Češi chtějí přírodu chránit, říká Hengalová. Bojí se ale drahoty a odmítají klimatickou politiku

Česko má v zahraničí nálepku země, která moc nepodporuje cestu k udržitelnosti. S tím ale Hengalová tak úplně nesouhlasí. Češi podle ní cestu k udržitelnosti podporují, vnímání ekologie je ale rozdělené do dvou oblastí – ochrana přírody a ekonomická cesta.

"Z různých výzkumů, které dlouhodobě mapujeme například ve spolupráci s institutem STEM, nám vždycky vychází, že Češi z 80 % a více chtějí ochránit přírodu. Mají ji rádi, chodíme houbařit, chodíme do hor, chceme ochránit tu přírodu, kterou tady máme, ale i celosvětově," okomentovala.

Dodala ovšem, že pokud se podíváme na ekonomické dopady, tak zejména po energetické krizi v posledních několika letech a po pandemii covidu-19 je patrná velká obava jednotlivých spotřebitelů a domácností, že jim ještě více vzrostou ceny za bydlení, za energie, za potraviny a ostatní běžné položky.

"A z této obavy, která je naprosto oprávněná, pramení trošku zkratkovitá nenávist vůči klimatickým politikám jako nějakému balíčku, který může za veškeré zdražování. Není tomu tak, je to komplexnější problém, za zdražování například může přesně ta zmiňovaná energetická krize a následná inflace," upozornila.

[chooze:article;value:624631]

​Hengalová podotkla, že Česko je spíše zemí, která je nakloněná proti evropské klimatické politice. "Například v sousedním Rakousku nebo Německu zavádí svoje vlastní národní daně za uhlí, takzvané emisní povolenky. Dělají to naprosto dobrovolně, bez nějakého závazku vůči Evropské unii, takže tam je patrné, že společnost je tomu více nakloněna," srovnala.

Podle Hengalové není úlohou jednotlivce se v takto komplexním tématu vzdělat. Naopak by to na sebe měly vzít instituce a státy, které by měly veřejnost vzdělávat a vysvětlovat, odkud jdou peníze, co to pro koho znamená, jaké jsou krátkodobé i dlouhodobé dopady a jak se třeba dostat k podpoře inovací a ekologických investic.

Například z emisních povolenek dostalo Česko v roce 2023 celkem 19 miliard korun, poznamenala Hengalová. Z toho se platila Nová zelená úsporám, dotační program, který pomohl za dobu svého fungování renovovat 600 tisíc českých domácností.

Z emisních povolenek by se měl také financovat sociální klimatický fond, ze kterého má Česká republika dostat minimálně 50 miliard korun, nastínila Hengalová. "Tento fond z titulu nařízení Evropské unie musí být využit specificky pro zranitelné skupiny, zranitelné domácnosti, které by při rozšíření tohoto systému nebyly schopny vstřebat navýšení cen. Je pak na naší vládě, aby vymyslela, jak přesně se k těmto domácnostem ty peníze dostanou," uvedla.

Na sestřih rozhovoru se podívejte pod titulkem článku, celý díl najdete níže. K dispozici jsou titulky generované pomocí umělé inteligence.

​