Možnosti milostného románu Quotes

“Začal jsem žít prostým životem člověka, který se soustředí na svůj úkol, i když tak úplně neví, v čem spočívá.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Pořád se nám zdá, že na něco trénujeme, a přitom už jsme dávno na závodní dráze, akorát že neběžíme tak úplně naplno, protože jsme jaksi přeslechli výstřel startovací pistole. A jednoho ne zas tak krásného dne zjistíme, že své nejlepší výkony jsme mohli podat někdy před pěti nebo před deseti lety, kdy se naše svalová vlákna více podobala kovovým pružinám a méně vytahaným žvýkačkám.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Jako mnoho lidí mé generace jsem ještě ve třiceti letech trpěl pocitem, že se pořád na něco připravuju. Teprve nedávno mě poprvé napadlo, že tohle už je nejspíš ono — žádná příprava na něco jiného, protože jiné to možná také nikdy nebude, a jestli ano, tak spíš horší než lepší.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Psát dnes milostný román znamená přísahat na autenticitu s bolavě zkříženými prsty, zachraňovat dítě z vaničky, kterou někdo vylévá.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Všechno, co se má stát, pomine.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Zavřeli jsme knihu osudu a scrollujeme životem dolů.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Volal jsem tvé jméno a ozvěna mi odkudsi z hlubin odpovídala tvým hlasem volajícím mé jméno.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Takže tu byla otázka co psát. Ale byla tu taky otázka proč psát. Do určitého věku člověk prostě dělá to, co mu jde, protože je to nejsnazší způsob, jak něčeho dosáhnout. Jenže mně už bylo skoro pětatřicet. Najednou se kolem mě objevovali lidé, kteří se stali přesně tím, čím chtěli být, a žili přesně tak, jak chtěli žít, akorát najednou zjistili, že to nic neznamená. Že je to k ničemu. Splnili si své zvětralé sny, které možná ani nebyly jejich vlastní, a teď si s nelíčeným překvapením uvědomili, že si před patnácti nebo dvaceti lety postavili žebřík k úplně špatné stěně.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Několikrát tady tvrdím, že Ninu miluju. Ale jak daleko je od řečí k činům? Jak daleko je od subjektivního přesvědčení k činné lásce a k tomu skutečně vnímat druhého jako jiný způsob, jak myslet vesmír, jak někde říká Simone Weil?”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Ztratili jsme duchovní přesah, žijeme ve společnosti, která nenabízí žádnou vizi, většina lidí se ve svých zaměstnáních prodává, místo aby něco smysluplného uskutečňovali, takže intimita je něco jako jediný kousek zelené země a my na něm chceme vypěstovat všechno dohromady. Chceme extázi i relaxaci, závazek i svobodu, dobrodružství i bezpečí, naplnění i lehkost atd. A když se to nedaří, začne se hned mluvit o partnerských problémech, takže se ty věci rychle individualizují, což se možná někomu docela hodí. Podle mě partnerské problémy v přísném slova smyslu ve skutečnosti téměř neexistují. Při bližším pohledu jde vždy buď o společenské podmínky, za kterých se snažíme milovat, anebo o osobní problémy jednoho nebo druhého člověka v tom páru, které dřív nebo později vyletí jako čertík z krabičky.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Přiznejme si to, život je román na motivy smyšlených událostí, které se často jen díky naší tvrdohlavosti alespoň na čas staly skutečností.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Člověku nakonec zůstane jen to, o co přišel...”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Nakonec by to možná šlo říct tak, že dospělými se stáváme ve chvíli, kdy pochopíme, že ani naši rodiče, ať už mrtví, nebo živí, nikdy nebyli dospělí tím způsobem, jak jsme si to až doteď představovali…”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Jenže odkud se vlastně takový román začíná psát? Jak rozválet tu těžkou hroudu těsta, kterou má člověk někde v sobě?”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Stál jsem tam v tom svém úboru jako cvičenec postižený existenciální úzkostí.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Neřekla mi, s kým strávila silvestr a kdo ještě spí, a já se na to nechtěl ptát. Na oplátku jsem jí neřekl, co píšu a že to, co píšu, píšu proto, aby se to všechno úplně neztratilo, jako se nakonec ztrácí všechno, že to píšu, abych se vyprázdnil z toho, co mě předchozí roky naplňovalo, že to píšu, abych to všechno odevzdal prožité, jako když se včela po svědomitém obletování louky vrací do úlu, a zároveň abych jí, která mi telefonuje, ještě jednou dal to, co je ve mně možná nejlepší, i když se jí to asi stejně nebude líbit. Ne, nic z toho jsem neřekl. Když si telefonujeme, už spolu nemluvíme. Jako poslední dva příslušníci kmene, který jako kmen vyhynul, opatrně obcházíme místo, kde kdysi stával totem a dnes je tam jenom díra v zemi plná popela a v něm hromádka odpadků.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Štěstí se na rozdíl od utrpení naplňuje a vyčerpává jen samo sebou a nezanechává v nás stopy. Šťastní hoříme bez kouře i bez popela, jako vosk svíce, který se proměňuje přímo ve světlo.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“...když se člověk vzdá všeho, čeho je s to se vzdát, stále něco zbývá. Nikdo nedokáže vydělit sám sebe beze zbytku a tento zbytek se hodí nabídnout Armádě spásy, větru nebo supům.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu

“Používám tvoje jméno, Nino, a přidávám k němu jiná jména, podstatná a nepodstatná, přídavná, vlastní a nevlastní, místní a nemístná, a dělám to, abys měla barvu ve tvářích a jas v očích, v každé kapitole tě nalíčím před zrcadlem obrazovky, upravím tě, abys mohla do světa, a potom pro tebe v šatní skříni jazyka vyberu slovesa, která budou nejlépe vyhovovat tvému temperamentu a tvým způsobům. Jsi moje postava, a tak se o tebe starám. Jsi moje figurína, moje loutka, můj maňásek, moje nafukovací panna, která toho sama se sebou má společného tolik — neříkám, zda tak málo, nebo tak moc —, kolik má milostný román, když se to tak vezme, společného s láskou.”
― Jan Němec, Možnosti milostného románu