Daniela Mičanová's Blog, page 45

Aerolinka Ryanair chystá zásadní změnu. Dotkne se téměř všech cestujících

Podle šéfa Ryanairu Michaela O’Learyho se změna dotkne drtivé většiny zákazníků. „V tuto chvíli se 85 až 90 procent cestujících odbavuje s chytrým telefonem. Téměř 100 procent cestujících má smartphone a my chceme, aby ho používali všichni,“ řekl v podcastu listu The Independent. Aerolinka očekává, že díky přechodu na digitál ušetří přibližně 300 tun papíru ročně.

Mnohé cestující ale znepokojila otázka, co se stane v případě, že jim telefon selže. „Pokud ztratíte telefon, není problém. Jakmile jste se odbavili online, vystavíme vám na letišti papírovou palubní vstupenku zdarma. Musíte ale být odbaveni ještě před příjezdem na letiště,“ uvedl k tomu O’Leary. Podle něj platí totéž i pro situaci, kdy cestujícímu dojde baterie.

[chooze:article;value:627422]

​Ryanair zároveň oznámil, že od listopadu ruší poplatek 20 liber (asi 570 korun) za vystavení náhradní palubní vstupenky. Cestující, kteří by přišli o přístup ke svému telefonu, tak nebudou muset nic doplácet, napsal britský deník Daily Mail.

Bonusy pro personál se zvýší

Výjimkou zůstane Maroko, kde místní úřady stále vyžadují papírové vstupenky. V Albánii skončí povinnost mít papírový boarding pass příští rok v březnu. „S albánskými úřady jsme dosáhli dohody, že od března půjdou také plně do digitálu,“ vysvětlil O’Leary.

Podle Ryanairu se starší pasažéři nebo lidé bez chytrých telefonů nemusí obávat. „Cestující, kteří nemají smartphone, mohou požádat rodinu nebo známé, aby jim palubní vstupenku stáhli. Jakmile je odbavení hotové, na letišti jim pomohou pracovníci Ryanairu, kteří uvidí, že pasažér je v systému zapsán,“ uvedla v prohlášení aerolinka.

[chooze:article;value:623525]

​Kromě digitalizace palubních vstupenek chystá Ryanair i zpřísnění pravidel pro zavazadla. Společnost plánuje zvýšit bonusy pro personál, který odhalí cestující se zavazadly přesahujícími povolený rozměr. Dosud si mohli zaměstnanci přijít na 1,50 eura (asi 37 korun) za každý zachycený nadměrný kufr, od listopadu to má být 2,50 eura (62 korun). „Chci, aby naši pracovníci chytali lidi, kteří se snaží obcházet systém,“ prohlásil šéf aerolinky.

Ryanair je dlouhodobě známý přísnými pravidly a dodatečnými poplatky. Pokud se cestující neodbaví online, čeká je při odbavení na letišti poplatek 55 liber (asi 1 560 korun). Firma ale tvrdí, že digitalizace přinese zjednodušení: všechny dokumenty budou dostupné na jednom místě a cestující budou dostávat přímé aktualizace z operačního centra v případě zpoždění nebo jiných problémů.

V Praze nouzově přistálo letadlo Ryanairu. Na palubě se objevil kouř (3/2025):

Úřad oznámil stažení léku na srdce. Jedna šarže zmizí ze všech lékáren

Ze všech lékáren i zdravotnických zařízení se stahuje jedna šarže léku Nitromint, který se používá při srdečních onemocněních. SÚKL o tom informoval v pátek na svých webových stránkách.

Jedná se konkrétně o léčivý přípravek Nitromint, 2,6mg tbl. mrl. 60, šarže 3446B0822 s dobou použitelnosti do 08/2026. „SÚKL informuje o neodkladném opatření držitele rozhodnutí o registraci, společnosti Egis Pharmaceuticals PLC, Budapešť, Maďarsko, spočívajícím ve stažení uvedené šarže léčivého přípravku,“ píše ústav. 

[chooze:article;value:626856]

​„Uvedená šarže se stahuje až z úrovně zdravotnických zařízení z důvodu změny rozhodnutí o registraci – zkrácení doby použitelnosti léčivého přípravku (ze 4 let na 3 roky),“ objasňuje SÚKL. 

Nitromint patří do skupiny léků známých jako nitráty, které se předepisují pacientům s nemocemi srdce. Konkrétně Nitromint užívají lidé s bolestmi na hrudi, jejichž příčinou jsou srdeční problémy, například angina pectoris. 

