ð Sheep Marketplace - jak Tomáš JiÅÃkovský a ministr spravedlnosti k bitcoinům pÅiÅ¡li
S poslednà kauzou kolem dnes již bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka znovu vyÅ¡lo na svÄtlo svÄta jméno jednoho z prvnÃch usvÄdÄených krypto-kriminálnÃků Tomáše JiÅikovského. PojÄme se podÃvat, jak ke svým bitcoinům JiÅikovský pÅiÅ¡el.
Sheep MarketplacePro zaÄátek JiÅikovského podnikánà v kryptomÄnách se podÃvejme do roku 2011, kdy bylo založeno âinternetové tržiÅ¡tÄâ Silk Road provozované na âdarkwebuâ, tedy prostÅednictvÃm anonymnà sÃtÄ TOR. Na Silk Road se dalo nabÃzet a kupovat vÅ¡echno, ale s ohledem na anonymitu obou stran a také s ohledem na anonymitu plateb pÅes kryptomÄny (tehdy bitcoiny) se zde prodávaly pÅedevÅ¡Ãm vÄci, které nechcete poptávat po bazarech na nárožÃ. Tedy zbranÄ, drogy, kradená data a Äasto i nelegálnà práce vÅ¡eho druhu. TržiÅ¡tÄ Silk Road ukonÄilo Äinnost v roce 2013, kdy FBI zatkla zakladatele Rosse Ulbrichta, když FBI dokázala Ulbrichta ztotožnit. Mimochodem, Ross Ulbricht odsouzený na doživotà byl v lednu 2025 prezidentem Trumpem omilostnÄn a propuÅ¡tÄn.
PÅÃpad Silk Road poukázal na potenciál takových zprostÅedkovatelských tržišť. A tak se záhy na darkwebu, v temných hlubinách internetu pÅÃstupných jen âzasvÄcencůmâ, nikoliv vÅ¡ak Google, objevujà následovnÃci. Hned v kvÄtnu 2013, jeÅ¡tÄ pÅed Ulbrichtovým zatÄenÃm v ÅÃjnu 2013, je na Bitcoin Forum publikován inzerát propagujÃcà Sheep Marketplace.
[image error]
PÅÃspÄvek je sice psaný zaÄáteÄnickou angliÄtinou, pozdÄji lingvisté usoudÃ, že s chybami typickými pro slovanský jazyk (chybà Äleny, slovosled je spÃÅ¡e slovanský, problémy s pÅedložkami atd) - a také je zde zmÃnÄn Äeský framework Nette.
Sheep Marketplace jde postupnÄ nahoru, nejvÄtšà impuls k rozmachu zÃskává v ÅÃjnu 2013, kdy je uzavÅena Silk Road. V zásadÄ jde o jednoduché diskusnà fórum, kde se párujà nabÃdky a poptávky, kupujÃcà dává své bitcoiny do úschovy na tržiÅ¡ti (escrow) a pokud je obchod k obapolné spokojenosti vyrovnán, tržiÅ¡tÄ provede pÅevod, pÅiÄemž si ponechává provizi.
[image error]
VÅ¡e funguje dobÅe až do 21.11.2013, kdy uživatel EBOOK101 pÅijde na to, jak využÃt chybu v tržiÅ¡ti. Tato chyba umožnila, aby EBOOK101 opakovanÄ vybÃral Bitcoiny z escrow úÄtu, aniž by systém správnÄ ovÄÅoval, zda už byly prostÅedky skuteÄnÄ uvolnÄny a transakce dokonÄena. Výsledkem bylo, že mohl pÅevést mnohem vÃce Bitcoinů, než mu ve skuteÄnosti náleželo, a tÃmto způsobem odÄerpal z tržiÅ¡tÄ desÃtky tisÃc BTC. TržiÅ¡tÄ následnÄ uzavÃrá pÅevody penÄz z úschovy a 2. prosince 2013 konÄà úplnÄ. Jeho (zatÃm stále neznámý) provozovatel se tavà se do role poÅ¡kozeného.
