SnÞenà poÄtu obcà je cesta kvality mÃstnÃch služeb, ne úspory rozpoÄtu
V Äesku velmi opatrnÄ odstartovala debata o reformÄ Ãºzemnà správy, tedy o tom, jestli náhodou nemáme moc obcÃ. Laický názor je, že když snÞÃme poÄet, snÞÃme náklady a uÅ¡etÅÃme. ZkuÅ¡enosti ze svÄta ukazujÃ, že tomu tak nenÃ. Redukce poÄtu obcà by státnÃmu rozpoÄtu nepomohla, pÅesto má smysl ji provést. ProÄ?
Tak pÅedevÅ¡Ãm: bedlivÄ jsem proÅ¡el Åadu pÅÃpadů reformy územnà správy. Od NÄmecka pÅes Dánsko, Francii, až tÅeba po Norsko nebo Japonsko. ZmÄny probÄhly v různých obdobÃch a s různým zamÄÅenÃm. Velmi Äasto se v poslednÃm Ätvrtstoletà propagovaly, jako nástroj úspor. Jenže studie, které reformy hodnotily z odstupu, žádné podstatné úspory neprokázaly.
[image error]
Ta úvaha je pÅitom jednoduchá: když se zredukuje poÄet obcÃ, uÅ¡etÅà se na jejich managementu, snÞà se poÄet zastupitelů a tÃm se jim bude platit ménÄ penÄz. VÄtÅ¡Ã obce jsou na výkon managementu efektivnÄjÅ¡Ã. ProÄ tedy zkuÅ¡enosti a pÅedevÅ¡Ãm nezávislé studie ze zahraniÄà ukazujÃ, že k podstatným úsporám nedocházÃ?
Za prvé proto, že nejde o tak podstatné penÃze. OdmÄny Äeských obecnÃch zastupitelů jsou kolem 7 miliard KÄ, je myslitelné z toho uÅ¡etÅit kolem tÅà miliard KÄ. LetoÅ¡nà rozpoÄet Å¡kolstvà je 269 miliard KÄ a pro pÅedstavu, tÅi miliardy jsou náklady na výstavbu dvou Å¡kol pro tisÃcovku dÄtÃ. NERV odhaduje, že by se dalo uÅ¡etÅit až 10 mld KÄ, ale co jsem se tak dÃval, toto ÄÃslo je velmi vágnà odhad založený na pÅedpokladech, ne exaktnÄjÅ¡Ã výpoÄet opÅený o realitu.
[image error]
Na obrázku vidÃte poÄty Äeských obcà podle velikosti. VÄtÅ¡ina obcà má do tisÃce obyvatel⦠*ProÄ se v zahraniÄà nepodaÅilo podstatnÄ uÅ¡etÅit? Důvodů byla celá Åada. TÃm hlavnÃm býval způsob sluÄovánà obcÃ: dobrovolný nebo administrativnÃ.
V pÅÃpadÄ dobrovolného sluÄovánà stát vytvoÅil legislativnà možnosti jednoduchého slouÄenà obcà a zhruba nula obcà se dobrovolnÄ slouÄila, protože v tom nevidÄla pÅÃnos. NÄkteré státy tedy pÅiÅ¡ly s pobÃdkami, napÅÃklad Francie pÅihodila po nÄkolik let 5 % do rozpoÄtu slouÄených obcà navrch nad to, co mÄly jako neslouÄené obce. Nebo se nÄkteré investiÄnà pobÃdky vztahovaly jen na sluÄované obce, napÅÃklad rekonstrukce vodovodů, výstavba sportovnÃch vybavenÃ. Äi byly pro slouÄené obce atraktivnÄjÅ¡Ã - ve Francii majà takto slouÄené obce statut âCommunes nouvellesâ, z nÄhož plynou nÄkteré výhody.
To ale v praxi znamená, že stát žádnou úsporu nevymáhal zpÄt, obcÃm posÃlal stejnÄ penÄz a ty je využily.
