Pattern Recognition

Blue Ant #1

by William Gibson

We have no future because our present is too volatile. We have only risk management. The spinning of the given moment's scenarios. Pattern recognition...

Cayce Pollard is a new kind of prophet — a world-renowned “coolhunter” who predicts the hottest trends. While in London to evaluate the redesign of a famous corporate logo, she's offered a different assignment: find the creator of the obscure, enigmatic video clips being uploaded to the Internet — footage that is generating massive underground buzz worldwide.

Still haunted by the memory of her missing father — a Cold War security guru who disappared in downtown Manhattan on the morning of September 11, 200l — Cayce is soon traveling through parallel universes of marketing, globalization, and terror, heading always for the still point where the three converge. From London to Tokyo to Moscow, she follows the implications of a secret as disturbing — and compelling — as the twenty-first century promises to be...

Cover illustration by Benita Raphan

Genres: Science Fiction, Fiction, Cyberpunk, Mystery, Thriller, Science Fiction Fantasy, Novels

367 pages, Mass Market Paperback

First published February 3, 2003

About the author

Librarian Note: There is more than one author in the Goodreads database with this name. See this thread for more information.

William Ford Gibson is an American-Canadian writer who has been called the father of the cyberpunk subgenre of science fiction, having coined the term cyberspace in 1982 and popularized it in his first novel, Neuromancer (1984), which has sold more than 6.5 million copies worldwide.

While his early writing took the form of short stories, Gibson has since written nine critically acclaimed novels (one in collaboration), contributed articles to several major publications, and has collaborated extensively with performance artists, filmmakers and musicians. His thought has been cited as an influence on science fiction authors, academia, cyberculture, and technology.


---------------------------------

William Gibson. (2007, October 17). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 20:30, October 19, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?t...

Reviews

[yo JP]

Zpočátku jsem si to užíval. Cayce. To noření do jejího virtuálního světa propojeného s tím skutečným, s její poruchou, s osamělým životem a prací - řada lidí se asi dokáže identifikovat. Skoro jsem si říkal, tohle jsem očekával a nedostal od Pynchonovy poslední knihy (*Bleeding Edge), ale pak se to okolo poloviny zlomí a vy už tušíte, že půjde jen o takové to pachtění a zamotávání se do rozpracovaného tématu a vše se to nakonec nějak rozmotá, ale vlastně už nemá čím překvapit. V tomhle ohledu bych chtěl říct, že knihy se dají i s relativně podobnými zápletkami zpracovat literárně lépe, jako třeba Austerova 'Kniha iluzí', nicméně Gibson není spisovatel, jako Auster, Gibson je spíše takový sociologicko-technický vizionář, kterého baví se zamýšlet nad blízkým vývojem lidstva v oblasti např. virtuální reality a psaní jako takové je pro něj až hra na druhé housle, což jeho 'Rozpoznání vzorů', alespoň pro mě, sráží dolů. Druhá polovina mě vyloženě nebavila. I tak, fajn koupě z LK za 69, ke které bych se určitě jinak nedostal. A design obálky je taky parádní, od vydání z roku 2011 jsem okolo toho kroužil.

[AngryKarl]

1) Jako čtenář musíte přistoupit autorovu hru: všechny hlavní postavy jsou buď inťouští markeťáci s divnými úchylkami a divnými problémy, nebo geekové a nerdi (ne nutně počítačoví). Nebo kombinace obojí, stejně jako hlavní hrdinka Cayce Pollard. Ta kromě toho, že si kolem sebe všímá obrovské spousty detailů ("Pattern recognition"), že pozná jaké módní kolekce je vaše bunda kopií, má také "alergii" na loga některých firem (např. gumák Michelin). Souvisí to s jejím povoláním - pracuje jako externí konzultantka pro velké firmy a rozhoduje, jak bude na nové logo reagovat veřejnost. Zároveň se snaží vysledovat nové minoritní trendy, které by ta a ta korporace mohla využít v marketingu. Příklad: před x lety si všimla dělníka, co měl kšiltovku obráceně kšiltem dozadu. Společnost toho využila ve velice úspěšné marketingové kampani. Nejhorší na tom je, že to takhle podobně ve skutečném nonfiction světě opravdu funguje. Marketing a s tím spojený konzumerismus vládnou světu.

2) Mírně rozvleklejší začátek, ale o to působivější zbytek a gradující konec. Nakonec z toho vylezl hodně čtivý, místy akční, ale tak akorát střízlivý "sci-fi" "thriller". O co tady půjde není jasné hned ze začátku, hlavní děj se vším všudy vyplyne až tak v 1/3. Na konci ale začne nabírat grády, všechno do sebe začne krásně zapadat a všechno se krásně vysvětlí. A to je snad jediná má výtka. (Nechci moc spoilerovat.) Cayce má za úkol najít tvůrce po internetu šířeného, komunitou zbožňovaného a do posledního záběru rozebíraného filmu. Samozřejmě ho najde. Jenže tím se u mě vytrácí kouzlo neznámého, místy až mystického, kouzlo všech těch zajímavých debat okolo, konec samotného hledání... Někdy je lepší nevědět.

P.S. Do hlavní hrdinky jsem se během čtení skoro zamiloval :-D Nechápu, jak to autor dělá, ale umí vytvořit strašně zajímavý a uvěřitelný postavy.

[Kristýna Obrdlíková]

Extrapolace. Našlápnuto hned od začátku, kde mě to ale odsoudilo k tápání, než jsem si zvykla na formu a svérázné ohnisko na detaily. Scény, které drží dohromady nikoli obsahem, ale způsobem předání. Pocit pohybu v medu, aby byl čas vše zaznamenat. Charaktery sklouzávají k určité stejnosti, ale nevadí to. Kvůli nim to nečtu. Gejzír nápadů: ne proto, že ty věci neznáme, ale protože je na ně nově poukázáno. Nějaké nedotažené volné konce a z toho plynoucí příběhově slabší konzistence zanechávající jistou nespokojenost.
Tak ale furt je to Gibson.