What do you think?
Sprawl #2
Count Zero
original cover of ISBN 9780441013678
William Gibson continues the visionary Sprawl Trilogy that began with Neuromancer in this frighteningly probable parable of the future.
A corporate mercenary wakes in a reconstructed body, a beautiful woman by his side. Then Hosaka Corporation reactivates him, for a mission more dangerous than the one he's recovering to get a defecting chief of R&D — and the biochip he's perfected — out intact. But this proves to be of supreme interest to certain other parties — some of whom aren't remotely human...
William Gibson continues the visionary Sprawl Trilogy that began with Neuromancer in this frighteningly probable parable of the future.
A corporate mercenary wakes in a reconstructed body, a beautiful woman by his side. Then Hosaka Corporation reactivates him, for a mission more dangerous than the one he's recovering to get a defecting chief of R&D — and the biochip he's perfected — out intact. But this proves to be of supreme interest to certain other parties — some of whom aren't remotely human...
308 pages, Paperback
First published February 1, 1986
About the author
William Gibson
327 books15.5k followersLibrarian Note: There is more than one author in the Goodreads database with this name. See this thread for more information.
William Ford Gibson is an American-Canadian writer who has been called the father of the cyberpunk subgenre of science fiction, having coined the term cyberspace in 1982 and popularized it in his first novel, Neuromancer (1984), which has sold more than 6.5 million copies worldwide.
While his early writing took the form of short stories, Gibson has since written nine critically acclaimed novels (one in collaboration), contributed articles to several major publications, and has collaborated extensively with performance artists, filmmakers and musicians. His thought has been cited as an influence on science fiction authors, academia, cyberculture, and technology.
---------------------------------
William Gibson. (2007, October 17). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 20:30, October 19, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?t...
William Ford Gibson is an American-Canadian writer who has been called the father of the cyberpunk subgenre of science fiction, having coined the term cyberspace in 1982 and popularized it in his first novel, Neuromancer (1984), which has sold more than 6.5 million copies worldwide.
While his early writing took the form of short stories, Gibson has since written nine critically acclaimed novels (one in collaboration), contributed articles to several major publications, and has collaborated extensively with performance artists, filmmakers and musicians. His thought has been cited as an influence on science fiction authors, academia, cyberculture, and technology.
---------------------------------
William Gibson. (2007, October 17). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 20:30, October 19, 2007, from http://en.wikipedia.org/w/index.php?t...
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 7 of 7 reviews
July 2, 2024
'Count Zero' je nepřeložitelná a zároveň skvělá slovní hříčka a takový je vlastně i můj dlouho očekávaný návrat ke Sprawl trilogii - poněkud rozpačitý. Gibsona moc načteného nemám. Neuromancera si prakticky nepamatuju, četl jsem ho ještě na střední (2011) a vím, že ke konci mi to připadalo tripózní, ale celkem se mi to líbilo a respektoval jsem to a respektuju Gibsona pro to sociologicko-technické vizionářství. Narazil jsem na názor, který označil 'Count Zero' za přehlížené mistrovské dílo. U Gibsona mám opravdu problém s jeho "spisovatelstvím", které mě na zadek příliš neposadilo ani tady. Jeho vize jsou značně komplikované