V pÅÃpadÄ nedobrovolného administrativnÃho sluÄovánà byl postup podobný, jen opaÄný. Obce, které se nechtÄly slouÄit dobrovolnÄ se sloužily direktivnÄ, administrativnÄ, naÄež zaÄaly reptat a stát rychle pÅispÄchal s chlácholivými incentivami. To byl tÅeba pÅÃpad Bavorska a z Äásti Dánska. I v tomto pÅÃpadÄ obce dostávaly nadále prakticky stejné penÃze a ty také využily.
V Äem byla pointa? Obce dostávaly nadále zhruba stejnou Äástku penÄz do rozpoÄtu, ale mÄly nižšà náklady na ÅÃzenà mÄsta - tedy na zastupitelstvo i úÅednÃky, než pÅed reformou. Tyto penÃze mÄsta otoÄily do služeb, oprav a investic. PenÃze se tedy nevrátily do státnÃho rozpoÄtu, ale využily se pro zlepÅ¡enà kvality života.
Můj oblÃbený pÅÃklad je druhé nejvÄtÅ¡Ã dánské mÄsto Aarhus. To se v roce 1970 slouÄilo se dvacÃtkou okolnÃch obcÃ. NejdÅÃve byl dán prostor pro dobrovolnost, ale protože se okolnÃm obcÃm moc nechtÄlo, nakonec to Å¡lo direktivnÄ. A tÃm se ukázaly problémy, protože jednotlivé obce mÄly různou úroveÅ služeb, pÅiÄemž nebylo možné dlouhodobÄ mÃt různou kvalitu služeb pro různé obÄany. NapÅÃklad hromadná doprava v Aarhusu musela zaÄÃt obsluhovat i okolnà obce a tÃm se jejà trasy zdesateronásobily. Pro Aarhus to byl velký náraz, se kterým se pral dalÅ¡Ãch deset let, než se mu podaÅilo dvacÃtku obcà absorbovat. Vyrostl tak ale v modernà mÄsto, modernà průmyslovou metropoli s významnou univerzitou, hodnocenou jako jedno z nejlepÅ¡Ãch mÃst k životu v Dánsku. Dnes mÃÅà k dvojnásobku obyvatel pÅed reformou.
PozdÄji, v roce 2007 probÄhla v Dánsku druhá vlna reforem (která už Aarhus minula). Studie Christiana Larsena âDen danske kommunalog strukturreform 2007â konstatuje nÄkolik výsledků, se kterými se ztotožÅujà i dalÅ¡Ã studie, týkajÃcà se jiných zemÃ:
HlavnÃm cÃlem reformy bylo zlepÅ¡it výkonnost a efektivitu mÃstnà správy, nikoli primárnÄ uÅ¡etÅit penÃze. Reforma pÅinesla zlepÅ¡enà v oblasti správnà kapacity a profesionality obcÃ. DoÅ¡lo ke zlepÅ¡enà strategického plánovánà a schopnosti ÅeÅ¡it komplexnà problémy na mÃstnà úrovni. V nÄkterých oblastech (napÅ. údržba silnic) byly zaznamenány úspory, zatÃmco v jiných (napÅ. trh práce) doÅ¡lo k nárůstu výdajů. CelkovÄ nebyl zjiÅ¡tÄn jednoznaÄný efekt reformy na snÞenà celkových výdajů. Reforma mÄla smÃÅ¡ené dopady na demokratickou participaci obÄanů - v nÄkterých aspektech se zlepÅ¡ila, v jiných zhorÅ¡ila. Důležitým faktorem pro úspÄch reformy byl způsob jejà implementace a doprovodná opatÅenÃ, zejména rozsáhlý vysvÄtlovacà kampaÅ a propagace reformy. Studie zdůrazÅuje, že efekty reformy se mohou projevit až v dlouhodobém horizontu. Výsledky reformy se liÅ¡Ã v různých oblastech veÅejné správy a služeb, což naznaÄuje, že neexistuje univerzálnà optimálnà velikost obce pro vÅ¡echny funkce.Proto nemá cenu lhát si do kapsy. Jakákoliv reforma územnà samosprávy v Äesku také nepÅinese v krátkodobém výhledu žádné podstatné úspory, i když se jimi budou autoÅi zaklÃnat. Takový je požadavek doby. Ve skuteÄnosti bude smÄÅovat k tomu, aby obce mÄly dostatek kapacit ÅeÅ¡it zvyÅ¡ujÃcà se nároky na život. Od svozu odpadu, pÅes koordinaci inženýrských sÃtÃ, pÅes Å¡kolstvà a zdravotnictvÃ. Už jen ten svoz odpadu: jeden starosta, který starostuje na vedlejšák, se tomu poÅádnÄ vÄnovat nezvládne. Malé obce zpravidla platà za svoz vÃce a za menÅ¡Ã komfort pro obÄany. Už jen tohle vyrovnat by byla jak úspora do budoucna, tak zvýšenà kvality života.
