Sophiina rodina zbankrotuje a jí se zhroutí svět. Ještě se ani nevzpamatovala, a už se jí nabízí nečekané řešení – o ruku ji požádá bohatý cizinec pan Argenton. Sňatek s ním zachrání její rodinu, ale Sophii odsoudí k životu v Northwoodu, rozlehlém a nepřirozeně temném sídle vzdáleném hodiny cesty od civilizace.
Sophie se snaží přizpůsobit svému novému postavení paní skličujícího domu. Příbuzní Josepha Argentona se chovají chladně a sídlo je něčím víc, než čím se být zdá.
Den po dni se Sophie neodvratně blíží k děsivému poznání. Ve starobylých prostorách Northwoodu straší a muž, kterého si vzala – a kterého začíná milovat –, skrývá neodpustitelnou pravdu o sídle svých předků… a přízracích, které nyní pronásledují je oba.
Darcy Coates is the USA Today bestselling author of more than a dozen horror and suspense novels.
She lives in the Central Coast of Australia with her family, cat, and a collection of chickens. Her home is surrounded by rolling wilderness on all sides, and she wouldn't have it any other way.
Dvě knihy v jedné, to je vždy příjemné překvapení. O to větší, že si tentokrát autorka odpustila naprosto šílený konec, díky čemuž by se příběh mohl snadno řadit i srovnávat, s klasickými duchařskými knihami o strašidelných domech.
Pokud jde o mě, v podstatě nemám co vytknout. I když se děj odehrává v blíže nespecifikované historické době, odsýpá, je čtivý a příjemně nenáročný. A i když se vám hrůzou z něj, zrovna nebudou klepat kolena, zvládá si udržet atmosféru tajemna, i čtenářovu pozornost. V tomto směru nepůsobí rušivě ani jednoduchá, romantická linka. Navíc díky spojení dvou příběhů, můžeme nahlédnou do různých lokací, propojených jednotnými prvky a i tak, stále v mnoha směrech, rozdílných.
Přiznávám, že pokud jde o mě, mám pro duchařské příběhy a strašidelné domy, slabost. Takže pokud na tom nejste tak jako já, uberte si z celkového hodnocení jednu hvězdičku.
Knížka se mi líbila, dobře se to četlo ale nemusela být rozdělená na dvě části. Tak druhá část už nebyla až tak napínavá a přišlo mi že se příběh jenom zbytečně natahuje. Solidní 4⭐️
Hlavní hrdinka Sofie potká v opeře tajemného a okouzlujícího pana Argentona, který ji okamžitě zaujme. Ovšem ani ve snu by ji nepadlo, že díky finančním problémům jejího otce se stane pan Argentonovou a vyrazí se svým novomanželem na cestu do jeho vzdáleného sídla. Do prokletého sídla, která skrývá tajemství, do sídla plného přízraků, strachu, krve a mrtvol. A Sofie se najednou nachází zmítaná mezi rodícími se city ke svému tajemnému manželovi a mezi touhou odhalit tajemství sídla a zjistit více o prokletí své vyvdané rodiny.
Dům tajemných stínů svým konceptem moc do série o tajemných domech nezapadal, jedná se totiž o knižní duologii, tedy o dvě knihy, které byly u nás vydány jako jedna. Dalším rozdílem oproti ostatním knihám je i její dobové zasazení, jelikož ostatní knihy o tajemných domech se odehrávají v přítomnosti, kdežto v tomto příběhu se dostáváme do mnou milovaného prostředí Anglie 19. století. Možná i díky těmto skutečnostem (a taky díky tomu, že mi začátek knihy připomínal Purpurový vrch) se mi kniha opravdu líbila a považuji ji z této série za jednu z těch povedenějších.
Motiv tajemného sídla a prokleté rodiny se mi moc líbil, stejně tak jako pochmurná a strašidelná atmosféra příběhu a jeho postupné rozzuzlení, ve kterém skutečně nebylo nic tak, jak se zdálo. Hlavní hrdinka mi byla svou odvahou a nebojácností velmi sympatická a její rodící se vztah s manželem byl v knize příjemných zpestřením. Celkově ta drobná romantická linka v knize skvěle seděla a krvavý příběh díky ní dostával jemnější podtón. První knize nemám co vytknout. Bohužel druhá kniha byla již takovým jemným odvarem té první, a i když uzavřela příběh, nebyla nutností. Přesto Dům tajemných stínů hodnotím kladně a myslím si, že patří k Darcyiným lepším dílům.
Tohle mi přišlo skoro až jako parodie na horor. Měla to být parodie? Nevím, dopředu jsem se neinformovala. Zatím rozhodně nejslabší ze série "Domy".
---------------------------
Poznámku pod čarou si tu odložím, jen takovou soukromou. Při četbě téhle knihy mě provázely hodně divné pocity, které jsem neměla, pokud mě paměť neklame, při žádné jiné knize. Ani od Coates, ani jiné. Takový... nepříjemný pocit, kdykoli jsem po ní sáhla, abych přečetla další kus. Skoro jako by na ní ulpělo něco z toho, co se vyskytuje v ději. Což je samozřejmě naprostá blbost, ale ten pocit tam prostě byl. Fuj. A to jsem hororů přečetla mraky a nikdy nic. Takže... jsem fakt ráda, že ji mám za sebou a můžu se posunout dál.
