The prequel novel to the globally bestselling Wheel of Time series - a fantasy phenomenon
The city of Canluum lies close to the scarred and desolate wastes of the Blight, a walled haven from the dangers away to the north, and a refuge from the ill works of those who serve the Dark One. Or so it is said. The city that greets Al'Lan Mandragoran, exiled king of Malkier and the finest swordsman of his generation, is instead one that is rife with rumour and the whisperings of Shadowspawn. Proof, should he have required it, that the Dark One grows powerful once more and that his minions are at work throughout the lands.
And yet it is within Canluum's walls that Lan will meet a woman who will shape his destiny. Moiraine is a young and powerful Aes Sedai who has journeyed to the city in search of a bondsman. She requires aid in a desperate quest to prove the truth of a vague and largely discredited prophecy - one that speaks of a means to turn back the shadow, and of a child who may be the dragon reborn.
Librarian Note: There is more than one author in the Goodreads database with this name.
Robert Jordan was the pen name of James Oliver Rigney, Jr., under which he was best known as the author of the bestselling The Wheel of Time fantasy series. He also wrote under the names Reagan O'Neal and Jackson O'Reilly.
Jordan was born in Charleston, South Carolina. He served two tours in Vietnam (from 1968 to 1970) with the United States Army as a helicopter gunner. He was awarded the Distinguished Flying Cross with bronze oak leaf cluster, the Bronze Star with "V" and bronze oak leaf cluster, and two Vietnamese Gallantry Crosses with palm. After returning from Vietnam he attended The Citadel where he received an undergraduate degree in physics. After graduating he was employed by the United States Navy as a nuclear engineer. He began writing in 1977. He was a history buff and enjoyed hunting, fishing, sailing, poker, chess, pool, and pipe collecting.
He described himself as a "High Church" Episcopalian and received communion more than once a week. He lived with his wife Harriet McDougal, who works as a book editor (currently with Tor Books; she was also Jordan's editor) in a house built in 1797.
Responding to queries on the similarity of some of the concepts in his Wheel of Time books with Freemasonry concepts, Jordan admitted that he was a Freemason. However, "like his father and grandfather," he preferred not to advertise, possibly because of the negative propaganda against Freemasonry. In his own words, "no man in this country should feel in danger because of his beliefs."
On March 23, 2006, Jordan disclosed in a statement that he had been diagnosed with cardiac amyloidosis, and that with treatment, his median life expectancy was four years, though he said he intended to beat the statistics. He later posted on his Dragonmount blog to encourage his fans not to worry about him and that he intended to have a long and fully creative life.
He began chemotherapy treatment at Mayo Clinic in Rochester, Minnesota, in early April 2006. Jordan was enrolled in a study using the drug Revlimid just approved for multiple myeloma but not yet tested on primary amyloidosis.
Jordan died at approximately 2:45 p.m. EDT on September 16, 2007, and a funeral service was held for him on Wednesday, September 19, 2007. Jordan was cremated and his ashes buried in the churchyard of St. James Church in Goose Creek, outside Charleston.
Tak já nevím. Co má u téhle knihy čtenář vlastně hodnotit?
Pokud by to byla samotná nosnost příběhu jako takového, tak se toho vlastně moc neděje, spousta toho je předvídatelná, usměvavá, ale je to takové příjemné počtení. Pokud se chceme bavit o tom, jak příběh zapadá do světa Kola času, pak jsem vlastně zklamaná, jak málo se toho stane. Jak malý dopad to má, jak málo interních informací se dozvíme.
Mám pocit, že prequel by měl vysvětlovat a ukazovat mnohem víc. Samozřejmě ne něco, co je esenciální k hlavnímu příběhu - ale něco, co člověku ukáže víc z motivace postav, ne jen neustálé opakování toho, co už víme.
Knížka nám ukazuje příběh Morain a Siuan (a Lana) předtím, než se vůbec staly Aes Sedai a chvíli potom. Jenže hlavní problém je ten, že ty postavy se chovají skoro stejně jako v hlavním příběhu. Není tu vidět skoro žádný vývoj, není poznat těch 20 uplynulých let. Asi jediný viditelný rozdíl je v tom, že jsou v hlavním příběhu Morain i Siuan silnější v jediné síle. A pardon, to je hrozně málo.
Na prequel série Kolo času jsem hleděl trochu s obavami, které se naštěstí ukázaly být plané. V porovnání s jinými díly série jde o jeden ucelený a přímočarý příběh, což je po třech nebo čtyřech knihách v sérii, které nerozřešily prakticky nic (četl jsem po Křižovatkách soumraku) skvělá změna. V příběhu se setkáme s Moirain, Lanem, Siuan a dalšími známými postavami, které čtenář Kola času zná. Příběh měl velmi dobré tempo (opět skvělá změna), uspokojivé zakončení a výborné postavy, které se vyvíjí a nejsou černobílé. Umím si představit, že v době kdy série vycházela muselo být velké zklamání, když někdo čekal na posun v hlavní sérii už několik knih a misto toho dostal prequel, který opět nic neposunul. O něco kratší formát Novému jaru také skvěle sedí a bohatě dostačuje, není třeba, aby každá Jordanova kniha byla obří. Optikou toho, že tady jde o samostatný příběh, z úžasně propracovaného světa Kola času, hodnotím 5*. Opravdu se tady potvrzuje, že v jednoduchosti je krása a méně může být někdy více.
Nejsem zrovna fanda prequelů (fanouškovských bonusů) a u Kola času jsem si toho byl vědom dvojnásob, celá série byla natolik hutná, že jsem se po závěrečném díle cítil zcela nasycen a další omáčky mi nebylo třeba. Navíc se asi každý prequel chtě nechtě nemůže vyhnout znovu vysvětlení některých základních konceptů svého světa a Nové jaro není výjimkou (i když nutno uznat, že Jordan to zde zvládl ve stručnosti) a pro toho, kdo již sérii četl, to budou vždy jen trochu zbytečné informace navíc.
A tím pozitivnějším pohledem, je Nové jaro příjemně krátké, akčnější (oproti mnohým dílům série) a tedy i svižné, takže za mě doporučitelné pro všechny, kdo sérii četli, mají stále chuť na bonus a přejí si ještě jeden krátký, nostalgický návrat do Jordanova Kola času, ale jako úvod do série, dle mého, lépe poslouží Oko světa.
Upřímně jsem nečekala, že si to tak moc užiju. Kniha o silnýh ženách s magickou mocí. Krása. Je to moje první kniha od Roberta a potvrzuji, že se četla dlouho. Je to i tím, že text je hustý a je tu jen málo dialogů. Celkově jeho styl psaní má obrovské kouzlo. Umí v pár větách vystihnout situaci až mám pocit, jak reálné to je. Ráda bych pokračovala, ale potřebuji sehnat 1. díl kola času. Smůla.
Tohle mě bavilo moc. Hlavně proto, že Lan a Morraine jsou zajímaví, a vůbec mi nevadilo že většinu knihy čtu o nich zvlášť protože mají vlastní příběhy. Za mě dobré.
3,5* - trochu moc podrobné popisy oblečení, ale vzhledem k různým druhům adžáh se to dá pochopit - uvítala bych větší intro ohledně Lana - líbil se mi prvotní hate vztah mezi Moraine a Lanem