Autobiografický román, vypráví o životě proslulého amerického spisovatele a básníka a o jeho rozporuplném vztahu k ženám. Nekonvenčně napsaná kniha zahrnuje úsek několika let, kdy je autor na vrcholu slávy, propadlý alkoholu a drogám a zcela v područí sexu. Velice otevřené vyprávění o ženách, které často střídá, hraničí místy s pornografií.
Henry Charles Bukowski (born as Heinrich Karl Bukowski) was a German-born American poet, novelist and short story writer. His writing was influenced by the social, cultural and economic ambience of his home city of Los Angeles.It is marked by an emphasis on the ordinary lives of poor Americans, the act of writing, alcohol, relationships with women and the drudgery of work. Bukowski wrote thousands of poems, hundreds of short stories and six novels, eventually publishing over sixty books
Charles Bukowski was the only child of an American soldier and a German mother. At the age of three, he came with his family to the United States and grew up in Los Angeles. He attended Los Angeles City College from 1939 to 1941, then left school and moved to New York City to become a writer. His lack of publishing success at this time caused him to give up writing in 1946 and spurred a ten-year stint of heavy drinking. After he developed a bleeding ulcer, he decided to take up writing again. He worked a wide range of jobs to support his writing, including dishwasher, truck driver and loader, mail carrier, guard, gas station attendant, stock boy, warehouse worker, shipping clerk, post office clerk, parking lot attendant, Red Cross orderly, and elevator operator. He also worked in a dog biscuit factory, a slaughterhouse, a cake and cookie factory, and he hung posters in New York City subways.
Bukowski published his first story when he was twenty-four and began writing poetry at the age of thirty-five. His first book of poetry was published in 1959; he went on to publish more than forty-five books of poetry and prose, including Pulp (1994), Screams from the Balcony (1993), and The Last Night of the Earth Poems (1992).
He died of leukemia in San Pedro on March 9, 1994.
Bukowski má ten pech, že po jeho hlavním hrdinovi pojmenoval kapelu vrchní žumpař české hudební scény a tak pokaždé když jsem četl, že Henry Chinaski někoho prcá, tak se mi vybavovala ta popová blbost. Za to samozřejmě Bukowski nemůže, ale já taky ne.
Ženy jsou příběhem šedesátiletýho alkoholického spisovatele se sexuálním apetitem velkým jak černoši v NBA. Takže po 300 stran leje a drandí buchtičky. Zábava bohužel po několika eskapádách ustane, protože to je více méně pořad dokola to samý.
Co je horší, ani jednou pořádně nehoupnul, takže se toto manko samozřejmě musí odrazit v hodnocení. Kdybych to četl před 15ti lety, tak bych to asi hodnotil lip. Takhle jen 5 náznaků erekce z 10.
Hodně se toho nakecá, hodně se toho vypije, hodně se toho našuká a spíš než konkrétní zápletky si z knihy pamatuju tu atmosféru, náladu postaršího chlapíka, kterej už je slavnej ale nehodlá měnit svuj životní styl, sere na umělou a přemrštěnou morálku, kterou si společnost svázala ruce, hledá si kousek svého štěstí, ale nachází jen další a další pichny, který mu bez okolků roztáhnou nohy, o což čas od času ani nestojí, a čas od času mu ani nestojí, hahaha, a jelikož je ten chlapík Bukowski tak se to čte jedná báseň a když tenhle hnusnej oplzlej úchyl ke konci pláče, mě se chtělo plakat s ním a pak jsem to dočetl, pamatuju si že to bylo v parku při čekání na své vlastní štěstí, prostě když jsem to dočetl, tak mi bylo chvíli tak podivně, že to nespravila ani virdžínka a do teď nevím, co si mam o Bukovi myslet, jestli to na nás hraje nebo jestli to vyvěrá z nitra, nebo něco mezi, nevím, píše skvěle, protože je to ožralej čuňák, jehož většina úvah mě taky nutí k uvažování, a to mě na jeho knihách baví, to, že se zvrácenost střídá s filosofováním v rytmu, kterýmu rozumim.
"Prečo nemôžeš byť k ľuďom slušný?" "Zo strachu," odvetil som.
Emočne nedostupný, bujarý, nechcem ho nazvať nihilistom, ale bonvivánom je určite. Napriek svojej nadržanosti a alkoholizmu Hank spĺňa mužskú prirodzenosť: ochraňuje ženu (a chráni si ich všetky).
Veľa nôh a vlasov tvorí veľa Žien. Polovička zemegule. Všetkými pohŕda, len niektorými viac. Po dočítaní bol niekoľko dní pocit nezmyselnosti všetkého všetkého všetkého, vždy keď si na to spomeniem. Mám vlasy a oblečiem si 3 páry ponožiek naraz. Dôležité je, že to nebolo o Ženách.
prijemne, svobodne, misty zajimave postrehy nutici k zamysleni o vsem moznem, ctive psane, k zaveru uz trochu monotonni, ale stale misty k zamysleni trochu jako pohled tradicniho chlapa na zensky se vsuvkami o zivote samotare vzhledem k tematu bych se k tomu trebas nekdy rad vratil, je mozne, ze se na nejake veci budu divat jinak
Přemýšlím, jak se k tomuhle příběhu o starém a oplzlém staroušovi postavit. Když jsem upustila od toho, že je kniha plná sexu, hrubosti a chlastu, otevřely se mi nové dveře a já ji začala vnímat jako staroušovu zpověď. Jak surovost, kterou přistupuje k sobě a okolí, střídá s filozofováním nad vším a ničím, nebo taky jeho vyobrazení vnímání lidské intimity. I to, že je tak strašně sám sebou a nehodlá se měnit, že věci vnímá tak, jak jsou, v jejich čiré podobě. Řekla bych, že strohost jeho vět vás donutí si vytvořit alternativní svět, nutí vás přemýšlet, co jak smýšlel, a pomocí jeho slovní spojení vám postupně buduje cestičku. Takže vlastně asi jo, nakonec.