[image error]
NejdÅÃve se v roce 2014 vyÅeÅ¡ila ona prvotnà krádež 5400 bitcoinů. FBI si pohlÃdala penÄženky, na nÄž prostÅedky dorazily a když si prostÅedky pÅevedli do populárnà smÄnárny Coinbase, byli zlodÄji identifikováni, jednalo se o Nathana Gibsona a Seana Mackerta. V té dobÄ jim bylo 24 a 21 let. Hrozilo jim 20 let vÄzenÃ, ale nepodaÅilo se mi najÃt, jak to s nimi dopadlo, jeÅ¡tÄ v roce 2020 se odvolávali s tÃm, že nejsou âtradiÄnà zloÄinciâ. ProstÅedky a majetky, které se FBI podaÅilo vypátrat, byly zabaveny, ale Åada úÄtů jsou dodnes âspÃcÃmiâ penÄženkami, na nichž Åadu let nebyl pohyb.
JiÅÃkovský je podezÅelýNa diskuznÃch fórech, pÅedevÅ¡Ãm na Redditu se rozebÃhá vlastnà âvyÅ¡etÅovánÃâ uživatelů kryptomÄn a podezÅenà z Åady důvodů padá na Tomáše JiÅÃkovského. Äeská policie tato podezÅenà záhy provÄÅuje - nepÅÃmých důkazů je sice celá Åada a komunitÄ to k âjistotÄâ staÄÃ, Äeským soudům to ale nestaÄÃ. Domovnà prohlÃdka v únoru 2014 nenaÅ¡la nic, co by umožnilo JiÅÃkovského obžalovat a tak policie vÅ¡echny zabavené vÄci JiÅÃkovskému vracÃ. Ten se následnÄ zaÄne rozhlÞet po novém domÄ, nakonec rezervuje dům na jméno svého dÄdeÄka (profesora MUNI) v Lužici u HodonÃna a snažà se jej koupit za penÃze konvertované z bitcoinů na nový úÄet své manželky Evy JiÅÃkovské. Nákup se nicménÄ táhne, protože promÄnit témÄÅ 9 milionů KÄ kupnà ceny za legálnà penÃze, nenà tak jednoduché. V bÅeznu 2015 je zadržen v souvislosti s pÅevody penÄz, které FAU vyhodnotilo jako podezÅelé. Do 48 hodin je ovÅ¡em propuÅ¡tÄn. OpÄt chybà důkazy, které by obstály u soudu, mÃnà policie. Jenže to už jej z hledáÄku nepouÅ¡tÃ.
V následujÃcÃch dvanácti mÄsÃcÃch JiÅÃkovský pÅesouval a ÄásteÄnÄ zpenÄžoval bitcoiny, financoval nemovitost (nakonec ji kupuje na jméno kamaráda) a podle technických stop se podÃlel na spuÅ¡tÄnà dalÅ¡Ãho tržiÅ¡tÄ, o nÄmž bude jeÅ¡tÄ ÅeÄ.
Dne 12. dubna 2016 jej zatýká NCOZ, pÅicházà dalšà vlna prohlÃdek a zadrženà elektroniky, pÅiÄemž nÄkterá zaÅÃzenà se nedaÅà deÅ¡ifrovat, ale jiná jsou jasným důkazem, napÅÃklad nezakódovaná databáze uživatelských úÄtů Sheep Marketplace. Vaz mu zlomilo právÄ to dlouhodobé sledovánÃ. RozÅ¡ÃÅené analytické sledovánà blockchainu (NCOZ Europol âTrace Chainâ) odhalilo vazbu na cluster cca 40 000 BTC vyvedených pÅi exit-scamu Sheep Marketplace. A to už nenà vysvÄtlitelné zhodnocenà vytÄženého bitcoinu, ale nezákonná Äinnost.
O rok pozdÄji jej Vrchnà soud v Olomouci odsoudil na 9 let za zpronevÄru BTC, obchod s drogami a nedovolené ozbrojovánÃ.
