Zuzana Hartmanová's Blog, page 2

Krysy apokalypsy – rejstřík postav (a mapa)

Pro zájemce jsem se rozhodla udělat rejstřík postav, které je dobré si v Krysách z toho či onoho důvodu zapamatovat.Pro snazší orientaci jsem je rozdělila na několik skupin podle toho, jak velkou roli v příběhu zastávají. Názvy těchto skupin jsou spíš pracovní
Jména jsou následně řazena abecedně podle křestního jména (ne u všech je totiž příjmení v knize běžně používáno, někde vůbec neexistuje).
POZOR NA SPOILERY – u postav najdete krátké charakteristiky, které mohou prozradit něco z prvního díl...

Plány na rok 2021

Loňský rok mě poučil v tom, že bych si neměla dělat přehnané plány – ať už čtecí nebo psací –, protože je člověk stejně málokdy dodrží. A mezi námi, ačkoliv jde jen o něco, co si člověk sám předsevzal a nikomu tím vlastně nic nedluží, stejně mě tak trochu „stresovalo“, že s uplynulými měsíci se moje plány nehýbaly a já tak měla krutě krásný přehled o tom, jak víceméně nic nedělám. Samozřejmě to nicnedělání bylo diskutabilní a týkalo se převážně kreativní stránky mé působnosti. Jenže když jste z...

Betačtenář ten tvrdej chleba má…

Nejspíš jste to už zaslechli, ale většina autorů se neobejde bez betačtenářů (nebo aspoň bez jednoho). Jsou to skvělí lidi, kteří vám na jednu stranu děsně fandí a snaží se vás podporovat, a na straně druhé vás nemilosrdně ale konstruktivně (!) kritizují, aby ve vašem textu bylo co nejméně chyb a všelijakých nesrovnalostí.
Troufám si tvrdit, že většina autorů (minimálně ti z mého okolí) si sama někdy vyzkoušela roli betačtenáře. Jenže čím víc člověk píše – a třeba už i publikuje -, tím méně má ča...

Knižní bilance 2020

V loňském roce jsem si dala několik „knižních předsevzetí“ a udělala jsem si nějaké ty knižní plány – jak se na správného knihomola sluší a patří. K tomu jsem si samozřejmě dala soukromě i nějaké ty psací úkoly a zkusila jsem si dát i nějaká předsevzetí navíc typu: naučím se víc a lépe pracovat se sociálními sítěmi…
Mám pocit, že i přes počáteční snahy z toho všeho nakonec nějak sešlo. Teda, když se podívám na ta čísla, co mi z toho teď na začátku nového roku vylezla, tak to není jen pocit, ale ...

Krysy, labutě a další zvířena aneb S čím jsem šla na CONiáš 2020

Je to tak – přese všechno proběhl 19. 9. 2020 další ročník knihovnického conu CONiáš, kde jsem opětovně přednášela… Tématem byly tentokrát mýty a legendy, takže jsem to pojala jako vyprávění o tom, čím jsem se (ne)inspirovala ve svých knihách. No a jelikož jsem co se týče přípravy děsný tvor (mám ve zvyku si celou přednášku slovo od slova napsat a pak se ji víceméně „naučit zpaměti“ – ujetý, já vím), tak si můžete moji přednášku přečíst… A pokud chcete, a trochu si zarolujete, tak se můžete podí...

Jak se loví krysy aneb Od nápadu k vydání

Nedávno
jsem dumala nad tím, kdy se vlastně začal rodit nápad na sepsání
Krys… A zjistila jsem, že na rozdíl od mých ostatních příběhů
vznikly Krysy z celé řady dílčích drobností. Byla to přiměřeně
dlouhá cesta. Připraveni?

Prvním
popudem je skutečnost, že už mě delší čas lákala představa
podrobit nějaký fantasy svět zničení – ne takovému, kterému
nakonec hrdinové s vypětím všech sil a za cenu značných obětí
zabrání, ale skutečné destrukci.

Na
mysli mi vytanul nápad (už někdy v ledn...

Soutěž o román Před bouří

Sedni k tomu počítači a něco napiš aneb Jak jde psaní s pidižvíkem za zadkem

Není tomu dlouho, co má ratolest oslavila druhé narozeniny a já si uvědomila, jak moc ten čas letí. A jak rychle se taky mění věci, o nichž je člověk skálopevně přesvědčen. Předem vás varuji: tenhle článek bude dlouhý, bude hodně (!!) o mateřství a trochu o psaní a o tom, jak se tyhle dvě věci (ne)dají skloubit dohromady. A taky se trochu bojím, že to bude moje písemná autoterapie

Škatulky aneb Proč (ne)mám ráda young adult

Možná jste si toho všimli, možná ne, ale vážně nemám ráda, když je Noční labuť řazená do škatulky young adult. Ve většině případů k tomu dochází kvůli nakladatelské anotaci (kterou jste dříve mohli najít na webu nakladatelství Gorgona), kde bylo napsáno: Narodit se s vlohami k černé magii není nic příjemného. Být zavražděn v sedmnácti letech ještě méně. Z toho řada lidí pracujících s knihami – i samotných čtenářů – usoudila, že hlavní hrdince je sedmnáct. Bohužel pro ně se jí však pouze v sedmná...

Brutalita ve fantasy aneb Ne vždy je to hlavní lákadlo

Každý má právo na to, aby četl, co se mu líbí, a to, co se mu nelíbí, obcházel velkým obloukem. Já jsem vždycky byla a vždycky budu primárně fanoušek fantastiky. Proto mě vždycky dožírá, když je tenhle žánr znevažovaný. Urážlivé hlody o tom, proč fantastiku nečíst, se snažím pouštět jedním uchem tam a druhým ven, protože by mě to jen zbytečně naštvalo. Ale v nedávné době jsem narazila v jednom diskuzním fóru na ČBDB na názor, který mě přiměl k zamyšlení.

Fantasy nečtu, protože je na mě...