Daniela Mičanová's Blog, page 66

Izrael dal obyvatelům Gazy dva měsíce na evakuaci. Pak zahájí finální útok

Izrael oznámil své nejnovější plány ohledně války v Gaze. Ačkoliv roste mezinárodní tlak na ukončení konfliktu, Izrael tvrdí, že bude v boji pokračovat, dokud nebudou vyhlazeni všichni členové teroristické skupiny Hamás. Izraelské obranné síly uvedly, že se před zahájením útoku pokusí přesunout veškeré obyvatelstvo Gazy na jih, píše britský deník Sun.

Plán se setkal s mezinárodním odporem. Ve společném prohlášení se proti němu ohradili ministři zahraničí Velké Británie, Itálie, Německa, Nového Zélandu a Austrálie. "Jakékoli pokusy o anexi nebo rozšíření osad porušují mezinárodní právo," stojí v prohlášení. Válka způsobila v Gaze humanitární katastrofu, přičemž experti podporovaní OSN tvrdí, že většina oblasti je na pokraji hladomoru, píše britská BBC. Izrael kritiku odmítá. 

[chooze:article;value:575697]

Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je úplná vojenská kontrola nad územím Gazy jediným způsobem, jak dosáhnout skutečného bezpečí pro Izrael. "Abychom zajistili naši bezpečnost, máme v úmyslu odstranit Hamás a předat území civilní správě, která nechce zničení Izraele," řekl Netanjahu v televizi Fox News.

Finální útok Izraele je naplánován na 7. října. Ten den uplynou přesně dva roky od prvního útoku Hamásu na izraelské civilisty, při kterém zahynulo přes 1 200 lidí. Na to reagoval Izrael pozemní ofenzivou a raketovými údery a od té doby hoří na Blízkém východě otevřený konflikt.

Anexe Pásma Gazy Izraelem by byla protiprávní, říká Čejka. Ale nemá tomu kdo zabránit (07/2025):

Potvrzeno. Putin se s Trumpem sejde příští týden. Schůzka proběhne na Aljašce

Dlouho plánovaná schůzka prezidentů Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem je na spadnutí. "Velmi očekávané setkání mezi mnou jako prezidentem Spojených států amerických a prezidentem Ruska Vladimirem Putinem se uskuteční příští pátek 15. srpna 2025 ve státě Aljaška," napsal Trump na sociální síti Truth Social.

Podle americké televize NBC Rusové už předložili Bílému domu seznam požadavků, za kterých jsou ochotni o možném příměří jednat. Ten by měl obsahovat i žádost o postoupení Krymu, Doněcké a Luhanské oblasti Rusku. Zelenskyj a další ukrajinští představitelé však dlouhodobě prohlašují, že neustoupí od žádného nelegálně anektovaného území.

[chooze:article;value:626061]

Jestli bude ukrajinský prezident na summit na Aljašce přizván, zůstává otázkou. Bílý dům začátkem tohoto týdne uvedl, že Trump je otevřen setkání s Putinem i Zelenským najednou. V pátek ale prezident naznačil, že by dialog začal nejdříve pouze s Putinem, píše americká televize CBS. Proti tomu se ohradil ukrajinský prezident Zelenskyj.

"Ukrajina je připravena na skutečná rozhodnutí, která mohou přinést mír. Jakákoli rozhodnutí, která jsou proti nám, jakákoli rozhodnutí, která jsou bez Ukrajiny, jsou zároveň rozhodnutími proti míru.Potřebujeme opravdový a trvalý mír. Mír, který budou všichni respektovat," napsal Zelenskyj na síti X.

Problémem tak zůstávají očekávání a podmínky všech zúčastněných stran. Putin už dříve avizoval, že bez splnění požadovaných podmínek se Zelenským k jednacímu stolu vůbec nezasedne.

