Daniela Mičanová's Blog, page 100

Silné bouřky udeřily na Slovensko. Mimořádnou situaci vyhlásilo 25 obcí

Slovensko se vzpamatovává se silných bouřek, které v pondělí zasáhly východ země. Podle webu Topky.sk způsobil živel rozsáhlé škody například v Prešově nebo v Gelnici. TV Markíza pak informovala, že mimořádnou situaci vyhlásilo celkem 25 obcí a měst v Prešovském a Košickém kraji.

"Letošní sedmý červenec zůstane v paměti ještě hodně dlouho. Ničivá větrná smršť brala střechy domů, padající stromy ničily všechno kolem sebe. Materiální škody jsou obrovské," uvedla na facebooku gelnická radnice, která vyhlásila sbírku na pomoc zasaženým občanům.

[chooze:article;value:621146]

Denník N pak uvedl, že vichřice zbořila také sušárnu léčivých bylin v Hanušovcích nad Topľou. Ta je slovenskou národní kulturní památkou. Stavba patří poslanci Alojzi Hlinovi, který už se nechal slyšet, že dá sušárnu opět dohromady.

Letním teplotám je konec. Ochlazení doprovodí v Česku vydatný déšť

"Během uplynulých hodin od jihu přibývalo srážek a přibývat bude i nadále. Déšť nebo přeháňky se dnes vyskytnou na většině území, na Moravě a ve Slezsku bude déšť postupně místy trvalejší a na východě i vydatný s úhrny i kolem 50 mm," upozornili odborníci z ČHMÚ na platformě X. 

Ačkoliv pršet bude dle předpovědi postupně méně, teploty se budou držet poměrně nízko. "V Čechách bude odpoledne a večer naopak srážek i mraků částečně ubývat. Teploty zůstanou po dlouhé době hluboko pod letními hodnotami, v úterý naměříme jen 15 až 20 °C," informovali.

[chooze:article;value:621130]

"Ve středu se v Čechách místy může objevit i polojasno, jinak bude velká oblačnost, místy s přeháňkami, na východě deštěm trvalejším a vydatným," popsali meteorologové.

Během uplynulých hodin od jihu přibývalo srážek (viz obrázek spadlých srážek od půlnoci do 06:00)a přibývat bude i nadále. Déšť nebo přeháňky se dnes vyskytnou na většině území, na Moravě a ve Slezsku bude déšť postupně místy trvalejší a na východě i vydatný s úhrny i kolem 50… pic.twitter.com/v1dPyQRSs3

— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) July 8, 2025

Podle nich bude situace nejkritičtější na východě, zvláště pak v Beskydech. "Místy se tu vyskytnou úhrny až 60 mm, v Beskydech až 80 mm. Teploty se od dnešních příliš lišit nebudou. Naměříme 16 až 21 °C, na východě kolem 15 °C," uzavřeli.

Na vydatný déšť na východě Česka reagovalo i ministerstvo životního prostředí. "Beskydy a Jeseníky čeká silný déšť. Hladiny řek mohou přesáhnout i 3. povodňový stupeň, rozlít se mimo koryto a způsobit záplavy. Na úterní ráno proto svolávám Ústřední povodňovou komisi," informoval ministr Petr Hladík na sociálních sítích.

[chooze:article;value:621080]

Na případné povodně se chce ministerstvo co nejlépe připravit. "Máme jeden až dva dny na přípravu. Všechny složky už jsme informovali. Rozvodnění může způsobit škody. Důležité je být včas připraven. O dalším vývoji vás budu průběžně informovat," slíbil Hladík.

Zvrat v počasí: Teploty vystřelí na tropickou hodnotu, pak prudce klesnou (6/2025):

Neporadit se s odborníkem je při rehabilitaci velká chyba, říká ergoterapeutka

Ergoterapie je nelékařská zdravotnická profese, jejímž hlavním cílem je obnova soběstačnosti pacienta. Ergoterapeut pacienta vyšetří a následně mu přesně na míru stanoví rehabilitaci, kterou ve svém stavu potřebuje. Cvičí s ním provádění běžných denních činností, jako je například oblékání, konzumace jídla a pití nebo třeba nakupování.

Pomáhá mu obnovit nebo zlepšit funkci končetin, které mohou být poškozeny v důsledku získaného onemocnění, případně úrazu. Procvičuje s ním jeho kognitivní funkce a je mu nápomocný i při výběru kompenzačních pomůcek. Sem patří například invalidní vozíky, sedačky do vany nebo klasické ortézy a dlahy.

Nejčastěji pomoc ergoterapeutů vyhledávají neurologičtí pacienti, pacienti po získaném poškození mozku, poškození míchy, parkinsonici nebo pacienti s roztroušenou sklerózou. Další významnou skupinou jsou ortopedičtí pacienti.

