První část knihy - Výchova dítěte z hlediska duchovní vědy - je základním textem waldorfské pedagogiky, a tak když jsem se rozhodla opustit sekundární literaturu a přednášky a přečíst si i něco přímo od Steinera, tak první volba padla na tento text.
Kdybych už neměla něco načtené a především naposlouchané z přednášek, tak nevím, jestli bych se chytala, takhle to vlastně bylo příjemné zopakování již známých věcí s několika zajímavými průhledy do nových oblastí. Steinerova metafyzika jde mimo mě, její aplikace do pedagogiky je mi ale stále více sympatická a jelikož se děti ve škole přímo se Steinerovým učením nesetkají (trval na tom už Steiner při zakládání waldorfských škol), tak s tím problém nemám.
Řada základních myšlenek z úvodní přednášky je pak dále rozvedena v cyklu pěti přednášek Metodika vyučování a životní podmínky výchovy, ale jako základní informace by možná stačila i ta první přednáška (já jsem hold pečlivka).
Pro každého, kdo jen trochu uvažuje o waldorfské škole pro své děti, by minimálně ta úvodní přednáška stála za přečtení. Pro někoho, kdo o Waldorfu a Steinerovi nic neví, to ale bude asi příliš silná káva - já to číst před rokem, tak asi jen kroutím hlavou.
Kontext: Jak se blíží zápis a doufám i dceřin nástup na waldorfskou školu, tak se snažím načíst i něco přímo od Steinera.
První věta: "Současný život zpochybňuje mnohé z toho, co člověk zdědil po svých předcích." (Výchova dítěte z hlediska duchovní vědy)