You know your life is complicated when you miss your days as a poison taster...
With her greatest enemy dead, and on her way to be united with the family she'd been stolen from long ago, Yelena should be pleased. But although she has gained her freedom, she once again finds herself alone - separated from her lover Valek and suspected as a spy for her reluctance to conform to Sitian ways.
Despite the turmoil, she's eager to start her magic training - especially as she's been given one year to harness her power or be put to death. But her plans take a radical turn when she becomes embroiled in a plot to reclaim Ixia's throne for a lost prince - and gets entangled in powerful rivalries with her fellow magicians.
If that wasn't bad enough, it appears her brother would love to see her dead. Luckily, Yelena has some old friends to help her with her new enemies.
When Maria V. Snyder was younger, she aspired to be a storm chaser in the American Midwest so she attended Pennsylvania State University and earned a Bachelor of Science degree in Meteorology. Much to her chagrin, forecasting the weather wasn’t in her skill set so she spent a number of years as an environmental meteorologist, which is not exciting...at all. Bored at work and needing a creative outlet, she started writing fantasy and science fiction stories. Over twenty four novels and two short story collections later, Maria’s learned a thing or three about writing. She’s been on the New York Times bestseller list, won a dozen awards, and has earned her Masters of Arts degree in Writing from Seton Hill University, where she is now a faculty member.
Her favorite color is red. She loves dogs, but is allergic, instead she has a big black tom cat named…Kitty (apparently naming cats isn’t in her skill set either). Maria also has a husband and two children who are an inspiration for her writing when they aren't being a distraction. Note: She mentions her cat before her family.
When she's not writing she's either playing pickleball, traveling, or taking pictures. Being a writer, though is a ton of fun. Where else can you take fencing lessons, learn how to ride a horse, study marital arts, learn how to pick a lock, take glass blowing classes and attend Astronomy Camp and call it research? Maria will be the first one to tell you it's not working as a meteorologist.
Readers are welcome to check out her website for book excerpts, free short stories, maps, blog, and her schedule at http://www.MariaVSnyder.com.
Postavy jsou to, co za mě knihu vyzdvihne, nebo potopí. A právě série Studie na nich stojí - nebo aspoň pro mě. Ve druhém díle, Studii kouzel, se děj posouvá a v sázce je mnohem víc než v jedničce. Navíc máme možnost objevit další část světa a s ní i jiné kultury a jejich historii. Ale stejně mě nejvíc bavilo sledovat, kam se posunul charakter Jeleny a ostatních postav, které máme možnost sledovat. A že se teda sakra posunul! I když má spoustu chyb, tuhle sérii můžu rozhodně doporučit. 3,5/5*
Takže. Studie jedu bylo dosti příjemné fantasy, plné akce a zvratů. Na pokračování jsem proto byla zvědavá a doufala jsem, že se mi bude líbit aspoň tolik jako první díl. Což se nakonec vlastně splnilo. 😃
Co mě na téhle sérii baví zaručeně nejvíc? To minimum romantiky. Tedy, něco tu je, ale autorka to čtenáři necpe furt pod nos a nevytváří skrze to drama. Jelena svou lásku už našla, je si jí jistá, tak v příběhu dostává prostor úplně něco jiného - kupříkladu detektivní zápletka! Autorka se s tím tedy nemazlí, zločiny, ke kterým zde dochází, jsou poměrně drsné, takže osobně knihu doporučuji spíš té starší skupině čtenářů YA. Hrozně se mi líbilo i to, že Jeleně vše nevychází podle plánu, musí používat hlavu, aby došla k cíli, nic nedostane zadarmo a porušení pravidel jí jen tak neprojde. A i když jsem byla po dočtení vážně nadšená, protože tohle je pokračování, jak má být - Jelena se tu krásně vyvíjí, příběh nabírá grády a nestagnuje na místě, ten svět působí promyšleněji, než v první knize, musím se přiznat, že mi trvalo asi čtvrtinu knihy, než jsem se začetla a začalo mě to bavit. Ten začátek se prostě táhne a působil na mě tak... divně nepřirozeně, těžko uvěřitelně. Naštěstí se to pak zlomilo. Ale je škoda, že to nebylo tak dobré celé.
