Police Quotes

“Many people spend their whole lives somewhere they don’t want to be out of fear that the alternative is worse.”
― Jo Nesbø, Police

“Many people spend their whole lives somewhere they don’t want to be out of fear that the alternative is worse. Isn’t that sad?”
― Jo Nesbø, Police

“What was it Harry used to say? Intuition is only the sum of many small but specific things the brain hasn't managed to put a name to yet.”
― Jo Nesbø, Police

“Friday is déjà vu day.”
― Jo Nesbø, Police

“Insanity just is, a kind of natural disaster that strikes out of the blue, the kind of thing that can happen.”
― Jo Nesbø, Police

“And over the phone he could hear the ten legged insect already scrabbling across the keyboard!”
― Jo Nesbø, Police

“Zlo jako takové neexistuje, zlé je totiž všechno. Vesmír je temný. Rodíme se zlí. Zlo je výchozí bod, přirozenost. Někdy se pak objevuje záblesk světla. Jenže je pouze dočasný, musíme zpátky do tmy.”
― Jo Nesbø, Police

“„Víš, Ingrid, co dělá s mozkem nedostatek spánku?“
„Norský stát ti zaplatil šest let studia, abys to věděl ty, Ståle, takže pokud bych to měla vědět i já, připadalo by mi to jako mrhání státními prostředky.“
Ståle vždycky pociťoval směs podráždění a údivu nad Ingridinou schopností být takhle brzy poránu kognitivně na výši.”
― Jo Nesbø, Police

“glam rock and progressive pop, preferably British and often of the androgynous variety: David Bowie, Sparks, Mott the Hoople, Steve Harley, Marc Bolan, Small Faces, Roxy Music, with Suede as a contemporary bookend.”
― Jo Nesbø, Police

“Intuition is only the sum of many small but specific things the brain hasn’t managed to put a name to yet.”
― Jo Nesbø, Police

“Somehow it felt like everything was missing, and asphalt and the bridge and railway line. He came to the end of the road and then everything turned into nothingness. It's over. How he just hated that word.”
― Jo Nesbø, Police

“„Když máte zničenou kostru, nemá tělo žádnou oporu a maso se rozteče, následuje gravitační sílu, dokud ho nezastaví rigor mortis. Zvláštní, že jo?“
Mlčky hleděli na tělo, dokud se Hagen náhle neotočil a neodešel.
„Moc informací?“ zeptal se Bjørn Holm.”
― Jo Nesbø, Police

“Nevypadá to tu tak hrozně, pomyslela si Katrine při průchodu vězeňskými chodbami. Možná by se tomu spíš mělo říkat trávicí soustava. Místo, kde útroby zákona mění odsouzené jedince v hnědou páchnoucí hmotu, která pak v určitém okamžiku odchází opět ven.”
― Jo Nesbø, Police

“Jak říkával Harry, sériový vrah je jako bílá velryba. A sériový vrah policistů je bílá velryba s růžovými puntíky. Nenajdeš dva takové.”
― Jo Nesbø, Police

“„Ve slinách uvnitř takové žvýkačky bychom pravděpodobně bývali dokázali najít DNA ještě i po několika měsících. Jenže tahle je úplně vyschlá.“
„Pochlap se, Sherlocku,“ zazubila se Katrine. „Párkrát si kousni a řekni nám, jaké značky…”
― Jo Nesbø, Police

“„Takže tys tam prostě jenom stál přivázanej za krk ke sloupku obyčejným zámkem na kolo?“ zeptal se Bjørn Holm nedůvěřivě.
„Ke sloupku s pitomým zákazem parkování.”
― Jo Nesbø, Police

