What do you think?
Definitely Maybe
Definitely Maybe is a slightly alcohol tinged story of conflict between a group of Soviet scientists who are all working on pet projects to different ends, and some unknown enemy who wants to stop them from making further scientific discoveries in any field. The main character, Malianov, is a physicist who is working on a paper concerning the effect of stellar bodies on near by gas clouds, and though we are never told this, it seems that he is on the verge of making an enormous discovery that could change the way we use physics. Malianov works out of an apartment he shares with his wife and son who have both gone off on a vacation to his mother-in-law's home in the South. As Malianov sets down to working, which seems difficult to do because of the incredible heat wave that has struck the city, he is set upon by one distraction after another. First a merchant accidentally delivers boxes and boxes of food and alcohol. Then a stunning looking woman shows up who claims to be a long-lost friend of his wife's. Then neighbors begin visiting randomly. Eventually one of his neighbors is found dead in a way that is suggestive of suicide, though because of some signs of foul play, and the police begin to investigate Malianov as a suspect. During brief bouts of sobriety Malianov discusses what is going on in his life with friends of his who are scientists too, and learns that some experiencing the same phenomena. Some even have been visited by a mysterious red-haired man, very similar to the investigator who has been hounding Malianov over the murder. The red haired man tries to strong arm them to stop working on their various scientific projects.
144 pages, Paperback
First published January 1, 1974
About the author
Arkady Strugatsky
518 books1,986 followersThe brothers Arkady Strugatsky [Russian: Аркадий Стругацкий] and Boris Strugatsky [Russian: Борис Стругацкий] were Soviet-Russian science fiction authors who collaborated through most of their careers.
Arkady Strugatsky was born 25 August 1925 in Batumi; the family later moved to Leningrad. In January 1942, Arkady and his father were evacuated from the Siege of Leningrad, but Arkady was the only survivor in his train car; his father died upon reaching Vologda. Arkady was drafted into the Soviet army in 1943. He trained first at the artillery school in Aktyubinsk and later at the Military Institute of Foreign Languages in Moscow, from which he graduated in 1949 as an interpreter of English and Japanese. He worked as a teacher and interpreter for the military until 1955. In 1955, he began working as an editor and writer.
In 1958, he began collaborating with his brother Boris, a collaboration that lasted until Arkady's death on 12 October 1991. Arkady Strugatsky became a member of the Union of Soviet Writers in 1964. In addition to his own writing, he translated Japanese language short stories and novels, as well as some English works with his brother.
Source: Wikipedia
Arkady Strugatsky was born 25 August 1925 in Batumi; the family later moved to Leningrad. In January 1942, Arkady and his father were evacuated from the Siege of Leningrad, but Arkady was the only survivor in his train car; his father died upon reaching Vologda. Arkady was drafted into the Soviet army in 1943. He trained first at the artillery school in Aktyubinsk and later at the Military Institute of Foreign Languages in Moscow, from which he graduated in 1949 as an interpreter of English and Japanese. He worked as a teacher and interpreter for the military until 1955. In 1955, he began working as an editor and writer.
In 1958, he began collaborating with his brother Boris, a collaboration that lasted until Arkady's death on 12 October 1991. Arkady Strugatsky became a member of the Union of Soviet Writers in 1964. In addition to his own writing, he translated Japanese language short stories and novels, as well as some English works with his brother.
Source: Wikipedia
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 2 of 2 reviews
November 19, 2015
Knížka obsahuje následující tři texty bratří Strugackých:
Miliardu let před koncem světa (За миллиард лет до конца света):
Titulní a nejslabší součást výběru - příběh vědců, které od přelomové práce systematicky něco vyrušuje a brání jim v zásadním poznání pro budoucnost lidstva. Zajímavá je ta atmosféra sovětské paranoie a způsob, jakým je text vystavěn (často je mezi jednotlivými kapitolami vypuštěn docela důležitý děj, který si můžeme pouze domýšlet - ostatně to samé je třeba i v Obydleném ostrovu).
Dravci mého století (Хищные вещи века):
Tohle už bylo výrazně lepší čtení, byť agent Žilin mi docela často lezl na nervy a samotná výstavba textu s protahovaným odhalením mi přišla až moc natahovaná a místy zbytečná.