Tož až na ten začátek jsem byla s knihou moc spokojená a osobně doporučuji dát této sérii šanci. 🙂
Dvojka byla ještě lepší než předchozí díl! Přečteno během dvou dnů a není se čemu divit. Děj byl velmi napínavý a zakončení knihy navnadilo k dalšímu čtení této série. Pravděpodobně se pustím do čehokoliv, co autorka napsala/napíše. :D
+ Sitie a klany + Známé tváře z prvního dílu + Hodně kouzlení, což bych taky chtěla umět + Vtípky a srandičky included
- I s mapkou jsem se při tom jejich cestování lehce ztrácela - Drobné detaily v příběhu občas trochu neseděly - Původně trochu moc "štěstíčka", když jdu někoho mučit, tak to neukončím těsně před tím, než stihnu prolít krev, ne? Později to teda dohnali, dokonce tam někdo ztratil hlavu, takže asi cajk.
Začátek byl pomalejší, ale to patří k tomu, že se přesunete v ději do úplně nového prostředí a podmínek, takže nemůžete naskočit do rozjetého vlaku z konce jedničky. Jelena je děsně tvrdohlavý mezek, což jí spousta dalších postav nezapomene připomenout, ale i tak má místy víc štěstí než rozumu (koho mi to jen... nevermind). Taky mám hodně velkou připomínku k Velkově výskytu, kterého bylo fakt málo. To se prostě nedělá! Teď se bojím, aby to ve trojce nebylo ještě horší!!! Jinak tohle už bych rozhodně neřadila do young adult, mladé slečny by z toho mohly mít noční můry podobné těm Jeleniným.
Všechny postavy, které jsem si v prvním díle oblíbila, se tady vyskytovaly jen minimálně. Za to jich přibylo hodně nových a v podstatě úplně zbytečně. Hlavně byla jedna horší než druhá. Jelena se stala hrdinkou, která bez nějakých znalostí a trénování přemůže úplně cokoli.. kam se hrabou mistři mágové.
Jestli u nás vyjde třetí díl, pořádně si rozmyslím, jestli si ho přečtu, protože mě Studie kouzel neskutečně zklamala. A přitom to bylo tak dobře rozjeté! Začátek byl fakt skvělý. Škoda, že to nevydrželo.
Tak jo, co se týče world-buildingu, bylo to rozhodně mnohem lepší než jednička. Knížka se četla hrozně dobře, ale bohužel si nezaslouží větší počet hvězd, protože tam bylo rovněž hodně věcí, které buď vůbec nedávaly smysl, nebo se mi prostě nezamlouvaly...
1) VALEK Jakože já jsem Valeka ve Studii jedu naprosto zbožňovala, ale jejich vztah s Jelenou byl v téhle knížce dost fádní. V jedničce mě bavila hlavně ta nejistota a neustálé napětí, protože ani jeden nevěděli, co k tomu druhému vlastně cítí. Připadalo mi nepřirozené a vlastně i trochu nudné, jak Valek celou Studii kouzel dělal, co chtěla Jelena, a byl takovou jistotou, s níž mohla vždycky počítat. No vážně, kdykoliv byla Jelena v úzkých, Valek to nějak zázračně vycítil a pokaždé jí pomohl. Vůbec to nedávalo smysl. Valekovi v této knize chyběl smysl a byl jako postava naprosto zbytečný... teda až na to, že miluje Jelenu, pro kterou by zřejmě udělal cokoliv :).
2) CAHIL Wtf? Co tohle mělo být? A k čemu byla ta postava vůbec důležitá? Nejprve jsem si myslela, že půjde o druhý předmět zájmu, aby to hledání pravé lásky bylo pro Jelenu větší výzva, ale nakonec ne... Chvíli působil jako frajer, chvíli jako slaboch, chvíli jako rozmazlený spratek. Netuším, jestli to bylo záměrem autorky, ale Cahila musí snad všichni čtenáři nenávidět...
3) PŘEKLADY Z AJ DO ČJ Ok, z tohohle nemůžu vinit Mariu V. Snyderovou, ale české překladatele. Ty anglické názvy klanů byly naprosto v pohodě, takže nechápu, proč by je někdo měnil, a z hezkého jména Hazel udělal LÍSKU. No ale samozřejmě tenhle případ nebyl jediný. Všechny klany až na 2 výjimky byly přeloženy do češtiny, což dopadlo katastrofálně. Nejen, že je v jejich názvech najednou tak deset háčků, ale bolí to snad každého, kdo umí anglicky. Navíc se tak z vážné knihy plné krve a násilí stává pohádka pro děti, protože postavy mají naprosto absurdní jména.
