Nebezpečná láska Quotes

Rate this book
Clear rating
Nebezpečná láska (Bavettovi, #1) Nebezpečná láska by Kateřina Petrusová
594 ratings, 4.15 average rating, 109 reviews
Nebezpečná láska Quotes Showing 1-7 of 7
“Podívala jsem se na Mikeeho, který se usmíval.
"Co je?"
"Mám pindíka!" křikl.
"Máš," přikývla jsem. Doufala jsem, že ho to za chvíli přestane bavit, ale spíš jsem byla smířená s tím, že se tomu tématu bude věnovat celý den.
"Paige?" Najednou se tvářil vážně.
"Jo?!
"Máš taky pindíka?"
Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla. Tohle bude dlouhý den.”
Kateřina Petrusová, Nebezpečná láska
“Ahoj, jak ses dnes vyspal?
Dneska bych si dala jen toast, díky. Jo, kafe taky. Hezký tričko. Nechceš si ho svlíknout?”
Kateřina Petrusová, Nebezpečná láska
“Mikea jsem musela neplánovaně vykoupat už při obědě, protože udělal jednu z klasických chyb: díval se, proč mu z láhve neteče kečup. Nestihla jsem zasáhnout a jen jsem s odevzdaným povzdechem sledovala, jak přesně ve chvíli, kdy si dal láhev nad hlavu a zamračený soustředěně hledal zádrhel, udělala hustá červená hmota tiché žbluňk a vyvalila se mu na tvář.”
Kateřina Petrusová, Nebezpečná láska
“Asi musím čůrat!" oznámil. Stál za mnou, zase překřížené nohy, tvářil se zkormouceně.
"Tak utíkej, na co čekáš?" nechápala jsem.
"Já nevím," přiznal. "Tak já jdu." A než jsem si svlékla bundu a zula se, už volal, že to stihl. Náladu jsme si dokázali zvedat vzájemně.”
Kateřina Petrusová, Nebezpečná láska
“Večer tě musím oholit, škrábeš. Kluci vousy nenosej, že ne?"
"A budu si moct dát hodně pěny?" zeptal se nadšeně. Stačilo jedno přikývnutí a už měl zase skvělou náladu. Náplast s obrázky jsme ani kupovat nemuseli.”
Kateřina Petrusová, Nebezpečná láska
“Udělala mi dokonce radost; už jsem se rozloučila s úžasnou kuchyní, kterou jsem si užívala u Russoových. Donna toho vždycky uvařila tak nějak víc a jedna porce při denních směnách zbyla i na mě. Kdyby kocour Garfield ochutnal její lasagne, nikdy by se od ní nehnul.”
Kateřina Petrusová, Nebezpečná láska
“Nevíš, co se děje dole?" zkusila jsem se zeptat Mikeeho, když
najedený spokojeně seděl na posteli a rovnal si autíčka podle barev.
Věděla jsem skoro jisté, že nebude tušit, o čem mluvím. A ne
spletla jsem se:
„Kde dole? Pod posteli?" vyzvídal s rozzářenýma očima. "Něco
je pod posteli?" pokračoval nadšeně a vůbec nevnímal mé ujišťování, že na stav věci pod posteli jsem se neptala. Slezl dolů, natáhl
se na břicho a zvědavě zkoumal, jestli se tam dole vážně něco neděje.
Povzdechla jsem si a podepřela si bradu rukou. Vypadal, že ho to baví. Triko se mu vyhrnulo až do půli zad. ale bylo mu to jedno. Mumlal, že nic nevidí, ale že počká.
„Paige?" oslovil mě po chvilce.
„Hm?"
„Nechceš se taky podívat? Počkáme na to spolu," nabídl mi.
Chvilku jsem s úšklebkem sledovala, jak komíhá nohama ve
vzduchu a hlavu má zabořenou pod postelí. Nakonec jsem se rozhodla,
že mu udělám radost. Pomalu jsem se položila vedle něj,
a když se moje hlava objevila v přítmí hned vedle jeho, zazubil se
na mě.
„Na co čekáme?" zeptala jsem se.
„Nevím," přiznal. „Ale jsme schovaný!"
„Koukají nám nohy, Mikeu. Vlastně je nám vidět všechno kromě hlav," oponovala jsem.
„Ne,ne," přesvědčoval mě. „Nejsme vidět.”
Kateřina Petrusová, Nebezpečná láska