Čtenářský klub Cz/Sk discussion

30 views
Knihy - všeobecná diskuze > 14/11 Rereading books

Comments Showing 1-7 of 7 (7 new)    post a comment »
dateDown arrow    newest »

message 1: by Illyria (new)

Illyria (illyriab) | 385 comments Čtete někdy knihy víckrát? Proč?

Pokud ano, které? Jak často? Po jak dlouhé době?

Pokud ne, zkuste to. Vyberte si libovolnou knihu a pusťte se do ní podruhé. Co jste zjistili?

Těším se na vaše příspěvky!


message 2: by Martina (new)

Martina (sechmet5) | 121 comments Hmm, většinou knížky nepřečítám. Je proto několik důvodů, často se i prolínají.

Jeden důvod je ten, že dávám dost pozor, když čtu, takže mi to moc nedá, když to budu číst znova.
Další velký důvod je ten, že si často knížky upravuju tak, aby se mi líbily, i když je na nich něco dost pitomého. Ať už se jedná o blbé rozhodnutí hlavní postavy, nebo špatně vyřešené rozuzlení - Hold Me Closer, Necromancer bych znovu nečetla, protože první i druhá kniha měly dost šíleně/hloupě udělané konce, ale neodradily mě natolik, abych nebyla odhodlaná číst další díl. Jenom nesmím myslet na to, jak přesně proběhl konec předchozího dílu.
Knížky jsou součástí dlouhé série, takže buď už se mi postavy dávno znechutily (bývá velice časté), nebo se s nima setkám v dalším díle.
Často jsem už u prvního čtení věděla moc brzo dopředu, jak to dopadne, takže se mi nechce si tím projít znovu.
Spousta knížek mi za to jednoduše nestojí, případně si často můžu najít jinou knížku, která je o tom samém, i když se tváří, že je nějak výjimečná.

Jsou ale knížky, které jsem si přečetla znovu.
Četla jsem Enclave + druhý díl, když vyšel třetí díl trilogie. Jasně, trochu jsem to proskipovala, ale projela jsem si to znovu, ať to mám celé pohromadě. Je to YA trilogie, takže jsem na to nekladla tak velké nároky jako na jiné knihy a líbilo se mi to i podruhé, i když mi začalo trochu vadil, jak je Deuce dokonalá a Fade sebestředný. Rovnou jsem si pak dala znovu i Grimspace, ale přestala jsem s tím už po třetím díle, po kterém už to šlo všechno stejně do háje.
Občas si přečtu nějakou romantiku znovu, protože už to mám osvědčené a nemusím trávit spoustu času hledáním něčeho, co by se mi teoreticky mohlo líbit, ale nebude. U romantiky jde přece jen o jiné věci než o příběh.

Mám v plánu si znovu přečíst Seraphina, až bude vycházet další díl. Mám pocit, že už jsem to jednou znovu-přečetla a pořád se mi to líbilo. Ten úplný konec mě sice nenadchnul, ale třeba to v druhém díle vyřeší nějak dobře. Případně se potom rozhodnu, že nic jako druhý díl neexistuje...

Už několikrát jsem přemýšlela, že bych si přečetla několik prvních dílů Dresden Files a našla si tak tu knížku, po které už v mé představě žádné další nevyšly + jsem to ze začátku nečetla anglicky, takže by to i bylo v něčem nové. To se mi občas u sérií stává, že mám nutkání si připomenout, proč jsem tu sérii vůbec měla ráda.

V podstatě se dá říct, že knížky nepřečítám, protože mě málokdy nějaká nadchne natolik, abych jí dala druhou šanci místo toho dát první šanci nějaké jiné.


message 3: by Martin B. H. (new)

Martin B. H. | 13 comments Je jen pár knih, které čtu znovu, zejména jsou to pohádky, které opakovaně čtu dětem. Tak třeba Malého Prince čteme cca každý čtvrtý rok a knihu Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky jsem četl dvakrát - poprvé před jedenácti lety.
To však opravdu jen díky mým čtyřem dětem se k těmto knihám vracím.
Přesto mám knihy v knihovničce a nechci se jich vzdát. Říkám si: Jednou, jednou,... si je ještě přečtu ;)


message 4: by Illyria (new)

Illyria (illyriab) | 385 comments Ještě před měsícem bych byla řekla, že knihy víckrát nečtu, zejména protože jsem valnou většinu knih četla v posledních třech letech a dobře jsem si je pamatovala. Navíc bylo vždycky tolik nových příběhů, které jsem chtěla objevit.

