumu v hlasování. Tak si dejme malé Twitter školení na pátek, jak se rozpočtuje a platí veřejné osvětlení v obci.

Jako u všech služeb, i zde jsou dvě hlavní složky - běžné a investiční výdaje (řídíme se § 3631).

Běžné provozní výdaje

tam řadíme především nákup elektrické energie a opravy a údržbu. Investiční výdaje tam přijdou především nově realizované světelné trasy a jejich projektová dokumentace.

Dnes je běžné, že nové trasy staví developeři v rámci místní infrastruktury a bezplatně je převádějí obci. Je to logické, developer chce prodat byt/dům, která má silnici, chodník a osvětlení. Výstavba nových tras tedy nebývá častá. Častější jsou nyní rekonstrukce z výbojek na LED. Trocha reálií:

Brandýs-Boleslav má cca 3000 stožárů VO za elektřinu vydává cca 8 mil Kč ročně opravy a údržba stojí 3,5 mil Kč, část dělá servisní smlouva, tj. to, že máme dispečink, kam jde zavolat a hlásit problém, zbytek materiál a práce. tedy jsme celkem na 12 mil Kč za provoz, což při 21000 obyvatel dělá tu pětistovku.Obnova a servisní náklady

A teď správná otázka zkušeného cifršpiona ve vaší duši bude: no a co ta obnova, amortizace? Je těch 3,5 milionu dost? No, úplně není. Za prvé je třeba zvážit hodnotu infrastruktury. Průměrný “kandelábr” stojí cokoliv zemi 20 000 Kč a výše. Za základní cenu dostanete obyčejný pozink, který se hodí na sídliště, do památkové zóny musíte dát megadrahé sloupy na zakázku a i jinde chcete něco hezčího. Nebudete daleko, když budete počítat průměr na sloup 50 000 Kč. Takže hodnota brandýského veřejného osvětlení je něco jako 150 milionů Kč. Životnost investiční infrastruktury VO je v průměru 25 let, tj. každý rok je potřeba investovat cca 3-4% hodnoty infrastruktury. Naše město by ideálně mělo investovat 5-6 milionů Kč ročně do opravy VO, investuje polovinu. Z těch 3,5 milionů na údržbu je minimálně půlmilion servisní smlouva. Jenže více se pro rozpočet města nedalo vyhádat, peníze do provozu se berou za “vyhozené” a bývá tendence je škrtat. Zjednodušeně řečeno roční údržba jednoho sloupu veřejného osvětlení je 2000 Kč.

Jak jsme to obešli ve městě my, když jsem chtěl začít úroveň městské infrastruktury zdvihat? Pomohlo pár faktů: \

dnes město používá LED velmi málo, velký potenciál úspory za elektřinu na výměnu VO do LED jsou teď dotace

Z toho důvodu jsem s Robertem Pechem startoval projekt přechodu na LED, kdy jsme do tří let chtěli mít prakticky všechno v LED a s řízením osvitu, tedy snížením světla v méně používané časy či když tam zrovna nikdo není. Velkou část peněz na to obcím přispívá stát, bohužel přispívá jen na výměnu světelných zdrojů. A řada problémů spočívá v nevyhovujících stožárech - jsou staré, hnusné, rozpadající se atd. Takže jsme se domluvili na tom, že povinná spoluinvestice města se promítne do výměny nejpotřebnějších stožárů, z dotace se správně zaplatí světla - a ušetřené peníze za elektřinu opět reinvestujeme do dalších potřebných výměn stožárů veřejného osvětlení. Dobrý plán, nicméně naším odchodem z radnice se poněkud zadrhl a uvidíme, co s ním bude. Zcela pochopitelně s tím nová radnice nechce nic moc mít, je to taková neviditelná práce, kterou nikdo neocení a na kterou je potřeba perfekcionalisty, co mají radost z dobře udělaného jako takového.

Nu a tímto postupem se tedy dá dopumpovat do financí veřejného osvětlení další slušná částka, díky níž postupně zmodernizujete osvětlení na úsporné LEDky, dálkové řízení a moderní nevybrakované sloupy.

Jaké jsou zádrhely?

Velmi často v tom, že obce mají ve veřejném osvětlení bordel, chybí dokumentace, všechno se dělá zvykově, takže udělat projektovou dokumentaci na větší rekonstrukci než styl “přijede plošina a chlapi to vymění jako havárku”, je dost náročné.

