Skvělá knížka. Nabídla zajímavý a neotřelý pohled na osobu V.H. Je až vlastně trochu smutné, že jsem ji četl 10 let po jeho úmrtí. Deset let s Václavem Havlem a Deset let bez Václava Havla.
Chtělo by se mi hledat na knize mouchy a vytknout jí, že vyšla tak brzo po Havlově smrti. Ale neudělám to. Protože je dokonalým obrazem o tom, jak velký a dobrý člověk byl naším prvním postkomunistickým prezidentem. Ladislav Špaček nestaví pomník, ale vytváří obraz. Mozaiku. Ze střípků Havlovy osobnosti a příběhů, které s ním zažil.
Knížka je plná zajímavých věcí a historek. Chtěla jsem strhnout hvězdičku za trochu nudný a slohový styl autora, ale pak jsem si ho v duchu srovnala se současným panem mluvčím a rozmyslela jsem si to.
Rozhodně bych měl zkusit ten Havlův Burgundský guláš, který pan Špaček zmiňuje. No rozhodně to musel být zajímavý život s panem Havlem během jeho prezidentského období. V obraze dnešních dní, je porovnání pan Špačka a pan Ovčáčka v roli mluvčího prezidenta, jako porovnávat rub a líc.
K téhle knížce jsem se dostal až teď, po mnoha letech. Ani nevím, proč jsem ji vlastně odkládal. špačkův styl se mi líbil, stejně jako se mi líbilo duo Havel - Špaček na politické scéně. Autor je velmi zdvořilý, v situacích, kdy je lepší nejmenovat, nejmenuje. Je to takové vyprávění historek z natáčení, humorné, vážné, poučné i překvapující. Nikdy ale nudné.
Oblíbené pasáže:
„Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatímco těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“
Když jsem po čase naznačil kancléři Luboši Dobrovskému, zda by mi nemohl zvednout plat z patnácti tisíc o něco výš, odvedl mě k oknu a pronesl památnou větu: „Vidíte ten výhled? Za to byste měl připlácet!“
hlavním úkolem dnešních generací politiků není zalíbit se svými rozhodnutími či svými televizními úsměvy veřejnosti do takové míry, která by jim umožňovala vítězit v dalších a dalších volbách, a být tudíž na výsluní moci pokud možno až do konce svých dnů, ale něco podstatně jiného: přijímat na sebe spoluodpovědnost za dlouhodobé vyhlídky světa, v němž žijeme, a být příkladem této spoluodpovědnosti všem ostatním, kterým jsou trvale na očích.
Politika je přece službou obci, je to tedy praktikovaná mravnost.
Víte, děti, když pomůžete slabšímu, rozlije se vám po těle takový hřejivý pocit, je to asi jako… jako když si dáte panáka.“
Trochu jsem pochyboval, jestli budeme rychlejší než psi, ale strategický plán vrchního velitele ozbrojených sil mě zavazoval nereptat a uposlechnout rozkazu.
„To je známý fyzikální jev, pane prezidente, když necháte sako viset delší dobu ve skříni, tak pak nějak nejde dopnout.
Stále slýcháme jméno Havel. Havel jako prezident, Havel jako první "pravdoláskař", Havlovo jako jméno letiště. A kdo to vlastně Václav Havel byl? Část toho chce postihnout Ladislav Špaček v memoárech a vzpomínkách, a jak se povedly?
LŠ přináší medailonky z prezidentova života: jak před revolucí, tak po, v politice i v osobním životě. Pravdou je, že je hodně slyšet Špačkův hlas, ale když to jsou memoáry, není to nic neobvyklého - jak sám tvrdí, "někteří si události mohou pamatovat trochu jinak".
Jen několik z mnoha zajímavých příběhů - věčné boje s republikány, s ODS a s Václavem Klausem, doprovázející jeho prezidentské období; jak se v Praze natáčelo Mission Impossible a spolu s Tomem Cruisem zachránili produkci, když město na poslední chvíli zvedlo cenu; jak VH po nemoci čekal v zimě na vítěze z Nagana s medailemi, oni tam přijeli opilí a medaile poztráceli...
V knize jsou o všem nejen Havlovy, ale i Špačkovy trampoty a hezky se prolínají: například první zápasy s tiskem, kdy LŠ něco řekl jako stanovisko své a už bylo tištěné jako prezidentovo, či výlet do Jižní Ameriky, kde byl prezident téměř zabit domorodci a ochranka příliš nezmohla. A nebo jak jednou všichni poseděli na Havlův popud ve vesnické "čtyřce"...
Slušnost nadevše, odpovědnost vedle pokroku, pomoc slabším, a další myšlenky z prezidentova jednání doprovází i toto dílo o vztahu mluvčího a "Toho, co strhl oponu".
Přiznávám, že tato audiokniha v podání pana Špačka mě velmi mile potěšila. Vykresluje našeho bývalého pana prezidenta jako muže, který toho zažil spoustu a také zažíval chvíle, které mohly být brány jako trapné, plné dobrodružství nebo prostě plné obyčejného člověčenství. Nikdy předtím jsem nepřemýšlel nad tím, jak náročné je být v čele a pod stálým dohledem a jak silný při tom člověk musí být, aby vše zvládl s patřičným nadhledem a pokorou.
[Audiokniha] - Dobrý. Víc než vyčerpávající biografie V.H. je to spíš soubor někdy vtipných a někdy hořkých střípků z období výkonu jeho funkce. Samotnou audioknihu navíc čte sám Špaček, takže se to dobře poslouchá. Doporučuju, docela dost příjemná oddechovka :)