Nedávno jsem se však rozhodla znovu se pustit do svých oblíbených knih, které jsem četla před hodně dlouhou dobou. Začala jsem u Hobita a mám v plánu se pustit i do Pána prstenů. Taky čtu podruhé Harryho Pottera, tentokrát v angličtině (momentálně bych měla začínat čtvrtý díl) Příběh si po těch letech sice pořád pamatuji, ale teď když jsem starší a zkušenější čtenářka, dokážu si ty příběhy vychutnat úplně jiným zbůsobem.

Taky bych si ráda ještě jednou přečetla Sofiin svět (Jostein Gaarder) Byl to skvělý úvod do filozofie, když mi bylo 12, ale teď jako 17ti letá bych měla větší pochopení pro historii a něco z toho by si mi mohlo hodit i ve škole.


message 5: by Martina (last edited Nov 05, 2014 10:49AM) (new)

Martina (sechmet5) | 121 comments Hobit se mi líbil, ale četla jsem ho asi dva roky zpátky, takže si ho dobře pamatuju. Pána prstenů "čtu" teď - zkoušela jsem to normálně, ale nedostala jsem se daleko, tak jsem si nahrála audiobook do mobilu a poslouchám to cestou v MHD. Znovu bych to asi nečetla - filmy miluju, ale knížka je na mě moc roztahaná (asi jsem rozmazlená z novodobého fantasy). Tolkien si vytvořil úžasný svět a chtěl se o něj celý podělit, a tak je v knížce spousta nepodstatných pasáží. Jsem ráda, že film zjednodušili, i když to znamená, že velká část událostí se stala úplně jinak.

Harryho jsem začala číst někdy v páté třídě, kdy taky vyšel pátý díl, což znamená, že jsem v deseti letech četla o patnáctiletých děckách. Letos jsem si pustila všechny HP filmy a zjistila jsem, že jsem na ty knížky byla ještě malá. Dětský čtenář HP by měl dospívat spolu s postavami.
Nemám v plánu to číst znovu. Je to dlouhé a, s prominutím, docela hloupé (zvlášť Harry - občas mi přišlo, že se nechová na svůj věk - a to jsem byla mladší než on). Je tam spousta věcí, které mi dost lezou na nervy (hlavně obraceč času), a tak si je nechci připomínat. Jednoho dne si to ale přece jen možná přečtu znova - pokud moje děti budou o Harryho stát.

Poslední dobou si říkám, že bych si znovu přečetla Who Moved My Cheese? - četla jsem to, když mi bylo asi dvanáct a líbilo se mi to, ale nic moudrého si z toho nepamatuju. Před pár týdny to zmiňoval vyučující na jedné přednášce, a tak jsem si říkala, že je ideální čas si to znovu přečíst.


message 6: by Illyria (new)

Illyria (illyriab) | 385 comments Martina: Vím co tím myslíš, mě Harry taky lezl na nervy, obzvlášt při čtení Ohnivého poháru. Na druhou stranu Hermiona neměla chybu. Harryho chování však dokážu přehlížet ve prospěch celého příběhu, který i po těch letech pořád zbožňuji.


message 7: by Martin (last edited Feb 26, 2016 01:56AM) (new)

Martin Dolezal (nethar) | 146 comments Snad nevadí, že tohle staré téma vykopu z propadliště dějin ;-) Zpětně si to tu pročítám a tady nemůžu nezareagovat, protože zrovna před pár dny jsem snad poprve přečetl knihu podruhé.

Normálně totiž mi přijde vždycky lepší si radši přečíst něco dalšího než číst znova něco, co už znám. Obzvlášť, když mi průměrně jedna knížka trvá asi 180 let :-) Je pravda, že další čtení asi odhalí nové věci, ale není to pro mě dostatečná motivace. Trochu podobné to mám u filmů, taky se dívám jenom výjimečně na nějaký znova, i když tam to netrvá tak dlouho a těch pár úplně nejoblíbenějších jsem viděl hodněkrát a znám je skoro nazpaměť.

No a co je ta knížka, kterou jsem četl dvakrát? Čaroděj Zeměmoří. Krásné poctivé čisté fantasy staré školy, nebojím se řadit po boku Pána Prstenů nebo spíš bych měl říct Hobita, protože to je více pro děti. Ale ten příběh je hezký a dává hlubší smysl, takže i dospělák si počte, jsem toho důkazem. Obecně Ursula K. Le Guinová je výborná vypravěčka, kdo náhodou neznáte, doporučuju, píše většinou spíše sci-fi než fantasy.

Poprve jsem četl před dávnými časy v češtině: Čaroděj Zeměmoří
Nyní jsem si to zopakoval v originále, aby to bylo aspoň trochu jiné: A Wizard of Earthsea

A mimochodem - uvádí se zde kromě jiného čarodějnická škola, takže knížka je inspirací modernějším Harry Potterům, Rothfussům, apod.


back to top