Irys Jewelrose - Irys Diamantová Bain Bloodgood - Bain Krvák Roze Featherstone - Roze Peříčková Moon clan - Měsíčňákův klan (Tři háčky v jednom slově, no výborně.) Greenblade clan - Stéblův klan A takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho. Nejhůř to asi odnesl záporák druhého dílu, který dostal krásné a celkem i zlověstné jméno Ferde, ale Češi ho překřtili na Křovináře alias Křoviho. Jak mám potom záporáka brát vážně, když se jmenuje Křovi? 😃👌
No, už asi stačilo té mojí negativity. Teď něco trochu pozitivnějšího. Příběh prezentoval mnoho závažných témat (např. mučení, znásilnění), ale i některé odlehčené scény, u kterých jsem se aspoň pousmála. Docela se mi líbily společné chvilky Jeleny a Valeka, protože když jsem nedostala žádné drama, alespoň nebyla nouze o lásku a vzájemný respekt, kteří k sobě ti dva chovají. Zaltanovi byli rodinka jako z pohádky. Žijí na stromech, nosí vzdušné šaty, každý má přes třicet bratranců a sestřenic. To bylo docela originální. Navíc každý z klanů měl vlastní kulturu, kterou se autorka snažila dobře popsat, což byl taky fajn prvek. Bojové scény byly většinou krátké, ale výstižné, takže těm nemám co vytknout.
Overall to bylo docela příjemné počtení a plánuju si přečíst i třetí díl, kterým skončím. Už ve Studii kouzel se začaly objevovat nějaké nápovědy, že by Jelena mohla být "vyvolená" a že má dosud neprozkoumanou moc, protože v knize několikrát dokázala věci, které by neměly být možné. Trochu se bojím, co se z toho vyklube. Aby se z Jeleny ještě nestala nějaká supermocná kouzelnice, která zachrání svět...
This entire review has been hidden because of spoilers.
Myslím, že vám nemusím říkat, jak moc mám Mariiny knihy ráda. Přece jenom jsem vám to v posledních dnech neustále připomínala. Mezi četbou Poison Study a Magic Study jsem měla určitou dobu prodlevu a myslím, že je to jenom dobře. Maria totiž promýšlí své příběhy do detailů a tak se vám může stát, že jejího stylu budete po prvním díle přejezení. Proto bych vám doporučovala mezi kniha mírný časový odstup, abyste si další díly mohli pořádně vychutnat.
Následující řádky budou obsahovat spoilery pro první díl...
V prvním díle se Yelena dozvěděla, že byla jako malá unesena z rodné země Sitia proto, že má jisté magické nadání. Prošla si fyzickým i psychických týráním, pobyla si ve vězení za vraždu, stala se osobním ochutnavačem velitele Ixie, naučila se, jak přelstít a porazit muže dvakrát větší než je ona sama a našla lásku. Teď se vrací do Sitie, aby našla svou rodinu a naučila se svou moc lépe ovládat.
Jenže jak se ukáže, ani pobyt v Sitii pro ni nebude zrovna klidný. Většina lidí si myslí, že je jenom špeh, že sleduje své vlastní cíle a její bratr si dokonce myslí, že by byla lepší mrtvá, protože jí nevěří. K tomu se ještě přimotá Rada Mágů, pár vojáků z Ixie a jeden hnusný vrah... a je zaděláno na pořádný malér.
Řeknu vám, že ze začátku jsem si na nové prostředí knihy nemohla zvyknout. Přece jenom se celý první díl snažíte pochopit, jak to chodí v Ixii, zjišťujete, komu můžete a nemůžete věřit a hlavně doufáte, že to všechno Yelena přežije. Kdežto v druhé knize se najednou dostanete do Sitie, do úplně jiné země, s jinými lidmi a jinými společenskými pravidly. A učíte se všechno nanovo.
Samozřejmě chápu, že jde o přirozený vývoj událostí a že Yelena musí nejdřív pořádně pochopit sama sebe a to, co dokáže. S tím souvisí i učení se nových pravidel a zákonnitostí jiného světa, poznávání nových lidí.