Druhý zádrhel bývá v účtování elektřiny. Města často nakupují elektřinu najednou a rozpady na jednotlivé služby se nedělají čast. Stalo se, že na elektroměr veřejného osvětlení byla připojena ještě přečerpávačka nebo naopak na tarif D02d bylo připojeno veřejné osvětlení. Je dobré si to odkontrolovat, udělat si pasport veřejného osvětlení a tam zakreslit nejenom stožáry, ale i rozvaděče a také měřáky - a sledovat si fakturaci elektřiny a optimalizovat tarif. Samozřejmě to obec může nechat na ČEZu, ten na provoz VO má divizi, ale hodně záleží na lokalitě - někde to vyjde zajímavě, jinde až tolik ne. Obecně správné rozklíčování nákladů k agendám, ke kterým patří, je v obecních rozpočtech kámen úrazu…

Třetí zádrhel je nová výstavba. Ta se nejlépe realizuje, když už v místě něco děláte. Když stavíte/rekonstruujete chodník, tak vám tam “bagr hrábne” rejhu na kabeláž navíc za rozumné peníze, poslat ho tam speciálně už stojí dost peněz za zemní práce. Proto se do samostatného osvětlování dosud neosvětlených ulic obce moc nepouštějí.
V každém případě nemívají obce úplně nejlepší představu, kolik je ročně provoz veřejného osvětlení stojí. Já sám si pamatuju jednotlivé položky, ale součet a přepočet na obyvatele si vždy musím udělat z hlavy.

Tak, tímto jste si mohli udělat základní představu o tom, co obnáší narozpočtování veřejného osvětlení. Ty principy jsou vždycky stejné:

platíte elektřinu, zamyslete se, zda nemůžete ušetřit LED nebo zhasnout - přechod na LED se výrazně pozná a můžete dvě-tři stovky ročně na hlavu v klidu ušetřit. hlídejte si spotřebu, zmapujte elektroměry a celou infrastrukturu. platíte servisní smlouvu a je zbytečné vozit se po dodavateli servisu, když jste s ním spokojeni, že vám ji zvyšuje o inflaci, pokud jste spokojeni. Ta částka je malá a důležitá je pro vás kvalita servisu, na tu dbejte. Fér peníze za servis jsou důstojné pro všechny. naopak využijte znalosti servisní firmy k tomu, abyste vytipovali infrastrukturu k výměně. Spokojená servisní firma vám ráda pomůže s přípravou, protože se znalostí místa pak nabídne i dobrou cenu za realizaci a má slušnou pravděpodobnost, že vyhraje tendr cenou i kvalitou. nechávejte si jednou za 5 let posoudit rozvaděče, zda jsou OK a zda nemá smysl je modernizovat. když někde kopete, zamyslete se nad tím, zda tam nepotřebujete jinou kabeláž, ať už VO, ale třeba i silové nebo datové trasy mějte výslovně určenou osobu, která má na úřadě VO na starosti aspoň dvakrát ročně si sedněte s lidma od VO, projděte náklady, jejich názory, udělejte si z toho zápis a řekněte si, co dál dělat. Nespojujte to s jinýma poradama. Na všechny složitější věci najdete poradenské firmy, co vám udělají projekt a poradí s legislativou. Držte si je odděleně od dodavatelů, plaťťe jim hodinovou sazbu, klidně štědře, vyplatí se to. nechte si poradit stran barvy a intenzity světla na jednotlivých typech komunikací. Dopady na bezpečnost plus světelný smog je dneska velké témaCo zkontrolovat v obecním rozpočtu veřejného osvětlení

Pokud kontrolujete v obecním rozpočtu náklady na elektřinu, tak je potřeba najít zaúčtování podle § 3631:

Běžné provozní výdaje VO Elektrická energie Nákup služeb Opravy a údržba Investiční výdaje VO Projektová dokumentace rekonstrukce VO Investice do nových projektů Celkem investiční výdaje

Běžný chyták: co je investice a co je oprava? Běžné je, že se tyhle kategorie zaměňují. Investice je všechno, kde zvyšujete hodnotu majetku, oprava a údržba je její udržení. Tzn. pokud jste nechali něco zchátrat, neopravujete, ale investujete i v případě, že se teprve provedením prací dostáváte na původní hodnotu. Oprava či údržba je obhajitelná jen když zabraňujete snížení hodnoty majetku, například opravou porouchané části zařízení nebo třeba poškozené střechy.

Kdybyste si o tom chtěli z úřadu promluvit, klidně se mi ozvěte, rád vyměním zkušenosti.

Pro další samostudium tématu veřejného osvětlení mohu doporučit třeba tuto příručku.

