Tato kniha, která obsahuje celkem 31 krátkých povídek, představuje pestrý průřez dlouholetou tvorbou autora. Pro všechny jeho povídky je charakteristický lehký, čtivý styl a překvapivá pointa. Některé patří jednoznačně do žánru science fiction, v jiných nalezneme detektivní zápletky, podobenství, nevysvětlitelné záhady, náznaky lidových strašidelných příběhů kaidan či prvky moderního hororu. Na stylu se projevuje i vliv básní haiku a tradiční vypravěčské formy rakugo. Svérázným, jemným humorem autor dokáže nenásilně obrátit pozornost čtenáře i k závažným celospolečenským otázkám. Důsledně přitom dodržuje tři základní principy, které si sám stanovil: žádný sex, žádná krutost či hrubé násilí, žádné zmínky o konkrétních událostech.
Povídky: • Tabu • Živnost • Záhadné stopy • Sledování • Bokko-čan • Rozdíl • Vedlejší účinky • Přání • Zármutek • Řešení • Prémie • Fotografie na památku • Očekávání • Muž, který spolupracoval • Zázračný přípravek • Klíče lásky • Spící zajíc • K čemu je žena dobrá • Návštěvník • Lék poslední pomoci • Co se stalo ve vlaku • Šťastný chlapík • Proužek papíru • Pokrok • Povýšení • Havárie • Nádherný nebeský objekt • Cigarety • Úniková cesta • Alibi • Poslední pozemšťan
Soubor sestavil a z japonských originálů přeložil Jan Levora. Obálka a vazba Kateřina Tvrdá.
Shinichi Hoshi (Japanese: 星新一) is recognized as one of Japan's most influential science fiction writers of all time, He published more than 1,000 of his signature "short-short" stories. Some call his crisp, no-frills prose the "Haiku of Science Fiction."
Kratučké poviedky s výraznou pointou. V každej môže človek čakať nejaký zvrat alebo prekvapenie. Na svoju dobu mohli byť atraktívne, a niektorým by určite pristalo, ak by boli rozpracované do dĺžky textov Teda Chianga. V tejto kratučkej podobe so zjednodušenými dialógmi však často vyznievajú smiešne.
Co se stane, když se začnou kombinovat prvky ironie, bajky a cynismu? Vzniknou povídky, konkrétněji tato kniha.
Netušila jsem, že se při čtení budu tolik bavit. Očekávání mělo v sobě ode všeho trochu. Zasmála jsem se, zamyslela jsem se, oblíbila jsem si některé z povídek. Musím ale přiznat, že některé se mi líbily více, jiné méně, některé vůbec. I tak obdivuji autora za to, že i když pracoval s poměrně omezeným výsekem témat, podařilo se mu pokaždé napsat něco originálního. Jednoduše - kniha se mi velice líbila.
Jediným záporem je snad to, že ji člověk má přečtenou velice rychle. Už se těším, až si ji jednou budu moct přečíst v originále a porovnat ji s překladem.
Detektivové, sejfy, roboti (taky robotické labutě), lišky a mimozemšťani. „Jednoho dne zajíc popíjel sake na večírku.“ „Napadlo ho také, že želva a její přátelé se proti němu spikli, a když on běží tak ho hypnotizují. Aby tomu zabránil, běžel se zavázanýma očima. Sice neusnul, ale narazil do stromu a ztratil vědomí.“ „Hudba začala hrát opět hlasitěji, muž odložil oblečení a hrdě předvedl své svaly, pak pomrkávaje přistoupil k mimozemšťanovi se sklenicí vína.“