Soubor dvanácti young adult povídek českých autorů spojených obdobím vánočních svátků. Vedle známých jmen české literatury pro mládež, jakými jsou Theo Addair, Anna Musilová nebo Kateřina Šardická, nabízí kniha i pár překvapivých debutů. S jednotlivými hrdiny se vydáte po stopách vánočního zločinu, uváznete v kavárně za sněhové kalamity nebo podniknete odvážný pokus o záchranu vánočních kaprů. Jenže Vánoce nejsou jen obdobím klidu a pohody. Mnohdy jsou to svátky melancholie a smutku a naši hrdinové tak krom šťastných okamžiků prožijí i nejedno zklamání, bolest a ztrátu. Ale kdy jindy než o Vánocích si můžeme dovolit doufat ve šťastné konce? Začtěte se spolu s námi do dvanácti neopakovatelných příběhů o skutečném kouzlu Vánoc...
Já povídkovou sbírku snad nikdy nadprůměrně hodnotit nebudu :/ Mě prostě nikdy nezaujmou všechny - i tady jsem našla pár za 5*, ale taky pár, které za mě fakt propadly. Takže 3/5*
V týdnu jsem dočetla Nejkrásnější dárek – sbírku 12 povídek od českých spisovatelů, některé moc dobře můžete znát díky jejich románům, ale kniha obsahuje i několik debutů. Povídky spojuje jedno – vánoční období, na které je tahle kniha jako dělaná 😍
Každá povídka je jiná a osobitá, možná byste čekali, že budou hlavně sladké, roztomilé, ňuňaté, ale většinou tomu tak není. Nesou se hodně v melancholické náladě a připomínají vám, že Vánoce nemusí nutně být zas tak veselé období, jaké byste očekávali. Ale to mi právě přijde super, myslím si, že si ji může užít i čtenář, který Vánocům úplně neholduje. Vzhledem k tomu, jak jsou povídky různorodé, tak může oslovit větší spektrum čtenářů a vlastně si můžete vždycky vybrat tu, na kterou máte zrovna náladu. Chápejte, povídky jsou dobré v tom, že si je jednou přečtete a další rok už se můžete vrátit jen k těm nejoblíbenějším. Pro mě třeba ty top byly od: Aničky Musilové, Jolany Hanákové, Martiny Mátlové, Veroniky Burgerové a Klárky Novákové ❤️
Kniha je krásně zpracovaná, obsahuje ilustraci ke každé povídce od @myokard_ , má červenou ořízku a netradiční hardback. Sice nejsem veliký fanoušek povídek, ale tyhle byly super. Sice některé byly slabší, ale stejně jsem si je moc užila.
Všechny povídky byly kvalitní a zajímavé. Jen to byla docela depka. Také povídky asi nebudou můj oblíbený formát. Ale celkově byly krásné a některé měly fakt nádhernou myšlenku, jiné mi přišly více chaotické, nebo mi u nich chyběla pointa, ale celkově jsem byla moc spokojená 💕
První kniha letošního roku ještě ve Vánoční atmosféře, ale... Tahle sbírka povídek je prostě divná. Jsem opravdu ráda, že jsem ji nečetla v době, kdy vyšla a všichni od ní čekali něco, co je pomůže navodit na Vánoční atmosféru. Už jsem četla spoustu recenzí, a tak jsem čekala, že je částečně dost depresivní, a je to pravda. Mezi nejlepší povídky jsem nakonec zařadila ty, které tu Vánoční atmosféru měli. Jsou to povídky od Thea Addaira, Aleše Novotného, Veroniky Burgerové a Kláry Novákové. Ty poslední dvě měli luxusní rozuzlení. Některé povídky mi přišly příliš krátké, jiné byly akorát. Co je zvláštní, že spousta z nich obsahovala témata smrti blízké osoby. Jako je to fajn ukázat, jak se s tím kdo pere a vyrovnává, ale ne když to čtete třeba po šesté v jedné knize. Rozhodně si ale umím představit, že si to za rok přečtu zase. Akorát asi ne těsně před Vánoci.