Česko bičuje déšť. Ženou se bouřky, meteorologové řekli, kdy udeří

Češi zažívají deštivý závěr prázdnin. Podle meteoradaru v osm hodin ráno srážky bičovaly prakticky celou západní polovinu našeho území. A jen tak se to během pátku nezlepší. „Oblačno až zataženo, v Čechách na většině území, na Moravě a ve Slezsku místy déšť nebo přeháňky,“ uvádí ČHMÚ v předpovědi. 

Během odpoledne se déšť uklidní, místy dokonce bude i polojasno. „Později večer opět přeháňky a bouřky četnější,“ doplňují meteorologové. Zejména na Moravě a ve Slezsku bude foukat silnější vítr s nárazy kolem 55 km/h. V bouřkách vítr přechodně zesílí. 

[chooze:article;value:627433]

​Co se týká pátečních teplot, v maximech se vyšplhají na 20 až 25 stupňů, na Moravě a ve Slezsku až na 29 stupňů. 

Občasný déšť a přeháňky meteorologové předpovídají i na sobotu, kvečeru bude od západu ale srážek ubývat a obloha se bude vyjasňovat. V neděli už by pak mělo být jasno až polojasno. Slunečné počasí však dlouho nevydrží, hned na začátku příštího týdne bude opět přibývat oblačnosti.

Podívejte se, jaké bude počasí v pátek 29. srpna:

NATO v pohotovosti. Ruské jaderné ponorky zmizely z přístavu

Podle zjištění serveru The Barents Observer satelitní snímky z 25. srpna ukázaly, že na námořní základně Zapadnaja Lica nejsou přítomny žádné ponorky třídy Jaseň, zvané také jako Projekt 885. Zmizely lodě Severodvinsk, Kazaň a Archangelsk – všechny patřící do Severní flotily ruského námořnictva. Po tomto datu už oblačnost neumožnila sledovat další snímky oblasti.

Britský list Express informoval, že od neděle do úterý proběhlo až 27 letů speciálních hlídkových letadel P-8 Poseidon, nasazených z britské základny Lossiemouth, z Islandu, Norska i Sicílie. Tyto stroje, určené k protiponorkovému boji, shazují do moře desítky sonarových bójí, které zachytávají zvuk lodních šroubů a odesílají data zpět do letadla.

[chooze:article;value:627598]

​„Vypadá to, že našli ruskou ponorku a tvrdě po ní jdou. Je to vzkaz Rusku: ‚Vidíme vás,‘“ uvedl bývalý velitel britského královského námořnictva Tom Sharpe. Zatím není jasné, kde přesně se americká letadlová loď USS Gerald R. Ford se svou údernou skupinou nachází. „Z bezpečnostních důvodů nechceme v tuto chvíli poskytovat bližší informace o probíhající aktivitě,“ uvedla k situaci norská armáda.

Ani NATO se k možnému „lovu“ ruské ponorky oficiálně nevyjádřilo. Britské ministerstvo obrany nicméně potvrdilo, že lety P-8 Poseidon nejsou cvičením. „Britské letouny P-8 Poseidon pracují nepřetržitě v operacích, chrání národní zájmy a udržují bezpečí Spojeného království a našich spojenců,“ sdělil mluvčí Aliance britským médiím.

Satellite images confirm that Severodvinsk, Kazan, and Arkhangelsk are absent from dock at the Northern Fleet’s base... meaning all three Yasen-class subs are likely at sea. No wonder NATO is freaking out. pic.twitter.com/fwZLcltOY2

— WarMonitor (@TheWarMonitor) August 28, 2025

Americké námořnictvo mezitím na sociálních sítích zdůraznilo význam manévrů u norského pobřeží. „Procvičování naší spolupráce v prostředí dalekého severu zajišťuje bezpečný a stabilní region obranou proti škodlivému vlivu v klíčových vodních cestách,“ uvedlo velení skupiny USS Gerald R. Ford.

V regionu posilují svou přítomnost i Spojené státy

Napětí zvyšují i záběry z veřejných letových map. Na síti X se objevila trasa amerického hlídkového letounu P-8A Poseidon, který odstartoval z islandského Reykjavíku a několik hodin kroužil v Barentsově moři přímo u ruského pobřeží, jen kousek od základny Severomorsk. Podle analytiků šlo o odvážnou misi amerického námořnictva zaměřenou na sledování ruských ponorek v jejich domovských vodách.

[chooze:article;value:627430]

​Jen během srpna Spojené státy posílily v Norsku svou vojenskou přítomnost – na základně Ørland byly rozmístěny tři strategické bombardéry B-1B Lancer a už loni v listopadu cvičila s norským námořnictvem jiná americká letadlová loď Harry S. Truman. Podle expertů to ukazuje, že severní Norsko se stává klíčovým prostorem pro odstrašení Ruska právě v době, kdy Moskva spolu s Běloruskem připravuje vojenské cvičení Západ-2025.

