The Shell Collector

by Anthony Doerr

The exquisitely crafted stories in Anthony Doerr's acclaimed debut collection take readers from the African coast to the pine forests of Montana to the damp moors of Lapland, charting a vast physical and emotional landscape. Doerr explores the human condition in all its varieties—metamorphosis, grief, fractured relationships, and slowly mending hearts—and conjures nature in both its beautiful abundance and crushing power. Some of his characters contend with tremendous hardship; some discover unique gifts; all are united by their ultimate deference to the mysteries of the universe outside themselves.

Genres: Short Stories, Fiction, Contemporary, Literary Fiction, Book Club, Magical Realism, Nature

219 pages, Paperback

First published January 1, 2001

About the author

Anthony Doerr is the author of six books, The Shell Collector , About Grace , Memory Wall , Four Seasons in Rome , All the Light We Cannot See , and Cloud Cuckoo Land . Doerr is a two-time National Book Award finalist, and his fiction has won five O. Henry Prizes and won a number of prizes including the Pulitzer Prize and the Carnegie Medal. Become a fan on Facebook and stay up-to-date on his latest publications.

Reviews

[anežka]

Tak jsem se pouze a jen utvrdila v tom, že Doerr má opravdu neskutečný talent. Osm příběhů, které reflektují lásku, kroky do neznáma a neskutečné krajiny. Mimo to všechno musí být Doerr naprostým génium, takový přehled o biologii, neprobádaných krajinách a ještě to sepsat ve čtivé podobě?

[Eva Francova]

Ponořte se do povídek, ve kterých autor zkoumá lidská dilemata ve všech podobách – touhu, zármutek, nerozhodnost, zlomené srdce i pomalé zotavování.

Knihy Anthony Doerra miluji! Toto je pro mě pátá autorova přečtená kniha a opět pět hvězd! Ač tu jsou „pouze“ povídky, dokázaly mě vtáhnout a zcela pohltit. Díky tomu, jak autor píše – krásně a až poeticky – užívám si každou jeho větu, každou jeho myšlenku.

V povídkách najdete společné momenty. Někdy více, jindy méně zřejmé. Každopádně se celou knihou proplétá krása, síla a moudrost přírody a místy i to „něco“ mezi nebem a zemí.

Myslím, že ať si v budoucnu od autora přečtu cokoliv, nebudu zklamaná.

[Tereeeza]

Anthony Doerr mě opět pohladil po duši. Jeho styl je neskutečně čtivý a milý. Přenese čtenáře na nejrůznější místa a vždycky máte pocit, že tam jste a jednotlivé osudy sledujete - byla mi zima, teplo, plavala jsem s hrdiny..
Asi nejvíc mě zasáhly povídky Lovcova žena a Mkondo. Všechny ale měly co do sebe. Rozhodně doporučuju.

[Daramegan]

Pan Doer nepřekvapil. Po skvělé knize Zeď vzpomínek, kde nasadil laťku vysoko, opět předvedl excelentní výkon. Sběratel mušlí je povídková kniha, kde si každý najde zrovna tu povídku, svému srdci nejbližší.
Tak jako minule, skláním se před umem autora vdechnout do pár řádku povídky, život.

[Monika Bielová]

Moje první knížka od A. Doera. Pokud se mi od autora ještě něco dalšího dostaně pod ruku, určitě se do díla ráda pustím.
Jsem spíše typ na romány než povídkářka, ale tento soubor osmi povídek byl moc fajn. Pro mě nejlepší povídkou byla v pořadí šestá (Správce), která vykresluje hrůzy občasnské války v Africe a její dopad na život obyčejného člověka. Člověka, který není ani pronikavě inteligentní, ani hrdina, ale ani to není špatný a zlý muž.
Další parádní povídkou byla i v pořadí pátá (Čtvrtý červenec), tato popisovala více než roztomilý "souboj" mezi zajištěnými postaršími gentlemany z USA a Británie o to, která parta uloví větší rybu.

Jako celku dávam knížce tři *, ikdyž povídkám nic nechybělo, nebylo tam ani nic, ze čeho bych si vyloženě "sedla na zadek."

[Barbora]

Uz jsem tu nekde psala, ze nemam rada povidkove knizky, presto se nekdy necham zlakat.. tentokrat jsem v knihovne neodolala 3. v mem poradi od A.Doerra...
Vypraveni od A.Doerra pusobi na prvni dojem strasne jedodusse, ale zaroven plne uzasnych myslenek, obratu a veci k zamysleni, neni to zkratka odpocinkove cteni, presro se cte jednodusse a dobre.
Kazdy z pribehu je jiny, presto maji neco spolecneho, vsechny postavy jsou zvláštní, jine, vzbuzující soucit a potrebu se o ne zajimat.
Kazdy z pribehu by si zaslouzil delsi pokracovani, ale kazda povidka je sama o sobe uzavrena.
Proste A.Doerra musite milovat a precist od nej vse :)

[Hana Moualla]

První povídka o slepém sběrači mušlí byla působivá, zejména část, kdy umírá jeho vlastní syn. Ovšem nejsilnější byly obrazy z Libérie, které působily velice živě, až mi šel mráz po zádech. Autor popsal trauma člověka, který ač přesídlen, nese s sebou příběh svojí matky, svojí krajiny a čelí předsudkům a hladu i v novém prostředí. Zajímavé propojení Afriky a Ameriky. Ráda bych si přečetla texty tohoto autora v originále, protože byl v roce 2007 zařazen mezi 21 nejlepších amerických spisovatelů. A je pravděpodobné, že v angličtině budou mít jeho myšlenky ještě jiný význam.

[Tanevane]

Tak tato kniha za mě byla zklamáním. Jen těžce jsem ji dočítala a poslední stránky jsem skoro přeskočila. Zaujaly mě 2 povídky a i ty mě svým závěrem absolutně zklamaly. Často nudný nezajímavý děj a nerealistické popisy. Mrzí mě to, ale kniha nestojí za přečtení.

[Ales]

Velmi lidské

[Jarmil Dufek]

Nadherně napsaný povídky s nápaditými náměty

[Michaela]

Obecně nemám moc ráda povídky. Na většinu příběhů brzy zapomenu. Moc se mi ale líbila Lovcova žena a taky poslední povídka Mkondo.