Kedrigern, connoisseur of counterspells, is now happily married. Well--fairly happily. His bride wants her own magic wand, and good ones are hard to come by. So Kedrigern will have to hit the road again, this time with his wife, Princess, in tow, embarking on a hilarious series of adventures.
To mě prostě baví, musím kousek citovat, abych si to aspoň někam uložila: “Jsem jenom upřímný, má drahá. Nedokážu prostě pochopit, proč si chceš svazovat ruce takovou hloupostí, jako je kouzelná hůlka. K čemu vlastně potřebuješ kouzelnou hůlku? Máš přece křídla.” ... “Kdybych tě tak dobře neznala, Keddie, řekla bych, že žárlíš.” “Žárlit? Já? A na koho?” zeptal se hlasem, ve kterém se mísil údiv s ukřivděným tónem. “Na moje křídla.” “Jakákoliv žárlivost je mi na hony vzdálená. Proč bych měl chtít křídla?” “Na létání,” vysvětlila mu. “Kdybych chtěl létat, má drahá, nic mi nebrání proměnit se v ptáka. Nepotřebuji křídla. S párem duhových křídel bych vypadal jako dokonalý idiot.” Úsměv z Princezniny tváře rázem zmizel a její hlas ochladl na teplotu ledovce. “Ach tak. Tak já tedy vypadám jako idiot.” “Neřekl jsem, že ty vypadáš, řekl jsem, že bych tak vypadal já. Tobě křídla doopravdy sluší. Vypadáš jako větší víla.” Její hlas zůstal ledový. “Tak ti tedy děkuji. Já tedy nevypadám jenom jako idiot, já vypadám jako tlustý idiot. Za takovou poklonu ti skutečně děkuji.”
I love Kedrigern books because they're so fannish. It's hard to explain, but it feels like being at a mid-90s fantasy book convention while reading one.