Cher connard Quotes

“Personally, I thought the game worked in my favor, so I played it. I never had to force myself to love men, and they repaid the compliment. But now I’m nearly fifty. And my problem isn’t that they love me less than they used to. It’s that I find them less attractive. Men don’t age well. You constantly need someone to take care of you, reassure you, understand you, help you, nurse you. It’s too much work. Younger women are right, your masculinity is fragile.”
― Virginie Despentes, Dear Dickhead

“Ale když sleduju dceru s jejími kamarádkami - nejsem si jistý, jestli mají šťastnější dětství než my. Za nás dospělí aspoň věděli, co nám tvrdit. Jelikož nám 24/7 nestáli za zadkem, o svých přesvědčeních nepochybovali - pilně se uč, a seženeš dobré zaměstnání. Nedali si to vymluvit a my tomu věřili. Co máš dneska tvrdit dvanáctiletému děcku? Co asi tak můžu radit dceři? Dej si na těch selfíčkách záležet, přibydou ti followeři... Neodpovídej na maily po desáté večer... Nauč se dobře si zabalit, nevíš, kolik ti dají času, až se město bude evakuovat a ty už se nikdy nevrátíš domů? Co vím o tom, jaký povede život? Čím většímu a reálnějšímu nebezpečí je vystavujeme, tím úzkostlivěji je ochraňujeme, je to paradoxní. Na tom rozporu je něco směšného.”
― Virginie Despentes, Cher connard

“Všichni dneska chtějí dělat reklamu. Jinými slovy produkovat esteticky vyladěná poselství oslovující zákazníka, který si je objednává. O pravdu v nich vůbec nejde. Chtějí si jen všechny získat a nikdy nikomu nebýt proti srsti. Chcete, aby se vaše umění bralo vážně, ale nechcete se znelíbit ani riskovat. Není to bezkrevností vašich kalamářů, vy prostě chcete nosit Kristovu trnovou korunu, ale nepoškrábat si při tom čelo, nenést kříž.”
― Virginie Despentes, Cher connard

“Strach, že si tě lidi přestanou vážit, je buržoazní. V pejorativním smyslu slova. Prohlašovat se za umělce a zároveň chtít, aby tě lidi měli rádi, nedává smysl. Já jsem herečka. Kdyby mě neměl rád nikdo, zaniknu. Přesto jsem lásku veřejnosti nikdy nenadřadila vlastní upřímnosti. Nejsem nějaká limonáda, kterou je potřeba prodat každému dítěti. Nekandiduju v prezidentských volbách, které bych musela vyhrát tím, že si získám většinu občanů. Prodávám svou odvahu být upřímná. Být přesně tím, kým jsem, ať se ti to líbí, nebo ne. Do velkých rolí nejsem na úkor ostatních obsazovaná pro svoje křivky nebo přednes. Je to proto, že mám kuráž nebýt jako všichni. Podstupuju riziko, že se nebudu líbit, k mojí práci to patří. Pokud se bojíš být tím, kým jsi, nic v lidech nezanecháš.”
― Virginie Despentes, Cher connard

“Mám tolik času pro sebe, že bych se klidně mohla i naučit nějaký mrtvý jazyk.”
― Virginie Despentes, Cher connard

“That’s what shame is: responding pleasantly to someone who deserves a slap in the face.”
― Virginie Despentes, Dear Dickhead

“But as a rule, online activism is sheer fanaticism: once people convince themselves they’re morally right, they think it’s perfectly acceptable to slit their opponent’s throat.”
― Virginie Despentes, Dear Dickhead

“Heroin is to crack what great literature is to Twitter—a whole different story.”
― Virginie Despentes, Dear Dickhead

“narcissistic perverts”
― Virginie Despentes, Dear Dickhead

“The patriarchy is and always has been a display of strength and power staged in such a way that it protects the killer and allows the crowds to cheer him on, for the sheer beauty of the ritual.”
― Virginie Despentes, Dear Dickhead

“I say that every time a man forces his pleasure on a woman he is instinctively submitting to the laws of the patriarchy, and that the first of those laws is to make sure that we are excluded from the domain of pleasure.”
― Virginie Despentes, Dear Dickhead

“I’ve been MeToo’d. Something I wouldn’t wish on my worst enemy.”
― Virginie Despentes, Dear Dickhead

“One thing I’ve noticed, the dumber and more incompetent men are, the more they feel a duty to carry on the line.”
― Virginie Despentes, Dear Dickhead

“Hay que meter sexo en los cuerpos de las mujeres asegurándose de que no es lo suyo. De que no escapen, aun si no es para ellas. En este relato, «ellas» permanecen bloqueadas en la entrada de la humanidad, en la puerta, rechazadas por los porteros. Ni siquiera tratadas como objetos. Pues a los objetos no se les reprocha el uso que se les da. Es”
― Virginie Despentes, Querido comemierda

“Imagina que en lugar de mujeres asesinadas por hombres, se tratara de empleados asesinados por sus patrones. La opinión pública sería mucho más severa. Cada dos días, la noticia de un patrón que mata a su empleado. Nos diríamos que las cosas han llegado demasiado lejos. Hay que poder registrar la hora de entrada sin correr el riesgo de que te estrangulen, te muelan a palos o te acribillen a balazos. Si cada dos días un empleado matase a un patrón, ya sería un escándalo nacional. Piensa en los titulares: el patrón había puesto tres denuncias y obtenido una orden de alejamiento, pero el empleado lo esperó en la puerta de casa y le disparó a quemarropa.”
― Virginie Despentes, Querido comemierda

“Por lo menos a nosotros los adultos sabían qué decirnos. No los teníamos encima veinticuatro horas al día, pero rebosaban de certezas: estudia en el colegio y tendrás un buen trabajo, por ejemplo. Ellos no reconocían sus errores, y nosotros les creíamos. ¿Qué vas a decirle hoy en día a una niña de doce años? ¿Qué puedo yo decirle a mi hija? Ánimo con tus selfis y tendrás más seguidores… No respondas a tus mails pasadas las diez de la noche… ¿Aprende a hacer tu equipaje porque el día en que tengas que evacuar la ciudad y dejar atrás tu casa para siempre no sabes de cuánto tiempo vas a disponer? ¿Qué puedo saber yo de lo que va a ser su vida? Cuanto mayor es el peligro real al que los exponemos, más meticulosa es la protección que ejercemos sobre ellos, es paradójico. Esa brecha tiene algo de grotesco.”
― Virginie Despentes, Querido comemierda