[chooze:article;value:615812]

​"Při domácí rehabilitaci je klíčová spolupráce s rodinou. Rodina je nedílnou součástí rehabilitačního týmu a často s nimi konzultujeme, jak vypadá domácí prostředí, ve kterém se pacient pohybuje" vysvětluje Hoidekrová. "Nejčastější chybou přitom je, když se rodina při péči neporadí s nějakým odborníkem," dodává.

"Měla jsem nespočet případů, kdy blízcí nemocného člověka zakoupili nevhodnou kompenzační pomůcku, ať už vozík, nebo třeba nějaké chodítko. Často se jedná o pomůcky,  na které má pacient nárok od pojišťovny. Takže jsou sice plně nebo částečně hrazené, ale nejsou třeba dobře naměřené na toho pacienta, vozík nemá vhodně nastavený set nebo celkové ovládání," popisuje své zkušenosti ergoterapeutka.

"A pak dochází úplně zbytečně k tomu, že namísto toho, aby pacientovi pomůcka pomáhala k lepší funkčnosti a soběstačnosti, stává se pro něj další bariérou," upozorňuje na závěr.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže. U obou si lze spustit titulky generované umělou inteligencí.

Stát by se na náhradě škod vzniklých výpadkem proudu podílet neměl, tvrdí expertka

Páteční výpadek elektřiny se řadí k nejrozsáhlejším událostem tohoto druhu za poslední roky. Závada byla mechanického původu, spadl jeden z fázových vodičů, který vedl elektřinu. Kvůli tomu se proud dostal do dalších dvou fází, což následně na základě ochranného systému odpojilo dalších osm rozvoden a kvůli tomu se rázem okolo milionu obyvatel ocitlo bez elektřiny.

"Je to vlastně úplně běžná mechanická závada, která se může stát kdykoliv," říká Bajer. "Pozitivní je, že se to podařilo během krátkého času opravit. Všechny ochranné systémy zareagovaly, jak měly, což je vlastně nejdůležitější. Díky tomu jsme byli bez proudu pouhé tři hodiny," oceňuje expertka.

Restauratéři informují o škodách v řádech desítek milionů korun a finanční ztráty hlásí i další provozy. Podle Bajer by se ale stát na kompenzaci škod podílet neměl.

[chooze:article;value:620938]

​"Můj názor je, že by za to stát nést odpovědnost neměl, protože tahleta situace může opravdu nastat. Máme tady stovky kilometrů vedení a to, že se jednou za čas něco pokazí, se prostě opravdu stát může. A to i v případě, že všechny mechanismy fungují, jak mají, a všechny kontroly probíhají," vysvětluje.

Za největší slabinu, která se podle ní během výpadku proudu ukázala, považuje malou informovanost obyvatelstva, jak v takové situaci jednat. Na tom by bylo z jejího pohledu třeba zapracovat.

"Lidé byli najednou zaseknutí v metru, v tramvaji, doma jim přestalo svítit, v práci jim přestalo fungovat to, co mělo. Takže byli v šoku a zažívali paniku, protože poměrně dlouho nevěděli, co se přesně děje," uzavírá expertka.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže. U obou si lze spustit titulky generované umělou inteligencí.

Kolonoskopie bude nově hrazena od 45 let. Nechte se vyšetřit, není to žádná hrůza, apeluje lékař

Preventivní kolonoskopie bude od příštího roku nově hrazena už od 45 let, dosud na toto vyšetření měli lidé nárok až od 50 let věku. Doporučení ke snížení věkové hranice vydalo Národní screeningové centrum, stojí za ním rostoucí počet nádorů tlustého střeva a konečníku.

Problém je ale v tom, že už za současného stavu čelí odborná pracoviště, která vyšetření provádí, velkému náporu pacientů. V některých regionech jsou čekací lhůty až půl roku. 

"Počet pracovišť bude dále narůstat, stejně jako potřebné vybavení. Uvolnili jsme pro to částku vyšších stovek milionů," slibuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

[chooze:article;value:587840]

​"Za nárůstem karcinomů tlustého střeva a konečníku stojí především náš styl života. Strava, kterou jíme, velké množství alkoholu, které pijeme. A taky skutečnost, že se málo hýbeme. Protože přestože to tak nevypadá, tak pohyb je jedno z preventivních opatření proti karcinomu střev a rekta," vysvětluje Philipp.

Velkou roli hraje podle odborníka také genetika. "U rodin, které mají tuto zátěž, je ta pravděpodobnost onemocnění velká. U příbuzných člověka, který toto onemocnění prodělal, je třeba tu kolonoskopii dělat mnohem častěji," upozorňuje lékař.