Tohle bylo tak krásné čtení <3 každá povídka byla něčím zajímavá a bavilo mě hlavně to, že jedna byla depresivní, druhá romantická, další vtipná a hlavně originální. Moc vánočních knížek neznám, ale tuhle vám můžu s klidným srdíčkem doporučit!! ❤️
Nejkrásnější dárek je zajímavá antologie vánočních příběhů 🎄🎁. Některé jsou vážně povedené, jiné ne tolik. Některé vás asi za srdce chytnou více, některé méně, ale tak to bývá 😊.
Mně se moc líbila například povídka Bezpečné místo od Kateřiny Šardické, kde bezvadně fungovala absence přímé řeči, jmen a opakování spojení „Otec neměl rád,…“ z kterého mrazilo 😨😥. Naopak mě třeba zahřála u srdce a pobavila povídka Nejdelší noc v roce od Radka Blažka u které jsem se smála nahlas a kde se mi líbila všechna ta vánoční přirovnání 😁. Najdete tam příběhy s disfunkčními rodinami, příběhy o sourozenecké lásce, příběhy o cizích lidech, kteří si v tu správnou chvíli nečekaně pomohou, najdete tam trochu romantiky, příběh transgender člověka…. 🙂
Každý z těch 12 příběhů má svým způsobem kouzlo. Vánoční příběhy jsou vždycky bezva věc, jen já osobně bych vám tuto knihu moc nedoporučovala číst v předvánočním období. Nejsem si jistá, že čtenáře správně vánočně naladí. Pokud pro vás advent není štastné období a nejdebože zažíváte něco podobného jako povídkoví hrdinové, mohlo by vás to na jednu stranu inspirovat v tom, že Vánoce jsou o tom pocitu uvnitř nás a dodat vám naději, na druhou stranu… by vám to také mohlo ještě přitížit. Já osobně jsem minimálně u 8 povídek bulela. Emoční dopad veliký, ale už jsem pak doufala, že bude brzy konec 😭.
Na závěr chci říct, že možná kouzlo tohoto nejkrásnějšího vánočního dárku spočívá v tom, že po dočtení budete vděční za to, co máte. A to nejen o Vánocích 🎄🎁❤️.
Bylo to skvělý, samozřejmě se mi všechny povídky nelíbily tolik, ale je to hrozně příjemné čtení. Moji favoriti jsou ,,Bezpečné místo”, povídka byla originální a skvěle napsaná, Kateřině Šardické moc fandím a určitě si od ni přečtu ,, Noci běsů” i ,, Zmizení Sáry Lindertové”, druhým favoritem byla povídka ,, Od mámy z lásky” líbil se mi styl jakým to bylo napsané a na knížky od Aleše se také chystám a třetí a asi úplně nejlepší byla povídka ,,Bratrské pouto”. Tato povídka byla originální, nádherná a dojemná.
Nejkrásnější dárek je sbírka 12 povídek, které spojuje vánoční tematika. Nenechte se však zmást, ne všichni si představují Vánoce jako dobu pohody a štěstí. Tyto povídky jsou spíše melancholické, nicméně mnoho z nich obsahuje naději na lepší zítřky. . Zprvu mi ta nešťastná témata vadila, ale pak jsem si uvědomila, že jsou vlastně reálná. Ukazují nám, jaké svátky mohou být v jiných rodinách. V rodinách, kde chybí láska a rodičovská péče. V rodinách, ve které ztratili někoho blízkého. Povídky nám umožnily podívat se na Vánoce jinýma očima a možná si díky nim začneme vážit toho, co máme. Nebudeme tolik řešit hodnotu a kvantitu dárků, jestli je salát a kapr, ale budeme rádi, že máme s kým ty Vánoce trávit. . Za nejlepší povídku v knize považuji tu od Aleše Novotného s názvem “Od mámy z lásky”, která ve mně vyvolala krásné pocity a dojala mě. V těsném závěsu jsou povídky od @alzbetabilkova a @kat.sardicka. I povídky od @anamusilova @radablazek a @klariny.knihy se mi líbily. . Za knihu děkuji @knizniklub #spoluprace
Perfect thing to read if you love Christmas and not so traditional and archetypical ones. Christmas in these 12 short stories are sometimes melancholical and a little bit sad, but there is always some small light at the end of a tunnel. Definitely recommended! 👍
