In Russia's struggle with Napoleon, Tolstoy saw a tragedy that involved all mankind.
War and Peace broadly focuses on Napoleon’s invasion of Russia in 1812 and follows three of the most well-known characters in literature: Pierre Bezukhov, the illegitimate son of a count who is fighting for his inheritance and yearning for spiritual fulfillment; Prince Andrei Bolkonsky, who leaves his family behind to fight in the war against Napoleon; and Natasha Rostov, the beautiful young daughter of a nobleman who intrigues both men.
As Napoleon’s army invades, Tolstoy brilliantly follows characters from diverse backgrounds—peasants and nobility, civilians and soldiers—as they struggle with the problems unique to their era, their history, and their culture. And as the novel progresses, these characters transcend their specificity, becoming some of the most moving—and human—figures in world literature.
Tolstoy gave his personal approval to this translation, published here in a new single volume edition, which includes an introduction by Henry Gifford, and Tolstoy's important essay `Some Words about War and Peace'.
Lev Nikolayevich Tolstoy (Russian: Лев Николаевич Толстой; most appropriately used Liev Tolstoy; commonly Leo Tolstoy in Anglophone countries) was a Russian writer who primarily wrote novels and short stories. Later in life, he also wrote plays and essays. His two most famous works, the novels War and Peace and Anna Karenina, are acknowledged as two of the greatest novels of all time and a pinnacle of realist fiction. Many consider Tolstoy to have been one of the world's greatest novelists. Tolstoy is equally known for his complicated and paradoxical persona and for his extreme moralistic and ascetic views, which he adopted after a moral crisis and spiritual awakening in the 1870s, after which he also became noted as a moral thinker and social reformer.
His literal interpretation of the ethical teachings of Jesus, centering on the Sermon on the Mount, caused him in later life to become a fervent Christian anarchist and anarcho-pacifist. His ideas on nonviolent resistance, expressed in such works as The Kingdom of God Is Within You, were to have a profound impact on such pivotal twentieth-century figures as Mohandas Gandhi and Martin Luther King, Jr.
Když jsem si zvykla na to pomalé výpravné tempo a rezignovala jsem na to, abych měla absolutní přehled v postavách (můj standardní problém s pamatováním jmen tu dostává ještě vyšší rozměr), začalo mě to opravdu bavit. Jsou tu sice části, které mě nebavily vůbec, ale kupodivu to nebyly ani tak popisy války, jak jsem předpokládala původně. Musela jsem se podívat, kdy že se to Tolstoj narodil, že opravdu nestihl dobu, kdy došlo k bitvě u Borodina. Píše to velmi věrně, jistě byla tato část historie v jeho době ještě hodně živá. A to jsem si uvědomila, že nějakých 200 let "tomu nazad" není žádná doba. Jako by to bylo včera. Podle mě má smysl tohle si přečíst.
Úplně teď nějak nemám slov. Nečekala jsem že se mi to bude tak líbit.
Nejprve jsem se rozhodovala jestli dát 4 nebo 5 hvězd, ale ty 4 by odrážely pouze to jak jsem si užívala čtení, bohužel i já musím uznat, že některé z těch historických pasáží byly doopravdy těžké na přelouskání to ale neznamená, že by si zasloužili méně hvězd.. Věřím že kdyby se z knihy oddělaly části na zamyšlení, ruská jména a letopočty tak by to byl totální bestseller i dneska (a pokud by se z Francouzů udělali nějací zlí skřeti nebo tak, tak si myslím že by i na booktooku uspěla..)
Ok teď k serióznější recenzi xD
Začneme zápory neboť mám jen jeden - někdy to nešlo chronologicky - chápu, že to jinak udělat nešlo, ale když se prostě kapitola posune zpátky v čase tak to člověka zamotá...
Klady (předem se omlouvám pokud se budu opakovat) + Propracovanost a hloubka postav + Realističnost postav + Moderní spisovatelské techniky - na ten cliffhanger na konci první knihy nejde zapomenout + Zatáhnutí čtenáře do děje - občas si klepe na čelo a občas se raduje z činů postav + Čtivost + Relativně málo poukazování na sociální problémy v autorově době (nebo byly podstatě lépe zpracované v textu než v Karenině) + Propletení "nudnějších" válečných částí s příběhy postav (Asi už jste si všimli, že ty postavy to za mě dosti táhnou) + Obrázky a mapa -minimálně v mém vydání jsou nádherné obrázky + Po přečtení člověk získá další úroveň čtenářského snobství a může se chlubit, že přečetl W&P
Nikoho asi nepřekvapí, že jsem došla k závěru že čtení téhle bichle rozhodně NEbyl ztracený čas. A jako vždy, pokud mě znáte tak vás (ahoj Moni😁) budu otravovat dokud si to nepřečtete. (Protože si strašně moc chci popovídat o těch postavách, ale nechci spoilerovat ... (A ano i takhle staré dílo bohužel je možné zkazit prozrazením detailů))
Co jiného nž pět hvězdiček můžete dát knize, která má 1660 stránek, je napsána Tolstým a má přes 550 postav!:) Ne vážně, Tolstoj naprosto brilantně dokázal rozehrát symfonii postav a všech lidských charakterů na bojišti napoleonských válek. I přes velké množství postav, které zaměstnávali mého pamatáváka ještě po prvních 550 stránkách, Tolstoj dovedl dát každé postavě svých deset minut slávy. Tedy těm vedlejším, těm hlavním věnoval přes tisícovku stran a nutno uznat, že se mu to povedlo brilantně. Bezuchov, Nataša, Marja, Alexej, Nikola, Kutuzov a mnozí další budou patřit minimálně na pár dní až týdnu k vaším členům domácnosti. V závěru nelze upřít Tolstého snahu analyzovat roli Napoleonských válek a vládu Alexandra I., Tolstoj sám procházel memoaáry a materiály z bojišť a studoval francouzské historiografy, ale i díky tomu se mu podařilo vytvořit velice plastický obraz doby.
