V posledním díle „ságy“ o aristokratce dojde, mimo jiné, k následujícím událostem: – Marie se stane celebritou, – vzniknou dva milostné trojúhelníky, – dojde k nepochopitelnému milostnému „vzplanutí“ zámeckého zahradníka, – pár lidí skončí v nemocnici, – na Kostce zasáhne protiteroristická jednotka, – Marie se na čas stane polovičním sirotkem, – paní Tichá objasní Josefův vztah k ženám, zvláště k jakési tajemné Mišel, – všichni začnou nenávidět psy, – objeví se školní časopisy s Josefovými historickými povídkami, – autor bude donucen přepsat konec…
Aristokratce odzvonilo už pár dílů zpět. Marie Kostková z Kostky pod palbou lásky, ořechovky, svíčkové a prozacu představuje dost fajn ukončení. Nic víc, nic míň :)
Řekla bych, že tato série měla skončit někde kolem třetího dílu. Aristokratce pod palbou lásky nezbyl děj v podstatě žádný a stává se tak slepeninou různých stále méně humorných a stále hloupějších situací, na což je 300 stránek příliš. Milostný trojúhelník ve mně nezanechal dojem v podstatě žádný a jediné, čemu jsem od hlavní hrdinky věřila, bylo, že se více a více stává bezcitnou mrchou. Nevím, jestli to je tím, že jsem si čtení tohoto dílu už příliš neužívala, nebo jestli to v předchozích nebylo tolik patrné, ale autor opakovaně používá autismus, schizofrenii a bulimii jako urážku a prezentuje je jako na něco, čemu bychom se měli smát, což pro mě zabíjelo velkou část z již pokulhávajícího humoru. Myslím, že jsem se za celou dobu čtení vážně zasmála jen dvakrát. Více se mi líbil původní konec, který autor zamýšlel, ocenila bych ho jako něco nečekaného a vlastně kvůli němu (a nostalgii pro celou sérii) dostává knížka dvě hvězdy místo jedné. Ale upřímně mám pocit, že už ani autora příliš nebavila psát a že ji vytvořil spíše proto, že široké obecenstvo se stále dožadovalo pokračování. I proto doufám, že tento díl je vážně poslední.
Já jsem se od začátku do série zamilovala. Samozřejmě poslední díly nebyly tak dobré, jako první, stejně mnou cloumal smích. Také jsem ráda, že si Marie vybrala podle mého přání. Upřímně jsem doufala, že se kletba naplní, ale autora bych proklínala za nevyřešení vztahu Marie a Maxe.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Už to nešlo. Všechno stále dokola. Každá věta opravdu nemusí vyústit ve "vtip", byť jsou pointy vesměs výborné. Ale všeho moc škodí. Po velkém vnitřním boji (úcta ke knihám obecně) odloženo, nedotčeno.
Uffff tak jsem to teda dočetla. Jak mi u prvních dílů připadaly knížky krátké a na víc dílů rozdělené v podstatě bezúčelně, poslední díl mi naopak přišel dlouhý, všechno se dokola opakuje a humor už je okoukaný a zdaleka není humorný, nehledě na to, že otravnost postav (včetně vypravěčky) dostoupila maxima. Všichni jsou na všechny hnusní, autorova misogynie má pré, ještě štěstí, že je konec. Ale jinak jsem se u některých pasáží série docela bavila, celkový dojem 2,5*. #TýmDeniska
První díl mi opravdu párkrát způsobil vyprsknutí smíchy. Další díly semtam některý možná taky. Tento - doufám, že už opravdu poslední - díl, už tak zdaleka nefungoval. Možná mi zkazila dojem i interpretace audioknihy V. Kubařovou. Nečetla to špatně, ale nějak to ve mě zabíjelo zbytky humoru. Pořád to ale je naše známá Marie.
Tady prakticky nebyla hluchá místa a na humor jsem si buď zvykla, nebo byl míň humpolácký než dřív. Poctivé 4* a důstojné zakončení série, bude se mi stýskat :)
Důstojné zakončení celé série. Milostný trojúhelník byl těžko uvěřitelný (zato love story obou mužů z Kostky byla fakt psycho a super), místy to trochu drhlo a za ty uvozovky by Boček potřeboval "vytahat za uši", ale na několik místech jsem se smála nahlas a byla jsem ráda, že je stará dobrá parta zpátky. Asi si na počest všech obyvatel Kostky naliju ořechovku.
Poslední poslední aristokratka mě rozhodně neuchvátila. Ano, byla tam místa, kde jsem se opravdu upřímně zasmála. A ano, Veronika Khek Kubařová se snažila, seč mohla, aby z toho udělala o něco lepší dílo. Ale zhruba ve třetině jsem upřímně uvažovala, že knihu smažu nedoposlouchanou.
Jedním z důvodů bylo, že se změnil náhled na Denisku. Místo potrhlé běsky, pro kterou je všechno "super" a "psycho", ale umí si poradit i s ucpaným záchodem, tu najednou byla zákeřná trapka.
Dále to byly epizodky s povídkami ze školního časopisu. Proč takové zbytečné natahování děje? Ani to nebylo vtipné.