Obecní povídání o nákladech na provoz veřejného osvětlení

Na Twitter jsem dal malou anketku, kolik stojí ročně v průměru provoz městského veřejného osvětlení (VO). Zajímalo mě, zda lidé mají aspoň hrubou představu. Průměr na obcích vyjma metropolí je někde přes 500 Kč za osobu a rok. Dobře tipovala polovina hlasujících, ale řada z nich se také přiznala, že vybrala prostě nejvyšší sumu v hlasování. Tak si dejme malé Twitter školení na pátek, jak se rozpočtuje a platí veřejné osvětlení v obci.

Jako u všech služeb, i zde jsou dvě hlavní složky - běžné a investiční výdaje (řídíme se § 3631).

Běžné provozní výdaje

tam řadíme především nákup elektrické energie a opravy a údržbu. Investiční výdaje tam přijdou především nově realizované světelné trasy a jejich projektová dokumentace.

Dnes je běžné, že nové trasy staví developeři v rámci místní infrastruktury a bezplatně je převádějí obci. Je to logické, developer chce prodat byt/dům, která má silnici, chodník a osvětlení. Výstavba nových tras tedy nebývá častá. Častější jsou nyní rekonstrukce z výbojek na LED. Trocha reálií:

Brandýs-Boleslav má cca 3000 stožárů VO za elektřinu vydává cca 8 mil Kč ročně opravy a údržba stojí 3,5 mil Kč, část dělá servisní smlouva, tj. to, že máme dispečink, kam jde zavolat a hlásit problém, zbytek materiál a práce. tedy jsme celkem na 12 mil Kč za provoz, což při 21000 obyvatel dělá tu pětistovku.Obnova a servisní náklady

A teď správná otázka zkušeného cifršpiona ve vaší duši bude: no a co ta obnova, amortizace? Je těch 3,5 milionu dost? No, úplně není. Za prvé je třeba zvážit hodnotu infrastruktury. Průměrný “kandelábr” stojí cokoliv zemi 20 000 Kč a výše. Za základní cenu dostanete obyčejný pozink, který se hodí na sídliště, do památkové zóny musíte dát megadrahé sloupy na zakázku a i jinde chcete něco hezčího. Nebudete daleko, když budete počítat průměr na sloup 50 000 Kč. Takže hodnota brandýského veřejného osvětlení je něco jako 150 milionů Kč. Životnost investiční infrastruktury VO je v průměru 25 let, tj. každý rok je potřeba investovat cca 3-4% hodnoty infrastruktury. Naše město by ideálně mělo investovat 5-6 milionů Kč ročně do opravy VO, investuje polovinu. Z těch 3,5 milionů na údržbu je minimálně půlmilion servisní smlouva. Jenže více se pro rozpočet města nedalo vyhádat, peníze do provozu se berou za “vyhozené” a bývá tendence je škrtat. Zjednodušeně řečeno roční údržba jednoho sloupu veřejného osvětlení je 2000 Kč.

Jak jsme to obešli ve městě my, když jsem chtěl začít úroveň městské infrastruktury zdvihat? Pomohlo pár faktů: \

dnes město používá LED velmi málo, velký potenciál úspory za elektřinu na výměnu VO do LED jsou teď dotace

Z toho důvodu jsem s Robertem Pechem startoval projekt přechodu na LED, kdy jsme do tří let chtěli mít prakticky všechno v LED a s řízením osvitu, tedy snížením světla v méně používané časy či když tam zrovna nikdo není. Velkou část peněz na to obcím přispívá stát, bohužel přispívá jen na výměnu světelných zdrojů. A řada problémů spočívá v nevyhovujících stožárech - jsou staré, hnusné, rozpadající se atd. Takže jsme se domluvili na tom, že povinná spoluinvestice města se promítne do výměny nejpotřebnějších stožárů, z dotace se správně zaplatí světla - a ušetřené peníze za elektřinu opět reinvestujeme do dalších potřebných výměn stožárů veřejného osvětlení. Dobrý plán, nicméně naším odchodem z radnice se poněkud zadrhl a uvidíme, co s ním bude. Zcela pochopitelně s tím nová radnice nechce nic moc mít, je to taková neviditelná práce, kterou nikdo neocení a na kterou je potřeba perfekcionalisty, co mají radost z dobře udělaného jako takového.

Nu a tímto postupem se tedy dá dopumpovat do financí veřejného osvětlení další slušná částka, díky níž postupně zmodernizujete osvětlení na úsporné LEDky, dálkové řízení a moderní nevybrakované sloupy.

Jaké jsou zádrhely?

Velmi často v tom, že obce mají ve veřejném osvětlení bordel, chybí dokumentace, všechno se dělá zvykově, takže udělat projektovou dokumentaci na větší rekonstrukci než styl “přijede plošina a chlapi to vymění jako havárku”, je dost náročné.