Nemocí jsou nejvíce ohroženi muži nad 50 let a jak Philipp podotýká, preventivní kolonoskopie může člověku zachránit život. "Při vyšetření se do střeva zavede přístroj, kolonoskop, který si ho dokáže prohlédnout zevnitř. Díky tomu může lékař zkontrolovat celou sliznici a odhalit případný polyp, který ještě třeba není karcinomem. A tím, že ho odstraní, zlikviduje možnost jeho dalšího růstu," říká.

Philipp si je dobře vědom skutečnosti, že se řada lidí vyšetření bojí a že třeba kvůli svému strachu na vyšetření dokonce odmítají jít. Jelikož sám kolonoskopii absolvoval, uklidňuje takové pacienty, že to není nic strašného.

"Koloskopie není žádná hrůza, dá se určitě vydržet. Mně vlastně daleko víc vadila ta dieta před tím a nutnost vypití roztoku kvůli vyprázdnění. To jsem považoval za největší újmu. A to asi všichni uznáte, že to je relativně prkotina proti tomu, když by se zanedbal karcinom," zdůrazňuje.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže. U obou si lze spustit titulky generované umělou inteligencí.

Pavel Trávníček skončil v nemocnici. Musel okamžitě na operační sál

Představitel prince z pohádky Tři oříšky pro Popelku Pavel Trávníček musel neprodleně na operaci. Oblíbený herec zkolaboval a do nemocnice ho odvezla rychlá záchranná služba. Jeho manželka Monika deníku Blesk potvrdila, že je stále v péči lékařů.

"Je to dobré. Počítám, že se vrátím co nejdřív do práce," sdělil v pondělí listu herec.

[chooze:article;value:620664]

Pavel Trávníček bojuje se zdravím už nějakou dobu. Sanitka pro něj přijela v prosinci 2022. "Přátelé, mějte krásný advent. Ach jo. A myslete na manžela. Děkuji záchranným složkám za rychlý příjezd, teď už je manžel v rukou lékařů," napsala tehdy na facebook Monika Trávníčková. 

Pohádkový princ bojoval se zdravotními problémy i před deseti lety. Zbavit se jich nemohl několik měsíců. Nakonec podstoupil urologickou operaci.

Oblíbený herec, moderátor a divadelní režisér oslaví letos v říjnu 75. narozeniny.

Trump: Ukrajině pošleme více zbraní, musí být schopni se bránit

Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že obnoví zbrojní dodávky na Ukrajinu. "Pošleme jim další zbraně. Musíme. Musí být schopni se bránit," prohlásil podle CNN po večeři s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. "Jsou velmi tvrdě zasaženi. Budeme muset poslat více zbraní," dodal.

Trumpovo prohlášení přichází asi týden poté, co Spojené státy dodávky některých zbraní na Ukrajinu, včetně raket protivzdušné obrany, pozastavily. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová tehdy uvedla, že opatření bylo učiněno s cílem "dát zájmy Ameriky na první místo".

O tom, co vedlo k přehodnocení tohoto pohledu, se dá jen spekulovat. Přispět k němu mohl výsledek Trumpova telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, po němž americký prezident vyjádřil zklamání, i následný "velmi dobrý" telefonát s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. 

[chooze:article;value:621101]

A jak si všiml například web Ukrajinska pravda, na stranu Ukrajiny se v této věci připojil i Trumpův oblíbený list New York Post, který ve svém úvodníku Trumpa otevřeně vyzval k podpoře Kyjeva, což také mohlo sehrát svou roli.

"Osud Ukrajiny vysílá světu jasný vzkaz o Americe. Rusko není ekonomická supervelmoc, ke které je potřeba získat přístup. Je to umírající teroristický stát. Putin je ochoten prolít krev svého lidu v poslední snaze vytvořit impérium," vzkázala americkému prezidentovi redakční rada deníku.

Počet obětí povodní v Texasu překonal stovku. Několik dětí se stále pohřešuje

Spojené státy se vzpamatovávají z nejhorší povodně za několik desetiletí. Podle deníku New York Times počet obětí překonal 100. Dvacet sedm z nich přitom zahynulo poté, co voda spláchla letní dívčí tábor.

Mezi mrtvými jsou tedy jak dospělí, tak děti. A počty obětí ještě pravděpodobně porostou. Jedenáct lidí z tohoto tábora, deset dětí a jedna průvodkyně se totiž stále pohřešují.

[chooze:article;value:621278]

Jak připomíná CNN, povodeň na texaské řece Guadalupe vyvolaly silné deště v noci na pátek. Na jejím horním toku během několika hodin spadlo tolik vody jako za celé měsíce. Hladina řeky rychle vystoupala asi o šest metrů. To vše navíc v době, kdy lidé ještě spali.

Podle CBC povodně způsobila kombinace faktorů. Mohl za ně jak vlhký teplý vzduch proudící od Mexického zálivu, tak vlastnosti půdy v oblasti. Voda tam má totiž tendenci spíše po povrchu stékat, než aby se vsakovala.