Spojit 12 nejen young adult autorů a autorek byl opravdu výborný nápad, zejména pak samozřejmě oceňuji vánoční tématiku, protože Vánoc není nikdy dost😁
Povídka od Katky Šardické, Bezpečné místo, patřila opravdu k těm nejlepším z této sbírky, perfektně popsaná atmosféra, postavy, volba slov, celou jsem ji četla s velkým knedlíkem v krku. Společně s ní pak na vrchol řadím Zbabělce od Bětky Bílkové. Také ale rozhodně nezapadlo Bratrské pouto od Martiny Mátlové, Zelená slunce od Sam Xabyssus a Polička vyřazených knih od Klárky Novákové ❤️ Všechny tyto příběhy jsem četla až ke konci, takže jsem po dočtení měla dojem, že vlastně celá sbírka byla skvělá. No, úplně se tak nestalo. Zbylých sedm povídek mě nijak zvlášť neokouzlilo, připadaly mi průměrné, některé bez nápadu, příliš klišoidní... Docela zklamaná jsem byla třeba konkrétně z Vánočního zločinu od Thea Addaira, na jeho povídku jsem se totiž obzvlášť těšila, protože tu měly být Vánoce s Kitem a Danielem z Muffinu a čaje, ale tak nějak jsem pak po dočtení měla pocit, že nebýt jich dvou, příběh by sám o sobě pro mě nefungoval. Povídka Od mámy z lásky od Aleše Novotného mi přišla jako příliš velké klišé, mnohé texty měly vskutku skvělý nápad, ale pak jejich potenciál nebyl využit. Celkově když vyprůměruji má hodnocení jednotlivých příběhů, vychází mi 3,5⭐, což vlastně přesně sedí na to, jaký mám ve finále ze sbírky pocit...
Hezký, roztomilý. Různorodý. Místy hodně odpočinkový, místy sahajíci hlouběji. Taková ta kniha, kterou prostě chcete číst u vánočního stromečku, kdy v jedné ruce máte knížku a ve druhé portské a říkáte si, jak se to stalo, že jsou zase Vánoce? Vánoce byli pro mě tento rok velmi náročné a i Nejkrásnější dárek byla jedna z věcí, která mi pomohla zvládnout to, že jsem nemohla je trávit se svojí nejbližší rodinou, kterou jsem neviděla přes půl rok. Pro mě to bylo skvělé odpočinkové čtení, to že znám autory některých povídek byl příjemný bonus a jako u všech povídkových sbírek jsou tam vždy ty, co se líbí víc a ty co méně a dvě, které mě zasáhly a vehnaly slzy do očí.
Nejdepresivnější kniha, kterou jsem kdy četla. Jakože, kdyby to měla být depresivní kniha a název by byl třeba “Nejdepresivnější vánoční povídky”, beru to. Někteří autoři píšou krásně. Moc jsem si oblíbila povídku od Alžběty Bílkové, její styl je top. Ovšem zbytek… Skoro v každé povídce někdo umřel, nekecám. Máma, brácha… Mně to nevadí, když je to v knížce, ačkoli poslední dobou je tohle téma snad všude, snesu to. Ale do vánočních povídek? Um, asi ne. Fakt nedoporučuji číst před Vánoci. Počítala jsem s něčím vtipným a kouzelným, ale ne toto (teď jsem spíš hrozně naštvaná) :(((.
Moc hezká sbírka povídek, která vám navodí vánoční atmosféru i po novém roce :D Některé povídky jsou silnější, některé slabší. To se dalo čekat. Když to ale vezmu celkově, tak jsem moc spokojená. Většina povídek měla moc hezkou myšlenku, a zařadila bych je do průměru.
Je tu však jedna jediná povídka, která se mi vyloženě nelíbila. Konkrétně to je Nejhorší noc v roce, od Radka Blažka. Povídka má zase moc hezkou myšlenku, která by se dala určitě skvěle zpracovat, ale to bohužel není. Hraje si na typické americké vánoční zamilované komedie, z teenagerského prostředí. Nepovedlo se. Rádoby teenagerský jazyk a myšlení je katastrofa. Ve filmu by to mohlo působit líp, ale na papíře to nefunguje. Přes to, jak krátká povídka je, tak mě těch pár stránek dokázalo dost rozhořčit. Za mě opravdu jednoznačné ne.
