“Uvěřil jsem, že ženy, ačkoliv vypadají sebevíc tajemně, vlastně nikdy žádné tajemství neskrývají. Je to jen maska, za kterou se
snaží skrýt svou zranitelnost. Bral jsem to jako zlomyslnost, kterou si na nás vymyslely. Až později jsem pochopil, že je to nutnost. Je to signál, abych byl opatrný, protože vstupuji do jiného světa. Do světa citů, kde duševní bolest je horší než tělesná, kde láska ospravedlňuje a porozumění se skrývá ve slovech.”
―
Matouš Čihák,
Zločiny z lidskosti