A nakonec ty pošahané milostné trojúhelníky. Young adult klišé v rádoby vtipném dospělém provedení. Konec bych klidně nechala takový, jaký ho autor "původně" napsal.
Ale ten konec nakonec tak špatný nebyl a každý potřebuje v životě trochu toho happy endu. Nebo ořechovky.
Och, posledná Aristokratka. Budú mi chýbať všetky postavy. Dúfam, že s nimi ešte niekedy, nejako, hoc' len na krátko, stretneme. Pokračujeme tam, kde sme prestali. Marie a spol sa vracajú na Kostku a mladá komtesa zrazu nevie, ktorého z dvoch nápadníkov si má vybrať. Maxa Launa, ktorý je vždy po ruke, ale má mrte príbuzných, ktorí sa hádajú o rodový zámok Hvězda, alebo Marka, nizozemského pilota s kopou prachov vo vrecku. Jej nerozhodnosť a všetko ostatné navyše natáča dvojdielny nizozemský filmový štáb, ktorý chce natočiť dokumentárny film o Kostkovcoch. Do toho sa pán Spock rozhodne, že je čas na lásku a začne si niečo s kameramankou Emou. Druhá členka filmového štábu Helena si všimne čaro osobnosti Josefa a zakuká sa doňho. To nejako nevie prehryznúť Milada, ktorá zrazu tiež chce Josefa. Na tomto mieste by som chcela zdôrazniť citát z mojej recenzie na "Aristokratka ve varu" z 18.1.2017: "Mimochodom... som jediná, kto chce, aby Jozef a Milada skončili spolu?" Takže... keď si ho Milada konečne všimla, moje srdce pišťalo od radosti. Ku koncu mu síce, chudákovi, liezli obidve na nervy, ale posledná zmienka o Josefovi a Milade ("Josef se celou dobu bavil separé s Miladou a kolem sedmé hodiny spolu odešli. [...] Z Josefova brlohu vyběhla Milada a odemkla bránu.") mi dáva nádej. Bože, na niečo takéto som čakala ROKY!!! ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!! Ako zvyčajne, bavila som sa skvelo. Dej opätovne ťahal Josef, ale to možno preto, že ho tam milujem. Jediné hluché miesto sú podľa mňa Josefove príspevky z dejín Kostky do dákeho časopisu. Inak som sa smiala nahlas, takže som spokojná.
Co napsat o posledním díle série? Že je to důstojné zakončení. Marie završila svůj první rok na Kostce a my završili čtení o jejích osudech. Kniha dává přesně to, co slibuje a to mírou vrchovatou. Hlavní hrdinka opět vtipně glosuje zážitky svérázných obyvatel hradu, ovšem jak se stavba postupně zalidňuje, není tolik prostoru na staré známé. Zvláště postava krkounského otce je upozaděna, což mě velmi mrzí, protože toho skrblíka miluju. Jsem ráda, že se autor rozhodl nepokračovat v psaní a završil dílo kvalitně a my nejsme svědky rozpliznutí příběhu do dalších 48 pokračování.
2,5* (se zavřenýma očima a zacpanými ušima možná nostalgické 3*) Takto. Já se klidně budu velmi vášnivě hádat o tom, že Aristokratka po prvním, druhém nebo třetím díle končit neměla, protože i u čtyřky a pětky jsem se smála nahlas. Šestka je ale buď opravdu nadbytečná, nebo už to autora nebavilo.
Vtipy byly tentokrát spíše cringe, nezasmála jsem se snad ani jednou. Milostný trojúhelník byl poměrně umělý a sklouzával ke klišé. Spousta nápadů se opakovala. Několikrát. A Marie už mi ke konci byla vysloveně nesympatická.
Jsem moc ráda že autor zakončil sérii za mě v tu správnou chvíli a tak ji ponechal důstojný konec. Jsem moc ráda že konec trochu dodělal protože s tím prvním bych vážně spokojená nebyla. Stala se vyskytovaly sytuace kvůli kterým jsme se smála nahlas, a to je přesně to proč tu serii ctu. Doufám, že autor vymyslí něco dalšího protože nadobro se s ním rozloučit nešlo.
Hodnocení se v případě těchto knih odvozuje z jediného faktoru: pobavila mne tato kniha? Odpověď je: jednoznačně ano. Můj neoblíbenější díl bude asi už vždycky Vlna zločinnosti, ale i tak Boček svou ságu zakončil zdatně.
Oproti předchozím dílům mi připadá slabší, ale pořád dobře pobaví a při čtení jsem si odpočinula. Jedinou větší výtku mám proti uspěchanému konci, jinak to byly drobnosti, co mi vadily. První kniha tohoto roku přečtena 😁
Takové nadšení jako u první knihy už to zkrátka nebylo, ale pořád je to vtipné a na několika místech jsem se uchechtla nahlas. Nadužívání uvozovek mě sice vytáčelo (v minulých dílech to buď nebylo tak extrémní nebo jsem si toho tolik nevšímala), ale jinak jde o důstojné zakončení celé série.
Má to být odpočinkovka? Má. Je to odpočinkovka? Je.
Je to dokonce odpočinkovka, u které jsem se občas smála nahlas, takže za mě splnila očekávání. A na Mariinu zpověď asi jen tak nezapomenu. Vlastně v ní dostala skvělé rady!