Daniela Mičanová's Blog, page 1049

Housle ponořené v písku

Okamžiky pronikavého vnitřního štěstí se naskytnou jen vzácně, většinou také moc dlouho nevydrží, jsme koneckonců tvorové nestálí a trochu nevděční a rádi žehráme na osud. Proto v sobě pár šťastných vzpomínek usilovně přechovávám na horší časy...

Okamžik na sklonku října

Přijdou v životě chvíle, kdy se mi chce napsat jedinou holou větu, jejíž prostota by vystihla mé duševní rozpoložení v jeho veškeré, vrstevnaté úplnosti. Mohla by znít například: Dnes nastal překrásný den. Spravedlivě uznám, že vlídní čtenáři...

Dávno tomu, dávno

Upier neb vampýr, jinde též nemrtvý nazývaný, jest bytost veskrze zlá, k hubení veškerého člověčenstva vybavená, ba zhusta horší než strašlivá černá smrt. Bytost tato vzniká z umrlého člověka zákeřného, krutého či jinými zlovolnými vlastnostmi...

Tričmen blůs

Zdar hoši, myslim babáče aji borce, to je zichr jasná věc. Mám takhle jednóc leháro, těžké veget, vanilky na ponku, čučim z okna a žhavim budku, co jako kópit kamošovi Laďovi k výročí narozenin. Řikám si, borec ocení řádné tričmen, aby pěkně...

Aida pro mírně pokročilé

Najdou se na světě jevy, jejichž existenci mi nikdo nikdy nevysvětlí. (Miluju česky malebné vrstvení záporů, tuhle radost člověku angličtina nedopřeje!) Například nepochopím, kde se berou troufalí tvorové (a že jejich výskyt valem houstne) schopní...