​Putin se sešel s Trumpovým vyslancem. Kreml označil schůzku za užitečnou (08/2025):

Přivydělávat si mohou už děti mladší 15 let. Brigáda má ale přísné podmínky

Vláda darovala bitcoinovou kauzou opozici dělo, kterým můžou kdykoliv pálit, říká politolog

Jak Hanáček podotýká, z nejasného vystoupení současné ministryně spravedlnosti Decroix i celé zdlouhavé bitcoinové kauzy nejvíce těží opozice. "Oni vlastně dostali od vlády zadarmo dělo, kterým na ni můžou kdykoliv vypálit," poznamenává odborník.

Skutečnost, že koordinátor objasňování kauzy David Uhlíř po měsíci ve své funkci skončil, aniž by sepsal jakoukoliv závěrečnou zprávu, není podle názoru Hanáčka v žádném případě šťastným řešením. "Zavdává to pohnutky k mnoha spekulacím, které samozřejmě doléhají především na ministerstvo spravedlnosti. Může to budit dojem, že ministryně Decroix nemá vůli ten problém vlastně řešit," sděluje politolog svůj pohled.

"Já Uhlíře nepodezírám z toho, že chtěl krýt nějakou černotu, myslím si, že za jeho odchodem stojí spíše nějaké politické rozhodnutí. Byl tam nicméně v roli jakéhosi vyšetřovatele dané věci, případně někoho, kdo propojí místa, na která se pak zaměří vyšetřování. Teď ale nikdo z nás vlastně neví, jaký konkrétní výstup z celé bitcoinové kauzy bude," kroutí hlavou Hanáček. 

[chooze:article;value:626067]

​Z pohledu odborníka nezaznělo od ministryně spravedlnosti Evy Decroix na tiskové konferenci nic nového. "Jedinou novinkou byla aktualizace časové osy, která obsahuje 8 000 položek. Pochybuji ale, že by se tím někdo detailně pročítal. To, co bylo důležité, tedy jakou roli sehrál v kauze nejen exministr Blažek (který má v současnosti pozastaveno členství v ODS, pozn. red.), ale také náměstci v resortu spravedlnosti, kdo o té věci věděl a jestli o tom věděl někdo mimo resort, to znamená například premiér Petr Fiala (ODS) nebo ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), zůstalo nejasné," zhodnocuje politolog.

"Domnívám se, že veřejnost podobně jako já předpokládala, že se dozvíme nějaké detaily už při těchto prvních výstupech. A to se nestalo. Pak to může vyvolávat dojem, že paní ministryně Decroix něco skrývá," uzavírá Hanáček.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže. Lze si v něm spustit titulky generované umělou inteligencí.

Odvážná moderátorka Novy zahlásila: "K boji připravena!" Pak hodila granátem

Jak Bezděková přiznala, než se odhodlala vzít do ruky granát, musela nejprve přesvědčit samu sebe, že ho zvládne odhodit dříve, než se stane nějaký průšvih.

"Pak přišel na řadu cvičný granát. Nevybuchuje, ale dokonale prověří, jestli máte aspoň základní pud sebezáchovy, trochu citu v ruce a nehodíte si ho náhodou pod nohy. Prostě taková zkouška, jestli nejste neřízená střela. Protože až přijde ten ostrý, máte jen jeden pokus. A ten musí vyjít," vysvětlovala moderátorka.

"Máte tři až pět vteřin na to, abyste utekla, což je dost, pokud nebudete zmatkovat," snažil se ji uklidnit jeden z vojenských instruktorů. Dle slov Bezděkové to ale moc nefungovalo.

[chooze:article;value:626013]

​Voják nejprve na moderátorku navěsil výstroj včetně ochranné vesty a potom musela běžet k výdejně munice. Tady se zapsala a nafasovala granát. Odsud běžela k částečně krytému místu, ze kterého si měla vyzkoušet granát hodit. 

"Bezděková k boji připravena," zahlásila. 

Granát vážil zhruba 300 g. Úkolem moderátorky bylo odjistit jej a odhodit co nejdál. A přestože se snažila ze všech sil, nedohodila, kam měla.

"Opravdu to nebylo vůbec lehké," přiznala Bezděková. "Ale byl to zážitek, na který jen tak nezapomenu," usmívala se.

Na sestřih pořadu se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže. Lze si v nich spustit titulky generované umělou inteligencí.