A teď jdeme naopak ke skvělým povídkám. Mé favority: OKAMŽIK V ČASE ZELENÁ SLUNCE BEZPEČNÉ MÍSTO ZBABĚLCI POLIČKA VYŘAZENÝCH KNIH
Povídkové sbírky jsou vždy takové nahoru dolů a přesně to se stalo i u této, některé povídky báječné až dohanejici k slzám a jiné takové průměrné. Celkově tuto sbírku hodnotím spíše kladně a jsem ráda, že jsem ji dočetla. A ano je duben, ale dnes sněžilo, takže docitani této sbírky je myslím v pořádku. Takže za mě 3,5 🌟
Na tuhle sbírku povídek jsem se neskutečně těšila - nádherná obálka, čeští autoři a období vánočních svátků - co víc si může čtenář přát? Za mě je ale tahle sbírka jedno velké zklamání - celé to působí, jako by mezi sebou autoři soutěžili o tu nejvíc depresivní povídku. Já sama jsem čekala něco veselého, roztomilého, plného klišé a nejspíš i trochu kýčovitého... protože kde jinde by se mělo setkat klišé s kýčem, než u vánočních povídek?
Knihu jsem přečetla rychle. Problém je, že jsem čekala něco jiného. Nějakou Feel good vánoční knihu. Poselství té knihy rozumím. Člověk si uvědomí, co má. Že v životě jsou důležité úplně jiné věci než materiální. Jenže snad v každé povídce byla něčí smrt, strach či deprese a kniha na mě působila strašně ponuře.. moc vánoční dobré atmosféry to nedodá. Nicméně povídky jsou kvalitní a čeští autoři píšou velmi dobře. Jsem však smutná, že ty povídky nebyly feel good (ano, každá měla poučení, význam a respektive dobrý konec, ale chápete co myslím ..)
Sbirka povidek, ktere vas naplni nadeji, kouzly vanoc a hrejivym pocitem, ze vsechno bude zase v poradku.
Kazdy pribeh ve vas zanecha neco jineho. Kazdy pribeh vam preda jine poselstvi. Kazdy pribeh se vas dotkne jinak a vyvola ve vas spoustu pocitu a nebo jen jeden. Kazdy jeden pribeh si zaslouzi vasi pozornost.
Tahle sbirka povidek je opravdu tim Nejkrasnejsim darkem, co vam muze nekdo dat.
Nejsem sice zvyklá na čtení krátkých povídek, zvláště těch vánočních, ale tahle kniha byla to, co jsem ve vánočním schonu potřebovala. Čtení krátkých povídek po večeru stráveným pečením cukroví a snahou dohnat známky ve škole, bylo to pravé. Každá povídka byla svým způsobem zajímavá a měla své (vánoční) kouzlo. Nejvíce se mi líbili povídky Maršmeloun pro Ráchel, Polička vyřazených knih a Od mámy z lásky.
Jsem docela překvapená nízkým průměrným hodnocení, protože mně se to velmi líbilo. Opravdu skoro v každé povídce jsem si něco našla. Překvapivě jediná, která mě vůbec nezaujala, byla ta, na kterou jsem se těšila nejvíce. A to ta od Theo Addaira :D Chápu, že pro někoho spoustu z těchto povídek bude pesimistických, nehodících se k Vánocům, ale já cením, že se autoři pustili do něčeho méně očekávaného.
některé povídky byly úžasné, některé slabší, ale jako celek 4* nejlepší povídky (dle mého skromného názoru): Zub času, Bezpečné místo, Od mámy z lásky, Bratrské pouto, Polička vyřazených knih varování: připravte si kapesníky
Musela jsem si vzít nějaký ten čas, abych dala dohromady alespoň pár slov. Povídky byly zajímavé, každý si v nich najde to své. Každému sedne jiná povídka. Přiznám se, 4 povídky mě nečekaně a hlavně mile překvapily. Z mého úhlu pohledu byly sakra dobré. Dalších 7 povídek mě bavilo už o dost méně a 1 se mihla účinkem teda úplně. V celkovém hodnocení jsem se nakonec rozhodla pro 3/5💫 Opět zmíním i to, že se jedná pouze a jen o můj subjektivní názor. _ _ _ _ _ _ _ “Prostě přijdou špatné dny. A ty budeš dělat chyby. Spoustu chyb. Ale to nevadí, protože není žádný lepší způsob, jak se poučit a dospět. S každou další chybou budeš moudřejší a zkušenější...”
