A delightful, delicious, and best-selling account of the gustatory pleasures to be found throughout France, from the beloved author of A Year in Provence.
The French celebrate food and drink more than any other people, and Peter Mayle shows us just how contagious their enthusiasm can be. We visit the Foire aux Escargots. We attend a truly French marathon, where the beverage of choice is Chateau Lafite-Rothschild rather than Gatorade. We search out the most pungent cheese in France, and eavesdrop on a heated debate on the perfect way to prepare an omelet. We even attend a Catholic mass in the village of Richerenches, a sacred event at which thanks are given for the aromatic, mysterious, and breathtakingly expensive black truffle. With Mayle as our charming guide, we come away satisfied (if a little hungry), and with a sudden desire to book a flight to France at once.
Peter Mayle was a British author famous for his series of books detailing life in Provence, France. He spent fifteen years in advertising before leaving the business in 1975 to write educational books, including a series on sex education for children and young people. In 1989, A Year in Provence was published and became an international bestseller. His books have been translated into more than twenty languages, and he was a contributing writer to magazines and newspapers. Indeed, his seventh book, A Year in Provence, chronicles a year in the life of a British expatriate who settled in the village of Ménerbes. His book A Good Year was the basis for the eponymous 2006 film directed by Ridley Scott and starring actor Russell Crowe. Peter Mayle died in Provence, France.
Máte-li slabost pro vše francouzské a knihy Petera Maylea (Rok v Provenci, Dobrý ročník), sežeňte si jeho Francouzské hodokvasy aneb dobrodružství s nožem, vidličkou a vývrtkou (v mém originále French Lessons, 2002). Při psaní toho hodně projel, ale také vypil a snědl. Každá kapitola pojednává o jiné francouzské specialitě: vino, sýry, drůbež, šneci, žáby, lanýži atd. Na každou z nich však nahlíží netradiční optikou nějaké místní události — festivalu, slavnosti či jiné tradice. Nechybí ani líčení, jak vypadá léčebný pobyt ve francouzských lázních, kde kouzlí jeden z nejvěhlasnějších šéfkuchařů světa. Či v jakém utajení vzniká každoroční Michelinův průvodce, bestsellerová stálice frankofonního knižního trhu. Nyní už chápu, že získat a hlavně udržet michelinskou hvězdu (neřku-li dvě nebo dokonce tři) desítky let vyžaduje nejen nesmírnou vytrvalost v důrazu na kvalitu, ale také posedlost detailem, včetně takových drobností jako je manikúra obsluhy — tu a tam trocha špíny za nehty a pá-pá hvězdičko! Ze čtení i našich cest po Francii jsem však si odnesl ještě jeden důležitý postřeh. A to, že soudobé potravinové obrození (nebo jak to nazvat) s důrazem na kvalitu, bio a lokální produkci je něco, co Francouzi nikdy neztratili. Naopak, nedůvěra ve vše nefrancouzské, nelokální a nepřirozené je pro Francouze charakteristická odjakživa a Mayle to vtipně ilustruje třeba snahou místních farmářů o doložení ušlechtilého původu každé jednotlivé slepice, nejlépe nezfalšovatelným kroužkem se jménem a adresou chovatele. Francouzské hodokvasy zajisté nejsou nejlepší Maylovou knihou, ovšem zůstaneme-li v kategorii knižních průvodců, nemá jen tak konkurenci. Takhle si představuji inspiraci na cesty. Ne tisíc, ne sto, ale tucet tipů, které stojí za to navštívit, ehm, ochutnat.