Daniela Mičanová's Blog, page 142
May 31, 2025
Krásnou Wiktorii (†18) brutálně zabil, pak ji znásilnil. Předtím si hodil mincí
Dívka se v osudnou srpnovou noc roku 2023 vracela z diskotéky v Katovicích. Byla unavená, bez klíčů, podle slov pachatele zranitelná. Právě to měl být důvod, proč jí na autobusové zastávce nabídl pomoc.
Osmnáctiletá Wiktoria jeho nabídku na přespání v jeho bytě přijala. Když usnula, udeřil ji, uškrtil a poté sexuálně zneužil její bezvládné tělo. O případu informuje portál Eska.pl.
[chooze:article;value:607742]
Mateusz ráno po činu sám kontaktoval tísňovou linku s tím, že dívku zavraždil a hodlá spáchat sebevraždu. Nepůsobil ale vystrašeně ani nepanikařil. Tělo dívky zabalil do fólie, postříkal pěnou a utekl. Ještě před tím stihl poslat krutou zprávu matce oběti, že je dívka v pořádku a brzy se vrátí domů. Policie ho pak v ten samý den dopadla v zahrádkářské kolonii.
Ve výpovědi před soudem tvrdil, že neví, proč to udělal. Prohlásil, že některé věci "se prostě dějí" a že je nemůže ovládnout. "Hodil jsem si mincí. Padla hlava, proto jsem ji zabil," řekl. Soud zároveň zjistil, že vraždu plánoval už delší dobu. Wiktorii si ale za oběť vybral náhodně.
[chooze:article;value:604764]
Podle webu Slaskie.pl vyšetřovatelé zjistili, že mladík trpí závažnými poruchami osobnosti. Znalec u něj popsal sadistické sklony a sexuální deviace. Předchozí partnerka uvedla, že byl ochotný ke styku jen tehdy, pokud ji mohl svazovat, tahat za vlasy nebo ji bít. Mateusz však tvrdil, že to bylo na její přání.
Státní zástupce pro něj požaduje doživotní trest. Soud měl vynést verdikt v úterý 27. května, kvůli složitosti případu ho ale odročil. Rozhodnutí o osudu mladého vraha tak padne 4. června.
Brutální vražda Slávky (†49). Manžel ji měl bodnout do hrudi, potom utekl do Brna (01/2025):
Policie hledá pacienta z Bohnic. Může být nebezpečný sobě i svému okolí
Po 51letém Markovi Tichém pátrá od pátku policie. Psychicky nemocný muž utekl z psychiatrické léčebny v Bohnicích. "Muž trpí bipolární poruchou a vzhledem k jeho špatnému zdravotnímu stavu by mohl být nebezpečný pro sebe i své okolí," upozornila policie na sociální síti X.
Pohřešovaný Marek Tichý je střední postavy a měří přibližně 195 centimetrů. Má světlé vlnité vlasy a hnědé oči. Místo bydliště má hlášené na Tachovsku.
[chooze:article;value:611934]
Policie upozornila lidi, aby se muže v případě, že jej zahlédnou, nepokoušeli zadržet. Ačkoliv není ozbrojený, stále může být nebezpečný. "V případě, že máte k muži jakékoliv informace, volejte 158," dodala policie.
Bipolární porucha, označovaná též starším termínem maniodepresivní psychóza, je závažné duševní onemocnění. U nemocného se často a radikálně střídají stavy depresí a mánií. Ve vážných případech se mohou tyto stavy střídat i několikrát denně.
Ze známých osobností měl tuto nemoc například herec Miloš Kopecký, zpěvák Petr Muk nebo císař Rudolf II.
Revoluce v boji s psychickými nemocemi. Výrazně mohou pomoci on-line terapie (5/2024):
May 30, 2025
Zemřel vynálezce potratové pilulky. Za války bojoval s nacisty
V Paříži zemřel v pátek francouzský lékař a biochemik Étienne-Émile Baulieu. Průkopníkovi ve výzkumu hormonálních terapií bylo 98 let. "Jeho výzkum vedl závazek k vědeckému pokroku, svobodě žen a touze učinit životy všech delší a lepší," řekla podle portálu Le Monde jeho manželka Simone Harari Bauileuová.
Mezi jeho nejvýznamnější objevy patřila látka mifepriston, která je účinnou složkou v lécích vyvolávajících interrupce. Díky tomu mohla vzniknout šetrnější alternativa pro přerušení těhotenství, která nevyžadovala invazivnější zásah. Užívá se hlavně v počátečních týdnech těhotenství.
[chooze:article;value:615004]
Potratovou pilulku Baulieu vynalezl v roce 1982. Lék funguje na principu blokování hormonu progesteronu, který oplodněné vajíčko potřebuje, aby se mohlo udržet v děloze. Bez tohoto hormonu embryo odumře.
Baulieu se narodil ve Štrasburku v roce 1926 jako Étienne Blum do židovské rodiny. Své jméno si změnil v 15 letech během druhé světové války, kdy se připojil do řad francouzského odboje proti nacistickým okupantům. Po válce si pofrancouzštělé jméno nechal, připomněl portál Guardian.
