Lidstvo je na pokraji další hrozby. Vědci se obávají katastrofického scénáře

Vliv klimatických změn už není citelný pouze na počasí. Lidstvu teď hrozí nové nebezpečí spojené s ničením životního prostředí. Prudké změny počasí totiž podle nové studie, kterou vypracoval tým amerických, chilských a britských vědců, mohou mít vliv i na vulkanickou aktivitu.

Jako důkaz si vědci vzali data, která nasbírali v jihoamerických Andách. Pozorovali při tom sopku Mocho-Choshuenco, která se nachází ve středním Chile. Vrcholky většiny hor tam pokrývá trvalá vrstva sněhu a ledu a Mocho-Choshuenco není výjimkou.

Jenže to se v posledních letech mění. Kvůli klimatickým změnám ledovec na vrcholku sopky taje. A s tím, jak ubývá ledu, si vědci povšimli měnících se podmínek uvnitř samotného vulkánu. "Prezentujeme modely přibývání a ubývání ledové přikrývky v době meziledové a používáme termobarometrická modelování, abychom zkoumali evoluci magmatických kanálů," vysvětlili v abstraktu práce, kterou v týdnu prezentovali v Praze, vědci.

[chooze:article;value:614519]

​Během průzkumu odhalili vliv, který tlustá vrstva ledu má na vnitřek sopky. Tlak, který ledovec vyvíjí na vrcholek hory, se projevuje i hluboko pod povrchem. Díky němu se magma stlačuje, a vznikají tak ložiska křemíkatých hornin.

Se ztrácejícím se ledovcem však klesá i tlak, kvůli čemuž je magma volnější. "Explozivní erupce přicházející po rapidním úbytku ledu ukazují na souvislost se zkapalněním hornin a jejich zpožděným, avšak rapidním rozdělením. To generuje přetlak a tvoří se žíly," dodal tým.

Závěry z Mocho-Choshuenco považují vědci za scénář, který se může odehrát i jinde. "Věříme, že tato tvrzení můžeme aplikovat i na další vulkány zakryté ledovcem a ukázat tak, jak přibývání a ubývání ledu může ovlivňovat tok magmatu v zemské kůře," zakončili.

V turisty oblíbené destinaci vybuchla sopka. Kouř byl vidět deset kilometrů daleko (6/2025):