Obydlený ostrov (Обитаемый остров):
Bez pochyb vrchol celého výběru - knížka vyšla česky mimo tento výbor také samostatně. Podobně jako u Dravců je i toto příběh muže (zde je to Maxim aka Mak Sim), který se na nedomovské planetě pokouší "zachránit" civilizaci. Bohužel i tady platí, že představa hlavního hrdiny a samotná realita jsou diametrálně odlišné věci - což se nejlépe ukáže na samotném konci knihy. Strugackým se skvěle podařilo vykreslit atmosféru paranoidního totalitního státu s obyvatelstvem ovládaným silou věží (propaganda?) a pronásledování všech, kteří této síle nepodléhají. Atmosféru vzájemné nedůvěry a nevraživosti mezi špičkami tohoto státu, stejně tak jako totální chaos a neorganizovanost odboje. Maxim, který se na planetě ocitl prakticky náhodou, postupně proniká do tajů místní společnosti, ale vždy je přesvědčen, že on je něco víc, že on je vyspělejší než lidé kolem něj, a to má pro lidi kolem něj nedozírné následky a ve finále nejen pro ně. Jinak mi to v řadě aspektů docela připomínalo 1984.
Celkově tedy za čtyři hvězdičky díky slabšímu prvnímu textu, Dravci jsou pro mě tak někde na pomezí čtyři až pět, ale Ostrov je bez pochyb čistý plný počet.
Kontext: Obydlený ostrov a Dravci mého století jsou dalším doporučením Alexandra Mitrofanova a opět skvělé.
Miliardu let před koncem světa (За миллиард лет до конца света):
Titulní a nejslabší součást výběru - příběh vědců, které od přelomové práce systematicky něco vyrušuje a brání jim v zásadním poznání pro budoucnost lidstva. Zajímavá je ta atmosféra sovětské paranoie a způsob, jakým je text vystavěn (často je mezi jednotlivými kapitolami vypuštěn docela důležitý děj, který si můžeme pouze domýšlet - ostatně to samé je třeba i v Obydleném ostrovu).
Dravci mého století (Хищные вещи века):
Tohle už bylo výrazně lepší čtení, byť agent Žilin mi docela často lezl na nervy a samotná výstavba textu s protahovaným odhalením mi přišla až moc natahovaná a místy zbytečná.
Obydlený ostrov (Обитаемый остров):
Bez pochyb vrchol celého výběru - knížka vyšla česky mimo tento výbor také samostatně. Podobně jako u Dravců je i toto příběh muže (zde je to Maxim aka Mak Sim), který se na nedomovské planetě pokouší "zachránit" civilizaci. Bohužel i tady platí, že představa hlavního hrdiny a samotná realita jsou diametrálně odlišné věci - což se nejlépe ukáže na samotném konci knihy. Strugackým se skvěle podařilo vykreslit atmosféru paranoidního totalitního státu s obyvatelstvem ovládaným silou věží (propaganda?) a pronásledování všech, kteří této síle nepodléhají. Atmosféru vzájemné nedůvěry a nevraživosti mezi špičkami tohoto státu, stejně tak jako totální chaos a neorganizovanost odboje. Maxim, který se na planetě ocitl prakticky náhodou, postupně proniká do tajů místní společnosti, ale vždy je přesvědčen, že on je něco víc, že on je vyspělejší než lidé kolem něj, a to má pro lidi kolem něj nedozírné následky a ve finále nejen pro ně. Jinak mi to v řadě aspektů docela připomínalo 1984.
Celkově tedy za čtyři hvězdičky díky slabšímu prvnímu textu, Dravci jsou pro mě tak někde na pomezí čtyři až pět, ale Ostrov je bez pochyb čistý plný počet.
Kontext: Obydlený ostrov a Dravci mého století jsou dalším doporučením Alexandra Mitrofanova a opět skvělé.
November 29, 2023
Miliarda.. je moje nejoblíbenější z této sbírky. Dodnes si vybavuji, jak jsem postupně během čtení začínala chápat, co se vlastně děje, zvykala si na "deníkovou" strukturu a jak jsem dočetla skoro bez dechu (jako vždy, když narazím na výborný nápad).
This..my most favourite from this collection. I remember lively to this day that feeling of gradually beginning to understand what is really going on in the story, while getting used to the "diary" form and structure of it. And finally finishing it almost holding my breath as I always do when encountering a book based on a brilliant idea .
This..my most favourite from this collection. I remember lively to this day that feeling of gradually beginning to understand what is really going on in the story, while getting used to the "diary" form and structure of it. And finally finishing it almost holding my breath as I always do when encountering a book based on a brilliant idea .
Displaying 1 - 2 of 2 reviews