Dům U tonoucí hvězdy

by Julius Zeyer

Novela, která náleží k vrcholům autorovy tvorby, zavádí čtenáře do starého sešlého domu v zapadlé uličce pařížského předměstí.
Tento dům zdobí starý heraldický znak, který autor v souladu se smutnými životními osudy nájemníků nazývá tonoucí hvězdou. Vypravěč příběhu – mladý český lékař, se náhodou dostává do tohoto domu a seznamuje se s tragickými příběhy několika starých, opuštěných žen i z duševními zápasy nešťastného slovenského intelektuála Daniela Rojka, u něhož se pocit národní malosti pojí se zklamáním nad vlastními nesplněnými sny.

Genres: Czech Literature, School, Classics, 19th Century

124 pages, Hardcover

First published January 1, 1972

Reviews

[JahodyCitronovy · Rating 5 out of 5]

Já ani nevím proč tomu dávám pět hvězd. Ten příběh (jestli se to tak dá nazvat) byl tak neurčitý, zvláštní a vlastně do teď nechápu o čem to bylo.
Ale pocitově. Úplnej výmaz. 5/5
Má to všechno co si můžete vůbec představit: Francie; hlavní hrdina beze jména, o kterém víme celkově tak tři informace; slovák; mimozemšťani; kámen, který pro každého znamená něco jiného; hvězdy a jiné planety; divné domy, kam by nikdo neměl lízt; výmaz; horečnaté sny na každé stránce; monology Rojka delší než zbytek děje; šílenství; do teď nechápu proč pořád Roko zmiňoval árijskou Evropu 💀; zrada a láska a nenávist; hrozný drama z Rojkovi minulosti zničehonic asi 15 stran před koncem; nějaký tři matky, který jsou vážně zlý a Rojko o nich četl a jsou reálný a je to o něm?; předčítání svým besties na smrtelný posteli; smrt; ztráta naděje; hodně lidí, co jsou chudinky; a málem bych zapomněla...označení slovenštiny za ďábelský jazyk.
Ale teda můžu si z toho srandu dělat jak chci, ale ten konec mi nahnal husí kůži. Některý části byly jako vážně hrozně moc povedený a hluboký a líbily se mi. Občas jsem měla pocit, že čtu něco, co snad není ani novela, ale nějaký záznam totálního výmazu a generátoru náhodných slov. Ale myslím, že právě to je ten důvod, proč se mi to tak líbilo.
Pokud potřebujete něco, co má děj a nemluví tam na chudáky slováky mimozemšťani, tak to nečtěte.
Ale jinak skvělý. Sama pořád nechápu proč tomu dávám pět hvězd. Ale čtyři jsou málo, já bych tomu nejradši dala prostě jenom: wow, to jsem právě přečetla a už na to nikdy nepřestanu myslet.

[vendula · Rating 3 out of 5]

takove kafkovske:33

3,5

[Robin_bobin · Rating 3 out of 5]

Jakože rozhodně lepší než většina věcí z českého 19. století, ale opět, nic se tam moc nedělo, divné filozofické rozmluvy... asi skip, pokud to číst nemusíte.

[Zorya Allure · Rating 5 out of 5]

It's a good representation of the collective mentality of people from the fin de siècle era, and an amazing feast for psychoanalysis. The characters are so real that it's easy to sympathise with them. It's also fun to look out for the tender moments between the two main characters.

Julius Zeyer wasn't considered a decadent writer since he mostly published his works in the Lumír newspaper, but his works, mainly Dům U tonoucí hvězdy, became a huge inspiration for the decadent group in Czechia. It's fascinating to compare his book with the trilogy by Jiří Karásek ze Lvovic and to see not only similarities, but differences too.

[princeznazknih · Rating 3 out of 5]

pustila jsem si to jako audio. a vůbec to nebylo špatné. námětem to bylo dosti podobné svatému xaveriovi - vůbec bych se nedivila, kdyby se ukázalo, že při psaní domu a xaveria seděli zeyer a arbes vedle sebe a opisovali od sebe, jen si každý vybral jiné prostředí, postavy a jejich jména… ale aj tak mě to bavilo!

[Alžběta Toop · Rating 3 out of 5]

Dům u tonoucí hvězdy je podle mě knížka na tolik divná, že si neumím představit nikoho, kdo by si ji užil jen tak čtenářsky. Ale svou bizarností a schopností vyvolat pocit úzkosti a nejistoty určitě stojí za pozornost. Byť bude asi jednou z těch knih, které stačí mít přečtené jen jednou.

[Lucie Leona · Rating 5 out of 5]

Tahle kniha je pro mě zvláštní melancholická novela. Moc dobře dokáže probudit v čtenáři zvědavost a dá se doslova zhltnout. Určitě nezklame nikoho, kdo má rád romantismus a doporučila bych ji i volnočasovým filozofům. Objevují se zde moc zajímavé myšlenky, názory a osudy.

[Lea U. · Rating 5 out of 5]

Na Dům u tonoucí hvězdy s podtitulem Z paměti neznámého budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Prostor pro sen vs. realitu, vědu vs. duchovno, přírodu vs. město, víru vs. ateismus, život vs. smrt.

[Vendea · Rating 3 out of 5]

Nebylo to až tak špatné, četlo se to docela dobře, ale místy jsem se trochu ztrácela.

3/5*

[Katka Heřmanová · Rating 4 out of 5]

Upřímně, čekala jsem (a podle začátku i myslela), že tahle knížka bude další nudná a otravná klasika... Ale musím říct, že nakonec se mi až překvapivě líbila...

[Marsi · Rating 5 out of 5]

Já Zeyera tak miluji, až ho nenávidím! Jak se opovažuje?! Skvost v jeho tvorbě, ale konec mě emocionálně položil.

[Dreaming Tess · Rating 3 out of 5]

Někdy poměrně neproniknutelný text, ale u konce teda zamrazilo.
Vidím trochu podobnosti se Sv. Xaveriem od Arbese.