Válka skončila. Zbyla jen vzpomínka v podobě zničené planety, na kterou dopadly stovky jaderných hlavic. Starý svět zmizel a ten nový je jiný – divoký, tvrdý, radioaktivní… Zbytky lidí se snaží přežít v jeho troskách a vybudovat něco jako civilizaci. Jsou ale takoví, kteří civilizaci nechtějí. Vlastně nechtějí ani divošství. Touží po jediném – dokončit práci, kterou začaly světové mocnosti ve své válce. A proti nim stojí ti, kteří věří v nové začátky. Ale – stojí tenhle svět vůbec za záchranu?
Rodák z Bruntálu, spisovatel, trestanec, podnikatel, jesenický Mauglí a řezník. Pochází z umělecké rodiny, jeho matka byla tanečnice, gymnastka a špionka, již pro neohrožené občanské a politické postoje perzekuovali natolik, že byla nucena před StB uprchnout do zahraničí. O Kotletově otci se nic neví. Podle některých indicií je jím Michail Gorbačov, kterého Kotletova matka svedla během jeho tajné návštěvy Bruntálu.
Dva roky strávil ve věznici Heřmanice, za což ale mohlo pouhé nedorozumění. Vzhledem k datu jeho narození si policie spletla nevinnou párty s ilegální oslavou narozenin Adolfa Hitlera. Při pokusu o rozehnání večírku zbil Kotleta sedm policistů do bezvědomí a jejich veliteli usekl několik prstů na ruce řeznickým sekáčkem.
K literatuře se dostal až ve výkonu trestu, kde se seznámil s dílem velikána české akční sci-fi, Jiřího Kulhánka. Po několika neúspěšných pokusech rozvíjet Mistrovo dílo (kterýžto nápad mu posléze ukradl Martin Moudrý) se rozhodl vstoupit na trnitou cestu originální tvorby a hned jeho prvotina byl jednoznačný zásah do černého.
Dej- o úroveň lepší ako jednotka, zvlášť oceňujem vyprahlo-zvrátenú estetiku, ktorá mi celý čas príjemne pripomínala Mad Max Fury Road, takže vo výsledku tak na 3.75* Humor - Kotletovi sa darilo nahlas ma rozosmievať a desiť tak všetkých okolobežcov, komótne dôchodkyne, mamičky s kočíkmi a iné prekážky na trati, za čo mu patrí moja nehynúca vďaka a pár bonusových bodov Audiospracovanie- opäť na plný počet (prázdne zásobníky sú moje obľúbené pasáže) Pekný zadok- na nezaplatenie
Takmer dokonalé voľné pokračovanie. Takmer. Keby len mala kniha skutočný koniec. Chápem, že na takýto príbeh je jedna kniha málo, ale prečo to tak useknúť! Pokračovanie má našťastie prísť už tento rok v novembri, čakanie teda nebude dlhé, ale aj tak mi to príde kruté voči čitateľovi. Radšej by som zaplatil viac a čítal to v jednej väčšej knihe.
Ďalšia knižka z trilógie SPAD, kde skupina odvážlivcov opúšťa Brno a vydáva sa na epickú púť zachrániť už tak zdevastovaný svet po atomovej vojne. Partička sa vybrala so svojimi troma švestičkami do sveta, lebo nejaký nový fanatický dezolé klub, im na odľahlej farme vybral zemiaky z riadkov skôr. Ono im o tie zemiaky ani tak nešlo, oni prišli robiť bordel, plieniť a kradnúť ako súčasná vláda. To ich teda nahnevalo a chrabrí bojovnícisa vybralil na trhy do Krakowa. Krakow ale už osídlilo nové dezolé, ktoré sa rozhodlo, že matičku zem dokonajú ešte zopár jadrovými zbraňami. Založili si kult na ktorého vrchole sa nachádzal muž. To sa samozrejme emancipovanej Alici z nového Brna nepozdávalo o tak sa im rozhdola narezať ako Baťa cvičky. Cestou nachádzali nových preživších s rôznou ideológiu a kultúrou až nakoniec dorazili na sever, kde so svojimi zbraňami zahrali nepriateľovi na strunku a ..... A autor to ukončil a treba si prečítať ďalší dieľ. Knižka to je rýchla, zábavná a chceš ju hneď zhltnúť ako hambáč z mekdonaldu. Ciao
František Kotleta je ako gothamský chrlič. Sleduje vás s nadhľadom, často z neho niečo vytryskne a keď máte šťastie, zazriete na ňom Batmana.