Jaká může být Äeská cesta?
V Äesku nenà rozumná cesta velká direktiva. Ãzemnà reforma bývá vÅ¡ude spÃÅ¡e desetiletý proces - a ten si může naplánovat i Äesko. Jaké budou jeho kroky?
Stát zmÄnà hranici patnácti obcà nutných pro založenà SpoleÄenstvà obcÃ. Toto dobrovolné spojenà totiž může pÅevzÃt i výkon samosprávnÃch úÅednÃch agend. Obce si ponechajà svou identitu, úÅadovánà pÅevezme SpoleÄenstvÃ. Nový zákon má ale nepochopitelnou podmÃnku, minimálnÄ patnácti obcÃ. Stát zapojà slouÄené obce a SpoleÄenstvà obcà do pobÃdek, napÅÃklad tÃm, že nabÃdne vyÅ¡Å¡Ã státnà spoluúÄast na dotaÄnÃm projektu. Už dnes napÅÃklad obce dostávajà dotaci na výstavbu Å¡koly o deset procent nižšÃ, než kolik stát dává dobrovolnému svazku obcÃ. Budou identifikovány zajÃmavé investiÄnà pobÃdky, kde stát nabÃdne svou vÄtÅ¡Ã participaci. VážnÄ se zamyslÃme nad tÃm, jak s obecnÃm egovernmentem. Dnes existuje celá Åada software pro ÅÃzenà a správu obcÃ, které jsou mezi sebou nepropojitelné, nepÅenositelné a jejich výrobci majà malou schopnost dalÅ¡Ãho rozvoje. ObcÃm to velmi komplikuje život, natož sluÄovánÃ. V Dánsku vzniklo nÄkolik takových software vytváÅených svazky obcÃ, v Bavorsku vláda dupla na výrobce software a nakázala jim, jak propojitelné jejich programy musà být, aby je obce použÃvaly. V ÅadÄ zemà EU vzniká rozsáhlá metodická podpora od ministerstev, jak ÅeÅ¡it jednotlivé nové situace pomocà modernÃho software integrovaného do státnà správy. Äást agend si na sebe může vÃce pÅebÃrat stát: napÅÃklad Åada pracovnÃch a sociálnÃch agend, jenže to je na velkou diskusi o tom, jak agendy zreformovat. StejnÄ tak Å¡kolstvÃ, kde systém obecnÃho zÅizovánà základnÃch Å¡kol zjevnÄ funguje Å¡patnÄ. A pÅedevÅ¡Ãm o nutnosti spolupráce a sluÄovánà obcà zaÄneme mluvit, i pro stát se to stane důležité téma. Forma SpoleÄenstvà obcà bude dobrá metoda, až se zákon stane použitelným a nebude to kanon na vrabce.K administrativnÃmu sluÄovánà obcà zatÃm nevidÃm důvod. BÄhem deseti let by mÄlo být z pÅÃkladů zÅejmé, jaké výhody spolupracujÃcà nebo slouÄené obce majà a pak bude lepÅ¡Ã moment na to zvážit, jak pokraÄovat dále.