Napětí se ale zvyšuje i v Asii, kde Rusko poprvé vyrazilo na společnou ponorkovou hlídku s Čínou. Stanice CNN připomíná, že začátkem srpna se uskutečnila první společná hlídka ruských a čínských ponorek v Tichém oceánu.

Podle ruské Tichooceánské flotily diesel-elektrická ponorka Volchov urazila během mise z Vladivostoku přes 3 200 kilometrů, zatímco Čína její účast oficiálně nepotvrdila. Čínský vojenský analytik Čang Ťün-še přesto označil akci za „projev vysoké úrovně strategické důvěry mezi Čínou a Ruskem“.

Společné námořní i letecké hlídky obou zemí se od roku 2021 konají pravidelně, a to nejen v Pacifiku, ale i u Aljašky. Podle ruské agentury TASS mají tyto operace „posílit námořní spolupráci, zajistit mír a stabilitu v Asijsko-pacifickém regionu a chránit ruská a čínská námořní ekonomická zařízení“. Pro Západ je to další signál, že Moskva a Peking stupňují koordinaci svých sil v době, kdy narůstá napětí i v Evropě.

Rusko provedlo masivní útok na Kyjev. Škody jsou rozsáhlé, Ukrajina sčítá oběti (8/2025):

Předpověď počasí na pátek 29. srpna

Nemáte ho doma? Inspekce odhalila závadné víno

[chooze:gallery;value:41325]

Státní zemědělská a potravinářská inspekce upozornila na svém webu Potraviny na pranýři na nevyhovující červené víno od společnosti AGRO - Měřín. „Chuť a vůně byly po nežádoucích těkavých látkách,“ uvedli k němu inspektoři.  

Konkrétně se jednalo o suché svatovavřinecké šarže NVA04-21, které pro AGRO - Měřín vyrábí Nové vinařství v Drnholci. Inspektoři nevyhovující vzorek odebrali přímo v Měříně v květnu letošního roku.

[chooze:article;value:627269]

„Nežádoucí těkavé látky neboli octovatění vína je choroba vína způsobená aerobními bakteriemi octového kvašení, kdy dochází k oxidaci etanolu na kyselinu octovou. Projevuje se ostrou octovou vůní a chutí. Obsah těkavých kyselin byl vyšší, než je limit stanovený v příslušném právním předpise,“ dodali inspektoři ke vzorku.

Kontrola v Nizozemsku našla v bonbonech konopí. Výrobce je stáhl (5/2025):

Nejšťastnější den života skončil tragicky. Ženicha na svatbě zabila jeho švagrová

Dvaatřicetiletý ženich Ali K. zemřel na následky střelného zranění, ke kterému přišel na své vlastní svatbě. V Turecku je totiž zvykem v moment, kdy po obřadu dav doprovází novomanžely, střílet do vzduchu. A právě výstřel sestry jeho novopečené manželky se stal Alimu osudným, informuje deník Guardian.

Žena byla na místě okamžitě zadržena. Kriminalisté pak u ní na zahradě našli dvě nelegálně držené pistole. V tuto chvíli je ve vazbě a čelí obvinění ze zabití z nedbalosti. V Turecku je střelba na svatbě natolik běžná, že tam ani taková tragédie není úplně výjimečná.

[chooze:article;value:626566]

​Minulý týden na svatbě v Trabzonu zemřel muž a další dva byli vážně zraněni. Všichni se stali obětí střelby do vzduchu, píše britský Daily Mail. V roce 2018 zemřel turecký lékař poté, co se na svatbě omylem střelil do hlavy při kontrole své zbraně.

Drama na hranicích s Německem. Policie tam při přestřelce zastřelila muže (6/2025):

Lesy ve střední Evropě ovládla nová houba. Je jedlá, odborníci před ní ale varují

Hřib americký (Aureoboletus projectellus) se v posledních letech rychle šíří polskými lesy. Je známý také jako hřib štíhlotřenný a pochází ze Severní Ameriky. Poprvé byl nalezen v Evropě na pobřeží Baltského moře. Od počátku 21. století se ale začal velmi rychle rozšiřovat, popsal web ScienceDirect.

Z Litvy a Lotyšska se rozšířil zejména do Polska a Německa. Většina zpráv o hřibu americkém pochází ze severního a středního Polska. 

Szybki, przedwieczorny rekonesans w sosnach, a tam amerykańskie natarcie się rozkręca! ?