Albánie není jen moře a historie. Hory nabídnou novou dimenzi prožitků

Milovníci přírody, turistiky a adrenalinu si albánské hory zamilují na první pohled. Buďte si jistí, že právě tady pořídíte ty nejpůsobivější fotografie. Pokud chcete, můžete si prostřednictvím delegáta cestovní kanceláře na místě zakoupit celodenní výlet do hor v džípech i s průvodcem.

Ten vám ukáže ty nejúchvatnější výhledy do fascinující albánské krajiny. Můžete se tak po krátkém výstupu po schůdcích a žebřících třeba kochat pohledem na jezero Buvila, které i díky své rozloze přes 4,5 kilometru čtverečních zásobuje pitnou vodou prakticky celé hlavní město Tiranu.

[chooze:article;value:624980]

​"Vedou tudy turistické stezky, po kterých se lidé mohou vydávat k vyhlídce a vychutnávat si krásný výhled. Odtud pak začíná safari mezi vrcholky hor. Příroda je zde divoká, a pokud mají návštěvníci štěstí, mohou zahlédnout i divoká zvířata. Nejčastěji tu ale potkávají jen osly a krávy," řekl průvodce Adventure Point Jersey.

Ale nebojte, na medvěda nebo vlka, kteří se údajně ve zdejších končinách také vyskytují, jen tak snadno nenarazíte.

Na reportáž z albánských hor se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl najdete níže. K dispozici jsou české titulky generované pomocí umělé inteligence.

​

Zdravotnictví je těsně před kolapsem. Důvodem je paradoxně jeho vysoká kvalita

Odborníci ze zdravotních pojišťoven, akademické sféry i špičkových zdravotnických zařízení se shodují, že se financování lékařské péče aktuálně zhroutí. Tedy pokud nedojde k rychlým a odvážným změnám. Zaznělo to od nich během červencového odborného setkání, jak nyní upozornil Zdravotnický deník.

Zdravotním pojišťovnám už došly veškeré peníze na léčbu pacientů při pandemiích, jako byl covid-19, velkých povodních a dalších mimořádných situacích. Vojenská zdravotní pojišťovna dokonce nestíhá splácet své dluhy, jak letos opakovaně přiznala na svém webu.

Hlavním a obrovským problémem českého zdravotnictví je paradoxně jeho rychle rostoucí kvalita. Výrazně totiž rostou náklady na specializovaná centra s nejmodernějšími léčivy a léčebnými postupy. Takovou terapii už využívá řádově sto tisíc pacientů ročně, uvádí web proLékaře.cz.

[chooze:article;value:624519]

​Pacienti, kteří jsou léčeni pomocí inovativní terapie, by v minulosti pravděpodobně svému onemocnění podlehli. Dnes často přecházejí na celoživotní chronickou léčbu a jejich průměrná délka života se stále více přibližuje českému průměru. "Tato léčba sice zásadně zvyšuje kvalitu života pacientů, ale její dostupnost do budoucna ohrožuje udržitelnost lékařské péče. Veřejné zdravotní pojištění je prakticky na kolenou," upozorňuje Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Další vývoj bude podle ní pro všechny zdravotní pojišťovny extrémně náročný.

Hodně peněz se utrácí zejména za léčbu rakoviny a onemocnění krve, mozku a nervové soustavy. Příkladem úspěchu je roztroušená skleróza. V 15 centrech se léčí již 62 % pacientů. Ti dnes mohou i přes své onemocnění pracovat a žít téměř běžným životem.

[chooze:article;value:625312]

​Problémem rovněž je, že je velká většina zdravotní péče v Česku placená z veřejných peněz. Podle zprávy OECD to bylo například v roce 2023 dokonce 86 %, což je nejvyšší podíl v celé EU.

"Musíme lidem říct, že se budou muset uskromnit v oblastech, kde na to dosud nebyl pacient zvyklý. Ale výsledkem musí být lepší dostupnost a vyšší kvalita péče," uzavřela Salcman Kučerová.

Redakce TN.cz oslovila se žádostí o reakci také ministerstvo zdravotnictví, to se však do vydání článku nevyjádřilo. 