Jenže jsem měla tak obrovský absťák po Valekovi, že to ani není možné. Tohle se mi teda už hodně dlouho nestalo. Maria mě každou malou zmínkou o Valekovi neskutečně dráždila. A víte, kdy se až objevil? Na stránce 283! Ze 400 stran! OMFG! Je jasné, že jsem pak byla naprosto mimo :D Strašně moc se mi líbí vztah, jaký mezi sebou Valek a Yelena mají. Je vidět, že nejde o typickou YA, protože oba dva si za svými city pevně stojí a mluví o sobě i k sobě jenom s láskou. Upřímně, kdysi u mě hrával prim Dimitri, ale tomu už odzvonilo. Mé srdce okupuje Valek!
A v momentě, kdy se na stránkách objevil i Ari s Jancem, byla jsem doma. Nějak jsem se totiž s některými novými postavami nemohla popasovat. Cahil mě jen vytáčel, několika lidem bych rozmlátila ciferník - včetně Roze - a celkově mi to prostředí snad přišlo i nebezpečenější než v Poison Study. Ovšem Leifa jsem si hodně oblíbila a doufám, že se v další knize bude vyskytovat víc, protože mu fandím.
Druhý díl série mě v lecčem doopravdy překvapil, některé věci jsme neviděla, i když jsem je mohla mít přímo před nosem. Maria zase ukázala, že v tom prostě umí chodit. Určitě doporučuju a těším se na poslední díl.
Yelena je pod hrozbou smrti nucena opustit Ixii a prchnout do Sitie, země, kde se sice narodila, ale kde je nyní cizinkou. Nezná tamější prostředí, zvyklosti, ani svoji rodinu, se kterou se neviděla čtrnáct let. Nepřátelský přístup všech kolem ji přesvědčí, že jakmile dokončí magický výcvik, který jí pomůže ovládat narůstající schopnosti, vrátí se zpět na sever za svojí láskou a přáteli. Situace se ale zkomplikuje, když se na scéně objeví neznámý mág, který unáší a vraždí nevinné dívky. Yelena ho musí odhalit a dopadnout dřív, než přijde o život někdo další...
Z první knihy jsem byla nadšená, takže do čtení pokračování jsem se vrhla s očekáváním stejně zběsilé jízdy. Možná proto mě začátek trochu zklamal. Yelena se ocitá v novém prostředí a v obklopení nových postav, ze kterých mi ani jedna nijak výrazně nepřirostla k srdci. Děj se vleče, cestuje se z místa na místo, pomalu se seznamujeme se Sitií i všemi hráči, kteří budou v příběhu mít nějakou roli, ale nic významného se vlastně nestane. Hlavní dějová linka se rozbíhá až někdy kolem strany 150 a kniha postupně nabírá tempo. V polovině nastane obrat o sto osmdesát stupňů, když se na scénu vrací staří známí z jedničky, a rázem se ženeme kupředu sto dvacet kilometrů za hodinu. Akce střídá chvilky romantiky a ty zase komické vložky, stránky plynou a vy se nemůžete dočkat, jak to celé vlastně skončí. Od závěrečného boje jsem čekala trochu víc, ale vzhledem k tomu, že byly vlastně dva, tak to Marii odpustím.
Rozpačitý začátek knížka nakonec plně vynahrazuje a přimhouřím-li oko nad Yeleninou narůstající mocí, která začíná být univerzálním řešením na všechno, vlastně jí nemám co vytknout. Jen bych příště prosila víc Valeka, mockrát děkuji.
Hodnocení: První polovina za 3, druhá za 5, průměrně tedy za 4.
Bylo to velicí jiné než první díl. Přesto jsem si to skvěle užila. S Yelenou jsme se v tomto díle vypravili do Sitie, seznámíme se s mnoha postavami. Někomu tenhle díl určitě sedl mnohem méně než první, jak jsem řekla, je opravdu jiný. Jestli lepší nebo horší, to říct nemůžu. Někdy mě bavil víc a někdy zas méně než první díl, ale přesto jsem si to bohovsky užila.
A samozřejmě... Ach ten Valek.
"You’re the only one who has caused me to do the oddest things. You have truly poisoned me."
