Jan Žižka Quotes

“Husitství velké reformace v mnoha směrech anticipovalo, sypat si kvůli němu ještě dnes popel na hlavu a stydět se za ně před dějinami, by bylo u vědomí evropských souvislostí nenáležité, ne-li trapné. Spíš bychom si měli připomínat, že velké reformace byly daní za nezdařenou reformu institucionální církve v 15. století a že husité i přívrženci reformačních idejí nedílně patří do křesťanské ekumeny, neboť věřili a věří v Kristovo vykupitelské dílo. I Žižka spočinul v kostele před velkým oltářem, aby vyčkal Posledního soudu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Tehdy, tři čtvrtě století po Masarykově výroku, považoval František Šmahel za štěstí, že husitská revoluce měla své Žižky, bez nichž se „nemohla obejíť“. Bylo ale dobře, že měla „i své Chelčické, kteří jí vkládali ruce do ran a stavěli před očipokleslé ideály…”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Ačkoliv byl Jan Žižka, stejně jako většina velkých osobností, kontroverzní postavou, budící nadšený obdiv i zuřivou nenávist, měl nepopiratelné charisma.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Proslulý německý filozof Wilhelm Dilthey považoval biografii mimořádné
osobnosti za klíč k pochopení historické etapy, v níž vynikající jedinec žil
a kterou spoluvytvářel. Podle jeho přesvědčení nachází duch doby (Zeigeist) svůj nejvlastnější výraz právě v působení výjimečné individuality. Pokud jí badatel porozumí, pak pronikne i k určujícím souřadnicím dané dějinné epochy.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Duchapřítomnost, jakou Žižka za těžkých podmínek v Kostelci prokázal, opět potvrzuje výjimečnost jeho vojenského talentu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“V poslední čtvrtině 15. století vydržovala Francie stálá vojska v síle 20 000-25 000 mužů, což bylo přibližně 1 % mužů ve věku 18-45 let. Kolem roku 1430 čítala husitská polní vojska asi 6 000 stálých bojovníků. A to v zemi ještě působily stálé posádky v katolických městských a hradních pevnostech. Přitom Francie měla odhadem 10 milionů, zatímco vlastní Čechy snad 1 200 000 obyvatel.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“K rozpadu husitské fronty a následnému zápasu jednotlivých uskupení o moc by dříve či později stejně došlo. Někdejší trocnovský hejtman dějinnou logiku pouze uspíšil.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Kutnohorským zájemcům se zároveň naskytla jedinečná příležitost, která je vylákala do otevřené krajiny. Chtěli na vlastní oči sledovat průběh bitvy a být svědky porážky pražských i táborských kacířů. Přitom měli jistotu, že se jim nic zlého nepřihodí. Podívaná na bitvu z bezpečné vzdálenosti byla v Evropě obvyklá až do poloviny 19. století, kdy průmyslová revoluce zásadně změnila charakter válek.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Pro všechny velké revoluce je charakteristické, že se v jejím průběhu z hlavních směrů vydělují nejrůznější frakce, které své principy považují za
obecně závazné, i když jsou pro většinu revolucionářů nepřijatelné. Čím méně mohou tyto skupinky ovlivnit hlavní proudy a v čím hlubší izolaci se ocitají, tím urputněji lpí na dodržování svých představ a tím kategoričtěji prohlašují samy sebe za vyvolené a spravedlivé. Jejich mesiášství končí vždy tragicky. Buď vnitřním rozvratem, nebo násilnou likvidací, uskutečněnou v režii vítězného revolučního křídla, které jejich zničením posiluje vlastní jednotu a upevňuje svou identitu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Zaslepenci ve víře slepě následovali slepce, který vzdor handicapu neztratil zájem o válčení a nadále ochotně snášel tvrdý život polního velitele.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Chelčický vkládal prsty do bolestivých ran, ale léčit a zacelit je nedokázal. Tělesné násilí vnímal jako projev „moci“, která je sama osobě zlem, protože znevolňuje lidi. O několik století tak anticipoval názory jiných evropských myslitelů.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Až po 100 letech od výbuchu husitské revoluce překročil Martin Luther reformní paradigma a prohlásil, že spasení může opravdový křesťan dosáhnout i bez úředního mezičlánku, totiž pouhou víru v Kristovo dílo, milosti a porozuměním Písmu svatému.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“I úspěšní absolventi zůstávají ve vztahu ke svým učitelům navždy žáky. Mistr Jakoubek promluvil na základě připraveného textu, a byť si to mnozí moderní historikové nemyslí, promluvil moudře. Upozornil své někdejší studenty, že je nutné v křesťanské víře i v církevním životě rozlišovat záležitosti bytostné a podstatné (substancialia), které jsou nezbytné ke spasení (například posvěcující formulaci nad eucharistií), a případkové, respektive přídatné (accidentalia). Sem řadil mimo jiné sloužení mše v ornátu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Věrnost Bohu, panovníkovi a zemi byla stěžejní šlechtickou ctností.