“Recepční nevěděl, zda se host nachází ve svém pokoji nebo třeba v jiné části hotelu, nabídl se však, že to zjistí. Což mu přísně zakázal a nařídil mu, aby se věnoval obvyklým činnostem a tvářil se jakoby nic, protože jinak by on sám nebo někdo jiný mohl přijít k úhoně. Pohled na sedm po zuby ozbrojených černooděnců však pravděpodobně část úkolu zvanou „tvářit se jakoby nic“ recepčnímu ztížil.”
― Jo Nesbø, Police

“Čtyřicet šest.
Nemysli na to, stejně tu není víc místa než pro jednoho.
Čtyřicet pět.
Navíc ho z té židle nestihneš odvázat.
Čtyřicet čtyři.
I kdybys chtěl, už na to není čas.
Čtyřicet tři.
Dávno vypršel.
Čtyřicet dva.
Kurva.
Čtyřicet jedna.
Kurva, kurva!”
― Jo Nesbø, Police

“Jenom v osloském policejním obvodě je… kolik policistů?“
„Sto tisíc osm set sedmdesát dva,“ přispěchala s odpovědí Katrine.
Zadívali se na ni.
Pokrčila rameny. „Dočetla jsem se to ve výroční zprávě osloského krajského ředitelství.“
Dál na ni hleděli.
„Mám doma rozbitou televizi a nemohla jsem spát, tak co má být?”
― Jo Nesbø, Police

“„Ale zpravidla se někde nachází jejich otisk. A abyste ho našli, chce to správného ajťáka.“
„Nebo ajťačku?“ navrhl Ståle.
„Houby,“ namítla Katrine. „Ženské neumějí parkovat do řady, nepamatují si výsledky fotbalových zápasů a už vůbec se nedokážou naučit nejnovější počítačové finesy. Na takové věci potřebujete chlapy-podivíny v tričkách s nápisy a minimálním sexuálním životem – a tak to je už od pravěku.”
― Jo Nesbø, Police

“- Я нашёл йод и вату. И пинцет. Так что мы можем вытащить осколки.
- Спасибо, Касперсен, но эти осколки пока поддерживают меня в рабочем состоянии, поэтому просто положи всё на стол”
― Jo Nesbø, Police

“Do you know what lack of sleep does to the brain, Ingrid?”
“The Norwegian state funded six years of research for you to find out, Ståle, so I would regard it as a waste of my taxes if I also knew.”
― Jo Nesbø, Police

“continued. “They think the danger’s over. That the police”
― Jo Nesbø, Police

“Anyone who doesn’t dare to stand up for justice should have a guilty conscience. – Arnold Folkestad”
― Jo Nesbø, Police

“Resignation as an analgesic.”
― Jo Nesbø, Police

“And when you’ve finished and think you haven’t found
anything, think inversely, a mirror image, and let the other things speak to you. The things that weren’t there, but should have been.”
― Jo Nesbø, Police

“And in the silence he scoured the young, soft-skinned faces. The unscarred,
undefiled faces that had not lived as long as they would, faces that were yet to be
formed, yet to assume character and over the years stiffen into the mask which
would become who they were inside. Which he had become.”
― Jo Nesbø, Police

“The nurse rolled up the patient’s sleeve. Flicked the inside of his forearm. There was something about the way the nurse spoke, something Anton couldn’t quite put his finger on. He shivered again as the syringe slid into the skin, and in the total silence he thought he could hear a rasp, the friction of the needle against flesh. The flow of the liquid being squeezed through the syringe as the plunger was pressed.”
― Jo Nesbø, Police

“Let me see … he needs to have some propofol.” “I’ve no idea what that is.” “It means he’ll sleep for a good while.” Anton scrutinised the nurse as he pierced the foil on a little bottle of a transparent liquid with a syringe.”
― Jo Nesbø, Police

“Of how it could have been. And reflecting on the fact that he had stopped thinking about how it could be. Perhaps this was what it was like getting old. He had lifted the cards he had been dealt, he had seen them. You didn’t get new ones. So all that was left was to play the ones you had as well as you could. And dream about the cards you might have been given.”
― Jo Nesbø, Police