k tomu přelouskat je a dát dohromady ('Pattern Recognition', poslední, a jediná další, kniha, co jsem od něj četl, byla přeci jen civilnější, ale ani v ní nechyběly ty gibsonovské, až pynchonovské, korporátní-konspirační teorie a motanice). Budování jeho kyberpunkové budoucnosti je sice definitivně "tak akorát", nepřepaluje, aby příliš nezestárlo, což je definitivně chytrý tah, ale to ho nečiní o moc víc srozumitelnější (voodoo entity/božstva v matrixu). Opening s Turnerem, který se dává dohromady s kočkou na dovolené mě bavil, chytil - je najmut jako žoldák pro transport (poslední mise, bro), vyzbrojen, přidává se ke skupině, kde ne úplně tuší, do čeho se zaplétá, rutinní (a poslední akce) se stává něčím jiným... další linie je o ženě se jménem Marly Krushkova, bývalá obchodnice s uměním... a třetí je o mladém wannabe-pc-kovboji (Hrabě Nula) se jménem Bobby Newark, který při svém prvním připojení do softwaru, darovanému mu místním dealerem, málem zemře. Příběhy se pak postupně proplétají v (opětovně tripózních) sférách matrixu. Člověk se jaksi taksi nějak noří... jenže až do konce knihy... a já se ztrácel: co, kdo, komu, proč, jak, za kolik, jak to souvisí (dost podobně, jako předtím v Neuromancerovi, to si z něj pamatuju)... možná mě to prostě jednoduše nezajímalo, možná prostě nežeru Gibsonův styl, do jisté míry je jasné, že tendence navázat na úspěch Neuromancera se nabízí. Ne, že by to nemělo spád. Ale prostě to tak nějak úplně necítím, necítím zájem, i když mě první třetina bavila. Gibson je celkově doma, v zámoří, ceněn mnohem více, což odráží mnohem lepší ratingy jeho knih, třeba za to může i pro tamější čtenáře atraktivnější "americký styl" psaní, který, jako jejich jídlo (shots fired!), působí planě.
October 5, 2015
Hrabě nula (Count Zero, 1986)
Nakladatelství Laser-books se zapsalo do srdcí čtenářů nejen novinkovými tituly, ale také svou edicí Mistrovská díla SF, v nichž představuje či opět vydává nejzásadnější romány žánrů, které se nám tak líbí. Není se tedy co divit, že po sérii knih, jejichž obálky se pyšní jménem zakladatele a guru kyberpunku, Williama Gibsona, se konečně nového (a mnohem lepšího) překladu dočkal i druhý díl kultovní série Sprawl – román Hrabě nula (v originále Count Zero – zdatnější angličtináři pochopí mnohovrstvovou narážku v pojmenování).
Představovat Williama Gibsona je pro mě, starého kyberpunkera, stejně ostudné, jako milovníkům mangy vysvětlovat, kdo je to Naruto. Vždyť tento muž díky svému románu Neuromancer, jenž je mimochodem prvním dílem již zmíněné série Sprawl, položil základy žánru pyšnícího se mottem high tech low life, kyberpunku. Pokud by snad někdo váhal, stačí se podívat na film Johnny Mnemonic, jenž vznikl právě podle povídky Williama Gibsona, a ačkoli se jedná o film béčkový, stojí za podívání (povídku je možné přečíst ve sbírce Jak vypálit chrom – taktéž edice Mistrovská díla SF nakladatelství Laser-books). Navíc právě v Neuromancerovi je nádherná zmínka o tom, že Johnny zemřel. Pokud by však někdo stále váhal, co je to kyberpunk, nechť se zaměří na filmovou trilogii Matrix sourozenců Wachovských, která vznikla podle knihy Shismatrix Gibsonova dobrého přítele Bruce Sterlinga.
Ale zpět k Hraběti nula. Tento román v sobě spojuje několik dějových linek, které se, ač se to zdá neproveditelné, na konci pěkně spojují. Oproti autorově prvotině, románu Neuromancer, se jedná o dílo přístupnější širší čtenářské veřejnosti. Je to způsobeno i tím, že Gibson zvolil jiný styl psaní. Román je popisnější, dějové linky jsou přímočařejší a oproti Neuromancerovi nevyžaduje tolik představivosti. A ačkoli se jedná o román jednodušší, rozhodně stojí za přečtení. Má totiž co nabídnout čtenářům znalým problematiky, tak i díky své přístupnosti i naprostým nováčkům.
Příběh nám představuje trojici rozdílných hrdinů – zabijáka Turnera, jenž je přizván k poslední akci, která nedopadne zrovna nejlépe, mladého Bobbyho Newmarka (jenž je nejvíce podobný hrdinovi Neuromancera), který se snaží prorazit jako „kovboj“ kyberprostoru, a Marly Krushkovou, která pracuje jako dealerka umění a která je najata, aby vypátrala původce tajemných boxů. Přestože by se mohlo zdát, že třetí jmenovaná do knihy moc nesedne, je to právě ona, která všechny dějové linky spojí do celistvého útvaru. V románu se také objevují pasáže s vúdú kyberprostoru, které jsou velice poutavé a zajímavé. Jen škoda, že jim autor nevěnoval více pozornosti. Takovéto ozvláštnění známého kyberprostoru je dle mého přínosem.
Kniha vychází v klasickém formátu edice Mistrovská díla SF, s úžasnou obálkou Tomasze Maronského, která perfektně dokresluje atmosféru předkládaného příběhu. O překlad se postaral Pavel Bakič, a je nutno říci, že odvedl vynikající práci. Troufám si dodat, že oproti původnímu překladu je ten nynější daleko blíže autorovým představám (četl jsem anglický originál, takže mám s čím porovnávat) a že se překladatel dokonale sžil s Gibsonovým stylem, jeho psaním i imaginacemi. Co se korektur týká, nemám výjimečně nejmenších námitek. Všem čtenářům také doporučuji přečíst něco málo o autorovi na konci knihy. O tento kratičký článek se postaral Martin Šust, jenž se v dané problematice pohybuje a čtenářům nabízí ucelený pohled na Williama Gibsona.
Pokud se vám líbí Gibsonovy knihy, zcela jistě byste Hraběte nulu neměli nechat bez povšimnutí. Ačkoli se jedná o samostatné pokračování Neuromancera odehrávající se o dlouhých sedm let později, nádherně dokresluje autorův svět a dokazuje, proč je Gibson králem kyberpunku. Navíc, přestože originál vyšel již v roce 1986, román nezastaral, ba naopak se stal aktuálnějším a v mnoha ohledech působivějším. A to i díky tomu, že některé z věcí, jež autor vymyslel, my právě prožíváme. Jestliže s jeho tvorbou teprve začínáte, Hrabě nula je ideálním odrazovým můstkem před mnohem složitějším a dle mého názoru i propracovanějším Neuromancerem. Tak jako tak je Hrabě nula kniha, která by vás rozhodně neměla minout.
Fantasy svet
Nakladatelství Laser-books se zapsalo do srdcí čtenářů nejen novinkovými tituly, ale také svou edicí Mistrovská díla SF, v nichž představuje či opět vydává nejzásadnější romány žánrů, které se nám tak líbí. Není se tedy co divit, že po sérii knih, jejichž obálky se pyšní jménem zakladatele a guru kyberpunku, Williama Gibsona, se konečně nového (a mnohem lepšího) překladu dočkal i druhý díl kultovní série Sprawl – román Hrabě nula (v originále Count Zero – zdatnější angličtináři pochopí mnohovrstvovou narážku v pojmenování).
Představovat Williama Gibsona je pro mě, starého kyberpunkera, stejně ostudné, jako milovníkům mangy vysvětlovat, kdo je to Naruto. Vždyť tento muž díky svému románu Neuromancer, jenž je mimochodem prvním dílem již zmíněné série Sprawl, položil základy žánru pyšnícího se mottem high tech low life, kyberpunku. Pokud by snad někdo váhal, stačí se podívat na film Johnny Mnemonic, jenž vznikl právě podle povídky Williama Gibsona, a ačkoli se jedná o film béčkový, stojí za podívání (povídku je možné přečíst ve sbírce Jak vypálit chrom – taktéž edice Mistrovská díla SF nakladatelství Laser-books). Navíc právě v Neuromancerovi je nádherná zmínka o tom, že Johnny zemřel. Pokud by však někdo stále váhal, co je to kyberpunk, nechť se zaměří na filmovou trilogii Matrix sourozenců Wachovských, která vznikla podle knihy Shismatrix Gibsonova dobrého přítele Bruce Sterlinga.
Ale zpět k Hraběti nula. Tento román v sobě spojuje několik dějových linek, které se, ač se to zdá neproveditelné, na konci pěkně spojují. Oproti autorově prvotině, románu Neuromancer, se jedná o dílo přístupnější širší čtenářské veřejnosti. Je to způsobeno i tím, že Gibson zvolil jiný styl psaní. Román je popisnější, dějové linky jsou přímočařejší a oproti Neuromancerovi nevyžaduje tolik představivosti. A ačkoli se jedná o román jednodušší, rozhodně stojí za přečtení. Má totiž co nabídnout čtenářům znalým problematiky, tak i díky své přístupnosti i naprostým nováčkům.
Příběh nám představuje trojici rozdílných hrdinů – zabijáka Turnera, jenž je přizván k poslední akci, která nedopadne zrovna nejlépe, mladého Bobbyho Newmarka (jenž je nejvíce podobný hrdinovi Neuromancera), který se snaží prorazit jako „kovboj“ kyberprostoru, a Marly Krushkovou, která pracuje jako dealerka umění a která je najata, aby vypátrala původce tajemných boxů. Přestože by se mohlo zdát, že třetí jmenovaná do knihy moc nesedne, je to právě ona, která všechny dějové linky spojí do celistvého útvaru. V románu se také objevují pasáže s vúdú kyberprostoru, které jsou velice poutavé a zajímavé. Jen škoda, že jim autor nevěnoval více pozornosti. Takovéto ozvláštnění známého kyberprostoru je dle mého přínosem.
Kniha vychází v klasickém formátu edice Mistrovská díla SF, s úžasnou obálkou Tomasze Maronského, která perfektně dokresluje atmosféru předkládaného příběhu. O překlad se postaral Pavel Bakič, a je nutno říci, že odvedl vynikající práci. Troufám si dodat, že oproti původnímu překladu je ten nynější daleko blíže autorovým představám (četl jsem anglický originál, takže mám s čím porovnávat) a že se překladatel dokonale sžil s Gibsonovým stylem, jeho psaním i imaginacemi. Co se korektur týká, nemám výjimečně nejmenších námitek. Všem čtenářům také doporučuji přečíst něco málo o autorovi na konci knihy. O tento kratičký článek se postaral Martin Šust, jenž se v dané problematice pohybuje a čtenářům nabízí ucelený pohled na Williama Gibsona.
Pokud se vám líbí Gibsonovy knihy, zcela jistě byste Hraběte nulu neměli nechat bez povšimnutí. Ačkoli se jedná o samostatné pokračování Neuromancera odehrávající se o dlouhých sedm let později, nádherně dokresluje autorův svět a dokazuje, proč je Gibson králem kyberpunku. Navíc, přestože originál vyšel již v roce 1986, román nezastaral, ba naopak se stal aktuálnějším a v mnoha ohledech působivějším. A to i díky tomu, že některé z věcí, jež autor vymyslel, my právě prožíváme. Jestliže s jeho tvorbou teprve začínáte, Hrabě nula je ideálním odrazovým můstkem před mnohem složitějším a dle mého názoru i propracovanějším Neuromancerem. Tak jako tak je Hrabě nula kniha, která by vás rozhodně neměla minout.
Fantasy svet
May 23, 2015
S Hrabětem nulou jsem měl ten problém, že přibližně dvě třetiny knihy působí v podstatě pouze jako expozice jednotlivých příběhů, načež přijde poměrně svižný (a trochu i deus ex machina - vlastně doslova - páchnoucí) závěr. Ale za ty postavy a svět si Gibson tu čtvrtou hvězdu zaslouží.
April 18, 2024
"Druhý díl" Neuromancera.
Zase mě to bavilo, nejdřív jsem neměl moc čas to číst, ale od půlky jsem to přečetl velmi rychle. Marly, Turner, a Hrabě Nula alias Count Zero, což je opravdu defakto ve svých významech nepřeložitelné. Konec asi trochu takový víc "do ztracena" než v Neuromancerovi "jedničce". Na druhou stranu postavy mě bavily, zápletka taky i výlety do cyberprostoru. Nebyla tam Umělá inteligence, ale zas to asi bylo celkově srozumitelnější. Místo AI tam figuroval všemocný Josef Virek.
Je to na čtyři hvězdy, ale protože je kultovní záležitost, tak přidávám jednu navíc :)
Zase mě to bavilo, nejdřív jsem neměl moc čas to číst, ale od půlky jsem to přečetl velmi rychle. Marly, Turner, a Hrabě Nula alias Count Zero, což je opravdu defakto ve svých významech nepřeložitelné. Konec asi trochu takový víc "do ztracena" než v Neuromancerovi "jedničce". Na druhou stranu postavy mě bavily, zápletka taky i výlety do cyberprostoru. Nebyla tam Umělá inteligence, ale zas to asi bylo celkově srozumitelnější. Místo AI tam figuroval všemocný Josef Virek.
Je to na čtyři hvězdy, ale protože je kultovní záležitost, tak přidávám jednu navíc :)
August 1, 2019
Tak nějak pořád nevím, co jsem to přečetla. Některé části byly úchvatné, některé naprosto psychadelické. Celkově spokojenost, ale Neuromancer byla proti tomu špica.
August 1, 2024
Hrabě krásně utíká po šlépějích, co mu Neuromancer vyšlapal. Ano, příběh se drží trošičku víc při zemi, zato je však mnohem stravitelnější a napínavější než jeho předchůdce.
Sledujeme hned tři postavy, sběratelku umění, žoldáka a klučinu, který se touží stát kovbojem. Tato trojice nemá ze začátku mezi sebou žádné vztahy, ale děj knihy je krásným způsobem spojí, což vyústí v překvapivě emotivní konec, který jsem od Gibsona nečekal.
Oproti zmiňovanému Neuromancerovi se kniha četla moc pěkně, příběh nebyl tolik zamotaný, nebyly představovány nové věci, jedna šílenější než ta druhá, a celkově se mi Hrabě Nula velmi líbil. Samozřejmě, chybí to hardcore sci-fi, které z Neuromancera dělá Neuromancera, to však není na škodu. V jednoduchosti je krása a to se na knize krásně podepsalo.
Sledujeme hned tři postavy, sběratelku umění, žoldáka a klučinu, který se touží stát kovbojem. Tato trojice nemá ze začátku mezi sebou žádné vztahy, ale děj knihy je krásným způsobem spojí, což vyústí v překvapivě emotivní konec, který jsem od Gibsona nečekal.
Oproti zmiňovanému Neuromancerovi se kniha četla moc pěkně, příběh nebyl tolik zamotaný, nebyly představovány nové věci, jedna šílenější než ta druhá, a celkově se mi Hrabě Nula velmi líbil. Samozřejmě, chybí to hardcore sci-fi, které z Neuromancera dělá Neuromancera, to však není na škodu. V jednoduchosti je krása a to se na knize krásně podepsalo.
September 22, 2015
Musela jsem se trochu prokousat skrz styl k příběhu. Ten je obecně na vedlejší koleji a jeho neuzavřenost by mi nejspíš měla vadit. Možná trochu jo. Přišlo mi to víc punk než jiné jeho knížky, ale celkem určitě za to může kontext toho, co teď čtu kolem. Hodně postav, všechny divné. Svět neuchopitelnější než v Neuromancerovi, přišlo mi. Dobré pro uchopení okamžiku, horší pro kontinuitu.
Displaying 1 - 7 of 7 reviews