What do you think?
Signifying Rappers: Rap and Race in the Urban Present
The author of Infinite Jest and his co-writer discuss rap and popular culture, power, money, racial politics, and language in the first book to seriously consider rap and its position as a vital force in American culture. "Brilliantly written . . . (with) great wit, insight, and in-your-face energy."--Review of Contemporary Fiction.
140 pages, Paperback
First published January 1, 1990
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 1 of 1 review
Read
November 3, 2021Krátká, ale hutná a náročná kniha od D. F. Wallace a M. Costella je kuriózním výletem do tzv. Zlatého věku hip hopu. Vše je psáno formou rapového pass the mic, jen místo freestylů tu autoři rozvíjí intelektuální cvičení o hip hopu s širším přesahem do dalších oblastí afroamerické kultury, kterou následně porovnávají s tou bělošskou.
Knize bývá často vytýkáno přehnané vysvětlování a omlouvání pozice autorů, jakožto zástupců bílé střední třídy. Ano, obzvlášť první kapitolu by šlo v tomhle ohledu pořádně seškrtat. Je ale potřeba myslet na to, že kniha vznikala na konci 80. let, tedy v době, kdy byly hip hop a psaní o něm zcela jiné, než jak je známe dnes. Neměli jsme k dispozici vyčerpávající memoáry od Rakima a Ice-Tho, neexistovalo Changovo velkolepé dílo Can't Stop Won't Stop a už vůbec ne feministické takes typu God Save the Queens nebo The Motherlode. Akademické psaní o hip-hopu bylo v té dobe takřka neprobádaným územím a autorům SR nelze vytýkat ani to, že podnikli první krůčky, ani jejich nadšenecký styl, ze kterého okouzlení rapem a hip-hopovou kulturou přímo číší.
Co ale vytknout musím, je rozlítaná struktura, kdy se na 150 stranách střídají zmíněné zdlouhavé apologetické pasáže, rozbory textů, analýzy uzavřenosti hip-hopové komunity nebo úsměvné vize o domácí zábavě na počátku 21. století. I to ale může být důsledkem těch prvních krůčků; zároveň jde o hezkou ilustraci neuchopitelnosti, divokosti a jisté exotičnosti kultury, kterou Wallace a Costelo fascinovaně pozorují z pohodlí svých privilegovaných vysokoškolských kolejních bytů.
Celá kniha je hodně wallacovsky ukecaná (i Costellovy pasáže), all-over-the-place a leckdy hutná jako poctivý přes-noc-vařený guláš. Když ale mistr sestoupí z obláčku a dává freestyle plný skvostných lingvistických definicí, zůstávám fascinovaně hledět, jako třeba tady:
"Straight rhyme, for example, is such a stiff formal cincture that in rap it necessitates really complicated prosodic innovations – disordered but effective enjambment, stresses alternated between standard feet, wild combinations of iamb with trochee and of both with spondee, the kind of metrical libertinism that spells f-r-e-e-v-e-r-s-e but is here required by exactly the sort of tight aural walls free verse was all about knocking down."
Pokud vás podobné věty (!) také vzrušují, nezbývá než tohle krátké dílo doporučit.
Knize bývá často vytýkáno přehnané vysvětlování a omlouvání pozice autorů, jakožto zástupců bílé střední třídy. Ano, obzvlášť první kapitolu by šlo v tomhle ohledu pořádně seškrtat. Je ale potřeba myslet na to, že kniha vznikala na konci 80. let, tedy v době, kdy byly hip hop a psaní o něm zcela jiné, než jak je známe dnes. Neměli jsme k dispozici vyčerpávající memoáry od Rakima a Ice-Tho, neexistovalo Changovo velkolepé dílo Can't Stop Won't Stop a už vůbec ne feministické takes typu God Save the Queens nebo The Motherlode. Akademické psaní o hip-hopu bylo v té dobe takřka neprobádaným územím a autorům SR nelze vytýkat ani to, že podnikli první krůčky, ani jejich nadšenecký styl, ze kterého okouzlení rapem a hip-hopovou kulturou přímo číší.
Co ale vytknout musím, je rozlítaná struktura, kdy se na 150 stranách střídají zmíněné zdlouhavé apologetické pasáže, rozbory textů, analýzy uzavřenosti hip-hopové komunity nebo úsměvné vize o domácí zábavě na počátku 21. století. I to ale může být důsledkem těch prvních krůčků; zároveň jde o hezkou ilustraci neuchopitelnosti, divokosti a jisté exotičnosti kultury, kterou Wallace a Costelo fascinovaně pozorují z pohodlí svých privilegovaných vysokoškolských kolejních bytů.
Celá kniha je hodně wallacovsky ukecaná (i Costellovy pasáže), all-over-the-place a leckdy hutná jako poctivý přes-noc-vařený guláš. Když ale mistr sestoupí z obláčku a dává freestyle plný skvostných lingvistických definicí, zůstávám fascinovaně hledět, jako třeba tady:
"Straight rhyme, for example, is such a stiff formal cincture that in rap it necessitates really complicated prosodic innovations – disordered but effective enjambment, stresses alternated between standard feet, wild combinations of iamb with trochee and of both with spondee, the kind of metrical libertinism that spells f-r-e-e-v-e-r-s-e but is here required by exactly the sort of tight aural walls free verse was all about knocking down."
Pokud vás podobné věty (!) také vzrušují, nezbývá než tohle krátké dílo doporučit.
Displaying 1 - 1 of 1 review