Lékaři i sestry stárnou. Na náhradu mladými zdravotníky čekají marně (8/2025):

Šokující chování prince Harryho. Měl poškodit vlastní charitu

Charitativní organizaci Sentebale, která se zaměřuje na pomoc dětem s AIDS a HIV, založili princ Harry a princ Seeiso z Lesotha v roce 2006. Letos v březnu ale oba muži rezignovali na své pozice kvůli sporům s předsedkyní správní rady Sophií Chandaukaovou. Situaci hned začala prošetřovat komise pro charitativní organizace, která nyní zveřejnila výsledky, uvedl deník The Sun. 

Zimbabwská právnička Chandauková tvrdila, že vztah s princem Harrym se změnil poté, co odmítla žádost jeho týmu obhajovat jeho manželku Meghan v médiích. Harryho také tvrdě zkritizovala za jeho březnový odchod, který podle ní charitu těžce poškodil. "Neočekávaná negativní mediální kampaň, kterou zahájili ti, kteří v březnu rezignovali, způsobila nedozírné škody a nabízí letmý pohled na nepřijatelné chování projevované v soukromí," řekla. 

[chooze:article;value:625682]

​"Navzdory nedávným turbulencím nás bude vždy inspirovat vize našich zakladatelů, prince Harryho a prince Seeisa, kteří založili Sentebale na památku svých drahocenných matek, princezny Diany a královny Mamohato," dodala a obvinila Harryho z "toxicity". Od jeho přestěhování do USA prý pokleslo množství dárců. 

Můžou za to všichni

Komise pro charitu v Anglii a Walesu tento týden zveřejnila zprávu o tom, že nenašla žádné důkazy o rozšířené nebo systematické šikaně, obtěžování či misogynii. Komise také neshledala žádné "překročení pravomocí" ze strany Chandaukové ani prince Harryho.

Zároveň ale zkritizovala všechny strany za to, že umožnily, aby se konflikt "odehrál veřejně", a poukázala na špatnou vnitřní správu a řízení a na to, že "neschopnost vyřešit spory interně vážně poškodila pověst charitativní organizace a riskovala podkopání důvěry veřejnosti v charitativní organizace".

Na výsledky již reagoval princ Harry. "Není překvapením, že komise nezjistila žádná pochybení ve vztahu k spoluzakladateli Sentebale a bývalému patronovi, princi Harrymu, vévodovi ze Sussexu. Navzdory tomu všemu je jejich zpráva v mnoha ohledech znepokojivě nedostatečná, zejména ve skutečnosti, že důsledky činů současné předsedkyně neponese ona sama – ale děti, které jsou závislé na podpoře Sentebale," uvedl princův mluvčí.

Zdroj webu People sdělil, že dokud je Chandauková ve funkci, tak se princové do svých funkcí nevrátí. Ponechávají si ale prý otevřené možnosti.

Mašinka Tomáš slavila 80. Knížku četl svým dětem i princ Harry (5/2025):

Žraloci se stále častěji stahují ke břehům. Vědci zjistili, co je vyhání z hlubin

Z hlubin Marmarského moře u břehů Turecka, kde dříve žili v relativním klidu, se dnes žraloci a další paryby stěhují do mělčích, pobřežních oblastí. Důvodem je prudký pokles kyslíku ve vodě. V některých částech moře už dokonce kyslík zcela zmizel.

"Kombinované účinky znečištění a klimatické změny způsobily prudký pokles hladiny kyslíku, zejména v hlubších vodách Marmarského moře," uvedl mořský biolog Hakan Kabasakal, poradce Světového fondu na ochranu přírody (WWF) v Turecku. Citoval ho web The Cool Down.

Podle Kabasakala je situace v nejhlubších částech východního Marmarského moře natolik vážná, že "v hloubkách přesahujících 200 metrů už hladina kyslíku klesla na nulu". Vody se tak pro většinu mořských živočichů stávají neobyvatelnými. Paryby, které mají rychlý metabolismus, potřebují alespoň 4,5 miligramu kyslíku na litr mořské vody. "Dnes v mnoha oblastech Marmary klesla hladina pod 2 miligramy na litr," dodal odborník.

