Itálie a Řecko bijí na poplach. Varují před hrozbou z Libye

Evropská unie a Severoatlantická aliance by se neměly podle Řeků a Italů soustředit jen na Ukrajinu. Nebezpečí pro bezpečnost Evropy totiž podle nich hrozí i z Libye, napsal web Politico.

Znovu roste počet migrantů, kteří ze severní Afriky míří do Evropy, a Řím varuje před rostoucím vlivem Ruska v Libyi, kam Moskva posílá zbraně a spekuluje se o vybudování nové námořní základny v Tobruku.

Athény v reakci na vysoký počet migrantů i obav ze spolupráce Turecka s Libyí poslal do vod u pobřeží dvě válečné lodě. Podle italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho jde o hrozbu, na kterou musí Evropa společně reagovat.

[chooze:article;value:619476]

Když ale komisař pro migraci Magnus Brunner v doprovodu ministrů z Itálie, Řecka a Malty dorazil do Benghází, tamní vojenský vůdce Chalífa Haftar je ze země vyhnal kvůli nespecifikovaným porušením předpisů.

Podle nejmenovaného evropského diplomata využívá Moskva libyjské pašerácké sítě k obcházení sankcí a snaží se strategicky využívat migraci do Evropy. "Rusko nadále rozšiřuje svou roli v Libyi, kterou využívá jako ústřední uzel své africké strategie," prohlásil.

Migrantská krize v Řecku

Řecko mezitím zastavilo na tři měsíce přijímání žadatelů o azyl ze severní Afriky. "Mimořádná situace vyžaduje mimořádná opatření, a proto řecká vláda přijala rozhodnutí informovat Evropskou komisi, že přistupuje k pozastavení vyřizování žádostí o azyl, zpočátku na tři měsíce, pro osoby, které přicházejí do Řecka ze severní Afriky po moři," oznámil premiér Kyriakos Mitsotakis.

[chooze:article;value:621834]

Athény za to kritizují obhájci lidských práv a znepokojení vyjádřila i OSN, upozornila Al Džazíra. "Právo žádat o azyl je základní lidské právo zakotvené v mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu, které se vztahuje na každého bez ohledu na to, jak a odkud do dané země přišel," napsal Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. V Římě se zase obávají, že nyní tito migranti do Evropy vyrazí přes Itálii. 

Ruská hrozba

Kreml má blízko v libyjskému veliteli Haftarovi. Chce z Libye podle Politica udělat svou základnu ve Středozemním moři. Podle agentury Agenzia Nova chce instalovat raketové systémy na vojenské základně v Sebha na jihu Libye, kterou kontroluje Haftar, a namířit rakety na Evropu.

Zatím ale Rusko Libyi využívá jen k operacím v Africe, hlavní obavy tak v Evropě, a to hlavně jižní, vzbuzuje možnost hybridní války za použití migrantů. Nastat by tak mohla podobná situace jako na hranicích Běloruska s Polskem, kam Minsk posílal migranty z Blízkého východu.

Neochota evropských spojenců

V Evropě zatím Italové a Řekové nemají mnoho spojenců. Téma premiérka Giorgia Meloniová diskutovala na začátku června s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

"Pro Itálii je otázka Libye z krátkodobého hlediska zásadnější než pro Francii," upozornila ale expertka na Libyi Virginie Collombierová. Zároveň podle ní Paříž nemá politicky zájem upozorňovat na svá selhání v regionu, jako je třeba ztráta vlivu v Sahelu, kde naopak Rusové zvýšili aktivitu.

[chooze:article;value:621863]

V Severoatlantické alianci, která je momentálně soustředěná hlavně na válku na Ukrajině, se Libyí také podle analytika Alessandra Maroneho příliš nezajímají. V deklaraci po summitu v Haagu například Afrika není ani zmíněná. "Nikdo nechtěl zahrnovat rozdělující otázky, NATO má teď minimalistickou agendu," podotkl.