Miliardový dar bez jakýchkoliv podmÃnek?Když je v roce 2021 podmÃneÄnÄ po odpykánà poloviny trestu propuÅ¡tÄn, rozebÃhá se dalšà hra. O návrat elektroniky, mezi niž patÅà notebook s bitcoinovou penÄženkou. Zdaleka ne vÅ¡echny seedy mÄl totiž JiÅÃkovský zálohované na papÃru a naopak ty nejvÄtšà Äástky mÄl prý na zaÅ¡ifrovaném disku, který se nepodaÅilo rozÅ¡ifrovat Äi na Trezoru. Pravda, soudy mu nejdÅÃve vydánà elektroniky zamÃtly, pozdÄji je ale povolily a dokonce zakázaly obsah elektroniky smazat. V lednu 2025 je rozhodnuto a nesmazaná elektronika má být JiÅÃkovskému vrácena.
A pak už zase známe jen verzi ministra Blažka, podle nÞ byl pÅes advokáta navázán kontakt s ministerstvem spravedlnosti, které dostalo nabÃdku daru 30 % bitcoinů z penÄženek na zabavené elektronice. Myslet si o tom můžeme, co chceme, ale tak i celá vÄc údajnÄ probÄhla a za úÄasti experta, právnÃka i námÄstka ministra spravedlnosti byla elektronika 7.3.2025 oživena a podÃl ministerstva spravedlnosti stanoven na 468 BTC. A následnÄ také pÅeveden.
Mediálnà dÄjová linkaâ¦Ministerstvo se pÅÃjmem tÄchto bitcoinů neÅ¡lo pÅÃliÅ¡ rychle ven. MÄnilo je na koruny standardnÃm postupem ve spolupráci s UZSVM v elektronické aukci po balÃÄcÃch 5 BTC od konce bÅezna do osmé hodiny rannà dne 27.kvÄtna 2025, kdy se prodala poslednà tranÅ¡e . Událost vyšťoural jeÅ¡tÄ ten den Jakub KopÅiva ze serveru Publico, opÅÃt se mohl o smlouvy o prodeji, které se zaÄaly objevovat v rejstÅÃku smluv (zde HlÃdaÄ státu).
O vyjádÅenà požádala o dvÄ hodiny pozdÄji Äeská televize a zprávu vydala na Twitteru. A tÃm zpráva zaÄala doutnat v mediálnÃm prostoru.
Ve stÅedu ráno 28.5. pozvalo Ministerstvo spravedlnosti novináÅe na tiskovou konferenci na ÄtvrteÄnà odpoledne, kde se chtÄlo miliardovým pÅÃjmem pochlubit. Jenže mezi tÃm do tehdy neznámé skládaÄky zapadl dalšà dÃlek, když Zdislava Pokorná z DenÃku N vydala veÄer pÅed tiskovou konferencà Älánek informujÃcà o tom, že bitcoiny pocházejà z daru od trestaného JiÅÃkovského. A zároveÅ upozornila, že transakcà se zabývá Národnà centrála proti organizovanému zloÄinu (NCOZ) pro podezÅenÃ, že jde o legalizaci penÄz z trestné Äinnosti. Detektivové už si do budovy ministerstva prý pÅiÅ¡li pro dokumenty.
TÃm událost v mediálnÃm prostoru explodovalaâ¦
Tohle je dalšà moment, u kterého se vyplatà se zastavit. DenÃk N v tu dobu nemohl mÃt žádnou veÅejnou informaci o tom, kdo je původcem té Äástky. Ze smluv v RejstÅÃku i dražby je sice patrná Äástka, ale ne jejà původ. Informace sama o sobÄ nebyla na Ministerstvu spravedlnosti obecnÄ známa, zde ji znaly jednotky lidÃ. Jak se DenÃk N tento detail dozvÄdÄl a proÄ mu byla tato informace sdÄlena?
Kde byl zakopaný pes? Až pÅÃliÅ¡ mÄlceâ¦Nynà se vraÅ¥me k průbÄhu pÅÃpadu, protože až dosud bylo vÅ¡e v poÅádku. ProÄ by tedy ÅÃzený únik informace do médià mohl cokoliv zmÄnit, než že by se ministru Blažkovi zatleskalo o pár hodin dÅÃve?
Celá vÄc mÄla totiž pár háÄků.
