Fráňa Šrámek
Born
in Sobotka
January 19, 1877
Died
July 01, 1952
![]() |
Stříbrný vítr
6 editions
—
published
1910
—
|
|
![]() |
Měsíc nad řekou
—
published
2006
|
|
![]() |
Splav
3 editions
—
published
1967
—
|
|
![]() |
Modrý a rudý
2 editions
—
published
1911
—
|
|
![]() |
Života bído, přec tě mám rád
—
published
1925
|
|
![]() |
Léto
—
published
1953
|
|
![]() |
Poutník
—
published
2000
|
|
![]() |
Tělo
2 editions
—
published
1957
—
|
|
![]() |
Básně
|
|
![]() |
Hudba nad splavem
|
|
“Splav
Trápím se, trápím, myslím si,
kde bych tě nejraděj potkal.
Ulice střídám, parky a nábřeží,
bojím se krásných lží.
Bojím se lesa. V poledním lese
kdo miluje, srdce své neunese.
Na můj práh kdyby jsi vstoupila,
snad bys mne tím zabila.
Chtěl bych tě potkati v lukách.
V lukách je vlání
na všechny strany, pokorné odevzdávání.
V lukách je nejprostší života stůl,
rozlomíš chleba, podáš ženě půl,
chléb voní zemí, bezpečný úsměv svítí,
až k pláči je prostý věneček z lučního kvítí,
a oblaka jdou, přeběhlo světlo, přeběhl stín,
muž má touhu rozsévače,
žena má úrodný klín...
Chtěl bych tě potkati v lukách. Šel bych ti vstříc.
A až bys mi odešla, ach, zvečera již,
bys na mne nemyslila víc,
jen na prosebný a děkovný můj hlas,
jako bych jen splavem byl,
který v lukách krásně zpívat slyšelas...”
― Splav
Trápím se, trápím, myslím si,
kde bych tě nejraděj potkal.
Ulice střídám, parky a nábřeží,
bojím se krásných lží.
Bojím se lesa. V poledním lese
kdo miluje, srdce své neunese.
Na můj práh kdyby jsi vstoupila,
snad bys mne tím zabila.
Chtěl bych tě potkati v lukách.
V lukách je vlání
na všechny strany, pokorné odevzdávání.
V lukách je nejprostší života stůl,
rozlomíš chleba, podáš ženě půl,
chléb voní zemí, bezpečný úsměv svítí,
až k pláči je prostý věneček z lučního kvítí,
a oblaka jdou, přeběhlo světlo, přeběhl stín,
muž má touhu rozsévače,
žena má úrodný klín...
Chtěl bych tě potkati v lukách. Šel bych ti vstříc.
A až bys mi odešla, ach, zvečera již,
bys na mne nemyslila víc,
jen na prosebný a děkovný můj hlas,
jako bych jen splavem byl,
který v lukách krásně zpívat slyšelas...”
― Splav
“Ta dáma včera tam a tam v tramvaji,
ten pán, co jí tam kabelku zdvihl:
Smím, dámo, smím sníti o ráji,
či jsem se, běda, jak letmý jen stín
po vaší sítnici mihl?
Zajisté, pane. Letmý jen stín.
A vy hned o ráji. Jděte.
Co tedy udělám? Do koše s tím.
Jste v koši, pane. A smrti jste syn,
jak se jen maličko hnete.”
―
ten pán, co jí tam kabelku zdvihl:
Smím, dámo, smím sníti o ráji,
či jsem se, běda, jak letmý jen stín
po vaší sítnici mihl?
Zajisté, pane. Letmý jen stín.
A vy hned o ráji. Jděte.
Co tedy udělám? Do koše s tím.
Jste v koši, pane. A smrti jste syn,
jak se jen maličko hnete.”
―