Tegmine Quotes

“Náhle téměř střízlivá, chtěla počkat na úsvit, až tenoučký šedý proužek na východě ukončí podivnou noc.”
― Soňa Sirotková, Tegmine

“Musela znovu vstát a přistoupit k oknu. Snažila se prohlédnout tmu a spatřit ho někde tam mezi stromy. tam, kde ho doteď jen tušila. Věděla proč. Cítila od první chvíle, že on by jí mohl porozumět, protože je také osamělý. Tehdy, když se otáčela na cestě v lese a chtěla ho spatřit v zelených stínech. Pokaždé, když se podívala z okna svého pokoje, přála si, přes všechen zdravý rozum, aby tam někde byl a cítila se smutná, protože tomu snu vlastně nikdy úplně neuvěřila. Teď už to ví. Někde tam je.”
― Soňa Sirotková, Tegmine

“To noční vítr z lesa, jemnější než severák, co ohýbá vysoké smrky, zabloudil až k ní, odhrnul jí vlasy z šíje a snad pohladil po krku. Zavřela oči, lhostejná k tomu, že ztrácí rovnováhu. Bylo to tak příjemné vnímat tu smyslnou něhu, která přinášela dojemně známou vůni jehličí a mokré půdy. Na tváři však ucítila dotyk. Takhle se pleti vítr nedotýká. To ji probralo.”
― Soňa Sirotková, Tegmine

“,,Jak se jmenuješ jsi taky zapomněla?"
,,Ne, já vím, kdo jsem, jen si nevybavuju, kde bydlím. Přestěhovaly jsem se s babičkou nedávno. A teď je navíc tma.”
― Soňa Sirotková, Tegmine

“,,Vroni! Jak jsi věděla, že hraje na kytaru?" zavolala ještě za ní Iva. ,,Nevěděla. Tipla jsem to. Hodně kluků hraje na kytaru, ne?" Iva pochybovačně zakroutila hlavou, ale usmála se a zmizela za vraty nedobytné pevnosti.”
― Soňa Sirotková, Tegmine