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Nezdržel se (Petr Chelčický) přitom hořce ironického komentáře. Mistr Jakoubek by vynadal každému, kdo by v pátek, postní den, „snědl jelito svině“, ale prolévání lidské krve se husitským bojovníkům neodváží vyčítat.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Tábor ukázal se stoletým předstihem cestu velkým evropským reformacím.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Pro univerzitní mistry, z nichž někteří patřili k blízkým Husovým přátelům, byl urážlivý, ponižující a nepřijatelný článek, aby své texty předkládali komisi k posouzení ideové čistoty.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Slavnosti využil k vlastní propagaci nedávno instalovaný komunistický (a fundamentální ateistický!) režim, který se poněkud absurdně prohlašoval za dědice husitských ideálů.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Pražské zemědělské zázemí by požadavky stotisícového vojska nezvládlo, víme-li že jen v pravobřežní Praze tehdy žilo (včetně venkovských posil) asi 30 000 lidí.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Obnova západokřesťanské církevní jednoty a pokračování v církevní reformě pod taktovkou ústředních orgánů vylučovaly toleranci k alternativnímu husitskéhu programu. V tomto směru byla kruciáta logickým pokračováním procesů proti Janu Husovi a Jeronýmovi Pražskému. Revoluční husité, soustředění v pravobřežní Praze, opravdu stanuli proti všem. Ať už si nimi sympatizujeme, nebo nikoliv, zasluhují i po staletích obdiv. Kdyby podlehli, byl by s husitstvím konec.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Civilizační, kulturní a mentální rozdíly mezi velkoměstem a venkovem byly hluboké a fakticky nepřekonatelné.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Tábority zatím limitoval relativně nízký počet bojovníků, což byl asi jeden z důvodů zapojení žen a výrostků do vojenských akcí. Do dobytých fortifikací tak nemohli vkládat posádky a uchytit se v nich na delší dobu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Smrt na hranici zároveň dokládá, že táborité považovali kněze věrné římské církvi za kacíři a neměli s nimi pražádné slitování. Katolická strana se ovšem chovala k husitským duchovním naprosto shodně. V její neprospěch je ale třeba dodat, že s popravami příslušníků kněžstva začala.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Dokud se jedná, existuje šance na dohodu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Obecně ale platí, že věrně oživit minulost nedokáže ani historik, ani umělec. Historik, předurčený provádět interpretaci interpretací, bývá vždy veden touhou dotknout se pravdy a striktně ctí hranici pravděpodobného (proto se jeho text zaplevelen slovíčky asi, možná, snad, zřejmě, zdá se), umělec tyto limity respektovat nemusí a klidně si vymýšlí neexistující osoby i události a historickým postava vkládá do úst smyšlené monology a dialogy.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Je přitom nanejvýš zajímavé, jak velké revoluce v podivuhodné symbióze slučují pocit svobody a volnosti, přerůstající až do hédonické roviny, s protikladným, vypjatě asketickým přístupem, prosazováným přísnými strážci ideové čistoty.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Pravdu měli spíše katoličtí autoři, kteří vinili Václava z přímé i nepřímé podpory husitství a označovali jeho neochotu zasáhnout proti kacířům za hlavní příčinu revolučního výbuchu a proticírkevního násilí. Ve skutečnosti tento pohled zrcadlil nesporný fakt, ba téměř dějinnou zákonitost. V Čechách, ale stejně tak v průběhu velkých evropských reformací, to byla světská moc, nejednou reprezentovaná panovníkem, která reformní hnutí (nikoliv reformaci!) podporovala a zaštiťovala.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Dnes již není pochyb, že husitství propojilo snahu o reformu církve s úsilím o změnu politického zřízení v zájmu krystalizující stavovské společnosti, tj. vyšší i nižší šlechty a královských měst. Právě symbióza a zároveň vnitřní napětí ve vztahu obou určujících složek, náboženské a politické, mu dodaly dynamiku a revoluční charakter. Zatímco v jiných evropských státech se nejprve prosadil stavovský systém a teprve poté v průběhu 16. století stoupla reformace (německé oblasti Svaté říše římské, Anglie, Nizozemí, Uhry, částečně Francie), v Českém království došlo ke koincidenci obou procesů. To vysvětluje, proč revoluce propukla v Čechách, proč měla tak široký a hluboký dosah., proč byla historicky jedinečná a proč zůstala v západokřesťanské Evropě osamocená a izolovaná.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Zabránit rozvášněnému davu v rabování jistě nebylo snadné, protože to násilných akcí, jakkoliv idealisticky motivovaných, se téměř vždy zapojí zdivočelá „ulice“.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Jan Žižka nebyl kněz, ani filozof, ani teolog. Byl šlechtic a voják. V Antikristovi viděl nepřítele, kterého je třeba v čase dějinné tísně porazit a zničit. Starozákonní sentenci pochopil jinak než mistr Jakoubek. Učinil to, na co byl zvyklý a co uměl nejlépe. Vzal do ruky meč.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka