What do you think?
Rate this book
Billy Bob Holland #3
Bitterroot
The Barnes & Noble Review
Ex-Texas Ranger Billy Bob Holland makes his third appearance (after Heartwood and the Edgar Award-winning Cimarron Rose ) in James Lee Burke's dark, sorrowful, appropriately titled new novel, Bitterroot. This time out, Burke takes Holland out of the familiar environs of Deaf Smith, Texas, and moves him to Montana, where he becomes enmeshed in an interlocking series of brutal -- and brutalizing -- events.
Ostensibly, Bill Bob Has come to Montana for an extended fishing vacation with long-time friend Tobin "Doc" Voss, a widowed Vietnam vet and a man of strong, if contradictory, principles. Voss, an impassioned environmentalist, has lobbied publicly against the incursions of a local mining corporation and has made some powerful enemies, a fact that becomes clear when a trio of drug-addled bikers are sent to rape and terrorize his teenaged daughter, Maisey. In the aftermath of that rape, the leader of the bikers is found burned to death in his bed. Doc, of course, emerges as the primary suspect, and finds himself arrested for premeditated murder.
Billy Bob Holland's subsequent investigation begins with Maisey's rape and moves steadily outward, encompassing pedophilia, organized crime, right-wing extremism, and virtually every possible combination of personal and institutional corruption, all of which stand in stark contrast to the pristine, vulnerable beauty of the Montana landscape. Participants in this grim complex of narratives include an alcoholic mystery novelist, an embittered federal agent, a psychopathic ex-con with a very personal agenda, an undercover informant with a hidden motive for murder, and a local physician who has lost both her husband and son, and whose life has collapsed beneath her insupportable grief.
At the center of all this is Billy Bob Holland himself, a fundamentally decent man who is literally haunted by a specter from his past, and who must constantly confront his "abiding anger" and his extreme capacity for violence.
Like Dave Robichaux, Burke's other series hero, he is both a witness to and participant in the moral crises of the age. In Bitterroot, his urgent, eloquent narrative voice is as compelling as ever, lending depth and credibility to this disturbing, beautifully crafted book. (Bill Sheehan)
Ex-Texas Ranger Billy Bob Holland makes his third appearance (after Heartwood and the Edgar Award-winning Cimarron Rose ) in James Lee Burke's dark, sorrowful, appropriately titled new novel, Bitterroot. This time out, Burke takes Holland out of the familiar environs of Deaf Smith, Texas, and moves him to Montana, where he becomes enmeshed in an interlocking series of brutal -- and brutalizing -- events.
Ostensibly, Bill Bob Has come to Montana for an extended fishing vacation with long-time friend Tobin "Doc" Voss, a widowed Vietnam vet and a man of strong, if contradictory, principles. Voss, an impassioned environmentalist, has lobbied publicly against the incursions of a local mining corporation and has made some powerful enemies, a fact that becomes clear when a trio of drug-addled bikers are sent to rape and terrorize his teenaged daughter, Maisey. In the aftermath of that rape, the leader of the bikers is found burned to death in his bed. Doc, of course, emerges as the primary suspect, and finds himself arrested for premeditated murder.
Billy Bob Holland's subsequent investigation begins with Maisey's rape and moves steadily outward, encompassing pedophilia, organized crime, right-wing extremism, and virtually every possible combination of personal and institutional corruption, all of which stand in stark contrast to the pristine, vulnerable beauty of the Montana landscape. Participants in this grim complex of narratives include an alcoholic mystery novelist, an embittered federal agent, a psychopathic ex-con with a very personal agenda, an undercover informant with a hidden motive for murder, and a local physician who has lost both her husband and son, and whose life has collapsed beneath her insupportable grief.
At the center of all this is Billy Bob Holland himself, a fundamentally decent man who is literally haunted by a specter from his past, and who must constantly confront his "abiding anger" and his extreme capacity for violence.
Like Dave Robichaux, Burke's other series hero, he is both a witness to and participant in the moral crises of the age. In Bitterroot, his urgent, eloquent narrative voice is as compelling as ever, lending depth and credibility to this disturbing, beautifully crafted book. (Bill Sheehan)
Bill Sheehan reviews horror, suspense, and science fiction for Cemetery Dance, The New York Review of Science Fiction, and other publications. His book-length critical study of the fiction of Peter Straub, At the Foot of the Story Tree, has been published by Subterranean Press (www.subterraneanpress.com).
480 pages, Mass Market Paperback
First published June 12, 2001
About the author
James Lee Burke
128 books4,275 followersJames Lee Burke is an American author best known for his mysteries, particularly the Dave Robicheaux series. He has twice received the Edgar Award for Best Novel, for
Black Cherry Blues
in 1990 and
Cimarron Rose
in 1998.
Burke was born in Houston, Texas, but grew up on the Texas-Louisiana Gulf Coast. He attended the University of Louisiana at Lafayette and the University of Missouri, receiving a BA and MA from the latter. He has worked at a wide variety of jobs over the years, including working in the oil industry, as a reporter, and as a social worker. He was Writer in Residence at the University of Louisiana at Lafayette, succeeding his good friend and posthumous Pulitzer Prize winner John Kennedy Toole, and preceding Ernest Gaines in the position. Shortly before his move to Montana, he taught for several years in the Creative Writing program at Wichita State University in the 1980s.
Burke and his wife, Pearl, split their time between Lolo, Montana, and New Iberia, Louisiana. Their daughter, Alafair Burke, is also a mystery novelist.
The book that has influenced his life the most is the 1929 family tragedy "The Sound and the Fury" by William Faulkner.
Burke was born in Houston, Texas, but grew up on the Texas-Louisiana Gulf Coast. He attended the University of Louisiana at Lafayette and the University of Missouri, receiving a BA and MA from the latter. He has worked at a wide variety of jobs over the years, including working in the oil industry, as a reporter, and as a social worker. He was Writer in Residence at the University of Louisiana at Lafayette, succeeding his good friend and posthumous Pulitzer Prize winner John Kennedy Toole, and preceding Ernest Gaines in the position. Shortly before his move to Montana, he taught for several years in the Creative Writing program at Wichita State University in the 1980s.
Burke and his wife, Pearl, split their time between Lolo, Montana, and New Iberia, Louisiana. Their daughter, Alafair Burke, is also a mystery novelist.
The book that has influenced his life the most is the 1929 family tragedy "The Sound and the Fury" by William Faulkner.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 of 1 review
January 14, 2025
Jsou knihy, kterou jsou skvělé. Jsou knihy, které jsou dobré. Jsou knihy, které nejsou nic moc. A jsou knihy, které jsou tak špatné, že se vás začne zmocňovat pocit, že vám něco uniká, že ta kniha přece musí mít nějakou kvalitu a smysl, jen jste ho nepochopili. Zvláště když má ten autor v knihovničce už pár cen a patří k těm populárním a respektovaným.
Ano, četl jsem dalšího Jamese Lee Burkeho, další dílo z jeho série s Billy Bob Hollandem - Řeka nese smrt. Knihu plnou poetických popisů a postav zmítajících se nonstop v záchvatech hysterie, Dialogy hrdinů tady dává dohromady náhodný generátor vět, takže je obvyklé, když hrdina za někým přijde, aby se na něco důležitého zeptal, tázaný navrhne, jestli se nepůjdou projít, hrdina ho pošle do hajzlu a odejde pryč.
Billy Bob Holland tady přijede za svým přítelem, doktorem Vossem, jehož dcera je znásilněna a někdo začíná ty násilníky postupně zabíjet. A do toho je tu ještě motorkářský gang, mafie, slavný spisovatel a jeho nadržená žena, FBI, rasistická organizace, zlá těžební společnost, a propuštěný trestanec Wyatt Dixon, který má na Hollanda pifku. Což vypadá zajímavě, ale ty postavy mají životnost figurek u jesliček… a jsou zhruba stejně akční. Jejich osobnost je jen oznámená a vlastně ani nedostanou šanci, aby se předvedli, aby k nim člověk získal nějaký vztah. A pokud už něco udělají, obvykle to nemá žádnou souvislost s tím, co se děje kolem. I konec je spíš náhodný, jen aby se to nějak uzavřelo.
Co se týče té náhodnosti a náhlých impulzů, tak ty se týkají i hrdiny, který přijede pomoct svému příteli, což provede tím, že okamžitě dostane do postele jeho holku, kterou pak stejně rychle odkopne a začne se k ní chovat nenávistně, jako by mu zabila jeho oblíbené morče. Všechno pak vrcholí fintou jako ze základní školy, kdy pošle svému úhlavnímu nepříteli dopis „co jsme si, to jsme si“ s informacemi, že ho jeho milenec pomlouvá a má AIDS… čemuž protivník samozřejmě okamžitě uvěří, protože nic není přesvědčivější než informace od člověka, se kterým jste se ještě před chvíli chtěli zabít.
On náhlým impulzům podléhá i román, který skáče z vyprávění v ich formě do vševědoucí třetí osoby, když to autor zrovna potřebuje, a to i v rámci jedné kapitoly. Celkově mi to přijde jako když si šestileté dítě hraje na stole s figurkami hrdinů, a vytváří příběhy, ve kterých se Želvy nindža spojí s Patem a Matem aby bojovali proti Darth Vaderovi... a když ho to přestane bavit, nakonec všechno shodí ze stolu. Nemá to děj, nemá to přesvědčivé postavy ani kontinuitu. Vlastně je to románový ekvivalent proslulého filmu The Room od Tommyho Wiseaua.
Jediné, co to asi táhne vpřed, je autorův styl a popisy Montany. Nad stylem zahraniční čtenáři nadšeně jásají, mě přijde afektovaný a stavící na nic neříkajících poetických popisech. Ale je možné, že něco zemřelo v překladu. Já málem zemřel během čtení.
Ano, četl jsem dalšího Jamese Lee Burkeho, další dílo z jeho série s Billy Bob Hollandem - Řeka nese smrt. Knihu plnou poetických popisů a postav zmítajících se nonstop v záchvatech hysterie, Dialogy hrdinů tady dává dohromady náhodný generátor vět, takže je obvyklé, když hrdina za někým přijde, aby se na něco důležitého zeptal, tázaný navrhne, jestli se nepůjdou projít, hrdina ho pošle do hajzlu a odejde pryč.
Billy Bob Holland tady přijede za svým přítelem, doktorem Vossem, jehož dcera je znásilněna a někdo začíná ty násilníky postupně zabíjet. A do toho je tu ještě motorkářský gang, mafie, slavný spisovatel a jeho nadržená žena, FBI, rasistická organizace, zlá těžební společnost, a propuštěný trestanec Wyatt Dixon, který má na Hollanda pifku. Což vypadá zajímavě, ale ty postavy mají životnost figurek u jesliček… a jsou zhruba stejně akční. Jejich osobnost je jen oznámená a vlastně ani nedostanou šanci, aby se předvedli, aby k nim člověk získal nějaký vztah. A pokud už něco udělají, obvykle to nemá žádnou souvislost s tím, co se děje kolem. I konec je spíš náhodný, jen aby se to nějak uzavřelo.
Co se týče té náhodnosti a náhlých impulzů, tak ty se týkají i hrdiny, který přijede pomoct svému příteli, což provede tím, že okamžitě dostane do postele jeho holku, kterou pak stejně rychle odkopne a začne se k ní chovat nenávistně, jako by mu zabila jeho oblíbené morče. Všechno pak vrcholí fintou jako ze základní školy, kdy pošle svému úhlavnímu nepříteli dopis „co jsme si, to jsme si“ s informacemi, že ho jeho milenec pomlouvá a má AIDS… čemuž protivník samozřejmě okamžitě uvěří, protože nic není přesvědčivější než informace od člověka, se kterým jste se ještě před chvíli chtěli zabít.
On náhlým impulzům podléhá i román, který skáče z vyprávění v ich formě do vševědoucí třetí osoby, když to autor zrovna potřebuje, a to i v rámci jedné kapitoly. Celkově mi to přijde jako když si šestileté dítě hraje na stole s figurkami hrdinů, a vytváří příběhy, ve kterých se Želvy nindža spojí s Patem a Matem aby bojovali proti Darth Vaderovi... a když ho to přestane bavit, nakonec všechno shodí ze stolu. Nemá to děj, nemá to přesvědčivé postavy ani kontinuitu. Vlastně je to románový ekvivalent proslulého filmu The Room od Tommyho Wiseaua.
Jediné, co to asi táhne vpřed, je autorův styl a popisy Montany. Nad stylem zahraniční čtenáři nadšeně jásají, mě přijde afektovaný a stavící na nic neříkajících poetických popisech. Ale je možné, že něco zemřelo v překladu. Já málem zemřel během čtení.
Displaying 1 of 1 review