Přišlo mi to trochu slabší než jiné knihy autorky. Líbilo se mi, že se to odehrává v době minulé, Sophie mi byla sympatická, příjemnou změnou bylo i to, že se vše mělo dít v domě, kde budou i jiní lidé. Ale chyběla tomu ta správná strašidelná atmosféra, asi mi ani nesedl výběr "strašidel", spousta těch situací mi přišla tak nějak odfláknutá. Northwood byl určitě slabší část, Kensington mi pak přišel už o něco lepší i strašidelnější (i když mi přijde, že sto let starý barák by takhle nevypadal). Poměrně rychle jsem i odhalila další vývoj příběhu na příštích stránkách, což mě také čtenářsky netěšilo.
Jako vždy, autorka nezklamala!!! Vždy se příběh týká pouze jednoho domu, tady byl příběh rovnou o dvou domech a naprosto skvěla romantická linka (klidně ji tam mohlo byt víc 🤭).
Příběh nebyl sice nijak extra strašidelný ale napětí a očekávání, co se bude dít dál, tam bylo až až!
“Monstrum” mi hodně připomínalo stvůry ze série Černa zima, která byla taky naprosto skvělá a rozhodně stojí za přečtení!!
Nemám absolutně co vytknout a knihu (jako všechny ostatní od téhle autorky) naprosto doporučuju!!
Po všech těch nadšených ohlasech fanoušků této autorky jsem se těšila na příjemně mrazivý, tajuplný, a snad i lehce hororový příběh. Nic z toho se ovšem nekonalo. Bylo to dlouhé, bylo to nudné, některé věci nedávaly smysl (nechci spoilerovat). Dvě hvězdy dávám hlavně za Sofiinu houževnatost a odvahu.
Vlastně nevím, co přesně jsem čekala. Na to, že horory nemám ráda a mám divoké sny z každé blbiny. Tak tohle mě vlastně vůbec nevystrasilo. No byla to taková romance na poněkud (pro mne) neobvyklé pozadí. S troškou nadpřirozena a fantazie.
Anotácia: Sophiina rodina zbankrotuje a jí se zhroutí svět. Ještě se ani nevzpamatovala, a už se jí nabízí nečekané řešení – o ruku ji požádá bohatý cizinec pan Argenton. Sňatek s ním zachrání její rodinu, ale Sophii odsoudí k životu v Northwoodu, rozlehlém a nepřirozeně temném sídle vzdáleném hodiny cesty od civilizace. Sophie se snaží přizpůsobit svému novému postavení paní skličujícího domu. Příbuzní Josepha Argentona se chovají chladně a sídlo je něčím víc, než čím se být zdá. Den po dni se Sophie neodvratně blíží k děsivému poznání. Ve starobylých prostorách Northwoodu straší a muž, kterého si vzala – a kterého začíná milovat –, skrývá neodpustitelnou pravdu o sídle svých předků… a přízracích, které nyní pronásledují je oba. Kniha je rozdelená na dve časti. Za mňa prvá časť lepšia a záhadnejšia, druhá časť mi prišla len naťahovanie deja. Za mňa dosť nesympatické postavy a romantická linka nedôveryhodná. Považujem to za autorkine slabšie dielo, ale na večerné čítanie a oddych sa dá. Knihu hodnotím 3 z 5.
Tato knížka za mě mohla být malinko kratší, myslím, že v některých místech byla zbytečně natahována. Je rozdělena na dvě části, kdy jedna by mohla být ukončená knížka, ale jí to nakonec nekončí. Autorka se nakonec rozhodne příběh oživit ve druhé části, která čtenáře vtáhne ještě víc do minulosti, kdy rodina byla víc rozvětvená. Což ale ukazuje, že boj Grimlockem rozhodně není novou záležistostí. Pokud jde o děj, Sophie se provdá do bohaté rodiny, která za své bohatství vděčí docela děsivému tajemství, kvůli kterému již hodně lidí přišlo o život. A jí samotné jde o život! Místy je knížka opravdu děsivá a čtenář by rozhodně nechtěl být na jejím místě. A chvílemi si zase musí říkat, že některé situace vyžadují odvahu, protože bych v její kůži být rozhodně nechtěla! Celkově se mi knížka líbila, i když jsem měla pocit, že by šla zkrátit. Ale mohu ji doporučit.
Tohle 2v1 jsem přečetla na jeden zátah a jsem za to ráda. Bylo to mega čtivé, ale protahovat to, asi bych přišla na to, že druhá půlka je vlastně jen čtivá omáčka. Takhle jsem to zhltla a bylo mi to jedno, protože jsem do toho byla až moc zabraná. Tenhle typ knih moc nevyhledávám, ale tady mi horor s romantikou sedl kupodivu dobře. Oblíbila jsem si Sophii i Josepha a úspěšně se mi dařilo nepodivovat se děrám v příběhu. Romantika byla sladká a jemná a horor hutný a temný. Dohromady to tvoří zvláštní, ale velmi čtivou kombinaci, kterou nedáte z ruky. I s koncem jsem dost spokojená, ale to je hodně subjektivní, protože tohle je jediný typ konce, který toleruji.
Darcy Coates mám velmi ráda, ale tato kniha pro mě byla spíše zklamáním. Zasazení do historie mě moc nebavilo, už jsem četla něco podobného a gotický román není můj šálek kávy. Děj se hlavně v první polovině knihy vlekl. V Kensingtonu to bylo o něco zajímavější. Dům tajemných stínů v mé knihovně nezůstane.