Z bruntálskeho kameniaka vytryskol už tucet kníh a v tomto roku sa možno dočkáme aj tej jubilejnej. Všetky sú slušnou zábavou, ale to, čo spočiatku vyzeralo ako svieža recesia, začína byť stereotypné a namiesto Batmana vidieť na kraji strechy zväčša holuby.
Kotleta sa totiž tématicky drží superhviezd českej fantastiky. Začal písať ponášky na Kulhánka a bolo to vtipné. Keď to niekoľkokrát zopakoval, bolo to mrzuté. Ale pri kopírovaní Žambocha a Šlechtu to začalo byť trápne a – čo je najhoršie –, nudné. Dvanásťkrát zopakovaný vtip prestáva byť vtipom...
Recenziu na audioknihu pre Fandom.sk napísal Richard *Gullath* Bojničan:
Kotleta je už pomerne vypísaný autor. Jeho tvorba má v remeselnej časti spisovateľskej činnosti stúpajúcu tendenciu. Polčas rozpadu v tomto nie je výnimkou. Pri prvom dieli trilógie som písal o tom, že prospelo, ako spisovateľ ubral vtípkov a úplne vyškrtol sex. Tu sa zdá, že našiel ten správny balans. Humor na nás vybafne nečakane, pobaví a zase sa na dlhý čas skryje. Sex sa tiež zjaví, a už to vôbec nie sú tie vlhké predstavy nadržaného teenagera pri svojej vyvolenej .jpg kráske. Sedí v deji ako fľusanec veterána na soche Lenina. A to celé je zababušené v úžasnej depresii. Kompletný dej je totižto práve v kontraste s ružovým úvodom nádherne postapokalypticky a dystopicky temný. Skepsa a beznádej priam tryská z reproduktorov. Ubudli aj neosobné násilné scény. Postavy v knihe buď umierajú rýchlo a nezaujímavo, alebo sa naopak tvorca s ich smrťou pohral a vykreslil ju veľmi podrobne. V niektorých prípadoch možno až príliš. Jedna z mojich spolucestujúcich sa vyjadrila, že sa teší na okamih, keď konečne vystúpi z auta. Čiastočne by to mohlo byť aj spojené s postavením žien v novej povojnovej spoločnosti smerom na východ, prípadne sever od Brna...
I druhý díl jsem poslouchala formou audioknihy. Musím se přiznat, že s tímto dílem jsem měla problém i při prvním čtení. Má velmi pomalý rozjezd. Oproti prvnímu dílu, který jsem hltala a strašně mě zajímalo, co se stane dál, tak tento mě začal víc bavit v poslední třetině. A konec byla naprostá bomba a to doslova.
Rozhodně tím nechci říct, že by kniha byla špatná, jen čtenáře i naše hlavní hrdiny posouvá trochu jiným směrem a člověk si na to musí zvyknout. Věřím, že se ale najde plno lidí, které to odradí od dalšího čtení. Musím říct, dejte tomu šanci, protože poslední třetina je nadupaná (a další díl je ještě lepší!) 😊
I v druhém díle nás čeká nejedno překvapení a jak už jsem výše uvedla na konci příběhu se toho děje doopravdy hodně a myslím si, že budete hodně zaskočeni. Kromě nových míst, kam se vydali naši hrdinové, se zde objevuje i několik nových postav. Mě velmi přirostla k srdci Jitřenka, která je taková něžná, nevinná dívka, která vypadá jak kdyby čekala na klubíčko vlny s kterým by si mohla hrát a vesele příst (jak sám uvádí autor), ale přitom je to neskutečná bojovnice, která se nebojí tasit drápky a seknout pořádně hluboko. Druhá nová a taky velmi skvělá postava je Japonka Nacumi.