[image error]
Spletitost pÅÃpadu lze lépe pochopit z nákresu, který pÅipravil Janusz Konieczny
TÃm prvnÃm je důkaz (pohyby bitcoinu lze v blockchainu sledovat!), že s penÄženkou bylo manipulováno již den pÅed pÅevodem BTC pro UZSVM (ÃÅad zastupovánà státu ve vÄcech majetkových) a probÄhly z nà pÅevody již 6.3.2025. Å lo o o 546 BTC v nÄkolika pÅevodech na adresu, ze které byly záhy distribuovány dále (vÄetnÄ UZSVM). To nemusà nic znamenat, protože podle ministra Blažka trvalo rozkódovánà penÄženek cca 30 hodin. Toto tvrzenà bylo sice zpochybnÄno, ale může být zcela realistické, technika z let 2014-16 použÃvala Bitcoin Core, kde se pÅed pÅevodem muselo stáhnout a aktualizovat deset let záznamů. To opravdu mohlo pÅedstavovat proces, který bÄžà pÅes noc a teprve ráno se zkontroluje. O tom ostatnÄ svÄdÄà Äasy pÅevodů. MinimálnÄ pro nÄjakou Äást techniky bylo zprovoznÄnà opravdu zdlouhavé a tÃm, že nevÃme, na jaké technice bylo kolik penÄženek, jsou dalšà pÅedpoklady zamlžené - mezi zabavenými (a vydanými) pÅedmÄty byl prý i trezor, ÄÃmž se zjevnÄ myslà digitálnà penÄženka Trezor. Je zcela pÅedstavitelné, že proces trval skuteÄnÄ dlouho a JiÅÃkovský nejdÅÃve nastartoval nÄjakou z rychle obnovitelných penÄženek a penÃze UZSVM mÄl v úmyslu pÅevést pÅes jinou penÄženku, aby nebylo zÅejmé, o jakou původnà penÄženku Å¡lo. Ta byla totiž kardinálnà problém.
Rozkódovaná penÄženka totiž patÅà mezi penÄženky spojované s Nucleus Marketplace. A to je to tržiÅ¡tÄ, o nÄmž jeÅ¡tÄ mÄla být ÅeÄ. TržiÅ¡tÄ Nucleus Marketplacekteré fungovalo v letech 2014 až 2016 a již dÅÃve se spekulovalo o tom, že jeho provozovatelem je Tomáš JiÅÃkovský. Jenže zásadnà důkazy chybÄly, byl to pouze hlas komunity a oficiálnÄ JiÅÃkovského s Nucleusem nic nespojovalo. Snad jen to, že tržiÅ¡tÄ bylo vypnuto den po JiÅÃkovského zatÄenà - a s tÃm samozÅejmÄ zmizely i veÅ¡keré bitcoiny v úschovÄ. MÄlo jich být cca 5300, tedy v dneÅ¡nÃch cenách kolem 10-12 miliard KÄ, což je Äástka, se kterou pozdÄji bude operovat iRozhlas.
[image error]
A tohle je nejvÄtšà kámen úrazu. Až doposud je totiž na nás, zda chceme vÄÅit tomu, že JiÅÃkovský se ve vÄzenà napravil a maje na srdci tÞivou situaci obÄtà trestných Äinů, rozhodl se vÄnovat Äást bitcoinů, které za dobu jeho uvÄznÄnà narostly na cenÄ, ministerstvu spravedlnosti. Jen tak, bez niÄeho. Stát se to mohlo a nemáme zatÃm důkaz svÄdÄÃcà o opaku.
Až na tuhle chvÃli: JiÅÃkovský najednou manipuluje s majetkem, který pÅÃmo souvisà s exit scammem Nuclueus Marketplace. A tÃm se pÅÃmo spojuje s trestným Äinem, za který potrestán nebyl a s výnosem z trestné Äinnosti, který mÄl být zabaven celý.
Pár vÄcà na celém pÅÃbÄhu nedává žádný smyslJiÅÃkovského nabÃdka totiž nedává žádný smysl. MÄl rozhodnutà soudu o vydánà a veÅ¡kerá elektronika mu byla 15. ledna 2025 vrácena. ProÄ by tedy s otevÅenÃm penÄženek Äekal dalšà dva mÄsÃce a proÄ tak uÄinil s lidmi z ministerstva? A proÄ by vůbec takový dar dával, když nemusel? A znovu, proÄ prvnà pÅevody probÄhl 6.3, zatÃmco dalšà až 7.3, když Å¡lo o stejnou penÄženku? ProÄ provádÄl pÅevody, aÄkoliv si musel být vÄdom toho, že minimálnÄ kryptokomunita půjde po stopÄ oživlé Nucleus penÄženky a doxxne jej, jako to udÄlal Gwern pÅed deseti lety?