A už na samostudium pÅehled studiÃ, které je dobré si k tomuto tématu pÅeÄÃst:
Size and Local Democracy (2014) AutoÅi: Bas Denters, Michael Goldsmith, Andreas Ladner, Poul Erik Mouritzen, Lawrence E. Rose. Rozsáhlá mezinárodnà studie zkoumajÃcà vztah mezi velikostà obcà a kvalitou demokracie v nÄkolika evropských zemÃch. Economies of Scale in Local Government Services: A Meta-Analysis (2008) AutoÅi: Siew King Ting, Rene Villano a Brian Dollery. Meta-analýza studià zabývajÃcÃch se úsporami z rozsahu v mÃstnà správÄ. The Future of Local Government in Europe: Lessons from Research and Practice in 31 Countries (2017) EditoÅi: Christian Schwab, Geert Bouckaert, Sabine Kuhlmann. Rozsáhlá srovnávacà studie budoucnosti mÃstnà správy v EvropÄ, zahrnujÃcà analýzy reforem a jejich dopadů. The Political Economy of Local Government Reform (2012) AutoÅi: Brian Dollery, Joseph Drew, Michael Kortt. Komplexnà analýza ekonomických a politických aspektů reforem mÃstnà správy s důrazem na Austrálii a dalÅ¡Ã anglosaské zemÄ. Structural Reform in Denmark, 2007â09: Central Reform Processes in a Decentralised Environment (2010) Autor: Karsten Vrangbæk. Detailnà analýza dánské strukturálnà reformy z roku 2007, jejà implementace a dopadů. Municipal Amalgamation in Japan: A Survival Analysis of the Timings of Municipal Amalgamations (2013) AutoÅi: Katsuyoshi Nakazawa, T. Miyashita. Zkoumá faktory ovlivÅujÃcà naÄasovánà a průbÄh sluÄovánà obcà v Japonsku. Size, Democracy, and the Economic Costs of Running the Political System (2014) AutoÅi: Jens Blom-Hansen, Kurt Houlberg, Søren Serritzlew. Analýza ekonomických dopadů zvÄtÅ¡ovánà velikosti obcà na náklady politického systému. Does Municipal Cooperation Reduce Costs? Evidence from a Quasi-Experimental Approach (2019) AutoÅi: Germà Bel, Marianna SebÅ. Studie zkoumajÃcà efektivnost meziobecnà spolupráce jako alternativy k sluÄovánà obcà v NÄmecku. Jurisdiction Size and Local Government Policy Expenditure: Assessing the Effect of Municipal Amalgamation (2016) AutoÅi: Jens Blom-Hansen, Kurt Houlberg, Søren Serritzlew, Daniel Treisman. Studie zkoumajÃcà vliv slouÄenà obcà na výdaje mÃstnÃch samospráv v Dánsku. The Impact of Municipal Mergers on Local Public Spending - Evidence from remote-sensing data (2020) AutoÅi: Steve Pickering , Seiki Tanaka and Kyohei Yamada. Analýza dopadů sluÄovánà obcà na veÅejné výdaje v Japonsku The Impact of Municipal Mergers on Local Public Spending in Finland (2013) AutoÅi: Roope Uusitalo, Antti Moisio. Analýza dopadů sluÄovánà obcà na veÅejné výdaje ve Finsku Municipal Amalgamation in Europe: A Comparative Analysis (2018) AutoÅi: Reto Steiner, Claire Kaiser, Gregor T. Eythórsson. Srovnávacà analýza sluÄovánà obcà v různých evropských zemÃch, hodnotÃcà motivace, procesy a výsledky.