První kniha byla o něco lepší. Protože tam po celou dobu byl Valek. Umírala jsem touhou po okamžiku, kdy do příběhu zase vpluje a úplně zbožňovala jakékoli, byť sebemenší, zmínky o něm. Bavilo mě to je „lásko…”, ta něžnost a laskavost… S Jelenou jsem si příběh užila. Magie dostala více prostoru, ale o boj taky nebyla nouze. Tajemstvím byl celý příběh zahalen už od prvního dílu, a tady na něj jen navazovalo další tajemno, intriky a napětí.
Po studování jedu nyní mladá Jelena studuje kouzla a z chladného hradu se přesouvá do exotičtějšího prostředí svého původního domova. Bohužel s bohatšími kulisy a větším počtem postav se kvalita fantasy série nezlepšuje, právě naopak.
První díl téhle young adult fantasy mi byl sympatický. Ochutnavačka jídla v téměř totalitním prostředí, kde na ni nebezpečí číhá na každém rohu, byla poměrně originálním námětem. Postavy kolem sice byly obyčejnější, ale pořád to bylo příjemné počtení. Zde je to bohužel horší. Jelena se přesunula do jiného kraje a setkává se s novými tvářemi, které se mi často pletly. Postavy jsou buď kladné nebo záporné (a podle toho se chovají a mluví), anebo "rozporuplné", což jsou postavy, které mají potenciál být nakonec hodní i zlí. V prvním díle do téhle kategorie patřil nájemný vrah Valek, ve druhém jsou to mladík Cahil, co si dělá nárok na trůn, a Lief, bratr Jeleny, se kterým se od útlého dětství neviděla a který sice tvrdí, že po ní léta pátral, ale když se nyní konečně vrátila, chová se k ní jako největší pitomec. I tyhle dvě postavy se mi mezi sebou občas pletly.
Na to, že nás autorka zavede i do města zasazeného v džungli, prostředí nijak zvlášť dobře nepopisuje a knize chybí zajímavá atmosféra. Nejvíc se tu řeší různé vnitřní boje hrdinky, jenže ta je nyní s nabitým sebevědomím a magickými schopnostmi, kterými všechny ohromuje, docela nudným protagonistou.
V knize Jelena proplouvá různými dobrodružstvími, kterým často nechybí napětí. Autorka stejně jako v prvním díle často ukončí kapitolu nějakým zajímavým nápadem či zvratem. Tempo je taky solidní, ale bohužel kvůli důvodům, které jsem popsal výše, mně poměrně brzy přestalo zajímat, co bude dál. A nepomohlo ani to, že i v tomto díle jsou občas nakousnuty drsná témata (např. znásilnění) a dokonce se v něm i zabrousí do politiky (není lepší první kraj se svými mírně totalitními metodami ale neexistencí chudoby než druhý kraj, který je plné ideálů, ale sociální problémy se v něm neřeší?)
V tomto díle se Yelena dostává konečně tam, kde jsem původně myslela, že bude v celé sérii...do školy. Nejdříve se setkává se svou rodinou, kde ne všichni ji přijmou s otevřenou náručí. Spolu se svým bratrem se pak vypravuje na cestu do centra Sitie, kde sídlí čtyři největší mágové a kde se má také učit magii. Po cestě je přepadne skupina, v jejímž čele, jak se pak Yelena dozví, je Cahil, který má být jediným žijícím dědicem trůnu v Ixii (ostatní byli zabiti Valekem). Ten je přesvědčený, že Yelena je špehem ze severu a chce ji zabít, nicméně ta ho přesvědčí alespoň o tom, že to není tak jednoduché. Yelena nakonec se studiem magie začne, zjistí, že dokáže komunikovat s koňmi a že má zvláštní nadání pro velice nevšední a zavrhovaný obor magie - umí se totiž napojit na lidské duše. Do Sitie také přijede mírová mise z Ixie, kterou vede žena, ta je nebývale podobná samotnému vůdci Ixie...a není to jeho příbuzná...no jo, tahle část mi pořád nějak nejde pod nos...ve čtyřčlenné skupině je dále někdo, koho Yelena nezná, ale má nádherné modré oči (no kdo to asi bude) a čtveřici uzavírá Janco a Ari, její dva nejoblíbenější vojáci. Samozřejmě ten neznámý je Valek, ale na toho jsme přece všichni čekali celou dobu, no ne :) Aby toho nebylo málo, po Sitii se pohybuje vrah, který týrá své oběti k smrti, aby z nich vysál jejich magickou moc. Počkat, něco takového už tu přece bylo...no nic...Yelena se vydává ke zvláštnímu kmeni, se kterým je také částečně spojena díky svým předkům, lidé tohoto kmene ji nakonec pomůžou nebezpečného vraha vypátrat. Děje se tam toho hodně najednou, ale pro příběh to má určitě své opodstatnění. I když téměř po týdnu od přečtení píšu hodnocení, pořád si vše živě pamatuju, což je u mě důkazem, že se mi díl opravdu hodně líbil :) A tímto bych to ukončila a jdu na další.