A z druhé strany, proÄ do takového rizika Å¡el Pavel Blažek? ZatÃmco Tomáš JiÅÃkovský nenà - zdvoÅile ÅeÄeno - nejostÅejšà tužka v penále, Pavel Blažek je zkuÅ¡ený politik. Selhaly jeho instinkty, které pÅehluÅ¡ila snaha mÃt zajÃmavý pÅedvolebnà úspÄch? Cožpak si myslel, že pÅÃjem miliardy od ÄlovÄka pochybné povÄsti jen tak projde? Nebo Å¡lo o situaci, ze které neÅ¡lo se dobÅe vyvléct a Å¡patnÄ by bylo cokoliv, co by udÄlal? Nebo jen Å¡patnÄ vyhodnotil technologii bitcoinu a nevÄdÄl, Äi si neuvÄdomil, jak snadno vystopovatelná je?
Na závÄr je potÅeba také pÅipustit jednu výhradu. Atribuce JiÅÃkovského bitcoinové penÄženky k Nucleus Marketplace nenà stoprocentnÃ. Pokud by opravdu Å¡lo o souhru okolnostà a JiÅÃkovský âpralâ v mixeru své bitcoiny ve stejnou dobu, kdy by probÃhal exit scam na Nucelus Marketu, mohly se touto technologià jeho penÄženky pÅiÅadit mezi podezÅelé. JistÄ, existuje celá Åada velmi dobrých ajťáckých (tedy nikoliv soudnÃch) důkazů, že JiÅÃkovský je ten, kdo Nucleus vytvoÅil a provozoval, nemusà ale být tÃm, kdo jej vybrakoval. NicménÄ tuto pravdÄpodobnost bych oznaÄil za menÅ¡Ã, než 15 %â¦
Mnoho toho nevÃme - dozvÃme se to nÄkdy?MusÃme pÅiznat, že mnoho vÄcà nevÃme. A otázek je mnoho. Lze pÅipustit, že vysvÄtlenà ve stylu korupce a dÄlby bitcoinů za urÄitou mÃru ochrany, by odpovÃdalo na mnoho otázek. NezodpovÄdÄlo by to ale otázku hlavnÃ: jakou motivaci k daru by mÄl JiÅÃkovský! Opravdu uvÄÅil tomu, že mu zataženà ministerstva spravedlnosti do celé akce penÃze zlegalizuje a podaÅà se zároveÅ utajit, že pocházejà z úÄtů spojených s Nucleus Marketem - a tedy nebudou zabaveny, jako prostÅedky z trestné Äinnosti?
Nebo je pravdou to, že schody Pavlu Blažkovi namazal nÄjaký jeho fanouÅ¡ek na NCOZ, o jejichž práci se pan ministr nevyjadÅoval zrovna nejlépe? VždyÅ¥ staÄilo informace pustit v urÄitých dávkách a využÃt toho, že celý pÅÃpad vysvÄtlen nebyl a stále nenÃ.
NevÃme. Bude zajÃmavé to sledovat.
V nejvÄtÅ¡Ãm nebezpeÄnà jsou dnes dva: Tomáš JiÅÃkovský a premiér Petr Fiala. Za âidentikitâ s informacemi o JiÅÃkovského pobytu se na kryptofórech nabÃzejà zajÃmavé odmÄny od pamÄtnÃků Nucleus Marketu, kteÅà by se po letech rádi domohli finanÄnà Äi alespoÅ morálnà satisfakce. VÅ¡emi prostÅedky.
A premiéru Fialovi má tato kauza potenciál sebrat premiérské kÅeslo. Když ne teÄ, tak za půl roku vcelku jistÄ.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek rezignoval na svůj post v pátek.
PS: JiÅÃkovského fotku z úvodu jsem vzal už nevÃm komu - buÄto iRozhlas nebo DenÃk N, Åekl bych - tak se omlouvám, snad se nebudou moc zlobitâ¦