byla bych radši kdyby nebylo 90% příběhů o tom jak někomu umře někdo blízký a o Vánocích se s tím snaží smířit, ale zřejmě to tak nějak k vánočním příběhům patří..
Když jsem zjistila, že u Yoli vyjde sbírka vánočních povídek hned jsem věděla, že knihu si budu chtít přečíst a těšila jsem se na ni. Konkrétně knížka obsahuje 12 vánočních povídek od českých autorů. Nejvíc se mi na knížce líbilo, že každá povídka je jiná a myslím, že si každý zde vybere svou oblíbenou. Výběr máte opravdu rozmanitý - najdete zde od depresivnějších a temných povídek, přes romantické, smutnější a taky pár vtipných a jednu detektivní. Četlo se to dobře, ale vánoční náladu mi knížka nedodala, proto dávám čtyři hvězdičky :)
Pod taktovkou Yoli letos vyšla tato krásná sbírka povídek s vánoční tématikou. Začnu formátem - kniha má nádhernou vazbu a je krásně ilustrovaná. Když se přesunu k jednotlivým povídkám, přislo mi zajímavé vedle sebe vidět osobitý styl každého autora. Ne každého jsem znala, pro některé byla tato povídka úplnou prvotinou, ale u nikoho to tak nevypadalo. Líbily se mi ty rozlišné styly a náměty, jen škoda, že v knížce nebylo trošku více feel-good povídek, to mi tam chybělo. Chtěla jsem původně napsat krátkou recenzi ke každé povídce, ale na to mi kapacita instagramu bohužel nestačí, tudíž vyzdvihnu jen pár, které mě opravdu dostaly, ačkoliv nebyla žádná, která by se mi nelíbila. Byla jsem naprosto nadšená z povídky Vánoční zločin od Thea, jelikož ta nostalgie vrátit se k Danielovi a Kitovi byla neskutečná. A bylo to přesně tak feel-good, jak jsem potřebovala! A druhá povídka, která mě opravdu šokovala, bylo Bratrské pouto od začínající (!!!) autorky Martiny Mátlové. Sice nepatřila mezi ty feel-good, byla spíše na druhé straně škály, ale ten námět byl geniální. Dotkl se mě, opravdu hodně. Myslím, že každý si v knize najde svůj šálek kávy, ať už máte rádi komedie, romantiku, tajemné nebo smutné příběhy. Také tématika a motivy jsou velmi rozmanité - řešení záhad, tajemství v rodině, komplikované rodinné vztahy a tragédie, hledání vlastní identity, tématika LGBT, láska, naděje, zoufalství i odhodlání. A byl výborný nápad takovou sbírku vytvořit! ❤️
Hodnocení: 4.5/5
PS: Záchrana kaprů v povídce Nejdelší noc v roce od Rádi Blažka byla vázně úžasná! :D
Nejkrásnější dárek je pro mě souborem nejen silných vánočních povídek, ale především důkazem toho, že je u nás řada nadaných autorů, kteří mají co nabídnout a byť mám v knize své favority a naopak také povídky, které se mi líbily o něco méně, ani jedna nebyla špatná a každá ve mně něco zanechala. Jen menší upozornění - některé povídky nesou opravdu těžká témata, které mohou být pro někoho až příliš citlivá.
North Finchley (Anna Musilová) - Jedna z mých oblíbených povídek napsaná Aninným nádherným citlivým jazykem. Byla krásná, smutná, dohnala mě k slzám a šlo o nádherný začátek celé sbírky, a který jsem se po právu těšila.
Okamžik v čase (Jolana Hanáková) - Povídka, která mě inspirovala k napsání vlastní. Už by snad nebylo dodávat víc, ale přesto - napříč mému dojmu, že místy se hraje až příliš na city, byla krásná a její vcelku otevřené zakončení mi opravdu sedlo!