Na to, kolik čtenářů tvrdí, že kniha je propadák, mi nepřišla tolik špatná. Je sice slabší než předchozí díl, to ano, ale knihu jsem dočetla a uvažuji nad pokračováním. Děj mě tolik nezaujal jako v minulém díle, vlekl se zvláštním způsobem. Postavy mě nebavily, přišli mi tak nějak... ploché. A prostředí se mi nelíbilo vůbec, ale to bude můj osobní problém, nějak mi prostě nesedlo. Nejvíce mě rozčilovalo, jak se z Jeleny začíná stávat člověk, co umí všechno a je všem nadřazený a neohrožený hrdina. Vážně musí náhle získat všechny možné skryté schopnosti? A být něčím extra? Tohle jsem četla tolikrát, že mě to pomalu přestává bavit. Proč autorka neukázala nějakou její horší stránku? Jediná její chybička v knize byla ta, že se sama nebojácně pouští do nebezpečí i přes varování ostatních. A já skutečně nechci číst o dokonalých hrdinech. Velké plus je, že Jeleniny rodiče jsou živí! Tohle se moc nestává v příbězích, kde náhle získá outsider úžasné nadpřirozené schopnosti, které nemá nikdo na světě. I přes to musím říct, že mě kniha bavila způsobem, který nedokážu jasně vysvětlit.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Nevím moc, jak je to možné, ale druhý díl byl lepší než ten první. Děj se posouval, postavy měly většinou i nějaký rozměr. Jen občas mi přišla ta kniha tak hrozně teenagersky napsaná, ale možná jsem jen stará na tuhle literaturu. Tak uvidíme, jak to celé dopadne.
Jako bylo to pořád super, ale bavilo mě to méně nežli první díl. Začátek se docela táhl. Ale Jelena a Valek jsou spolu moc hezký<3 a zápletka s vrahem dívek byla dost fajn.
Vážně jsem věřila, že se mi Studie kouzel bude líbit... Druhý díl téhle zvláštní fantasy série začal velice slibně a byl opravdu čtivý. Skutečně jsem se snažila obhajovat ho na všech frontách a před každým, koho z různých důvodů zklamala už Studie jedu. Ale… až do samotného konce mi nadšení při nejlepší vůli nevydrželo. Bylo tam příliš mnoho věcí, které mi vadily, např. Valekova podřadná role a minimální výskyt (to samé platí pro Ariho, Janka a velitele, takže vlastně pro všechny mé oblíbence z první knihy), dále příchod neskutečně otravného, nepříjemného (nebojím se říct až odporného) bratra Leifa, pak také přítomnost mladého Cahila – chvíli milého a přátelského, chvíli vzteklého jako rozmazlené dítě, chvíli krvežíznivého –, až jsem si říkala, jestli ve skutečnosti není z trojčat a nestřídají se s ním na scéně nějací bratři. Pak tu byla neohrožená Jelena, dokonalost sama, mistryně všech kouzel, moudrá a vždy odpouštějící, která (ač bez jakýchkoli magických znalostí a dostatečných zkušeností) dokázala porazit všechno a všechny lusknutím prstu, zatímco čtyři mistři mágové jen zmateně a bezmocně postávali stranou… Pokud náhodou Jelena nestačila na něco sama, nebyl problém přivolat si myslí poskoka Valeka, aby vše bleskově vyřešil za ni. Skoro to vypadá, že ho autorka využívala jako "boha ze stroje" (deus ex machina, chápete). A to není ani zdaleka vše, co mi na téhle knize vadilo (ehm, ehm, překlepy…). Přitom měla tak úžasný rozběh! Jaká škoda… Ale protože tu mám i nějaké své oblíbence a sympaťáky (vedle Janka a Ariho např. Kiki, Daxe a další), budu v sérii pokračovat a doufat, že se to celé nějak zlepší... Pokud tedy CooBoo vůbec další díly vydá.
