Práce zdravotníka vyžaduje hodně, ale nabízí málo. Musíme to změnit, říká Žitníková

Program si klade za cíl navýšit do roku 2035 počet zdravotnického personálu z řad nelékařů, a to minimálně pětinásobně. Týká se to například zdravotních sester, porodních asistentek nebo záchranářů. Vysoké školy zdravotnického zaměření by měly nabírat více studentů, což by pak mělo přispět k tomu, že se zdravotnický personál celkově omladí.

"Téměř 15 % sestřiček je ve věku okolo 60 let a reálně hrozí, že by do pěti let mohl nastat obrovský výpadek, což je velice alarmující. Protože se to netýká pouze sester ze standardních odděleních, ale také těch z jednotek intenzivní péče, z anesteziologicko-resuscitačních oddělení, záchranářů, radiologických asistentů nebo porodních asistentek," upozorňuje na vážnost situace Žitníková.

"Takže ten krok vlády přišel opravdu ne za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté," podotýká.

[chooze:article;value:621570]

Podle Žitníkové doplácí nelékařské zdravotnické profese i na to, že nejsou tolik vidět. "Práce lékaře je vidět více, ​kdežto práce sestry není tak medializovaná. Ale když tam nemáte sestřičku, tak nemáte nikoho, kdo by byl schopný se o toho pacienta postarat. Takže pak kolikrát i velice dobře provedená operace může ztroskotat na tom, že tam chybí ta následná péče," vysvětluje.

"Práce v těchto profesích po člověku vyžaduje, aby pracoval o víkendech, v noci, pod velmi vysokou psychickou i fyzickou zátěží.  K tomu by ještě měl být ideálně i empatický, vstřícný a vysoce erudovaný," vyjmenovává Žitníková požadavky, které na zdravotníky jejich povolání klade.

Pracovní podmínky přitom nebývají za takto vysoké nároky podle odbornice zrovna férové: "Každá nemocnice nabízí absolventům v podstatě něco jiného. Jsou nemocnice, které jsou příspěvkové organizace, ty jim nabízí nějaký tarifní plat, stabilní příplatky, benefity."

"A pak jsou nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, a tam jsou ty podmínky horší. Člověk, který tam pracuje, může mít měsíčně až o 10 tisíc Kč méně než ten, kdo pracuje v příspěvkové organizaci," poukazuje Žitníková na nerovné podmínky v jednotlivých zdravotnických zařízeních.

"My jsme navrhovali opatření, které by mohly do těchto profesí nalákat více zájemců. Ať už by to byla investice do psychosociální péče, programů prevence syndromu vyhoření, rehabilitačních cvičení, záležitostí, které se týkají péče o děti pracovníků, jako by byl třeba vznik nových mateřských školek nebo jesliček. Těch možností je opravdu hodně," uzavírá.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže. U obou si lze spustit titulky generované umělou inteligencí.