Tato část série je rozhodně krvavější a brutálnější. Jak už jsem někdy uvedla u Kotlety nemůžete čekat jen krev, ale i střeva a podrobné popisy z kterých se vám bude dělat možná špatně – nic pro slabší povahy. Na druhou stranu se i velmi pobavíte, protože některé hlášky jsou fakt skvělé! Jó a mimochodem představte si mě, jak to poslouchám na veřejnosti a mámco dělat, abych se nesmála nahlas!
Knihu mohu zase jen a jen doporučit, tak jak jsem už uváděla u předchozích autorových děl. Pokud máte rádi sci-fi a postapokalyptické příběhy, tak víte přesně kam šáhnout. ⭐ 3.5/5
Plukovník Michálek, hrdina z Istanbulu, se jako novopečený vládce Nového Brna docela nudí. Od událostí Spadu, kdy celé město vyrval ze spárů japončíků, po něm neštěkl ani pes... (Cože? Vy jste nečetli Spad? Tak to přestaňte číst tuhle recenzi a mazejte to dohnat!) Proto je pro něj ta podivná karavana mířící k městu vítaným zpestřením jinak nudného a namáhavého kolotoče kolem vedení a administrativy Nového Brna. Ale když mezi osvobozenými otroky z karavany objeví mladou důstojnici japonské armády, začne vítané zpestření jednotvárného úřednického života nabývat netušené grády. A plukovník David Michálek a jeho věrní přátelé se znovu musí vydat na cestu. Tentokrát je jejich cílem polský Krakow, kde se usídlila nová nebezpečná sekta, která se rozhodla změnit svět.
Co si budeme nalhávat. Jesenický Mauglí nám v Poločase rozpadu předvádí další povedenou road movie zničenou postapokalyptickou Evropou. Znovu se setkáváme s hlavními hrdiny předchozí knihy a s napětím sledujeme jejich cestu do hlavního stanu sekty Měnitelů.
Viac sa dočítate na našej stránke Fantasy-svet.sk. Ďakujeme!
Jelikož první díl série se mi líbil, bylo jasné, že budu chtít pokračovat. No a nyní mám konečně za sebou druhý díl - Poločas rozpadu. A i tady jsem volila audioknihu v podání Borka Kapitančika, jehož projev tomuhle příběhu dává podle mne fakt grády. Stejně jako SPAD, i Poločas rozpadu je dost solidní jízda, v níž jako by neexistovala hluchá místa. Pořád jsem měla pocit, že se tu něco děje, je to svižné, nestojí to na místě, ani se to netočí slepě v kruhu. Atmosféra je stále dost pochmurná, dáno okolnostmi toho světa, v němž se to odehrává. Dost tomu podle mne napomáhá i to, jak moc je reálné, že bychom se do tohoto světa mohli dostat. A přitom se autorovi do příběhu podařilo skrze hlášky postav dostat i humor. Takový dost svérázný, možná trochu ironický či lehce sarkastický, ale humor. A mne to bavilo. Zároveň si na konci autor připravil dost drsný zvrat, který ve mně vyvolal potřebu dost rychle pokračovat třetím dílem. A do toho se teda pustím hodně brzy. 4 hvězdy rozhodně na místě. Pokud vás bavil první díl, tohle vás bude nejspíš bavit taky...
Druhý díl série byl za mě o kapánek lepší, než ten první. Alespoň mě se zdálo, že tam není tolik hluchých míst a chvílemi dosahuje absurdnosti, která se mi u Kotletovek tolik líbí. Mám takové tušení, že přesně tohle je kniha u které už za týden nebudu vědět, o čem byla. Na druhou stranu dobře pokud se k ní v budoucnu vrátím. Stejně jako v prvním díle se zde setkáváme s různými druhy pošoků, kteří obývají postapo radioaktivní pustiny. Tentokrát je ale pro celou knihu jasně daná skupina antagonistů. Hrdinové v této knize opouští území, kde bývala Česká republika a vydávají se zlikvidovat vážnou hrozbu, kterou představuje právě jedna ze skupin dominující okolnímu území. Jestliže jsem prvnímu dílu dal 3*, tak tady dávám s odřenýma ušima 4 a po takto otevřeném konci prostě musím přečíst i další díl.