Povodně v Texasu si vyžádaly desítky obětí. Záchranáři stále pátrají po nezvěstných (7/2025):

Velké nebezpečí na Jadranu. Ústav oznámil znepokojivou zprávu

Po chorvatském mořském dnu se šíří extrémně invazivní řasa Stypopodium schimperi, informoval Ústav oceánografie a rybářství ve Splitu na svém facebooku.

Jedná se o hnědou řasu, která pochází z Indického oceánu a pravděpodobně se do Středozemního moře dostala Suezským průplavem, uvedl chorvatský deník Dnevnik.

V Izraeli byla poprvé zaznamenána kolem roku 1973. S dalším šířením dosáhla pobřeží východního Středomoří a byla zaznamenána také v Egejském a Jónském moři v Řecku.

Šíří se rychle

Ústav oceánografie a rybářství ve Splitu nalezl několik exemplářů na podzim roku 2022 u ostrova Vis nedaleko Komiže. Situaci dva roky sledoval a nyní varuje, že je katastrofální. "Skalnaté mořské dno hluboké mezi třemi a 25 metry, kolem Komiže a ještě dál mimo Komižský záliv, je doslova monokulturou této řasy. Řasu lze nalézt po celém ostrově Vis, ale prozatím je nejhustší osídlení kolem Komiže," uvedl ústav.

[chooze:article;value:619548]

​Vědci řasu našli také na Biševu a Brusniku, kde již výrazně pokrývá dno. "Za pouhé tři roky si řasa z několika exemplářů vybudovala souvislé osídlení. V jejích hustých osídleních se téměř nevyskytují původní druhy řas a bezobratlých," varoval ústav, který se domnívá, že se řasy brzy rozšíří také do oblasti mezi ostrovem Šolta a souostrovím Kornati.

Proto žádají občany, aby jim dali vědět, pokud ji najdou, a aby ji vyfotili. Hnědá řasa je podobná původní řase zvané Padina pavonica, ale rozdíl je velmi zřetelný. "Padina pavonica má vždy bílé části, zatímco Stypopodium schimperii nikdy nemá bílé plochy na stélce a někdy ve stínu má namodralou barvu," dodali vědci. Zároveň je cizí řasa mnohem větší a může dosáhnout rozměrů přes 40 centimetrů, zatímco původní zřídka dosahuje 20 centimetrů.

Vědci natočili mořské monstrum. Poprvé ho zaznamenali v přirozeném prostředí (4/2025):

​

Lavrov vyjmenoval tři podmínky pro mír. Bez nich Rusko válku neukončí

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov poskytl exkluzivní rozhovor maďarskému deníku Magyar Nemzet. V něm zdůraznil, že Rusko má zájem ukončit válku, kterou vede proti Ukrajině. Rovnou ale také zdůraznil tři podmínky, po jejichž splnění je Rusko k míru ochotné přistoupit. Zároveň je označil za základní příčiny konfliktu.

"V první řadě je nutné eliminovat bezpečnostní hrozby, které Rusku hrozí v souvislosti s rozšířením NATO a začleněním Ukrajiny do NATO," vysvětlil Lavrov. "V mezinárodním právu je nutné uznat nové územní reality, které vznikly připojením Krymu, Sevastopolu, Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky, Záporožské a Chersonské oblasti k Rusku," dodal.

Rusové tak požadují přenechání celé východní části země, kterou ale ani armádně zatím nedobyli. "Každému nestrannému pozorovateli je zřejmé, že kyjevský režim nerespektuje obyvatelstvo rusky mluvících regionů Ukrajiny. Naopak, udělali z antirusismu státní politiku," řekl v rozhovoru Lavrov.

[chooze:article;value:620153]

Třetím bodem je podle Lavrova dodržování lidských práv Rusů žijících na ukrajinském území. Jejich údajné porušování bylo před více než třemi lety pro Moskvu záminkou pro rozpoutání agrese vůči sousední zemi. "Na Ukrajině byli Rusové pronásledováni a zabíjeni. Tato politika se začala uplatňovat ihned po únorovém nacionalistickém převratu v Kyjevě v roce 2014," tvrdí Lavrov.

Revoluce důstojnosti v roce 2014 vedla ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a větší příklon Ukrajiny k západnímu světu. Ruská média tehdy začala okamžitě hlásat, že nově zvolená ukrajinská vláda je fašistická a Rusové žijící na Ukrajině jsou v přímém nebezpečí. Následně Rusko anektovalo Krym.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ruské podmínky opakovaně označil za nepřijatelné. 

Kyjev zažil největší útok dronů. Rusko způsobilo katastrofu, říká šéf vojenské správy (07/2025):