Psychology of the Unconscious Quotes

“The healthy man does not torture others—generally, it is the tortured who turn into torturers.

— Carl Gustav Jung, Swiss psychologist (1875 - 1961)”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“no such thing as chance, and that every act and every expression has its own meaning, determined by the inner feelings and wishes of the individual.”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“Flight from life does not free us from the law of age and death.”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“Nothing brings the relentless flight of time and the cruel perishability of all blossoms more painfully to our consciousness than an inactive and empty life.”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“If the libido is not permitted to follow the progressive life, which is willing to accept all dangers and all losses, then it follows the other road, sinking into its own depths, working down into the old foreboding regarding the immortality of all life, to the longing for rebirth.”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“The neurotic who seeks to get rid of the necessities of life wins nothing and lays upon himself the frightful burden of a premature age and death, which must appear especially cruel on account of the total emptiness and meaninglessness of his life.”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“Idle dreaming is the mother of the fear of death, the sentimental deploring of what has been and the vain turning back of the clock.”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“Whoever prides himself too much on having sustained no wound in the battle of life lays himself open to the suspicion that his fighting has been with words only, whilst actually he has remained far away from the firing line.”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“…man does not live very long in the infantile environment or in the bosom of his family without real danger to his mental health. Life calls him forth to independence, and he who gives no heed to this hard call because of childish indolence and fear is threatened by a neurosis, and once the neurosis has broken out it becomes more and more a valid reason to escape the battle with life and to remain for all time in the morally poisoned infantile atmosphere.”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“The phallus is the source of life and libido, the great creator and worker of miracles...”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“This kind of for-getfulness was called repression, and is the normal mechanism by which nature protects the individual from such painful feelings as are caused by unpleasant and unacceptable experiences and thoughts, the recognition of his egoistic nature, and the often quite unbearable conflict of his weaknesses with his feelings of idealism.”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious: A Study of the Transformations and Symbolisms of the Libido, A Contribution to the History of the Evolution of Thought

“O paciente precisa aprender a distinguir o eu do não-eu, isto é, da psique coletiva. Assim, adquire o material com que vai ter que se haver daí em diante e por muito tempo ainda. A energia antes aplicada de forma inaproveitável, patológica, encontra seu campo apropriado! Para diferenciar o eu do não-eu é indispensável que o homem — na função de eu — se conserve em terra firme, isto é, cumpra seu dever
em relação à vida e, em todos os sentidos, manifesta sua vitalidade como
membro ativo da sociedade humana. Tudo quanto deixar de fazer nesse sentido cairá no inconsciente e reforçará a posição do mesmo. E ainda por cima ele se arrisca a ser engolido pelo inconsciente. Essa infração, porém, é
severamente punida.”
― Carl Gustav Jung, Psicologia do Inconsciente Vol. 7/1

“O excesso de animalidade deforma o
homem cultural; o excesso de cultura cria animais doentes. Este
dilema mostra toda a insegurança que o erotismo traz ao homem. No
fundo, é algo muito poderoso que, como a natureza, pode ser
dominado e usado, como se fosse impotente. Mas o triunfo sobre a
natureza se paga muito caro. A natureza dispensa quaisquer declarações
de princípios, contenta-se com tolerância e sábias medidas.”
― Carl Gustav Jung, Psicologia do Inconsciente Vol. 7/1

“The healthy man does not torture others—generally, it is the tortured who turn into torturers.”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“Indolence is the beginning of all vice, because in a condition of slothful dreaming the libido has abundant opportunity for sinking into itself...”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“Although man can forget in the long- (perhaps too long) guarded feelings of youth, in the dreamy state of stubbornly held remembrances, that the wheel rolls onward, nevertheless mercilessly does the gray hair, the relaxation of the skin and the wrinkles in the face tell us, that whether or not we expose the body to the destroying powers of the whole struggle of life, the poison of the stealthily creeping serpent of time consumes our bodies, which, alas! we so dearly love.”
― C.G. Jung, Psychology of the Unconscious

“Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On ,na svém těle vzal naše hříchy' na kříž..." "...tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých..." Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.”
― C.G. Jung, Výbor z díla VII. - Symbol a libido