„Jsem teplej a žiju v Praze. A přišlo mi to natolik důležitý, že jsem o tom musel napsat knihu.“
Od coming outu až po krizi středního věku zažije průměrný gay spoustu věcí, o kterých si myslí, jak jsou jedinečné, ale ve skutečnosti si jimi projde prakticky každý – od krále gay barů až po nepřiznaného kluka z vesnice. Jinak to neměl ani Milan, který si celých patnáct let nahodile vedl deník, abyste mu mohli alespoň naoko závidět. A to bez ohledu na to, jestli jste gay, lesba nebo třeba i heterosexuál. V takovém případě je pro vás v knize přichystán i přehled toho, co byste jako začínající buzna měli vědět, pro případ, že by vás konvenční heterosexuální život začal nudit.
Pražská buzna je debutem Jiřího Markvarta, který si jako každý správný gay buduje kariéru v reklamě. V roce 2015 psal stejnojmenný blog, který se během několika měsíců vyhoupl na místo jednoho z nejúspěšnějších českých queer blogů vůbec. Čtenáře si získal zobrazováním notoricky známých životních situací s velkorysým nadhledem i svým nevybíravým smyslem pro humor. Bez ohledu na vaši orientaci vás bude čtení Pražské buzny bavit. Možná i trochu urážet, ale rozhodně víc bavit.
Četl jsem blog Pražské buzny. A jen co jsem zjistil, že bude i knížka, natěšeně jsem si ji „předplatil“ na Startovači. A teď, po symbolických 9 měsících, jsem se dočkal.
Četlo se to samo. Pár kapitol zrecyklovalo příspěvky z blogu, ale Markvart je vhodně upravil a doplnil dostatkem nových příhod, aby to drželo hezky pohromadě. A s tou sexy obálkou je to fakt výstavní kousek.
Vlastně ani nevím, jak bych měl tuhle knihu ohodnotit. Když jsem knihu bral s nadsázkou nebo jsem ji četl ne uplně střílivý, tak jsem se u ní fakt hodně bavil. Na druhou stránu, když jsem ji četl normálně a bral ji vážně, tak mi přišla jako totální slátanina. Myslím, že bylo zbytečné to vydávat jako knihu a bohatě stačit blog.
Začátek knihy byl naprosto skvělej. Zasmála jsem se, jakože fakt hodně. Ten přisprostlý styl psaní má něco do sebe. Jenže bavilo mě to tak nějak do půlky a pak mi to přišlo na jedno brdo a ten vtipný styl psaní už mi tak vtipný nepřišel, sice jsem se sem tam pousmála, ale přála jsem si už být na konci této homosexuální sondy. No neberu to jako průšvih, ale unešená taky nejsem. Tak snad někdy příště Jirko :-)
Začátek byl vtipný, ale pak se z hlavního hrdiny začal klubat namyšlenej samožer, co nad vším ohrnuje nos a nutně potřebuje ojet půlku Prahy. Sice to asi vystihuje pražskou gay scénu, ale dokola opakované historky o tom, kdo koho ožral, přeblafnul nebo ojel, začnou být přibližně od poloviny dost nuda. Přijde mi, že jde o knihu Ze života blbky doplněnou o autorova moudra a homo postřehy. Podle mě nic moc, ale posuďte sami.
trvalo mi děsivě dlouho se tou knížkou prokousat. ani ne proto, že mě nebavila, za to si můžu spíš tak nějak sama. každopádně, když už jsem se dostala na konec, mám z ní smíšené pocity.
nedá se říct, že by snad knížka byla nudná nebo tak něco, jenom... asi tam zaznělo několik vět, s nimiž tak trochu hluboce nesouhlasím a drželo se mě to až moc pevně. pravděpodobně nejvýraznější věc v tomhle ohledu bylo prohlášení: „bisexualita je jako piccolo. neexistuje.“ ale to bych asi zabředla do příliš dlouhé úvahy – a o tu se tu nesnažím.
ve výsledku šlo o oddechovku, kterou jsem po většinu času zaháněla nudu při příliš dlouhých hodinách angličtiny, zatímco se zbytek plácal v mělkých vodách past continuous. nějak moc mě netrápilo, když se začal podezřele blížit konec.
urazí i nadchne – tak bych tu knihu popsala asi nejlépe.
...a mimochodem, pokud někdo ty jeho známosti dokázal spočítat... prosím, dejte mi vědět. :D
Ikdyz takova kniha je na me docela "vykricena" literatura, je vtipna, ctiva, poutava a popisujici to, co v okoli najde uplne kazdy, ikdyz ne kazdy se o tom musi nutne dopodrobna dozvedet. Kniha predcila i blog, ktery sam o sobe je velmi fajn. Klobouk dolu a gratulace k zmapovani sceny, ktera jak se zda, je vdecnym tematem, avsak autor musi mit neco co ostatni nemaji, zpusob vypraveni jine, drasave, elektricke az vtirave, coz se tde povedlo! Super cteni :) Varovani: nedoporucuji cist v metru, zachvaty smichu mohou rusit ostani a nahlednuti do knihy starsi generaci muze zpusobit pohorseni a odsednuti 😃
Spíš 3,5 ale cítím se dnes velkoryse. Jak bylo řečeno v mnoha recenzích přede mnou, první polovina je výrazně zábavnější. Na druhou stranu mě bavila i ta druhá, naplněná Milanovým kňučením, že nemá boyfrienda, a neustálými jednonočkami. Dokážu nyní vyjmenovat více gay barů? Ano. Doufala jsem v trochu lepší zakončení? Rozhodně. (Kniha obsahuje také nemalou dávku fat-shamingu a několik odstavců je věnováno i vysvětlování, jak bisexualita neexistuje. Autor by měl trochu více vážit svá slova.)
Hlavní hrdina postupně totálně na kopačku a vlastně je to od půlky pořád to samý a člověka přestane bavit i ten místy nápaditej styl, kterým se autor vyjadřuje. Jediný, co mě překvapilo, že hlavní hrdina Milan neměl nakonec HIV.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Tak prvních 100 až 150 stran zábavný oddechový čtení, ale pak se to začne nekonečně cyklit a dvacátá historka ve stylu "potkal jsem jednoho typa a nechal se ojet v parku" začne dost nudit. Autor/postava se taky prezentuje dost jako nesnesitelnej debil, takže doklepat ti druhou půlku už dá podle mě celkem zabrat.