3.3.2015 - 3,5* Příliš často zjednodušené situace a deus ex machina aka božská ruka autora, kdy se kouzelně příliš situací vyřešilo samo. Postavy měla potenciál, ale autorka se toho nechopila tak, jak mohla. Děj však byl dobrý, více jsme poznávali svět autorky a napsané to bylo taky slušně. .)
25.6.2014 - 4* - Strašně se mi líbí svět, do kterého je příběh zasazený. Lidé na jihu, různé kmeny, jejich kultura. Celkově se mi ten kontrast mezi zvyky na severu a jihu líbí, pohled na společnost, na rodinu. Prostě parádní. Není to sice dokonale rozepsané, ale samotné nápady jsou skvělé. :) Líbí se mi i vztahy mezi postavami, různorodé, uvěřitelné a zamotané. A Valek je broučínek. Nevím, co si o něm myslet, ale je miláček. Nejspíš je to tím, že vše vidíme jen z pohledu Yeleny. Ze začátku se mi zdál až moc změkčilý hodný, ale mohlo to dopadnout i hůř. Asi to bude tím, že mu nevidíme do hlavy. :) A děj! Skoro detektivní zápletka! .) Autorka umí psát a nutila mě číst dál. Děj x vztahy x popis okolí vyvážené tak, aby mě to vážně bavilo. Snyder mi jako autorka vážně sedla.
Začátek knihy mě hodně bavil. Čekala jsem, že od prvního dílu bude docela velký časový skok, to se však nedělo a já jsem spokojená. Na prvních možná sto (?) stranách je hodně akce, ale nepřišla mi tak uměle zasažena do příběh jako v jednotce, ale spíše to tak hezky plynulo 🥰 Spousta nových postav, ale já jsen se přesto v nich neztrácela, a i když mě nějaké štvaly (ehm ehm Cahil) tak pro příběh byly důležité a měly svou osobnost.
Do cca tříště stránky jsem se ale možná trochu nudila. Hlavní hrdinka Jelena někam (🙃) dojela a bylo to takové… meh. Pak se tam něco začalo dít (řeknu jsem dvě jména - Tula a Opal/Opál), nejdříve mi to přišlo zase takové umělé, ale pak to vygradovalo a ke konci jsem začala zjišťovat, že to v průběhu jen tak opravdu nebylo 😉.
Okolo té 300 strany se konečně (🙏) objevily postavy z prvního dílu a já jsem se u těch situací nemohla přestat usmívat 🥰. I když jsem si přála, abych se o třeba Arim a Janku dozvěděla víc, vůbec mě to nezklamalo.
Jako i u prvního dílu skončily i Studie kouzel vcelku uzavřeně, ale otevřeně, tak že další díl stejně nutně potřebuju 😄
Bylo to hodně pomalé, ale ve výsledku vlastně naprosto skvělé..😄 Jelena není jednou z těch postav, která by fňukala při každém problému, což je +. 💁🏻♀️😄 No a co se třeba Valeka týče…. Nemám slov ❤️😂 Moc se mi líbí, jak je příběh vykreslený. Nejen postavy, ale i prostředí, ve kterém se všechno odehrává, mágové, klany, politické a ekonomické rozdíly mezi jihem a severem..🤷🏻♀️ Kdyby kniha měla rychlejší děj, bylo by to ještě o ⭐️ lepší.
Co k tomu tak říct - z Jeleny se stala Mary Sue. V podstatě to, co se mi líbilo na prvním díle, se tady úplně vytratilo a vše se nějak zamotalo... to jediné se autorce musí nechat, že mě překvapila, protože jsem si myslela, že se to bude vyvíjet úplně jinak. Ta série má potenciál a určitě se do třetího dílu pustím, ale tenhle díl? Fakt hrůza.
Super pokračování série s Jelenou a Valekem. Jsem ráda, že jsem se do toho pustila hned za prvním dílem, protože to na něj přímo navazuje. Zase je tu spousta akce, napětí, zrady a překvapení, prostě žádná nudná nebo vleklá chvíle se tu nekonala, takže jsem se opět nenudila.