Złotoborowik wysmukły
(Aureoboletus projectellus) pic.twitter.com/J1jZp6A5Yw

— Magda Grzybiara (@Magdale45152669) August 6, 2024

Podle expertů vytváří jakousi symbiózu především s borovicí, což usnadňuje kolonizaci nových oblastí s písčitými půdami. Ekologické modely naznačují, že prstenec příznivých podmínek pro rozvoj kolem Baltského moře přispívá k šíření hřibu, uvedl polský web Polsat News.

[chooze:article;value:627522]

Pro tento hřib je typický tmavý, vínový klobouk a zřetelně světlejší stonek. Houba často roste ve skupinách, což usnadňuje její nalezení. To oceňuje mnoho houbařů.

Jedlý, ale nebezpečný pro ostatní houby

Houba je jedlá a obsah rtuti je u ní nižší než u mnoha populárních druhů, což potvrzuje bezpečnost konzumace. Díky své chuti je u houbařů velmi populární.

Přírodovědci však varují, že jeho rozšíření může narušit původní biologickou rozmanitost a oslabit stanoviště dalších druhů hub. Podobné signály přicházejí už i z Česka a Německa. Vědci ovšem zdůrazňují, že údaje o dopadu americké hříbkové houby na evropské lesy se stále shromažďují.

Karlovarská krajská nemocnice má mykologickou poradnu. Zdarma ověří nasbírané houby (8/2025):

Analýza odhalila důvod, proč Putin musí pokračovat ve válce. Bez ohledu na obří ztráty

Ruský hospodářský růst se během letošního roku prakticky zastavil. V prvním čtvrtletí došlo k prvnímu poklesu HDP od roku 2022 a druhé čtvrtletí se pohybovalo kolem nuly. Ekonom Dmitrij Polevoj odhaduje růst jako „prakticky nulový po sezónním očištění“. Podle agentury Bloomberg se sice HDP mezikvartálně „nepatrně zvýšil“, ale jen kosmeticky. Významní analytici, jako Liam Peach z Capital Economics, mluví o růstu na úrovni pouhých 0,3 procenta, píše německý deník Focus.

Za brzdou stojí především centrální banka, která v reakci na vysokou inflaci zvýšila sazby. To ochladilo spotřebu a omezilo investice firem. Ukazuje se proto, že boom válečných zakázek má své limity. Data ministerstva hospodářství ukazují, že průmyslová výroba mimo vojenský sektor mezi únorem a červnem meziročně klesla o 0,9 procenta. Zatímco produkce dopravní techniky nebo elektroniky roste o desítky procent, automobilky, potravinářství či těžba ropy a plynu jdou dolů.

[chooze:article;value:627630]

Ekonom Vladislav Inozemcev varuje, že se ruské hospodářství může letos propadnout o 0,5 až 1,2 procenta. „Ekonomika může – a s největší pravděpodobností také bude – v roce 2025 klesat,“ řekl listu The Moscow Times. Dodal, že „neexistuje žádný skutečný důvod pro růst, a to ani na začátku letošního roku“.

Přebytek prostředků, kterým Kreml doposud tlumil následky sankcí, podle něj vysychá. Udržení výroby zbraní a munice si vyžádá vyšší daně nebo odklon peněz z civilních oblastí.

Padlý voják kolikrát zajistí rodině bydlení

Jenže právě válka zároveň přinesla pro řadu Rusů nečekaný sociální vzestup. Jak připomíná australský deník The Sydney Morning Herald, opuštěné továrny v chudých regionech začaly po roce 2022 znovu fungovat a najímat lidi. „Putin v podstatě udělal to, co Trump sliboval americkým voličům: vytvořil v nejchudších částech země tisíce dobře placených pracovních míst ve fabrikách,“ píše list.

Výroba jede ve třech směnách, mzdy rostou a mnozí lidé z okrajových regionů se poprvé po desetiletích dostali k stabilní práci. „Ti dělníci žijí v nerozvinutých regionech. Pracují v oborech, které dřív sotva fungovaly. Nemají vyšší vzdělání. Ale teď jsou jejich schopnosti a dovednosti žádoucí,“ upozorňuje ekonomka Jekatěrina Kurbangalijevová z Univerzity George Washingtona. Alternativou je služba v armádě.

[chooze:article;value:627598]

Podle analýzy australského listu se v některých regionech vyplácí až 21 tisíc eur (přes 515 tisíc korun) jen za podpis kontraktu, roční služba pak slibuje v přepočtu 86 tisíc eur (téměř 1,7 milionu korun) – více než desetinásobek průměrné mzdy. „Je to dobrá doba být ruským dělníkem ve fabrice. Ale ty opravdu velké peníze se vydělávají v armádě,“ uvádí deník.