Na odkaz vědce uznávaného po celém světě zavzpomínal i francouzský prezident Emmanuel Macron. "Jen málo Francouzů změnilo svět do takové míry. Bojovník odboje, génius výzkumu, obhájce antikoncepce. Étienne-Émile Baulieu byl duchem pokroku, který ženám umožnil získat svobodu," napsal na sociální síti X Macron.
Při zaoceánském letu zmizel stevard. Našli ho tancovat nahého na záchodě
Bizarní situaci musela řešit posádka letadla aerolinek British Airways, které minulou neděli směřovalo ze San Francisca do Londýna. Za letu měl jeden ze členů posádky servírovat cestujícím jídlo, místo toho se ale ztratil. Zatímco se ho část posádky vydala hledat, zbytek musel obsloužit pasažéry místo něj.
Zmizelého stevarda nakonec našli na záchodě v překvapivé situaci. Místo práce se totiž rozhodl tancovat. Svého kolegu navíc letušky našly nahého a zcela zjevně pod vlivem drog, píše portál The Sun.
[chooze:article;value:575314]
Letecký personál jej oblékl do náhradního pyžama určeného pro cestující. Pak ho usadili do volné kabiny v první třídě, kde jej připoutali k sedadlu. Když letadlo po deseti hodinách letu přistálo v Londýně, dočkal se stevard lékařské pomoci. Ven z letounu ho vyvezli v kolečkovém křesle. Rovnou si jej také převzala policie.
Svým výstupem naštval stevard hlavně své spolupracovníky, kteří museli pokrýt jeho pracovní povinnosti. "Letěli jsme asi kilometr nad Atlantikem, ale řekl bych, že tenhle chlápek létal ještě výš," okomentoval incident pro portál Daily Mail jeden ze členů posádky.
Letadlo se hodiny po startu muselo vrátit. Pilot měl překvapivý důvod (3/2025):
Kontrola v Nizozemsku našla v bonbonech konopí. Výrobce je stahuje
Nizozemský úřad pro bezpečnost potravin odhalil v baleních bonbonů Haribo Happy Cola F!ZZ konopné látky. Informuje o tom tamní web Hart van Nederland. "Okamžitě jsme kontaktovali Haribo a oni vydali upozornění," informoval úřad.
Společnost také nařídila stažení výrobku z trhu. Mluvčí firmy následně pro BBC doplnil, že stahování zboží probíhá pouze v Nizozemsku a dalších trhů se nedotkne. Stejně tak se podle něj netýká jiných bonbonů než těch kolových.
Jak se látky z konopí do běžných bonbonů dostaly, není jasné. Podle nizozemského portálu AD už se případem zabývá také policie. "Chceme přesně vědět, jak se to do těch bonbonů dostalo," prohlásila mluvčí policie Chantal Westerhoffová.
[chooze:article;value:615059]
Celá kauza se totiž neobešla bez obětí. Na závadné bonbony upozornila rodina z jihovýchodu Nizozemska, jejíž děti se bonbony přiotrávily a udělalo se jim zle. Od té doby se úřadům měli ozvat také další lidé s podobnou zkušeností.
V Nizozemsku nejde o první případ otravy dětí konopnými látkami ve sladkostech. Například v roce 2023 se otrávila skupina dětí poté, co jim byly podány cukrovinky s THC, hlavní aktivní látkou marihuany.
Pro drogové gangy je navíc přidávání THC do sladkostí stále častějším způsobem, jak skrýt své aktivity. Není tak vyloučeno, že otrávené bonbony mohly být padělky, které se nějakým způsobem dostaly až do obchodů.
Drogu v podobě bonbonů si v minulosti koupily i děti v Česku (1/2024):
Chlapec se ve středu nevrátil ze školy. Našli ho u kamaráda
Teprve 13letý chlapec se ve středu nevrátil domů ze školy. Ze strachu, že by se mu mohlo něco stát, vyhlásila policie o den později pátrání.
Hledání mělo naštěstí dobrý konec. "Policisté ho v pátek večer našli zdravého a nezraněného u kamaráda nedaleko místa jeho bydliště," uvedla mluvčí moravskoslezské policie Eva Michalíková.
[chooze:article;value:615039]
Za pomoc lidí s pátráním policie poděkovala.
Nerudové se nelíbí, že Stanjura nejezdí do Bruselu. Česko přichází o peníze, tvrdí
Proč by měla debata o dlouhodobém rozpočtu zajímat Čechy? Jak se výsledek jednání dotkne konkrétně občanů?
Z rozpočtu EU putují do Česka stovky miliard korun – třeba do infrastruktury. Z evropských peněz se staví nádraží, školy, sportoviště, mobilita vědců a studentů, opravují se památky, podporují se zemědělci a naše energetická soběstačnost vůči Rusku. Tentokrát ale EU chystá doslova rozpočtovou revoluci. Pravidla rozdělování se mají zásadně změnit, což může ovlivnit, kolik Česko z rozpočtu získá, jak rychle se peníze dostanou do systému a kdo o tom vlastně bude rozhodovat.