Sám pro sebe můžu říci, že dlouho plánovaný kniha na přečtění a jeden ze čtenářský vrcholů byl právě touto knihou ruského klasika překonán. Parádní čtení jen to chce trochu trpělivosti a pak se vám rodina Bolkonských, Pierre dostanou doslova pod kůži:)
Úplná srdcovka. Vůbec nevím, proč je to vnímané jako nějaká meta, nepokořitelná literatura. Nejtěžší to bylo na váhu, 1500 stránek se pronese, ale jinak pecka příběh, co se čte sám. Trochu moc postav, přiznávám. Ale ty nejdůležitější brzo poznáte a zapamatujete, brzy se příběh začíná točit jen kolem nich.
Jsem rozbitá na milion kousků. Tohle byla jedna z těch "životních" knih. Ač Vojna a mír čítá přes 1300 stran, přišla mi příliš krátká a rozhodně se k ní v budoucnu vrátím.
Prvních cca 200 stran mi dalo dost zabrat. Musela jsem se sžít se scénami z bitev a strategií, které mě většinou nebavily a zorientovat se v postavách, kterých rozhodně není málo - nebýt jejich přehledu v tomto vydání, byla bych úplně ztracená. Chvíli jsem dokonce zvažovala, zda knihu neodložit, ale něco ve mně mě přimělo dát jí ještě šanci - a já nikdy nepřestanu být vděčná za to, že jsem tak udělala.
Na Vojně a míru mě - stejně jako u Anny Kareniny - učarovaly dva prvky: postavy a jazyk. Byť se v románu nachází desítky postav, těch stěžejních je jen pár. Jsou napsány realisticky, mají své osobité charaktery a naprosto úžasným způsobem se během celé knihy vyvíjí a mění - a s nimi se vyvíjel a měnil i můj vztah k nim. Navíc naprosto obdivuji Tolstého schopnost plynule přecházet z perspektivy určité postavy do perspektiv postav dalších.
Jazyk, kterým je Vojna a mír napsaná je nepopsatelný. Nepopsatelně nádherný, poetický, a při tom srozumitelný. Autorova přirovnání, hry se slovy, popisy postav, emocí, přírody, prostředí... nedostává se mi slov. Nemluvě o spoustě úžasných myšlenek, které sděluje.
Několikrát jsem se dojímala, smála, brečela. Tolstoj mě zkrátka s každou kapitolou rozbíjel a zase dával dohromady. Vyvolával ve mně tolik emocí, myšlenek, pocitů, jako málo kdo/co.
Ráda bych se ještě vyjádřila k epilogu. Jeho první část byla krásná a poslední řádky nesmírně dojemné. Avšak druhá část pro mě byla...nerada bych řekla zklamáním, ale nejspíš jsem čekala něco jiného. Chtěla jsem se rozloučit s postavami, a místo toho mě čekalo něco na způsob (byť skvělé) eseje, která pro mě byla místy dost náročná na pochopení.
Na Vojnu a mír nezapomenu. Annu Kareninu mám svým způsobem pořád tak nějak radši, ale to nesnižuje mé nadšení z toho románu. Děkuju.
* ANGLIČTINA v knize: Jediným důvodem, proč jsem se do knihy pustila v angličtině byla neexistence českého vydání v jednom svazku. Vůbec toho ale nelituji. Občas jsem sice tápala, především ve válečných termínech, ale nemyslím si, že bych jim v češtině rozuměla o něco víc. Četlo se mi to vážně dobře, ač mi některé filosofičtější pasáže trvaly trošku dýl. *
Číst Tolstého Vojnu a mír je jako lézt na Mount Everest. Výhled z vrcholu je nepopsatelný a pocit vítězství nad tisícem stran k nezaplacení. Cesta nahoru je místy úmorná, zdlouhavá a plná kyslíkového dluhu. Postavy jako Pierre Bezuchov, Nataša Rostovová nebo Andrej Bolkonskij nejsou jen jména na papíře. Jsou to živí lidé se všemi svými chybami, naivitou a duchovním hledáním. Scény z petrohradských salonů a rodinného života jsou brilantní sondou do lidské psychiky a tehdejší společnosti. Tolstého popisy bitev a vojenských strategií jsou sice historicky detailní ale mohou být nekonečné. Také zde filozofické odbočky drasticky narušovaly tempo vyprávění. Vojna a mír je bezpochyby literární milník. Pokud čtenář není fanoušek vojenské historie a neustálého filozofování, které vytrhuje z osudů postav, bude se prakticky ke konci hodně nutit. Za sebe musím popisy bitev hodnotit kladně a naopak právě tato druhá část knihy byla za mě zajímavější.
"Možná," myslíval si, "že jsem tehdy lidem připadal divný a směšný. Ale já jsem nebyl tak poblázněn, jak se zdálo. Naopak jsem tenkrát byl rozumnejší a bystřejší, než kdy jindy a rozuměl jsem všemu, čemu je nutno v životě rozumět...byl jsem šťasten."
Jsem na sebe nesmírné hrdá že jsem tuto knihu přečetla! Mám ráda klasiku a tato v žádné správné knihovně nesmí chybět! Není to úplně jednoduchá četba, ale stojí za to a vždy bude