[chooze:article;value:625167]

Žraloci se tak stahují k pobřeží, ale ani tam je nečeká lepší osud. "Kvůli neustálému úbytku kyslíku se nemohou vrátit do hlubších vod, ale v novém prostředí na pobřeží také nepřežijí – kvůli intenzivnímu rybolovu," vysvětlil Kabasakal.

Stejný problém ohrožuje i rybářství

Dobrou zprávou je, že migrující žraloci nejsou pro lidi nebezpeční. "Druhy, které dnes vídáme u pobřeží, jsou převážně malí a plaší žraloci rodu Mustelus, kteří jen zřídka přesahují dva metry. Druhy jako žralok bílý opustily Marmarské moře už před 40 lety," uklidňuje Kabasakal. Ten zároveň pracuje na studii historických útoků žraloků ve Středomoří. "Chceme ukázat, že útoků v Turecku je daleko méně, než si lidé myslí, a narušit mýty, které vytvářejí filmy a média," řekl.

[chooze:article;value:625144]

​Jak píše deník Türkiye Today, úbytek kyslíku má ale mnohem širší dopady. Jedná se o globální problém, který nesouvisí jen se žraloky. Nízká hladina kyslíku vytváří takzvané "mrtvé zóny", v nichž většina mořských živočichů nepřežije. To ohrožuje rybářství i potravinové zdroje pro pobřežní obce.

WWF v Turecku se nyní snaží problém řešit mimo jiné pomocí mobilní aplikace Gözüm Doğada (Mé oko v přírodě), která umožňuje obyvatelům Turecka nahlásit výskyt mořských živočichů v pobřežních oblastech.

Turisté na pláži zachraňovali třímetrového žraloka. Uvíznul na mělčině (5/2025):

Extrémní pokuta za zásah záchranky. Italové chtějí po turistovi skoro 350 tisíc korun

Britský turista se před několika dny vydal na nebezpečnou horskou trasu ve východních Alpách, konkrétně nedaleko města San Vito di Cadore v oblasti Belluno v Dolomitech, informoval britský web The Telegraph. 

Muž, jehož jméno nebylo zveřejněno, vyrazil na túru z Passo Tre Croci. Navzdory jasným varováním v italštině i angličtině pokračoval po ferratové trase Via Ferrata Berti ve výšce 2 500 metrů nad mořem, která byla přitom uzavřena kvůli riziku sesuvu skal.

[chooze:article;value:625792]

​Během cesty se ale turista dostal do potíží a kolem 15:30 si zavolal pomoc, protože kolem něj padaly kameny. Záchranáři vyslali vrtulník, který se však kvůli počasí musel vrátit a vyčkat na druhý pokus. Nakonec kolem 17:30 muže zachránili a bez zranění přepravili do bezpečí.

Podle vyjádření Nicoly Cherubina, šéfa horské záchranné služby, muž tvrdil, že varovné značky neviděl. "V oblasti padají kameny nepřetržitě už dva měsíce. Není to bezpečné. Byl opravdu vystrašený," popsal záchranář.

Na vině i brexit

Za nasazení vrtulníku nyní italská zdravotní služba požaduje po Britovi 14 tisíc eur. Částka je takto vysoká mimo jiné kvůli brexitu. Občana Evropské unie by totiž podobná záchrana stála jen několik stovek eur. Rozdílné sazby platí zejména pro osoby mimo EU bez cestovního pojištění.

"Pokud někdo zavolá o záchranu jen proto, že se ocitl na nesprávném místě nebo je unavený, musí zaplatit. A není-li z EU a nemá pojištění, zaplatí více," vysvětlil mluvčí záchranné služby.

Minulý měsíc Italové na stejném místě zachraňovali také dva mladíky z Belgie. Letošní rok je v italských Alpách jeden z nejtragičtějších. V horách zemřelo již 90 lidí. Nejčastějšími příčinami jsou nezkušenost a špatná příprava.

Muž na kole zamával na policisty. Hrozí mu kvůli tomu vysoká pokuta (7/2025):