Druhý zádrhel bývá v účtování elektřiny. Města často nakupují elektřinu najednou a rozpady na jednotlivé služby se nedělají čast. Stalo se, že na elektroměr veřejného osvětlení byla připojena ještě přečerpávačka nebo naopak na tarif D02d bylo připojeno veřejné osvětlení. Je dobré si to odkontrolovat, udělat si pasport veřejného osvětlení a tam zakreslit nejenom stožáry, ale i rozvaděče a také měřáky - a sledovat si fakturaci elektřiny a optimalizovat tarif. Samozřejmě to obec může nechat na ČEZu, ten na provoz VO má divizi, ale hodně záleží na lokalitě - někde to vyjde zajímavě, jinde až tolik ne. Obecně správné rozklíčování nákladů k agendám, ke kterým patří, je v obecních rozpočtech kámen úrazu…

Třetí zádrhel je nová výstavba. Ta se nejlépe realizuje, když už v místě něco děláte. Když stavíte/rekonstruujete chodník, tak vám tam “bagr hrábne” rejhu na kabeláž navíc za rozumné peníze, poslat ho tam speciálně už stojí dost peněz za zemní práce. Proto se do samostatného osvětlování dosud neosvětlených ulic obce moc nepouštějí.
V každém případě nemívají obce úplně nejlepší představu, kolik je ročně provoz veřejného osvětlení stojí. Já sám si pamatuju jednotlivé položky, ale součet a přepočet na obyvatele si vždy musím udělat z hlavy.

Tak, tímto jste si mohli udělat základní představu o tom, co obnáší narozpočtování veřejného osvětlení. Ty principy jsou vždycky stejné:

platíte elektřinu, zamyslete se, zda nemůžete ušetřit LED nebo zhasnout - přechod na LED se výrazně pozná a můžete dvě-tři stovky ročně na hlavu v klidu ušetřit. hlídejte si spotřebu, zmapujte elektroměry a celou infrastrukturu. platíte servisní smlouvu a je zbytečné vozit se po dodavateli servisu, když jste s ním spokojeni, že vám ji zvyšuje o inflaci, pokud jste spokojeni. Ta částka je malá a důležitá je pro vás kvalita servisu, na tu dbejte. Fér peníze za servis jsou důstojné pro všechny. naopak využijte znalosti servisní firmy k tomu, abyste vytipovali infrastrukturu k výměně. Spokojená servisní firma vám ráda pomůže s přípravou, protože se znalostí místa pak nabídne i dobrou cenu za realizaci a má slušnou pravděpodobnost, že vyhraje tendr cenou i kvalitou. nechávejte si jednou za 5 let posoudit rozvaděče, zda jsou OK a zda nemá smysl je modernizovat. když někde kopete, zamyslete se nad tím, zda tam nepotřebujete jinou kabeláž, ať už VO, ale třeba i silové nebo datové trasy mějte výslovně určenou osobu, která má na úřadě VO na starosti aspoň dvakrát ročně si sedněte s lidma od VO, projděte náklady, jejich názory, udělejte si z toho zápis a řekněte si, co dál dělat. Nespojujte to s jinýma poradama. Na všechny složitější věci najdete poradenské firmy, co vám udělají projekt a poradí s legislativou. Držte si je odděleně od dodavatelů, plaťťe jim hodinovou sazbu, klidně štědře, vyplatí se to. nechte si poradit stran barvy a intenzity světla na jednotlivých typech komunikací. Dopady na bezpečnost plus světelný smog je dneska velké témaCo zkontrolovat v obecním rozpočtu veřejného osvětlení

Pokud kontrolujete v obecním rozpočtu náklady na elektřinu, tak je potřeba najít zaúčtování podle § 3631:

Běžné provozní výdaje VO Elektrická energie Nákup služeb Opravy a údržba Investiční výdaje VO Projektová dokumentace rekonstrukce VO Investice do nových projektů Celkem investiční výdaje

Běžný chyták: co je investice a co je oprava? Běžné je, že se tyhle kategorie zaměňují. Investice je všechno, kde zvyšujete hodnotu majetku, oprava a údržba je její udržení. Tzn. pokud jste nechali něco zchátrat, neopravujete, ale investujete i v případě, že se teprve provedením prací dostáváte na původní hodnotu. Oprava či údržba je obhajitelná jen když zabraňujete snížení hodnoty majetku, například opravou porouchané části zařízení nebo třeba poškozené střechy.

Kdybyste si o tom chtěli z úřadu promluvit, klidně se mi ozvěte, rád vyměním zkušenosti.

Pro další samostudium tématu veřejného osvětlení mohu doporučit třeba tuto příručku.