Pozor na méně známé časné příznaky demence. Poznáte je podle spánku

Podle britské Alzheimer’s Society mohou lidé s demencí trpět výraznými poruchami spánku, které se objevují ještě dříve než typické potíže s pamětí. „Tyto změny mohou ovlivnit, jak moc a jak kvalitně člověk spí. Může mít problém usnout, v noci se budí a ráno se necítí odpočatý. Špatný spánek přitom může časem zhoršovat samotné příznaky demence,“ uvádí organizace na svých stránkách.

Výzkum publikovaný v časopise Neurology sledoval přes 700 žen v osmdesátých letech života a potvrdil, že ty, které vykazovaly rostoucí ospalost během dne a častěji spaly i v noci, měly dvojnásobné riziko vzniku demence. „Mezi ženami žijícími v domácím prostředí, které vykazovaly rostoucí ospalost během 24 hodin, se riziko demence v následujících pěti letech zdvojnásobilo,“ uvedli vědci.

[chooze:article;value:614148]

​Kromě poruch spánku se stále více pozornosti věnuje i očím jako potenciálnímu ukazateli rizika. Studie publikovaná v magazínu Alzheimer’s & Dementia odhalila, že změny v cévách sítnice mohou předznamenat procesy v mozku vedoucí k Alzheimerově chorobě.

„Vaše sítnice je v podstatě váš mozek, jen je mnohem přístupnější, protože přes zornici vidíme spoustu detailů,“ vysvětlila neuroložka Alaina Reaganová z biomedicínské výzkumné instituce The Jackson Laboratory.

Ospalost a poruchy spánku mohou být příznaky

Podle Reaganové mohou lékaři díky moderním přístrojům včas rozpoznat cévní abnormality, které by jinak unikly pozornosti. „Pokud optometrista nebo oftalmolog uvidí zvláštní změny na cévách sítnice, může to odrážet procesy v mozku. To může být velmi cenné pro včasnou diagnostiku,“ dodala. Oční vyšetření by tak v budoucnu mohlo odhalit riziko až desítky let předtím, než se projeví první poruchy paměti.

Odborníci se shodují, že ačkoli genetika hraje svou roli, životní styl – včetně dostatečného a kvalitního spánku – může výrazně ovlivnit riziko. Studie z roku 2021 v časopise Nature například ukázala, že zkrácená délka spánku v období středního věku je spojená s vyšší pravděpodobností rozvoje demence.

[chooze:article;value:607887]

​Britská NHS stále řadí mezi nejběžnější varovné příznaky především ztrátu paměti, problémy se soustředěním, potíže s každodenními činnostmi, zmatení v čase a prostoru nebo změny nálad. Výzkumy ale potvrzují, že právě méně nápadné ukazatele, jako je ospalost nebo poruchy rytmu spánku a bdění, mohou být stejně důležité.

Podle vědců je proto klíčové brát tyto varovné signály vážně a včas vyhledat lékaře. „Pro člověka s demencí může být dostatek spánku velkou výzvou. A právě proto je nutné řešit problémy se spánkem co nejdříve – mohou být předzvěstí vážnějších změn v mozku,“ uzavírá text Alzheimer’s Society.

Stařeckou demenci má v Česku 180 tisíc lidí. Jejich počet se má zdvojnásobit (2/2025):