Zub času (Magdalena Mintová) - Ač jsem zpočátku zas tak nadšená nebyla, v myšlenkách se k ní vracím poměrně často. Ukazuje tak trochu jinou stranu lásky, takovou, kterou jste v této sbírce nejspíš nečekali, což se mi na ní vlastně líbilo, avšak její pointa byla příliš prvoplánová.
Zelená slunce (Sam Xabyssus) - Na povídku Xabyssus jsem byla moc zvědavá jakožto dlouholetý fanoušek jejího profilu na instagramu. Zklamaná jsem rozhodně nebyla - naopak. Zpracovala téma, o kterém jsem ještě nikdy nečetla, čímž pro mě povídka byla nesmírně zajímavá a dojemná
Bezpečné místo (Kateřina Šardická) - Bezpečné místo bylo snad tím nejsilnějším příběhem. Nebo minimálně tím nejkrutějším. Po přečtení jsem měla slzy v očích a bylo mi špatně. Hůř už mi bylo jen při vědomí, že také Vánoce někdo opravdu prožívá, a dokonce ještě mnohem horší, byť si to nezaslouží opravdu nikdo. Pocity, které ve mně Katka dokázala vyvolat jsou těžko popsatelné. Pojmenovala bych je nejspíš jako bezmoc, znechucení a lítost. Což však nezaměňujme s tím, že by byla její povídka špatná- naopak.
Od mámy z lásky (Aleš Novotný) - Jeden z mých oblíbených příběhů, který byl smutný a citlivý, ale současně krásný a sladký a bylo příjemné se pro jednou zase naladit na pozitivní vlnu.
Vánoční zločin (Theo Addair) - Theo Addair absolutně nezklamal. Největší radostí pro mě bylo zjištění, že pro povídku využil postavy ze svých románů Muffin a čaj. Kita s Danielem naprosto zbožňuju - jejich vztah, humor, charaktery. Otázkou mi však bylo, jak se povídka četla těm čtenářům, kteří příběh těchto dvou kluků neznají. Nadšenější než z postav jsem už byla snad jen z originální zápletky, se kterou autor přišel.
Bratrské pouto (Martina Mátlová) - O Bratrském poutu přemýšlím snad každý den, byť je tomu již několik dní, co jsem jej přečetla. Někdo by měl pocit, že hraje na city, pro mě to ale byla spíš ukázka toho, že ne pro všechny jsou Vánoce tak veselé, jak se zdají, což si ti šťastní z nás ne příliš často uvědomují.
Zbabělci (Alžběta Bílková) - Alžbět Bílková se těší velké oblibě svými knihami, a tak jsem byla na její povídku vážně zvědavá. Pracovala s poměrně všedními tématy, do kterých se dokáže vcítit většina čtenářů, a přesto (nebo právě proto) se člověka příběh dotkne. Opět se mi líbilo, že byl konec tak nějak otevřený a každý si může domyslet, kam se to všechno bude dál ubírat.
Maršmeloun pro Ráchel (Veronika Burgerová) - Z téhle povídky jsem byla ze začátku notně zmatené, především pro množství postav. Nakonec se mi ale taky líbila a její konec mě vážně dostal a zachránil mé obavy z trochu kýčovitého příběhu.
Nejdelší noc v roce (Radek Blažek) - Jednoznačně jeden z mých největších favoritů. Nejen, že autor napsal povídku z pohledu dívky, a to dost výstižně, ale skvěle si hraje se slovy a já se několikrát smála dokonce nahlas. Pojednává o problému, který člověka psychicky nerozloží, ale přesto je důležitý a přiměje k zamyšlení. Doufám, že Radek Blažek jednou opravdu napíše něco delšího, protože bych si to přečetla nesmírně ráda.
Polička vyřazených knih (Klára Nováková) - Klárčinu povídku jsem si šetřila na vánoční ráno, protože jsem tušila, že bude stát za to - a nespletla jsem se. Je v ní vidět Klárky rukopis a ačkoliv to mohl být takový vcelku všední příběh, poslední jeho slova všechno otočila.