V případě úmrtí dostává rodina padlého vojáka až 116 tisíc eur (přes 2,8 milionu korun). Mnohé rodiny díky těmto částkám poprvé získaly vlastní byty ve městech, kde mají děti lepší přístup ke školám a univerzitám.

Tato kombinace dává Putinovu režimu nečekanou stabilitu. Zatímco města a průmyslové podniky na frontě chudnou, jiná část Ruska díky válce bohatne. Kurbangalijevová si proto stojí za tím, že „ruské úřady to dobře cítí“. Nově vzniklá skupina zaměstnanců i rodin vojáků není na návratu k míru vůbec zainteresovaná – jejich životní standard se totiž díky válce zlepšil.

Ekonomicky válku Rusko potřebuje, lidsky ho vysiluje

Politicky to znamená jediné: Kreml má motivaci konflikt prodlužovat. Pokud by boje ustaly, hrozí sociální otřes. Továrny by ztratily zakázky, příjmy vojáků i jejich rodin by se propadly a regiony by se vrátily k chudobě. Pro Putina je proto válka nejen otázkou geopolitiky, ale také vnitřní sociální stability. Všimla si toho i americká stanice CNBC.

[chooze:article;value:627338]

Na pozadí zůstává obrovská lidská cena. Podle odhadů NATO přesáhl počet mrtvých ruských vojáků 250 tisíc a celkový počet mrtvých a zraněných je pravděpodobně vyšší než milion. Válka tak pro režim představuje dvojí past: ekonomicky ji Kreml potřebuje udržovat, ale lidsky a demograficky Rusko vysiluje.

Výsledkem je patová situace. Rusko se vyhýbá okamžitému kolapsu, ale dlouhodobě se pohybuje na hraně stagnace. Ekonomický růst drží nad vodou jen válečné zakázky a motivace lidí zapojit se do války. Každý krok směrem k míru by znamenal zásadní otřes celé ruské společnosti – a právě proto, soudí experti, Putin konflikt ukončit nemůže.

Just: Rusko je summitem Trumpa se Zelenským rozladě no. Spoléhalo na dohody z Aljašky (8/2025):

Svět se ocitl na kraji katastrofy. Změny na Antarktidě už začaly, tvrdí vědci

Podle vědců se blíží vzestup hladiny moří o tři metry. Důvodem bude zhroucení obrovského štítu na západě Antarktidy, upozorňuje Daily Mail. Potopí se kvůli tomu řada světových velkoměst včetně velké části Nizozemska, italských Benátek či polského Gdaňsku.

Tento štít je jednou z největších ledových mas na Zemi. Pokrývá plochu asi jako deset Českých republik. Vědci z Australské národní univerzity tvrdí, že ledový štít slábne, a právě proto mu hrozí úplný kolaps. Důvodem je, že nadále stoupají globální hladiny oxidu uhličitého v atmosféře.

„Ztráta antarktického mořského ledu je další náhlou změnou, která má celou řadu dominových účinků, včetně toho, že plovoucí ledové šelfy kolem Antarktidy jsou náchylnější ke kolapsu způsobenému vlnami,“ vysvětlila Nerilie Abramová, hlavní autorka studie, která byla minulý týden publikovaná v odborném časopise Nature.

[chooze:article;value:621214]

​Úbytek antarktického mořského ledu a zpomalení hluboké cirkulace v Jižním oceánu vykazují znepokojivé známky, že jsou náchylnější k oteplování klimatu, než se dříve myslelo. „Rychlé změny již byly zaznamenány v ledu, oceánech a ekosystémech Antarktidy a s každým zlomkem stupně globálního oteplení se budou dále zhoršovat,“ bije na poplach Abramová. 

Její tým se ve studii snažil pochopit, co by se stalo, kdyby se západní ledový štít zhroutil. Další změny na tomto kontinentu by se podle vědců mohly už brzy stát nezastavitelnými, což by pro budoucí generace mělo katastrofální následky. 

Největší vliv by to mělo pochopitelně na unikátní antarktickou faunu. „Ztráta antarktického mořského ledu zvyšuje riziko vyhynutí tučňáků císařských, jejichž mláďata jsou závislá na stabilním mořském ledovém prostředí,“ uvádí spoluautor studie profesor Matthew England. 

Nejpesimističtější scénář pak počítá se zvednutím hladiny moří o tři metry, což by znamenalo zaplavení značné části pobřežních oblastí po celém světě. 

Jeskyně v ledovci lákají turisty, globální oteplování je ale ohrožuje (3/2025):