Jak by se měla v novém víceletém finančním rámci zohlednit aktuální situace ve světě?
V novém rozpočtu se určitě počítá s mnohem vyššími výdaji na obranu – máme válku doslova za humny, a proto je třeba investovat do kolektivní bezpečnosti. I s ohledem na to, že naši američtí partneři nám v poslední době nedávají takové bezpečnostní garance jako dříve. Zároveň budeme muset více investovat do výzkumu a vývoje – jen v roce 2021 investovaly evropské firmy o 270 miliard eur méně než jejich globální konkurence. V tomto ohledu nám ujíždí "inovační vlak". Evropa se nesmí stát skanzenem pod širým nebem.
[chooze:article;value:606772]
Kde by se měly peníze ubrat, a kde naopak přidat?
Roční rozpočet EU je dnes přibližně na úrovni rozpočtu Dánska, který ale slouží jen čtyřem milionům obyvatel. Není tedy přizpůsoben obřím výzvám, které před námi stojí. Navíc musíme kolektivně jako EU začít splácet pandemické půjčky – jde o desítky miliard eur ročně. Nezbyde nám tedy nic jiného než rozpočet navýšit, ale musíme zároveň řešit, odkud vzít nové příjmy a jak peníze efektivně využít. Nesmíme je utrácet za zbytečné projekty typu rozhleden uprostřed polí, v tomto se pracuje také na změně pravidel.
Rozděluje podle vás EU peníze spravedlivě? Nejsme jako menší stát v nevýhodě?
Část rozpočtu se rozděluje do států tzv. balíčkovým způsobem – podle určitých ekonomických ukazatelů. Chudší regiony tak logicky dostávají více. ČR takto roky čerpá prostředky na regionální projekty. Problém ale máme s částí rozpočtu, která se nerozděluje balíčkově, ale formou soutěží – typicky na výzkum. Tam se nám tolik nedaří, a peníze tak často míří do Německa nebo Francie. Musíme přijít s konkurenceschopnými projekty – a to je na nás. Máme špičkové vědce, ale stát jim musí vytvořit podmínky pro rozvoj jejich nápadů.
Co může Česko udělat pro to, aby si z budoucího rozpočtu vyjednalo co nejvíce peněz?
Prvně by měl začít jezdit do Bruselu i náš ministr financí (Zbyněk Stanjura, pozn. red.), který na to rezignoval a posílá za sebe už od počátku roku nevoleného náměstka. Je to špatně vnímáno našimi partnery, kteří si myslí, že pro ČR není evropský rozpočet prioritou. Pokud vím, ani s polským rozpočtovým komisařem Serafinem se od ustanovení nové Komise nesetkal. Takto se opravdu české zájmy v EU nedají bránit. Tak či onak ale snaha "vytřískat" co nejvíce peněz z EU rozpočtu je krátkozraká. Měli bychom se zaměřit hlavně na to, jak uspět v soutěžních výzvách, zejména v oblasti výzkumu a obrany. Česko má silný zbrojní průmysl a EU plánuje investovat stovky miliard právě do této oblasti. Musíme se na to připravit.
[chooze:article;value:612994]
Budou muset členské státy v budoucnu přispívat do rozpočtu EU víc? A pokud ano, kde na to Česká republika vezme prostředky?
Aktuálně pracuji jako hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro budoucí příjmy rozpočtu, takže tuto otázku řešíme opravdu intenzivně spolu s rozpočtovým komisařem. Nemyslím si, že by státy měly automaticky navyšovat své přímé příspěvky. Na stole máme celou škálu nových, přímých příjmů – měli bychom například konečně zdanit americké technologické giganty, kteří v Evropě unikají zdanění, nebo zdanit čínský dovoz, který často prochází bez proclení. Pokud se dohodneme na těchto nových příjmech, můžeme snížit podíl, který bude nutné platit z národních rozpočtů.
Máte pocit, že Česko umí s penězi z EU zacházet dobře? Kde máme případně mezery?
To je složitá otázka. Část prostředků míří na smysluplné projekty, ale často je hlavní snahou peníze "vyčerpat", bez ohledu na skutečný přínos pro region. Navíc ministerstva často přidávají zbytečnou administrativu a papírování. Obávám se také, že evropské peníze nejsou dostatečně chráněny před oligarchistickými režimy – třeba v Maďarsku, kde systém rozděluje prostředky kamarádům vládnoucí elity. EU má problém tyto penězovody zastavit. Evropské peníze by měly jít na školky, ne do médií oligarchů – a věřím, že si to přeje většina občanů. Bohužel se to ale zatím neděje vždy.
EU hrozí pokutami obřím americkým firmám. Podle europoslanců na to má právo:
Daniela Mičanová's Blog
- Daniela Mičanová's profile
- 3 followers