Podvědomě jsem čekal zklamání (u Kotlety a druhých dílů jeden neví), ale dostalo se mi velmi příjemného překvapení.
Nejen, že druhý díl nesesadil nasazenou laťku, ale mě se líbil ještě víc. Oproti tomu prvnímu, kde hrdinové řešili pouze "tady a teď" a cíl cesty byl vágní a bez hlubšího významu, ve dvojce nechyběl účel cesty, nový nepřítel, kterého bylo nutno zničit. To podle mě dodávalo knize větší náboj a čtenář se tak prokousával stránkami mnohem dychtivěji.
Nový nepřítel byl takový jaký měl být: krutý, v přesile a úplný magor. Stejně tak hlavní postavy: morální, nejlepší v tom, co dělají, ale hlavně lidští (Michálek si konečně vrznul a měl strach to Alici říct :))
Trošku jsem měl obavy, ale naštěstí spisovatelské trio Kotleta to zvládlo na výbornou. Děj se opravdu hýbe, jen mne trošku mrzí, ponechání některých postav mimo děj. Knížka příjemně postupuje, člověk si to ani neuvědomí a je konec. Na rozdíl od prvního dílu, který je v podstatě uzavřený. A dá se přečíst jako samostatná kniha. Tak tento díl je ukončen v ten nejnapínavější moment. :-)
Eh. Dokud se děj držel na půdorysu ČR, bylo to zajímavý. Teď už tak moc ne. Zápisky zálesáka křížené s masomlejnkem, s čím dál silnějším dojmem, že plk. Michálek a jeho banda jsou neporazitelní v jakékoliv situaci. Fajn odpočinkové čtení, ale hvězda dolů za konec/nekonec - takhle nutit lidi do dalšího svazku, to se nedělá.
Další díl Kotletárny Spad jsem si o trochu víc užil než první zběsilost. Postavy zde dostávají trochu více prostoru a hloubky a pak je i z radostí vidíme umírat. Za mě to je prostě čístá tří hvězdičková oddechovka.
Svet je po apokalypse, ale to neznamena ze nemuze prijit dalsi. Drobne ukoly a povinnosti vedou k dalsim a vetsim. Akce strida akci s kratkymi oddechovymi useky, nicmene to neznamena ze by se nic nedelo. Pribeh rychle plyne a vykreslene prostredi neni neco kde byste chteli zit.
Druhý díl tetralogie....musím říct, že mě to baví. Nicméně je to tím, že potřebuji opravdu mentálně nenáročnou četbu. Dějově je to ploché a stále jde vše bez větších komplikací. V tomhle díle se ke rvačkám, přestřelkám a květnatému jazyku přidal i detailní popis sexuálních scén 🙏🙈.
Vynikajúce rovnako ako prvý diel. Pár nových postáv, riadna dávka akcie a humoru. Plukovník Michálek a jeho parta tentoraz stoja proti oveľa väčšej hrozbe ako v prvej knihe. Normálne by ma štval iba ten otvorený koniec, ale našťastie mám súborné vydanie, tak sa môžem pustiť do ďalšieho dielu.
Má to potenciál, má to hlášky, ale je tam všeho trochu moc... šuklej kult kanibalů, pseudogladiátorský zápasy, kult Amazonek a další atomovky... Franta to tu trošku překombinoval. Chtělo by to rozdělit na dvě části, takhle o dost slabší, než jednička.
Tohle bylo fajn. Rozhodně bych neřekla, že je to, stejně jako první díl, oddechovka, s tím masivním vyvražďováním určitě ne, ale rozhodně to bylo skvělé pokračování. Opět tu bylo hodně akce, i když oproti prvnímu dílu to bylo víc vyvážené i s normálním dějem.
Autoruv styl vypraveni mi naprosto sedi. Navic pouzite hlasky a prupovidky do deje pekne zapadaji a nepusobi nakroucene... Tahle serie se opravdu zacina pekne rozjizdet...